Květnové dvojvýročí básníka, prozaika, dramatika a překladatele Jiřího Šotoly
ČR-KOŠUMBERK: Jiří Šotola se narodil ve Smidarech u Hradce Králové 28. května 1924 a zemřel v Praze 8. května 1989. Místem jeho posledního odpočinku je ale malebný hřbitůvek u kostela Zvěstování Panně Marii v Dolích u Luže. Jiří Šotola si tenhle půvabný kout východních Čech oblíbil, měl tu příbuzné, hodně známých a chalupu, kde tvořil.
Z celé plejády jeho básní připomenu alespoň jednu – Dezertér, najdete ji ve sbírce Za život. Pod tímto názvem ji zhudebnil Jaromír Nohavica. Jiří Šotola byl fenomenálním mistrem dramatu. Jeho umění je patrné v románech, ale také filmových a televizních scénářích. Jmenujme například Waterloo, televizní inscenaci z roku 1967, v níž doslova září Rudolf Hrušínský (nejstarší) v roli Napoleona (ČSFD 82⁒). Z knižních titulů vzpomeňme Svatý na Mostě, Kuře na rožni nebo Malovaný děti. Asi nejznámější je román z doby baroka, odehrávající se na hradě Košumberk – Tovaryšstvo Ježíšovo. Jiřímu Šotolovi se do něho podařilo vložit reálný historický děj i postavy. V roce 2004 knižní předlohu pod názvem Družba Isusova zfilmoval chorvatský režisér Petranovic.
Jako dítko základní školou povinné jsem byla s osvícenou paní učitelkou českého jazyka na pohřbu tohoto spisovatele. A po celá desetiletí jsou mi autor a jeho dílo velmi blízké – Jiří Šotola je mi souzen. A tak srdečně zvu na čtení jeho příběhů v místech, které měl tolik rád. V kostelíku v Dolích u Luže budeme letos už potřetí během Noci Kostelů číst, tentokrát z románu Osmnáct Jeruzalémů – máme rok dvojek a děj knihy se odehrává v roce 1212. Nově zvu na čtení z Tovaryšstva Ježíšova také na Muzejní noc na hrad Košumberk – tam od 21.00. Děj románu se přímo v těchto místech odehrává. Připomenutí autora bude důstojným a poetickým ukončením akce.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Institut umění – Divadelní ústav otevírá vzdělávací program Akademie IDU pro kulturní manažery/ky. Kurz je věnovaný osobnímu rozvoji a leadershipu pod vedením lektorky Ireny Swiecicki.
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ČR: Dovolujeme si vás upozornit na dva dotační programy, které vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR na rok 2025.
Havarijní program na rok 2025 a Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818