Kultura v Mnichově Hradišti pod křídly Klubu s.r.o.

<p>MNICHOVO HRADIŠTĚ: Město, na jehož území žije přes 8 tisíc obyvatel, se může pochlubit bohatou nabídkou kulturních aktivit. Většina se jich odehrává pod křídly Klubu s.r.o., Muzea města Mnichovo Hradiště a Městské knihovny. Zdejší zámek spojený s rodem Valdštejnů láká nejen místní, ale také zájemce o historii od nás i ze zahraničí.</p> <p>Nahlédnutí do historie města</p> <p>První písemná zmínka o Mnichově Hradišti pochází z roku 1279. V 15. století byla na ostrohu nad řekou Jizerou vybudována středověká tvrz, kterou Václav Budovec z Budova změnil na renesanční dvoukřídlou budovu. Její přestavbou v letech 1697 – 1703 vznikl barokní zámek. Většina domů ve městě byla původně dřevěných, první zděné budovy pocházejí až z 18. století. Druhá polovina 18. a první polovina 19. století se nesly ve znamení rozvoje nové výstavby. Nástup průmyslu s sebou přinesl stavbu cukrovaru, velké textilní továrny a v 2. polovině 20. století vybudování velké automobilky LIAZ.</p> <p>Památky – doklad bohaté minulosti</p> <p>Za velkorysou barokní přestavbou zámku stojí Arnošt z Valdštejna. Za něho byl zámek zmodernizován, zvýšen o jedno patro, proběhla stavba další části zámecké budovy, následovaly konírny, sala terrena a oranžérie. Původní bohatá výzdoba interiérů se nezachovala, stala se zřejmě obětí požárů v roce 1724. Renesanční strop jídelny z 80. let 16. století byl přenesen ze zámku v Dobrovici v roce 1872, sbírky obohatila i valdštejnská knihovna přestěhovaná z duchcovského zámku.<br />
Na zámeckou zahradu navazuje areál bývalého kláštera kapucínů založený v roce 1690. Jeho součástí je kostel sv. Tří králů a kaple sv. Anny, ve které se nachází náhrobek Albrechta z Valdštejna, přenesený sem v roce 1785 z Valdic. Původně gotický kostel sv. Jakuba Většího, z doby založení města, byl nově postaven v letech 1726 – 1727 v barokním slohu.<br />
V Mnichově Hradišti žila zřejmě od 2. poloviny 15. století židovská komunita. Po roce 1970 byly zbořeny nejcennější domy ghetta, zachována zůstala asi čtvrtina původních objektů. Synagoga byla zbořena v roce 1942, hřbitov se přeměnil na park v letech 1983 – 1984. Barokní radnice, postavená v letech 1770 až 1771, prošla v roce 1895 novorenesanční přestavbou. Barokní, empírové a klasicistní domy, postsecesní budova spořitelny – dílo architekta Františka Jandy se staly důvodem k vyhlášení jádra města v roce 1994 památkovou zónou.</p> <p>Historie a současnost Klubu s.r.o.</p> <p>V prosinci 1962 byl ustaven „Klub pracujících (dále jen Klub, na na jehož vzniku se podílelo vedení závodů a odborové organizace LIAZ, Severka, Komunální služby a město Mnichovo Hradiště. Zařízení navázalo na činnost Osvětové besedy. Veškeré hrazení výdajů na kulturně výchovnou činnost tak převzaly průmyslové závody v Mnichově Hradišti. Klub měl sídlo na Městském národním výboru, v prostorách divadelní šatny, pak přesídlil do budovy základní umělecké školy. K zakládajícím podnikům se přidaly další – Státní statky, Cukrovar, Dřevařské závody, Okresní správa silnic, Fruta, Jednota a Základní organizace Revolučního odborového hnutí Československých drah v Mnichově Hradišti. Klub se opět stěhoval, a to do objektu spořitelny. Poté město Klubu darovalo bezplatně objekt bývalého soudu, hlavním zřizovatelem se stal Závodní klub Revolučního odborového hnutí podniku LIAZ, který hradil činnost Klubu z Fondu kulturních a sociálních potřeb, a technický provoz platil závod LIAZ. Krajská odborová organizace uhradila přestavbu nové budovy, a tak se stala tato budova stánkem kultury revolučního odborového hnutí (ROH) ve městě.<br />
