<p>LIBERECKÝ KRAJ: Sotva by kdo uvěřil, jak stále ještě dnes mohou lidé žít s takovým nadšením pro český jazyk, vlastenectví a pro odkaz našich obrozenců. A navíc v nedávné minulosti v sousedství silných germánských vlivů a nakonec i rusismů.</p> <p>Obraz projevu prostých lidí, kteří své životní postoje prezentovali a prezentují ve formě ochotnického divadelnictví podal v knize Ochotnické divadlo v Podještědí Milan Pavlů.<br />
Podivuhodný je zájem o kulturu na vesnicích v Podještědí. Kniha Milana Pavlů o ochotnickém divadelnictví v Podještědí sahá až do doby národního obrození a zachycuje stále až podnes vášnivé zanícení občanů pro ochotnické divadlo, i když devadesátá léta zaznamenala výrazný pokles zájmu.<br />
Bohatě ilustrovaná kniha se spoustou detailů je jakoby účetnickým soupisem života ochotnických divadel v Podještědí v obcích Světlá pod Ještědem, Hořeních Pasekách, Rozstání, Javorníku, Starém Dubu, Českém Dubu, Smržově, Vlčetíně, Bílé, Proseči pod Ještědem a Hodkovicích nad Mohelkou. Když si představíme počty obyvatel v těchto venkovských sídlech, pak zůstáváme udiveni, že divadelnictvím žila tehdy celá komunita.<br /> Určitě obrozeneckému hnutí v dřívějších staletích předcházela období, kdy v projevech jejich obyvatel se zračily pouze lidové zvyky a na druhé straně pak silný vliv křesťanství. Prostí lidé účinkovali při náboženských obřadech, v době obrození se však přesouvá po pádu Bachova absolutismu idea projevů náboženských do idejí civilních. Ale ani tady nemohli v devatenáctém století chybět katoličtí, ale především čeští demonstrátoři, kteří stáli v čele duchovní obrody vlastenectví a především češství. Chudí venkovští faráři, kaplani.<br />
Milan Pavlů zmiňuje v úvodní části kněze Antonína Marka a Josefa Buriánka. Zakládali knihovny a jejich přičiněním vznikaly ochotnické spolky. V Podještědí navíc měla silný vliv vynikající spisovatelka Karolina Světlá. Ta sem přinášela knížky, noviny a četla z nich lidem.<br />
Vedle popisu jednotlivých ochotnických spolků nashromáždil autor obdivuhodné množství ilustrací a to nejen fotografií, ale také dokumentačního materiálu ve formě plakátů, ba dokonce i vyúčtování nákladů na představení. S podivem může čtenář sledovat kolik lidí v ochotnických spolcích účinkovalo. Je reálné, že reagovali naši obrozenci i na iniciativu emigrantů v nedaleké Lužici. Zde například přítel Blahoslava Balbína, původem po matce Čech Christian Weise zinscenoval drama o Václavu II. Rovněž tak měly výrazný vliv potulné divadelní společnosti.<br />
Podještědští ochotníci nejenže hráli, ale také sami dramatizovali, inscenovali a režírovali představení. Sám autor začínal sice jako herec, ale vytvořil insenace celé řady ochotnických představení. I tak malé spolky dávaly na scéně Dítě od F. X. Šaldy nebo Čapkova Loupežníka, sami pak dramatizovali Lesní pannu Karoliny Světlé nebo její další díla Kříž u potoka, Frantinu a Nemodlence. V poslední době je v Českém Dubě velice aktivní spolek Horačky, který dramatizuje především lidové zvyklosti.<br />
Milan Pavlů se věnuje ochotnickému divadlu dodnes v Českém Dubě, kde působí spolek Vojan. V knize Ochotnické divadlo v Podještědí ocenil iniciativu a aktivitu především kolektivů venkovských hasičů a sokolských jednot. Jeho kniha je doplněna citáty různých osobností, které hodnotily činnost ochotníků v podještědských obcích. V libereckém kraji se ochotničení věnuje stále hodně příznivců, zájem o jejich projevy ani podpora nejsou však nikde příliš viditelnými.</p>
Vážené a milé srdcařky, vážení a milí srdcaři, vy všichni, kteří fandíte kultuře v naší zemi stejně jako my, vážení čtenáři,
v Místní kultuře se v těchto dnech něco „peče“, bublá to a kvasí. Odpusťte ten příměr, ale blíží se Advent a předvánoční řádění v kuchyni je před námi. Redakce Místní kultury k tomu chystá důležitou změnu, na niž bychom vás rádi upozornili už nyní – se začátkem nového roku dojde k přejmenování Místní kultury na Pro-kulturu.
PRAHA: Návštěvníky Korza Národní ohromila velkoformátová instalace slova „SVOBODA.“ a krátký film Svoboda nás spojuje.
Korzem Národní vyvrcholila kampaň Svoboda nás spojuje spolku Díky, že můžem. Středobodem oslav 35 let od sametové revoluce byla velkoformátová audiovizuální instalace. Ta se skládala z obřích písmen zavěšených na jednotlivých budovách Národní třídy. Písmena dohromady tvořila slovo svoboda s tečkou na konci. Zároveň sloužila jako projekční plochy pro premiéru krátkého filmu Svoboda nás spojuje režisérky Ester Valtrové a zpěv Modlitby pro Martu v podání herečky Anny Fialové. Přes 120 programových bodů přilákalo dle prvotního hrubého odhadu operátora T-Mobile 93 000 návštěvníků.
ČR-ZAHRANIČÍ: Jaký je rozdíl mezi emigrantem a exulantem? Dokázali spolu exulanti, kteří odešli z Československa do zahraničí v různých časových vlnách, spolupracovat? Z čeho čerpali naději? A byl to především odpor vůči totalitnímu režimu, který je přes veškeré názorové spory spojoval? Jak po 35 letech od Listopadu ´89 a návratu domů vzpomíná na život a spolupráci v londýnském exilu nakladatel, politolog, publicista a překladatel Alexander Tomský, zakladatel exilového nakladatelství Rozmluvy a stejnojmenného časopisu?
ČR: Se radujeme z vydání třetí velké opráskové knihy s názvem "Opráski f bichli", která navazuje na úspěšné tituly "Oprásky s českí historje f koztce" a "Opráski f krichli". Tato kniha nabízí fascinující stripy nejen z českého, ale i ze zahraničního prostředí, doplněné o jedinečné Jazovy ilustrace, které nikde jinde nenaleznete. Kromě vtipných postřehů z dávných časů, středověku i moderní historie se můžete těšit na příběhy Zmikunda a jeho přátel, stejně jako na příběhy od nadšenců této oblíbené komiksové série. Koupí této knihy si nejen rozšíříte znalosti o historických událostech, ale i se skvěle pobavíte. Vejlet za humorem a historií v jednom je zaručen!