Kytara Honzy Homoly pomůže nemocnému Maximovi
ČR: Kytara pro Maxima je název charitativního projektu zpěváka a kytaristy kapely Wohnout Honzy Homoly, který připravuje už od jara minulého roku. Tehdy si začal nechávat podepisovat svou starou kytaru od významných osobností hudební i nehudební scény. Kytaru chce nyní vydražit a zisk věnovat na dobrou věc.
Maximek je šestiletý statečný chlapeček, který se narodil s mnoha vážnými vývojovými vadami. K jeho hlavním diagnózám patří Hirschprungova choroba, celodenní potřeba kyslíku, epilepsie a mnoho dalších potíží. Po celou dobu nebylo jasné, jaká genetická porucha to všechno způsobila. Až nyní se podařilo celkovou diagnózu objasnit. Název onemocnění je Mabry syndrom, který byl diagnostikován prozatím jen asi u deseti dětí na světě. Cílem tohoto projektu tak bude tuto kytaru vydražit a zisk věnovat právě na zdravotní péči pro Maxima, konkrétně na novou spolehlivou odsávačku hlenů a antidekubitní matraci do postýlky proti vzniku proleženin.
Kytara s Wohnouty už od jara minulého roku jezdila na všechny koncerty a festivaly. Honza však dělal výlety i samostatně a přes veškeré logistické komplikace se snažil získat podpisy nejen od hudebníků, ale též od jiných známých osobností. Nakonec tělo nástroje zdobí mnoho významných podpisů, jako třeba kardiochirurga Jana Pirka, cestovatele Miloslava Stingla, herce Pavla Lišky, kytaristy Radima Hladíka, dobrodruha Stevea Lichtaga, zpěvačky Evy Pilarové, rappera Marpa, cellistky Terezie Kovalové, režiséra Jakuba Koháka, herce Vojty Kotka, kapel Chinaski, Monkey Business, Divokýho Billa, Čechomoru, Tata Bojs a mnoha dalších. Každý byl při podpisu kytary vyfotografován a záznam následně i s krátkým příběhem umístěn na facebookové stránky „Kytara pro Maxima". Podpisů je aktuálně více než sto.
„Výsledkem celé akce bude dražba tohoto unikátního nástroje, ke kterému je malá knížka s fotkami lidí, kteří se svým podpisem s kytarou spojili. Nástroj už neslouží pro hraní, protože se díky designovému stojanu od výtvarníka a hudebníka Milana Caise z Tata Bojs proměnil v umělecký předmět nazvaný Levitující kytara. Ano. Tak kytara se doopravdy vznáší v prostoru," zdůrazňuje Honza Homola.
Dražba startuje 21. dubna ve 12 hodin na serveru Aukro.cz, posledním dnem k příhozu bude 30. duben.
Navíc byl zřízen i speciální transparentní účet, kam může veřejnost přispívat na pomoc malému Maximovi (https://www.darujme.cz/projekt/1200176) Vše probíhá pod záštitou Nadace Olgy Havlové.
Více informací nabízejí stránky www.maximek.eu.
Mohlo by vás také zajímat...
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: Zdeněk Fryml, Jarmila Haldová, Monika Lemberková a Jana Hladíková získali titul Mistr tradiční rukodělné výroby Královéhradeckého kraje, který udílí krajští radní za významný přínos v oblasti tradiční lidové kultury a těm, kteří se významně zasloužili o jejich udržování a rozvoj za předchozí kalendářní rok. Nově je ocenění udělováno také významným osobnostem dlouhodobě působících v oblasti tradiční lidové kultury.
ČR: V polovině léta Vás zdravíme ze Zlatého oříšku a chceme se s Vámi podělit o úspěchy a zážitky nadaných dětí, které v Nadačním fondu celoročně podporujeme. Jak se daří několika laureátům po úspěchu v soutěži Zlatý oříšek, kterou jste mohli sledovat na Nový rok v České televizi, a jak jim společné úsilí s našimi partnery ovlivnilo život, jsme zachytili v tomto videu: https://www.youtube.com/watch?v=db2Za6P5iCE
ČR-PRAHA: V zastoupení Sdružení kritiků a teoretiků s politováním oznamuji, že jsme byli nuceni uzavřít činnost Galerie kritiků v Adrii za velmi nepříznivých podmínek, jež jsou uvedeny ve zprávě na Echo 24-viz odkaz: https://echo24.cz/a/HcbtR/konci-jen-galerie-kritiku-nebo-i-kultura-vubec
ČR: V kultuře pracuje přibližně 221,6 tis. osob a kulturním a kreativním povoláním se věnuje 136 tis. z nich. Podle údajů ze Sčítání 2021 se nejvíce pracovníků vykonávajících vybraná kulturní a kreativní povolání vyskytuje v Hl. městě Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji. Tradičním a uměleckým řemeslům dominuje Liberecký kraj.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818