<p>JESENÍK: Staré legendy praví, že poslední dubnová noc je magická a čarodějnice se slétají ke svým rejům. Největší dostaveníčka čarodějnic a jim podobných ženštin se prý konala na Petrových kamenech v Jeseníkách.</p> <p>V posledních staletích se však tento zvyk z povrchu zemského vytrácí a především mladá generace chce „být in“ a jít s dobou. Nutnost záchrany tradičních čarodějných zvyků si uvědomili v Priessnitzových léčebných lázních a u příležitosti letošní Filipojakubské noci uspořádají unikátní workshop návratu k čarodějnickým dovednostem.<br />
Jedinečného čarodějnického projektu se mohou zúčastnit čarodějnice, čarodějové i černokněžníci z jesenických hor i podhůří. Všechny zúčastněné čekají tři čarodějnická zastavení, na kterých si osvěží vědomosti z čarodějnické praxe. Důležitou dovedností je rozeznávání kouzelných lektvarů, správný postup přikládání velkou lopatou do pece a samozřejmě létání na koštěti. Poslední jmenovaná dovednost, ačkoliv patří mezi nejdůležitější charakteristiky čarodějnic a byla po staletí předávána z generace na generaci, patří v současnosti mezi nejohroženější tradiční zvyky. Proto organizátoři připravili také její speciální lekce.<br />
Kromě těchto základních čarodějnických dovedností vás nemine malování na obličej, bubnování na bubny afrických domorodců, sportovnější čarodějnice a kouzelníky jistě uvítají závody na koloběžkách. Už od soboty 26. dubna se můžete vydovádět na nafukovacím hradu, superskluzavkách, autodráze, kolotočích nebo bungee jumpingu.<br />
„Uvědomujeme si naléhavou nutnost zachování tradičních čarodějnických zvyků, jejichž existence je ohrožena současnou moderní dobou a ubýváním praktikujících čarodějnic. Naše každoroční setkávání na Petrových kamenech bylo fenoménem jesenických hor, a my bychom si přáli naše reje obnovit,“ vysvětluje jeden z hlavních čarodějů Tomáš Rak. Vzhledem k tomu, že původní místo sletů, tzv. Petráky, se nyní nacházejí v chráněné krajinné oblasti, chtějí organizátoři každoročně novodobé reje konat právě v Priessnitzových lázních v Jeseníku. „Vždyť Jeseník v minulosti byl považován za ohnisko čarodějnických procesů, takže čarodějnice zde žily vždy v hojném počtu,“ uzavírá Rak.<br /> Malý i velcí se však mohou v rámci programu těšit také na novodobější zábavu. Budou stavět májku a tančit v rytmu rocku, popu, disca nebo country.<br />
Celodenní workshop čarodějnických dovedností vyvrcholí zapálením hranice na ochranu před zlými duchy a démony a divokou ohňovou show skupiny POSTPROI. Nakonec ještě s úderem desáté hodiny večerní vypustíme večerní balonky štěstí. </p> <p> Čarodějnický den bude probíhat 30. dubna od 14 hodin na hřišti v Priessnitzových léčebných lázních.</p> <p> Pod názvem „Pálení čarodějnic a májkování v rámci Česko-polských toulek“ jej organizuje Středisko volného času DUHA Jeseník a Společnost Vincenze Priessnitze o.s.</p>
ČR: Česká televize se v roce 2024 stala nejsledovanějším tuzemským vysílatelem. S podílem 30,43 % obhájila svoji pozici posedmé v řadě, ve srovnání s rokem 2023 dokázala svůj výkon navýšit o více než půl procentního bodu. Lídrem trhu byla ve sledovanosti za celý den, nadprůměrný výsledek zaznamenala ČT také v hlavním vysílacím čase, kdy podíl na sledovanosti dosáhl na 30,75 %. Nejvyhledávanějším pořadem roku se stalo finále mistrovství světa v ledním hokeji, ze seriálové tvorby byl nejsledovanější Docent II, ze zábavních pořadů pak StarDance. Rekordní zájem od začátku svého vysílání slaví ČT :D a ČT sport.
ČR: V roce 2025 se můžete těšit na dvě nové poutní cesty z naší produkce. A to na Stezku sv. Ludmily a prodlouženou Vintířovu stezku.
Stezka sv. Ludmily propojí místo rodiště (Mělník), s místem smrti (Tetín) sv. Ludmily. Jedenáct stanovišť by, kromě poskytnutí životopisných a historicko-kulturních informací, chtělo také postupně vyzdvihnout určité inspirativní období Ludmilina života, tak, aby se i poutník sám mohl nad určitou svou životní etapou zamyslet.
Aktuální Vintířova stezka, zatím dlouhá 162 kilometrů, vede takřka neobydleným krajem po jedné z nejstarších obchodních stezek. Začíná v Německu, vede přes místa, kde Vintíř působil a končí v Blatné.
Spolek Svatá Ludmila se tedy chystá prodloužit stezku z Blatné až k Břevnovskému klášteru, kde jsou dle legend uloženy Vintířovy ostatky.
Více na: www.svataludmila.cz
TĚŠÍN: Na sklonku letošního roku vydalo Muzeum Těšínska výpravnou publikaci „Putování za krásou“ s podtitulem „Národopisná kolekce Jiřiny Králové“. Jak název knihy napovídá, bylo záměrem autorek, etnografek Evy Hovorkové a Lucie Kaminské, představit široké veřejnosti unikátní sbírku a celoživotní dílo Jiřiny Králové (1911–1998), rodačky z orlovských Lazů, jež systematicky dokumentovala vývoj a podobu lidového oděvu užívaného na Těšínsku, Opavsku a v přilehlých severomoravských oblastech.