Kulturní subjekty přišly během pandemie o 4 mld. Kč
ČR: Opatření proti šíření pandemie covid-19 dopadla nejvíce na tradiční kulturu, zejména pak na scénické umění a kulturní dědictví. Během let 2020 a 2021 se jejich výsledek hospodaření očištěný o dotace propadl o více než 3,7 miliardy korun v porovnání s rokem 2019. Návštěvnost kulturních zařízení v roce 2021 ve srovnání s rokem 2019 klesla o více než polovinu, meziročně však stoupla o téměř šest procent.
Zatímco výsledek hospodaření v oblasti kulturního dědictví a scénického umění, kam spadají muzea a galerie, památky, knihovny, divadla a další kulturní zařízení, byl v roce 2019 ziskový (374,9 mil. Kč), v roce 2020 došlo vlivem pandemie ke ztrátě ve výši 330,8 mil. Kč. Zároveň v roce 2020 směřovalo do kulturního dědictví a scénického umění více provozních dotací (o 1,7 mld. Kč). Pokud odhlédneme od částek dotací, byl takto „očištěný“ hospodářský výsledek v roce 2020 o 2,4 mld. Kč nižší než v roce předcházejícím. V roce 2021 se v uvedených dvou oblastech ztráta prohloubila na více než 424 mil. Kč a „očištěný“ hospodářský výsledek byl o 1,4 mld. Kč nižší než v roce 2020 a o více než 3,7 mld. Kč nižší než v roce 2019. Tato částka, tj. 3 766 mil. Kč, představuje skutečný ekonomický dopad dvou let pandemie do hospodaření kulturních institucí v oblasti kulturního dědictví a scénického umění.
„Spolu s dopady na hospodaření kulturních institucí zasáhly důsledky pandemie přímo i jejich pracovníky. Netýkalo se to výdělku stálých zaměstnanců, jejichž průměrné nominální mzdy během dvou let pandemie o 9,9 % vzrostly, ale pracovníků na základě dohod a dále účinkujících a autorů pobírajících honoráře,“ uvádí Jaroslav Novák z Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS). Ostatní osobní náklady se snížily o 272 mil. Kč, z toho o 231 mil. Kč ve scénickém umění. Celkový objem honorářů poklesl dokonce o 1,025 mld. Kč, v tom o 586 mil. Kč ve scénickém umění a o 439 mil. Kč ve vydavatelské činnosti.
Návštěvnost kulturních institucí v druhém pandemickém roce 2021 v porovnání s předchozím rokem ve většině oblastí mírně vzrostla, celkově o 5,8 %. Ve srovnání s rokem 2019 dosahovala však pouze polovičních hodnot. „Oproti roku 2020 vzrostla v roce 2021 nejvýrazněji návštěvnost kulturních domů, historických památek, kin a divadel. Pokles naopak zaznamenaly například knihovny, které se však dlouhodobě potýkají s úbytkem fyzických návštěv,“ dodává Ivo Krobot z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Satelitní účet, který se zaměřuje zejména na ekonomickou stránku oblasti kultury, vydává každoročně NIPOS ve spolupráci s ČSÚ. Aktuální vydání s daty za rok 2021 je k dispozici na webu ČSÚ a NIPOS.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: V listopadu 2024 vychází již 4. upravené vydání praktického a stručného metodického materiálu pro kronikáře, zastupitele a starosty obcí a měst s názvem Jak vést obecní kroniku v elektronické podobě s následným vytištěním?
Z obsahu publikace: Legislativa, Usnesení, Kronikář, Hardware – Software, Titulní list, Schvalovací doložka, Technická příprava kroniky, Přílohy, Tisk, Vazba, Archivace, Internetové zdroje informací, Umělá inteligence.
ČR: Proč se občas potýkáme s problémy, jejichž původ neznáme? Můžeme po předcích zdědit i jiné věci než jen tělesné dispozice? Transgenerační přenos traumatu je stále častěji skloňovaný fenomén, který konečně proniká i do kvalitní beletrie. Společně s dalším fenoménem, a to tzv. ukrývaného dítěte, se stal hlavním motivem nového románu Křivda spisovatele Martina Juna.
OSTRAVA: Zasedání nejvyššího orgánu Asociace muzeí a galerií České republiky, z. s. – Sněmu AMG – se uskutečnilo ve dnech 15.–16. října 2024 v Konferenčním centru Národního zemědělského muzea Ostrava. Cílem tohoto významného setkání členů Asociace muzeí a galerií České republiky, z. s., byla příprava koncepcí a strategií na léta 2025–2027 a volba nového vedení – Exekutivy AMG a Revizní komise AMG.
PRAHA: Nebylo jim ještě ani třicet let a začali společně ve svém volném čase provozovat klub, sklepní prostor v pražské Soukenické ulici, který si za předchozích majitelů získal pověst místa alternativní, „undergroundové“ kultury, ojedinělého útočiště nekomerčních kulturních aktivit. S Oskarem Hulcem a Milanem Dederou se setkáváme u příležitosti výročí deseti let od založení Spolku pro oživení Paměti právě po noci, kdy opět sklepní prostory komorního klubu zatopila do pěti čísel voda. Ano, není to poprvé, co se podnik potápěl a opět vynořil nad hladinu. Jak se plave v rozbouřených vodách menšinové kultury současným provozovatelům?
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818