<p>Společnost Commservis.com zabývající se manažerským vzděláváním, public relations, výzkumy, analýzami a tvorbou strategií a image vydala tiskovou zprávu týkající se kultury:</p> <p>Kultura na Vysočině potřebuje schopné manažery</p> <p>Kultura v kraji potřebuje pevnou ruku a řízení jako každý jiný podnikatelský subjekt. Právě v těchto dnech začíná hlavní turistická sezóna na hradech, zámcích a v dalších kulturních zařízeních, a letos se více než kdy jindy ukáže, jak dokážou památky nemovité i movité nalákat nejen turisty, ale i případné investory. Ze státní kasy šlo totiž v tomto roce na podporu regionální kultury historické minimum, které zdaleka nedosahuje evropských standardů.</p> <p>„Řízení kultury potřebuje stejně jako jiné odvětví ekonomiky zkušeného manažera, který umí sehnat peníze na uskutečnění plánů a vytvoří kolem sebe tým schopných lidí,“ vysvětluje Horymír Kubíček, který v minulosti vedl odbor kultury a památkové péče na Vysočině a v současné době šéfuje Národnímu technickému muzeu v Praze. (Pozn. redakce: A také kandiduje za TOP 09 do PS Parlamentu ČR.) </p> <p>„To se v poslední době na Vysočině podařilo v souvislosti s realizací přeshraničního projektu Dolnorakouské zemské výstavy, a za programy na zámcích v Náměšti nad Oslavou, Jaroměřicích nad Rokytnou nebo Oblastní galerie Vysočiny stojí schopní manažeři,“ dodává Kubíček, kterého na podzim čeká v jeho funkci po několikaleté rekonstrukci otevření nových expozic v Národním technickém muzeu. A druhým náročným projektem jsou opravy budov v centru Prahy pro vznik nejmodernějšího železničního muzea v Evropě.</p> <p>Peníze na kulturu nejdou do kraje</p> <p>Ředitel Kubíček zároveň připouští, že je potřeba zvětšovat i podporu ze strany veřejné správy. Současných 0,65 % veřejného rozpočtu na kulturu vede k její stagnaci a úpadku některých aktivit. Značná část z toho navíc zůstává v hlavním městě. „Kultura je hnací silou turistiky, ale příjmy z ní bohužel plynou jinam. To je potřeba změnit a začít využívat příjmy z cestovního ruchu mimo hlavní město a podporovat kulturu v regionech,“ uvažuje Horymír Kubíček a dodává, že zlepšení finanční situace v kultuře vede přes úpravu legislativy. Ta totiž dostatečně nezabezpečuje ani soukromé zdroje spolufinancování, které mohou být v dnešní době stěžejní.</p> <p>Statická kultura lidi nudí</p> <p>Nejčastěji i sami návštěvníci památek přiznávají, že česká kultura zamrzla hluboko v době revoluce. Stále stejný způsob výkladu při prohlídkách památek a minimální inovace expozic a zajímavosti, které by byly strhujícím zážitkem pro návštěvníky; to je nejčastější kritika, která se na adresu české kultury ozývá. „Z každé kulturní akce si má návštěvník odnést zážitek, který nebude jednorázovou záležitostí. Světové trendy staví muzea, galerie a prohlídky expozic na celodenním zážitku, který není záležitostí dvaceti minut chladného výkladu,“ dodává Kubíček s tím, že kultura musí člověka pohltit, být dynamická a plná emocí, aby se k ní zase rád vracel.</p>
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.