středa
8. ledna 2025
svátek slaví Čestmír
Banner festivalu
© Zdroj: www.letnislavnosti.cz



Letní slavnosti staré hudby pozvou od poloviny července do říše snů

PRAHA: Mezinárodní festival Letní slavnosti staré hudby již čtvrtstoletí neodmyslitelně patří k prázdninové Praze. Od 16. července do 6. srpna opět rozezní historické sály i kostely hudbou dávno minulých staletí. Nabídne poklady z hudebních archivů, netradiční hudební nástroje i strhující hudební kreativitu. Vystoupí mezinárodně respektované ansámbly a sólisté jako například soubory Oltremontano Antwerpen, Talenti Vulcanici, Capella de la Torre či Euskal Barrok Ensemble nebo sopranistky Ana Vieira Leite a Hana Blažíková. Nechybí ani rezidenční orchestr Collegium Marianum v čele s uměleckou vedoucí Janou Semerádovou, který festival uzavře společně s divadelní společností Buchty a loutky scénickým provedením opery Georga Friedricha Händela Acis and Galatea.

od 16.07.2024 do 06.08.2024
Autor článku: 
Silvie Marková/ika

Dramaturgii letošního ročníku rámují SNY, zaměřuje na snění a imaginaci v různých kontextech hudby starších období, jakož i tvorbu hudebních vizionářů. Bez vizí a snů by totiž nemohlo vzniknout žádné umělecké dílo… Koncerty například nechají ožít zpívající a hrající anděly z oltářního triptychu z konce 15. století, navodí atmosféru salónních koncertů hudbymilovné šlechty i měšťanstva nebo pozvou na emocemi nabité fado či smyslné tance zvané lundum.

25. ročník festivalu zahájí 16. července výjimečný česko-vlámský projekt souborů Oltremontano Antwerpen (umělecký vedoucí Wim Becu) a Tiburtina Ensemble (umělecká vedoucí Barbora Kabátková), který vychází z proslulého oltářního triptychu Hanse Memlinga „Bůh Otec se zpívajícími a hrajícími anděly“. Umělci na tomto „nebeském“ koncertě představí přesné rekonstrukce všech nástrojů, které jsou na triptychu vyobrazeny (například fidula, tromba marina – trumšajt, psaltérium, středověké trompety, organetto ad.). V klasicistním a raně romantickém repertoáru se představí sólisté Wrocławské Orkiestry Barokowe pod vedením violoncellisty Jarosława Thiela. Přednesou smyčcové kvintety a sextety W. A. Mozarta, L. van Beethovena a I. F. Dobrzyńského a připomenou, jak důležitá byla pro tehdejší hudební život role dobových transkripcí a parafrází děl těchto nepřekonatelných skladatelských géniů a vizionářů. Věhlas neapolského stylu v Itálii v průběhu 18. století představí italský soubor Talenti Vulcanici s uměleckým vedoucím Stefanem Demichelim.

Virtuozita neapolských hudebníků přímo ovlivnila stylové vybroušení zejména instrumentálních forem, jako jsou sólové, ale i komorní sonáty a sinfonie... Koncert německého souboru historických dechových nástrojů Capella de la Torre (umělecká vedoucí Katharina Bäuml) propojí špičky české a německé umělecké scény, neboť sólistkou večera bude česká sopranistka Hana Blažíková. Těžiště programu bude spočívat v renesanční a raně barokní hudbě německé provenience a uvede rovněž skladatelská jména, která na českých pódiích běžně neslyšíme. Koncert portugalského souboru Os Músicos do Tejo bude výpravou do exotické atmosféry Portugalského království v 18. a na počátku 19. století. V áriích z portugalských barokních oper se v Praze vůbec poprvé představí vycházející hvězda světové opery, sopranistka Ana Vieira Leite. Společně s všestranným hudebníkem Marcem Oliveirou, který je jedním z nejvýraznějších lisabonských interpretů stylu fado, pak přednesou také populární písně – modinhy a právě fado. Po 9 letech se Letní slavnosti staré hudby vracejí do renesanční Míčovny Pražského hradu, v níž zahraje baskický soubor Euskal Barrok Ensemble v čele s Enrikem Solinísem. Virtuos na barokní kytaru publiku představí také zvuk turecké lavty a středověké kvinterny.

