Láska, smrt a smysl života – stěžejní témata nacházející premiéry Divadla Exil
PARDUBICE: Letošní sezóna v Divadle Exil je nabitá řadou premiér. Jako druhá v pořadí v této sezóně se představí černá komedie Neběhej s nůžkama v ruce od amerického autora Michaela McKeevera. Její premiéra je naplánovaná na sobotu 4. listopadu od sedmi hodin večer, první repríza pak o týden později v sobotu 11. listopadu ve stejném čase.
Michael McKeever je oceňovaný americký dramatik, herec, designér a ilustrátor. Desítky jeho celovečerních her byly produkovány po celém světě a vždy sklízí u diváků úspěch. Stejně tak je tomu v případě hry Neběhej s nůžkama v ruce (v originále Running With Scissors). Černá romantická komedie mistrně balancuje témata života a smrti. Vypráví příběh Charlieho, který se celý život řídil radami matky a moc neriskoval, když mu však diagnostikují vážnou, nevyléčitelnou nemoc, zjišťuje, že svůj život promarnil. „To je na tom textu ve skutečnosti nejlepší.“ říká o hře režisér Tomáš Klement. „V jedné chvíli, je ta hra strašně romantická, v druhé chvíli je drsná a cynická, když si hlavní postava uvědomí, že vlastně umírá.“
Byl to právě tento námět a jeho pojetí, které Tomáše Klementa přimělo k tomu, aby hru zrealizoval. „Dlouho jsem hledal text k režii, kde je silný romantický příběh, vtip i hloubka. No a našel si mě,“ dodává k tomu, že se o textu dozvěděl náhodou na podnět Simony Andrejsové, herečky a zpěvačky Divadla Exil. Simonu do hry nakonec obsadil společně s dalšími exilovskými stálicemi Josefem Ženatým, Věrou Hlouškovou a Radkem Svatoněm. Celou pětici potom doplnil Michael Skalický, zkušený herec a improvizátor, působící několik let v souboru Paleťáci. V produkci pod hlavičkou Exilu se ale objeví poprvé.
Neběhej s Nůžkama v ruce je 104. nastudovanou inscenací Divadla Exil. Do konce sezóny 2023/2024 jsou v dramaturgickém plánuje ještě tři premiéry. Připravuje se surrealistická komedie Arnošta Goldflama Já je někdo jiný a černá komedie Matěje Dadáka Poutníci do Lhasy. Posledním titulem bude strhující příběh irského dramatika Briana Friela Tanec na konci léta.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Dovolujeme si vás upozornit na dva dotační programy, které vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR na rok 2025.
Havarijní program na rok 2025 a Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.
OSTRAVA: Spolek Fiducia zveřejnil další ze série dokumentů z cyklu Ostravské kulturní stopy. Tentokrát jsme se věnovali vítkovickému nádraží, které je podle historika umění Rostislava Šváchy jedním z nejcennějších příkladů bruselského stylu v české architektuře 60. let 20. století. Výpravní budova, která vznikla na tzv. Polanecké spojce v letech 1963–1967 podle návrhu architekta Josefa Dandy, představovala ve své době jedno z nejmodernějších nádraží v Československu. O památkovou ochranu nádraží se bojovalo řadu let a přestože se chystá rekonstrukce v režii Správy železnic, není zatím zcela jasné, jak bude jeho příběh pokračovat.
Podívejte se na náš nový dokument, kde se dozvíte více od historika umění Martina Strakoše z ostravského Národního památkového ústavu.
Dokument najdete ZDE.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818