<p>JESENÍK: S koncem zimních měsíců první vodoléčebné lázně světa nenabízí svým hostům jen speciální očistné kúry a pobyty, ale také společné přivítání jara a oslavu nejvýznamnějších křesťanských svátků – Velikonoc.</p> <p>Letošní velikonoční program v Priessnitzových léčebných lázních bude opět bohatý. Již na Zelený čtvrtek chystají koncert jesenické skupiny Brejle. Naopak páteční den bude patřit výtvarné dílně pro všechny malé i velké pod vedením Ivety Filipové.<br />
Symbolicky na Velký pátek 18. dubna bude zpřístupněna kaple a hrobka Vincenze Priessnitze, nacházející se přímo na lázeňské kolonádě. Neváhejte využít této jedinečné příležitosti, při které zajímavými vědomostmi o lázních, jejich zakladateli a jeho rodině nebude šetřit lázeňský průvodce Jan Kratěna. Osobnost velikána přírodního léčitelství připomene také komentovaný film Vincenz Priessnitz.<br /> Zručným řemeslníkům je určena Bílá sobota. Pod jejich šikovnýma rukama budou v hale Sanatoria Priessnitz vznikat pletené košíky, pomlázky či malované kraslice, nebudou chybět ukázky dalších velikonočních zvyků.<br />
Nejmenší se mohou těšit na Velikonoční pohádkovou babičku, ti větší na pravý folklór u cimbálu. Sobotní odpoledne završí velikonoční veselice. Atmosféru svátků umocní klavírní preludie a komorní koncerty.<br />
Na Velikonoční pondělí v Jeseníku také nezapomínají. Bude ve znamení rodinné pomlázky. Užijte si svátky jara v jesenických lázních!</p> <p>Více se dozvíte na www.priessnitz.cz nebo facebooku.</p> <p>Program Velikonoc v Priessnitzových léčebných lázních<br />
čtvrtek 17. dubna<br />
19.30 Koncert pěvecké skupiny Brejle<br /> pátek 18. dubna<br /> 10.00 – 17.30 Výtvarné hrátky Ivety Filipové<br /> 15.00 – 16.30 Otevření kaple a hrobky Vincenze Priessnitze<br /> 19.00 Promítání filmu Vincenz Priessnitz<br /> sobota 19. dubna<br /> od 9.00 Lázně plné řemesel a velikonočních zvyků<br /> 10.00 – 11.00 Velikonoční pohádková babička<br /> 14.30 – 17.30 Folklór a zvyky velikonoční s cimbálovkou<br />
19.30 – 22.30 Velikonoční taneční večer<br /> neděle 20. dubna<br /> 15.00 Klavírní preludie<br /> 19.30 – 22.30 Velikonoční taneční večer<br /> pondělí 21. dubna<br />
od 9.00 Velikonoční rodinná pomlázka<br /> 14.00 Recitál dvou saxofonů</p>
ČR: Česká televize se v roce 2024 stala nejsledovanějším tuzemským vysílatelem. S podílem 30,43 % obhájila svoji pozici posedmé v řadě, ve srovnání s rokem 2023 dokázala svůj výkon navýšit o více než půl procentního bodu. Lídrem trhu byla ve sledovanosti za celý den, nadprůměrný výsledek zaznamenala ČT také v hlavním vysílacím čase, kdy podíl na sledovanosti dosáhl na 30,75 %. Nejvyhledávanějším pořadem roku se stalo finále mistrovství světa v ledním hokeji, ze seriálové tvorby byl nejsledovanější Docent II, ze zábavních pořadů pak StarDance. Rekordní zájem od začátku svého vysílání slaví ČT :D a ČT sport.
ČR: V roce 2025 se můžete těšit na dvě nové poutní cesty z naší produkce. A to na Stezku sv. Ludmily a prodlouženou Vintířovu stezku.
Stezka sv. Ludmily propojí místo rodiště (Mělník), s místem smrti (Tetín) sv. Ludmily. Jedenáct stanovišť by, kromě poskytnutí životopisných a historicko-kulturních informací, chtělo také postupně vyzdvihnout určité inspirativní období Ludmilina života, tak, aby se i poutník sám mohl nad určitou svou životní etapou zamyslet.
Aktuální Vintířova stezka, zatím dlouhá 162 kilometrů, vede takřka neobydleným krajem po jedné z nejstarších obchodních stezek. Začíná v Německu, vede přes místa, kde Vintíř působil a končí v Blatné.
Spolek Svatá Ludmila se tedy chystá prodloužit stezku z Blatné až k Břevnovskému klášteru, kde jsou dle legend uloženy Vintířovy ostatky.
Více na: www.svataludmila.cz
TĚŠÍN: Na sklonku letošního roku vydalo Muzeum Těšínska výpravnou publikaci „Putování za krásou“ s podtitulem „Národopisná kolekce Jiřiny Králové“. Jak název knihy napovídá, bylo záměrem autorek, etnografek Evy Hovorkové a Lucie Kaminské, představit široké veřejnosti unikátní sbírku a celoživotní dílo Jiřiny Králové (1911–1998), rodačky z orlovských Lazů, jež systematicky dokumentovala vývoj a podobu lidového oděvu užívaného na Těšínsku, Opavsku a v přilehlých severomoravských oblastech.