Oslava 25. festivalových narozenin vyvrcholí v divadle – tedy tam, kde kouzla a zázraky přenášejí diváky do světa fantazie. Pastorální opera Georga Friedricha Händela Acis and Galatea (HWV 49a, 1718) je ideálním obrazem života v lásce a míru, který nedokáže zničit ani žárlivost a v němž smrt není znamením konce, ale nového začátku. Jiskřivě rozkošný, zároveň však osudově dramatický příběh nymfy Galatey, pastýře Acise a Kyklopa Polyféma bude vyprávět pětice sólistů, herci z divadla Buchty a loutky a Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové. Představení je věnováno památce sopranistky Patricie Janečkové († 2023), která ztvárnila roli nymfy Galatey v premiérovém nastudování této inscenace v roce 2017.

Festivalové večery se budou konat v citlivě zvolených historických sálech pražských paláců, kostelů a klášterů, které jim dodají nezaměnitelnou atmosféru (Emauzský a Strahovský klášter, zámek Troja, kostel sv. Šimona a Judy, Míčovna Pražského hradu, Divadlo ABC). Programy představí nejen pestrost různých „národních“ škol a tradic, zejména v barokní hudbě, ale také varietu uměleckých forem a jejich dobové recepce. V rámci festivalu vystoupí soubory a sólisté světové úrovně v dramaturgiích, jež byly v drtivé většině vytvořeny přímo na objednávku festivalu.

Více informací na www.letnislavnosti.cz.

 

Představení festivalových koncertů

 

Paradisi porte

Proslulý oltářní obraz-triptych vlámského malíře Hanse Memlinga „Bůh Otec se zpívajícími a hrajícími anděly“ vznikl kolem roku 1490. Zobrazením tohoto nebeského koncertu se nechal inspirovat Wim Becu, umělecký vedoucí souboru Oltremontano Antwerpen, a inicioval přesnou rekonstrukci zobrazených nástrojů (fidula, trumšajt, psaltérium, harfa, loutna, organetto, středověké trompety, šalmaj). Všechny tyto nástroje zazní spolu s andělskými hlasy členek souboru Tiburtina Ensemble pod vedením Barbory Kabátkové, a to ve skladbách z pramenů konce 15. století především z belgických Brugg – tedy v hudbě, která Memlinga bezprostředně obklopovala. Pečlivě vystavěný a důmyslně promyšlený program zazní na úvod festivalu 16. července v nezaměnitelně duchovní atmosféře kostela Panny Marie a slovanských patronů Emauzského kláštera.

 

Le Salon de musique

„Mí Pražané mi rozumějí…,“ pochvaloval si okřídleným výrokem Wolfgang Amadeus Mozart. K popularizaci děl nepřekonatelného génia a vizionáře sloužily také transkripce a parafráze z per českých skladatelů, určené k provozování v hudebních salonech. Například úprava Figarovy svatby pro smyčcové kvinteto se velmi pravděpodobně hrála na zámcích rodiny Clam-Gallasů. A právě z rukopisu pocházejícího z hraběcí knihovny vybral pro koncert 18. července ve Strahovském klášteře dvě ukázky polský violoncellista Jarosław Thiel. Pod jeho uměleckým vedením přednesou sólisté Wrocławské Orkiestry Barokowe kvintet dalšího nedostižného velikána – Ludwiga van Beethovena. Zlatým hřebem programu pak bude smyčcový sextet, jehož autorem je představitel polského hudebního romantismu Ignacy Feliks Dobrzyński. Dobová kritika psala, že skladba „náleží k nejlepším dílům svého druhu“! Kompozice protkaná národními prvky plně využívá zvukových i technických možností nástrojů a jeho brilantní finále poskytuje všem hráčům příležitost předvést virtuozitu.

