Kultura v časech pandemie /Jan Pohribný, Asociace profesionálních fotografů ČR
ČR: Jak se potýká s dopadem koronaviru umělecká sféra a do jaké míry jednotlivým oborům může pomoci dotační program COVID-Kultura II? Zeptali jsme se MgA. Jana Pohribného, prezidenta Asociace profesionálních fotografů České republiky (APF ČR).
Muzikanti, divadelníci i výtvarníci jsou již od jara jednou z existenčně nejpostiženějších skupin. O fotografech se ale cudně mlčí. Jaká je situace ve vašem oboru?
V důsledku zmrazení nebo značného omezení chodu kultury mnozí přišli o práci stejně jako herci nebo muzikanti. Současná pandemie zasahuje, podobně jako u dalších výtvarných oborů, také ty fotografy, kteří žijí z volného umění a nemohou v současné době vystavovat a tím prezentovat svoje dílo divákům a potenciálním kupcům. Bohužel vidět dílo on-line na webu a originál v galerii či muzeu může být pro kupce či sběratele zásadní rozdíl. Řada našich členů také přišla o veřejné přednášky, workshopy a výuku zejména praktického charakteru. Ne vše lze sdělit prostřednictvím videoprezentací a ne všichni vyučují ve státem podporovaných školách či kulturních institucích. Také segment reklamy, služeb a marketingu, kde se uplatňuje tvorba profesionálního fotografa, je nyní ve značném útlumu, protože firmy šetří na výdajích i v této oblasti.
Fotografové jsou veřejností – možná naivně – vnímáni díky snímkům publikovaným v médiích jako poměrně vytížená profese…
My jsme samozřejmě rádi, že alespoň někdo z našich řad nachází v této nelehké době uplatnění, ale tito fotografové–reportéři tvoří jen malou část naší profesní komunity.
Jako představitel Asociace profesionálních fotografů České republiky (APF ČR) jste zhruba před týdnem adresoval otevřený dopis ministru kultury Lubomíru Zaorálkovi, v němž uvádíte, že z pohledu vašeho oboru vnímáte program podpory v kultuře jako diskriminační. Z jakého důvodu?
Je bezesporu dobré, že Ministerstvo kultury společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR vyhlásilo program podpory COVID-Kultura II, ale ani ti profesionální fotografové, kteří se živí výhradně fotografováním divadla, hudby, baletu atd. tj. živé kultury, pro kterou je především program určen, na ni nedosáhnou. Argument, který nám byl od úředníků ministerstva sdělen, že „fotograf může fotografovat něco jiného…“ není zcela na místě. Považujeme proto za důležité upozornit na nevyváženost podpory v kultuře. Zatím na oficiální odpověď z ministerstva čekáme.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818