Kulturní subjekty přišly během pandemie o 4 mld. Kč
ČR: Opatření proti šíření pandemie covid-19 dopadla nejvíce na tradiční kulturu, zejména pak na scénické umění a kulturní dědictví. Během let 2020 a 2021 se jejich výsledek hospodaření očištěný o dotace propadl o více než 3,7 miliardy korun v porovnání s rokem 2019. Návštěvnost kulturních zařízení v roce 2021 ve srovnání s rokem 2019 klesla o více než polovinu, meziročně však stoupla o téměř šest procent.
Zatímco výsledek hospodaření v oblasti kulturního dědictví a scénického umění, kam spadají muzea a galerie, památky, knihovny, divadla a další kulturní zařízení, byl v roce 2019 ziskový (374,9 mil. Kč), v roce 2020 došlo vlivem pandemie ke ztrátě ve výši 330,8 mil. Kč. Zároveň v roce 2020 směřovalo do kulturního dědictví a scénického umění více provozních dotací (o 1,7 mld. Kč). Pokud odhlédneme od částek dotací, byl takto „očištěný“ hospodářský výsledek v roce 2020 o 2,4 mld. Kč nižší než v roce předcházejícím. V roce 2021 se v uvedených dvou oblastech ztráta prohloubila na více než 424 mil. Kč a „očištěný“ hospodářský výsledek byl o 1,4 mld. Kč nižší než v roce 2020 a o více než 3,7 mld. Kč nižší než v roce 2019. Tato částka, tj. 3 766 mil. Kč, představuje skutečný ekonomický dopad dvou let pandemie do hospodaření kulturních institucí v oblasti kulturního dědictví a scénického umění.
„Spolu s dopady na hospodaření kulturních institucí zasáhly důsledky pandemie přímo i jejich pracovníky. Netýkalo se to výdělku stálých zaměstnanců, jejichž průměrné nominální mzdy během dvou let pandemie o 9,9 % vzrostly, ale pracovníků na základě dohod a dále účinkujících a autorů pobírajících honoráře,“ uvádí Jaroslav Novák z Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS). Ostatní osobní náklady se snížily o 272 mil. Kč, z toho o 231 mil. Kč ve scénickém umění. Celkový objem honorářů poklesl dokonce o 1,025 mld. Kč, v tom o 586 mil. Kč ve scénickém umění a o 439 mil. Kč ve vydavatelské činnosti.
Návštěvnost kulturních institucí v druhém pandemickém roce 2021 v porovnání s předchozím rokem ve většině oblastí mírně vzrostla, celkově o 5,8 %. Ve srovnání s rokem 2019 dosahovala však pouze polovičních hodnot. „Oproti roku 2020 vzrostla v roce 2021 nejvýrazněji návštěvnost kulturních domů, historických památek, kin a divadel. Pokles naopak zaznamenaly například knihovny, které se však dlouhodobě potýkají s úbytkem fyzických návštěv,“ dodává Ivo Krobot z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Satelitní účet, který se zaměřuje zejména na ekonomickou stránku oblasti kultury, vydává každoročně NIPOS ve spolupráci s ČSÚ. Aktuální vydání s daty za rok 2021 je k dispozici na webu ČSÚ a NIPOS.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: Jiří Opěla (25. 12. 1939 – 2. 10. 2023) byl unikátní osobností, která stála u zrodu úspěchů Pražského komorního baletu, když si vzal v 70. letech na starost jeho produkci. Pavel Šmok o něm říkal: „Bez Jirky Opěly už bychom už neexistovali.“ Obchodní duch a radost z náročných úkolů jej provázely celý profesní život a pro Pražský komorní balet se stal nepostradatelným, jedním z těch, bez kterých by soubor nepřeklenul těžká období, člověk, o jakém jste přesvědčení, že s vámi zůstane navždy.
ČR: Přesně před 5 měsíci předal z pověření ministra kultury Martina Baxy vrchní ředitel sekce živého umění Ministerstva kultury Milan Němeček oficiální přihlášku k čestnému hostování České republiky na Frankfurtském knižním veletrhu 2026.
PARDUBICE: Jedna z významných staveb architekta Josefa Gočára, Winternitzovy automatické mlýny, se po třech letech intenzivní rekonstrukce otevřela veřejnosti. Historický komplex budov, který byl v provozu více než 100 let, zažívá transformaci na moderní kulturně-společenskou městskou čtvrť. Iniciátorem proměny celého areálu je Nadace Automatické mlýny manželů Smetanových. Ti koupili areál v roce 2016 a k obnově národní kulturní památky přizvali město Pardubice a Pardubický kraj. Rekonstrukci celého areálu za tři čtvrtě miliardy korun nastartovala možnost 400 milionové evropské dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), kterou vlastníci objektů dohromady získali prostřednictvím ITI Hradecko-pardubické aglomerace.
Podrobnosti najdete v připojené tiskové zprávě.
ČR: Společnost GLAZ Bridge právě vyhlásila veřejnou soutěž Funerary Art competition Open call vol II. na řešení současných funerálních stél a náhrobků pro interiér i exteriér. Povinným materiálem jsou opět sklo, kámen, kov nebo beton. Soutěž se uzavírá 15. 1. 24 a na konci února budou vyhlášeni umělci, jejichž vybraných dvanáct vítězných objektů bude zařazeno do druhé kolekce Glaz Bridge projektu. Výstava proběhne v létě 2024 částečně opět v Uměleckoprůmyslovém muzeu. První vybraná autorka již byla odtajněna-je jí uznávaná malířka Lucie Jindrák Skřivanová.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818