 

Visioni di Napoli

Z prosluněné Neapole pocházela celá řada vynikajících skladatelů a interpretů, kteří se následně proslavili napříč Evropou. Ne nadarmo se městu pod Vesuvem přezdívalo „konzervatoř Evropy“… Virtuozita neapolských hudebníků přímo ovlivnila stylové vybroušení zejména instrumentálních forem, jako jsou sólové, ale i komorní sonáty a sinfonie. Soubor Talenti Vulcanici, jehož domovem je právě jihoitalská metropole, pod uměleckým vedením cembalisty Stefana Demicheliho představí pražskému publiku tvorbu neapolských rodáků či zde působících autorů 18. století. Zazní brilantní díla Francesca Duranteho a Nicoly Fiorenzy, kteří přispěli k věhlasu neapolských konzervatoří, virtuózní houslové kusy od v Londýně usazeného Nicoly Matteise, sólové cembalové sonáty Domenica Scarlattiho anebo triové sonáty Angela Ragazziho, jenž završil svoji kariéru ve Vídni. Jedna hudební lahůdka neapolského stylu za druhou naplní 22. července nádherný sál zámku Troja, který je skutečným klenotem italského uměleckého stylu na břehu Vltavy.

 

Tempus mirabilium

„Wir sind ein Traum der Zeiten…“ text písně Constantina Christiana Dedekinda kongeniálně vyjadřuje nejen „snové“ téma letošního festivalu, ale také melancholický pocit člověka první poloviny 17. století, který musel na pozadí neúprosně postupujících dějin čelit mnoha životním nejistotám. O čem snil? O míru, lásce, naději, spáse… Komplikovaná politická situace a válečné události však nedokázaly zcela zabrzdit intenzivní kulturní výměnu ani hudební rozkvět. A také nezabránily lidem, aby se smáli, radovali a tančili. Program koncertu, který propojí špičky české a německé umělecké scény, toho bude důkazem. Sopranistku Hanu Blažíkovou doprovodí renomovaný německý soubor Capella de la Torre pod uměleckým vedením Kathariny Bäuml. Ve vokálním a instrumentálním repertoáru světské i duchovní provenience z per autorů, která na českých pódiích běžně neslyšíme, se představí hned několik druhů historických dechových nástrojů (například šalmaj, pumort či dulcian).

 

Fantasia portuguesa

Koncert portugalského souboru Os Músicos do Tejo v překrásném sále trojského zámku bude 29. července vskutku mimořádným zážitkem. Umělecký vedoucí ansámblu Marcos Magalhães pro něj připravil unikátní program, jehož prostřednictvím posluchači poznají exotickou atmosféru Portugalského království v 18. a na počátku 19. století. V áriích z portugalských barokních oper, které nesou výrazné italské vlivy, se v Praze vůbec poprvé představí vycházející hvězda světové opery, sopranistka Ana Vieira Leite. Společně s všestranným hudebníkem Marcem Oliveirou, který je jedním z nejvýraznějších lisabonských interpretů stylu fado, pak přednesou populární písně – melancholické modinhy, které nezapřou svůj brazilský původ, i emocemi nabité fado. Improvizační umění členů souboru dostane prostor ve smyslných tancích zvaných lundum. Os Músicos do Tejo neúnavně objevuje poklady portugalských archivů. Nadchne jimi jistě i pražské publikum!

 

Sueños mágicos

Figurálními a ornamentálními sgrafity bohatě zdobená Míčovna v Královské zahradě Pražského hradu odedávna sloužila k zábavě. Nejinak tomu bude na koncertě 31. července příznačně nazvaném „Kouzelné sny“, jehož protagonisty budou temperamentní členové oblíbeného baskického souboru Euskal Barrok Ensemble v čele s Enrikem Solinísem. Kytarový virtuoz z Bilbaa, který publiku představí i omamný zvuk turecké lavty a středověké kvinterny, je – ostatně stejně jako jeho ansámbl – proslulý svojí nespoutanou muzikalitou a strhující hudební kreativitou. Působivé rytmy a úchvatné melodie jihoevropského repertoáru tak nepochybně roztančí nejen přítomné posluchače, ale snad i alegorie ctností a sedmi svobodných umění vyobrazené na zdech renesančního architektonického skvostu, do nějž se Letní slavnosti staré hudby vracejí po 9 letech. ¡Olé!

