Kultura v časech pandemie / Daniel Fikejz
ČR: Jak se potýká s dopadem koronaviru umělecká sféra a do jaké míry jednotlivým oborům může pomoci dotační program COVID-Kultura II? Dosáhne na něj každý, kdo má nárok? Zeptali jsme se hudebního skladatele Daniela Fikejze.
Autoři hudby a hudební nakladatelé patří k těm nejcitelněji zasaženým současnou koronakrizí. Jak se vyrovnáváte s touto situací ve vašem oboru?
Je mi hlavně líto těch, kteří jsou závislí na živém hraní. Jsou to nejen muzikanti a zpěváci všech žánrů, ale taky jejich zvukaři, technici a další. Skladatelé jsou na tom přece jen trochu líp. Se situací se vyrovnávám, jak to jde. Konkrétně jsem měl štěstí v tom, že divadelní projekty, na kterých jsem pracoval a pracuji, se pouze odložily a nezrušily, takže kontinuita zůstala zachovaná. Zatím. Nikdo ale neví, jak to bude dál...
Dosáhl jste na podporu z vypsaného programu ministerstva kultury a ministerstva průmyslu a obchodu?
Na jaře jsem využil kompenzačního bonusu pro OSVČ, od té doby spíš poslouchám hororová líčení kolegů, kteří komplikovaně a neúspěšně podávají žádosti o nešikovně vypsanou podporu.
Zůstáváte v kontaktu s hudební veřejností on-line?
Formou koncertů a streamů ani ne, ale spolupracuji aktivně s internetovým Radiem Kašpar, které online vysílá. Samozřejmě jsou on-line moje cédéčka a dostupná i některá divadelní představení s mojí hudbou.
I krize jsou šancí – přinesla vám pandemie paradoxně možnost většího tvůrčího soustředění?
To bych ani neřekl. Trochu víc času na tvorbu nepříznivě vyvažuje stres z celkové - nejen zdravotní - situace u nás i ve světě. Tomu se člověk nevyhne. Asi existují lidé, kteří se od toho dokážou oprostit. Já mezi ně nepatřím, ale přesto věřím, že se všechno u nás zase obrátí k lepšímu. Už by to fakt chtělo...
Vizitka
Daniel Fikejz (nar. 1954) absolvoval na elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze obor audiofrekvenční technika. Ve své tvorbě se snaží vždy používat ty nejmodernější technologie, ale jako hlavní faktor upřednostňuje člověka, nikoliv stroje. Inspiraci získává z jazzu, rocku, vážné i etnické hudby.
Zaměřuje se na divadelní a filmovou muziku napříč žánry. Píše především scénickou hudbu pro činoherní představení (často k dílům W. Shakespeara) a spolupracuje s uznávanými režiséry v řadě divadel na území České republiky, Slovenska, Švédska (od 1995 Teatr Sörmland v Nyköpingu), Polska a Francie – na svém kontě má již více než 190 premiér. Zkomponoval také osm muzikálů a dva balety. Byl pověřen složením hudby k některým multimediálním projektům. Skládá též hudbu ke krátkým filmům a TV šotům, televizní a rozhlasové znělky apod. V současnosti spolupracuje s internetovým Radiem Kašpar.
Mohlo by vás také zajímat...
FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ: Pekař z Janovic, kožedělní tvůrci z Metylovic nebo třeba tradiční papírnictví z Frýdlantu nad Ostravicí. Beskydy jsou plné zajímavých podnikatelských příběhů, a proto se zástupci beskydských obcí rozhodli představit desítku vybraných podnikatelů. Příběhy a fotografie vycházely během léta na webu www.progresko.cz a tento týden vyšly také ve fyzické podobě Diáře podnikatele.
ČR: Jedna z nejdéle fungujících veřejných sbírek v Česku započala svou činnost v roce 1991. Od té doby rozdělila mezi neziskové organizace více než 299 milionů korun. Loňský ročník byl zatím nejúspěšnější, podařilo se vybrat téměř 23 milionů. Všechny čtyři koncerty odvysílá program ČT1 vždy v neděli od 17:30. Letos poprvé koncerty zamíří i do regionů.
SEMILY: Zcela zaplněná Pojizerská galerie se koncertem a následnou komentovanou prohlídkou rozloučila s výstavou 2 x 100 = Jiří Šlitr a Jiří Bažant. Na koncertě vystoupili Bohuslav a Eva Lédlovi a pěvecký sbor Jizeran pod vedením Jiřího Kurfiřta a za doprovodu bubeníka Roberta Tomáše. Zazněly písně obou jubilantů, Jiřího Šlitra i semilského rodáka Jiřího Bažanta, oběma by letos bylo sto let. Na závěr se rozezněly skladby ze slavného muzikálu Starci na chmelu, na kterém se Jiří Bažant skladatelsky významnou měrou podílel. Se sborem si zazpívali i přítomní hosté, mezi jinými i synovec Jiřího Bažanta Jakub, významný sportovní komentátor. Na konec si mohli návštěvníci projít končící výstavu s odborným komentářem spoluautora výstavy Jaroslava Vávry. Samotnou výstavu navštívilo za dva měsíce i několik set studentů především z místních škol, pro které byla obě jména na počátku velkou neznámou, což se snad po návštěvě semilského muzea změnilo.
ČR: Národní kulturní památka Rudá věž smrti ve Vykmanově u Ostrova nad Ohří bude nově majetkem státu. Na společné tiskové konferenci o tom informovali zástupci Ministerstva kultury, Ministerstva financí, Finanční správy, Národního památkového ústavu a Konfederace politických vězňů. Jedná se o výsledek společného, zhruba půlročního jednání s cílem zachovat tuto významnou kulturní památku pro budoucí generace.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818