Slavnostní otevření objektu proběhlo v květnu 1975. O činnost se starali čtyři pracovníci, které platil podnik LIAZ.<br />
V roce 1979 nastoupil do funkce ředitele Sdruženého závodního klubu J. Flanderka. V listopadu 1989 se stal Klub přes zákaz stranických složek centrem revolučního dění – ozvučoval mítinky na náměstí, v divadle a na sále Klubu. Po roce 1989 odborové organizace opouští palubu a činnost Klubu se stále více váže na město Mnichovo Hradiště, ale zřizovatelem stále zůstává LIAZ. Nové zákony s sebou přinesly potřebu transformace. V červnu 1993 se transformuje na Klub s.r.o. Společníky jsou Město Mnichovo Hradiště, odborový svaz LIAZ a fyzická osoba J. Flanderka. Zrekonstruovaná budova se opět stává majetkem města, stejně jako veškerý nemovitý majetek. Klub pracuje jako obchodní organizace a dotace poskytuje město. Po několika letech končí činnost LIAZ, prodává své podíly městu, které má tak dvě třetiny a fyzická osoba J. Flanderka jednu třetinu. V červnu 2011 přechází do vlastnictví města budova kina, stává se součástí Klubu, a k témuž datu se město stává jediným společníkem. Pod Klub tak spadají další dvě budovy, a to divadlo zrekonstruované v roce 1995 a kino.</p> <p>Zájmové organizace</p> <p>Před rokem 1989 působila ve městě dvacítka souborů – zejména divadelních, tanečních a hudebních. Některé z nich existují dodnes. Občanské sdružení Dětský pěvecký sbor Zvonky byl založen v roce 1987. Původně působil pod Klubem, od roku 1987 pod zdejší základní uměleckou školou. Sdružuje stovku dětí, má dvě přípravná oddělení – Koťata a Zvonečky. Soubor má za sebou řadu úspěšných vystoupení u nás i v zahraničí. Ochotnický divadelní soubor Tyl, občanské sdružení, oslaví v příštím roce 180 let od svého založení. Dnes má přes dvacítku členů a aktuálně hraje dvě hry – Dědeček aneb Musíme tam všichni a Teta z Bruselu. v V roce 1896 byla založena Baráčnická obec. Při ní působí občanské sdružení Tradice Pojizeří, které vzniklo v roce 2010 a je představováno nejen krojovaným sborem Tetičky Krákorky. Nyní zní celý název této organizace Občanské sdružení Tradice Pojizeří – Obec Baráčníků. Dále ve městě působí např. Esperantský klub nebo Spolek rodáků a přátel Mnichova Hradiště a okolí. Většinou jde o občanská sdružení, která úzce spolupracují s městem.</p> <p>Řeč čísel</p> <p>V divadle se v roce 2011 uskutečnilo osm abonentních divadelních představení, osm abonentních koncertů, pět dětských představení, sedm akcí mimo předplatné a deset pronájmů.<br />
V Klubu proběhlo tentýž rok patnáct prodejních a osm předváděcích akcí, deset zasedání zastupitelstva, čtrnáct dalších pronájmů na schůze různých organizací, osm lekcí pokračovacích tanečních, deset lekcí klasických tanečních, tři dlouhodobé pronájmy. Kino odehrálo 221 filmových představení, uskutečnily se 4 pronájmy (např. na divadelní představení pro školy), 5 školních akcí. Průměrná cena vstupenky činila 70 Kč, největší zájem byl o filmy Lidice, Muži v naději a Auita 2. Město uvažuje o digitalizaci kina, uspořádalo mezi občany anketu na toto téma, ale definitivní rozhodnutí dosud nebylo uskutečněno.