Kultura v časech pandemie / Daniel Fikejz
ČR: Jak se potýká s dopadem koronaviru umělecká sféra a do jaké míry jednotlivým oborům může pomoci dotační program COVID-Kultura II? Dosáhne na něj každý, kdo má nárok? Zeptali jsme se hudebního skladatele Daniela Fikejze.
Autoři hudby a hudební nakladatelé patří k těm nejcitelněji zasaženým současnou koronakrizí. Jak se vyrovnáváte s touto situací ve vašem oboru?
Je mi hlavně líto těch, kteří jsou závislí na živém hraní. Jsou to nejen muzikanti a zpěváci všech žánrů, ale taky jejich zvukaři, technici a další. Skladatelé jsou na tom přece jen trochu líp. Se situací se vyrovnávám, jak to jde. Konkrétně jsem měl štěstí v tom, že divadelní projekty, na kterých jsem pracoval a pracuji, se pouze odložily a nezrušily, takže kontinuita zůstala zachovaná. Zatím. Nikdo ale neví, jak to bude dál...
Dosáhl jste na podporu z vypsaného programu ministerstva kultury a ministerstva průmyslu a obchodu?
Na jaře jsem využil kompenzačního bonusu pro OSVČ, od té doby spíš poslouchám hororová líčení kolegů, kteří komplikovaně a neúspěšně podávají žádosti o nešikovně vypsanou podporu.
Zůstáváte v kontaktu s hudební veřejností on-line?
Formou koncertů a streamů ani ne, ale spolupracuji aktivně s internetovým Radiem Kašpar, které online vysílá. Samozřejmě jsou on-line moje cédéčka a dostupná i některá divadelní představení s mojí hudbou.
I krize jsou šancí – přinesla vám pandemie paradoxně možnost většího tvůrčího soustředění?
To bych ani neřekl. Trochu víc času na tvorbu nepříznivě vyvažuje stres z celkové - nejen zdravotní - situace u nás i ve světě. Tomu se člověk nevyhne. Asi existují lidé, kteří se od toho dokážou oprostit. Já mezi ně nepatřím, ale přesto věřím, že se všechno u nás zase obrátí k lepšímu. Už by to fakt chtělo...
Vizitka
Daniel Fikejz (nar. 1954) absolvoval na elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze obor audiofrekvenční technika. Ve své tvorbě se snaží vždy používat ty nejmodernější technologie, ale jako hlavní faktor upřednostňuje člověka, nikoliv stroje. Inspiraci získává z jazzu, rocku, vážné i etnické hudby.
Zaměřuje se na divadelní a filmovou muziku napříč žánry. Píše především scénickou hudbu pro činoherní představení (často k dílům W. Shakespeara) a spolupracuje s uznávanými režiséry v řadě divadel na území České republiky, Slovenska, Švédska (od 1995 Teatr Sörmland v Nyköpingu), Polska a Francie – na svém kontě má již více než 190 premiér. Zkomponoval také osm muzikálů a dva balety. Byl pověřen složením hudby k některým multimediálním projektům. Skládá též hudbu ke krátkým filmům a TV šotům, televizní a rozhlasové znělky apod. V současnosti spolupracuje s internetovým Radiem Kašpar.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Tradice oslav české hudby se v letech zakončených čtyřkou koná pravidelně už od roku 1924. Jejím cílem je připomenout význam českých skladatelů a interpretů pro domácí i zahraniční kulturní prostředí.
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR na své 98. schůzi schválila návrh zákona o státní památkové péči, který je dílčí technickou novelou a upravuje zejména dvě oblasti.
ČR: Spolek Kašpar je soubor, který je již více jak třicet let etablovaný na české divadelní scéně. Aktuálně hraje v Divadle v Celetné a v komorním prostoru Klubovna v Jindřišské ulici. V letošním roce se Spolek Kašpar ve spolupráci s Divadlem v Celetné, Klubovnou a Rádiem Kašpar rozhodl vypsat první ročník anonymní dramatické soutěže KAŠPAR.DRAMATIK o nejlepší původní divadelní hru na téma „STRACHY / OHROŽENÍ“.
DOMAŽLICE, LITOMYŠL: Ústředním místem oslav dvoustého výročí narození Bedřicha Smetany bude letos Festival Smetanova Litomyšl, který se uskuteční v termínu od 8. 6. do 7. 7. V hlavním programu tohoto významného hudebního svátku vystoupí pouze jeden jediný amatérský soubor. Jmenuje se Čerchovan a jedná se o pěvecký sbor působící v Domažlicích nepřetržitě od svého založení v roce 1901. V současné době ho tvoří přibližně 45 amatérských zpěváků a od roku 1997 stojí v jeho čele sbormistr MgA. Marek Vorlíček. Právě jeho jsme při příležitosti mimořádného festivalového vystoupení požádali o rozhovor.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818