 

Acis and Galatea

Líbezná pastorální opera Georga Friedricha Händela je ideálním obrazem života v lásce a míru, který nedokáže zničit ani žárlivost a v němž smrt není znamením konce, ale nového začátku. Odehrává se ve snové krajině plné přírodních krás… Tato vůbec první Händelova opera na anglický text se téměř nepřetržitě udržela na repertoáru operních scén až do dnešních dnů. Kouzelné představení s barokní gestikou a loutkami různých velikostí vzešlo z mnohaleté spolupráce souboru Collegium Marianum s divadlem Buchty a loutky. Diváci se mohou 6. srpna v divadle ABC těšit na unikátní divadelní poetiku, nezaměnitelný humor a osobitý důraz na výtvarnou stránku. Pětice sólistů a rezidenční soubor festivalu pod vedením Jany Semerádové budou vyprávět jiskřivě rozkošný, zároveň však osudově dramatický příběh nymfy Galatey, pastýře Acise a Kyklopa Polyféma.

Vstupenky je možné rezervovat i zakoupit online na www.letnislavnosti.cz.

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Hudba, Lidová kultura
Co se děje
07.01.2025

PRAHA: V závěru loňského roku uspořádal Český rozhlas v Obecním domě v Praze velkolepý sborový koncert ke končícímu Roku české hudby a 200. výročí narození Bedřicha Smetany. Jeho hlavními aktéry byly amatérské pěvecké sbory z celé republiky, které spolu s rozhlasovými symfoniky a čtyřmi sólisty připomněly nejvýznamnější sborové skladby nejen české hudby a zároveň i adventní čas. Tradice sborového zpěvu je v České republice mimořádně silná, přesto organizátory překvapilo, že zájem o akci byl tak obrovský. Celkem vystoupilo v Obecním domě na 1000 účinkujících. Tento jedinečný počin, na němž se organizačně podílel také NIPOS, vysílala v přímém přenosu Česká televize a přenášel Český rozhlas na stanicích D-dur a Vltava. I nyní si jej můžete připomenout třeba na iVysílání ČT. Program pro tento speciální večer sestavil dramaturg a šéfredaktor Českého rozhlasu D-dur Lukáš Hurník, jehož jsme požádali o rozhovor.

Celá ČR, Hl. m. Praha
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Hudba, Lidová kultura, Senioři
Články a komentáře
08.01.2025

OSTRAVA: Spolek Fiducia zveřejnil další ze série dokumentů z cyklu Ostravské kulturní stopy. Tentokrát jsme se věnovali vítkovickému nádraží, které je podle historika umění Rostislava Šváchy jedním z nejcennějších příkladů bruselského stylu v české architektuře 60. let 20. století. Výpravní budova, která vznikla na tzv. Polanecké spojce v letech 1963–1967 podle návrhu architekta Josefa Dandy, představovala ve své době jedno z nejmodernějších nádraží v Československu. O památkovou ochranu nádraží se bojovalo řadu let a přestože se chystá rekonstrukce v režii Správy železnic, není zatím zcela jasné, jak bude jeho příběh pokračovat. 

Podívejte se na náš nový dokument,  kde se dozvíte více od historika umění Martina Strakoše z ostravského Národního památkového ústavu. 

Dokument najdete ZDE.

Moravskoslezský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Architektura, Ostatní, Památky, Vzdělávání
Co se děje
08.01.2025

ČR: Česká televize se v roce 2024 stala nejsledovanějším tuzemským vysílatelem. S podílem 30,43 % obhájila svoji pozici posedmé v řadě, ve srovnání s rokem 2023 dokázala svůj výkon navýšit o více než půl procentního bodu. Lídrem trhu byla ve sledovanosti za celý den, nadprůměrný výsledek zaznamenala ČT také v hlavním vysílacím čase, kdy podíl na sledovanosti dosáhl na 30,75 %. Nejvyhledávanějším pořadem roku se stalo finále mistrovství světa v ledním hokeji, ze seriálové tvorby byl nejsledovanější Docent II, ze zábavních pořadů pak StarDance. Rekordní zájem od začátku svého vysílání slaví ČT :D a ČT sport.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média
Co se děje
03.01.2025