</p> <p>Městské muzeum</p> <p>Jeho počátky spadají do 90. let 19. století a to do doby přípravy národopisné výstavy konané v Praze. V roce 1892 byl ve městě ustaven okresní odbor Národopisné výstavy československé, v jeho čele stál tehdejší okresní starosta a říšský poslanec Josef Dürich. Odbor se v roce 1894 proměnil na Spolek okresního muzea v Mnichově Hradišti. Zabýval se shromažďováním předmětů a materiálů, které byly vystaveny v březnu 1895 v místní škole a to ještě před jejich odesláním na pražskou výstavu. Získané předměty se staly základem muzejních sbírek, které byly umístěny nejprve na radnici a poté ve 2. patře zámku. V současnosti tvoří sbírkový fond kolem 20 tisíc předmětů, nejvíce jsou zastoupeny národopisné sbírky, knihy, archiválie, archeologické sbírky, numizmatika, lékárna a její vybavení. Dnes muzeum sídlí stále v pronajatých prostorách na zámku a je organizační složkou města. Kromě stálých expozic nabízí každoročně několik výstav historického nebo výtvarného zaměření. V loňském roce zavítalo do muzea přes dva tisíce návštěvníků.</p> <p>Městská knihovna</p> <p>„Historie knihovny, podle písemných záznamů v městských kronikách, zasahuje do roku 1880, kdy byl ustaven spolek Čtenářská beseda, a v roce 1920 byl pověřen funkcí obecní knihovny. Původní knihovna sídlila v radnici pod věží, poté několikrát změnila své působiště, až se usadila v budově bývalé Občanské záložny. V roce 1951 se obecní knihovna změnila na Okresní lidovou knihovnu, v roce 1960 na Městskou lidovou knihovnu. Do roku 1996 měla regionální působnost a starala se o 19 obecních knihoven v regionu. Dnes je Městská knihovna organizační složkou města, od roku 2000 v ní byl zřízen internet, o rok později začal fungovat automatický výpůjční systém Clavius, od letošního roku nabízí knihovna bezdrátové připojení na internet. Knihovna má dvě půjčovny – pro dětské a dospělé čtenáře, společnou čítárnu s miniaturním koutkem pro malé návštěvníky a prostor pro práci na počítači. Má jednu pobočku a to v místní části Dneboh. Knihovní fond má dnes 22 972 svazků, knihovna odebírá 26 titulů periodik, z 1105 čtenářů je 354 dětí, vloni se uskutečnilo 35 587 výpůjček. Procentuálně využívá služeb knihovny 13,5% obyvatel města. Samozřejmostí je pořádání informativních lekcí a exkurzí, a to pro žáky mateřských i základních škol a gymnázia, připojují se nabídkové regálky knih, regálky k literárním a jiným významným výročím, tematické čtení – na dovolenou, velikonoční nebo vánoční inspirace atd. Knihovna se také zapojuje do celostátních akcí týkajících se knih a literatury.</p> <p>Státní zámek</p> <p>Je ve správě Národního památkového ústavu, územně odborného pracoviště středních Čech sídlícího v Praze. Zámecké interiéry podávají obraz o životě šlechty v období 18. století. Návštěvníci si také mohou prohlédnout divadlo vzniklé koncem 18. století v původním hlavním zámeckém sále nebo lapidárium umístěné v kostele sv. Tří králů. Pro děti je připravena speciální dětská prohlídka prezentující pohádkový příběh o dvou zakletých rytířích a majiteli zámku Vincenci z Valdštejna. Součástí zámeckého areálu je bývalý kapucínský klášter, pronajatý obecně prospěšné společnosti Fokus Mladá Boleslav, která se stará o pracovní rehabilitaci psychicky nemocných klientů.</p>