Kultura na úpatí Javorníků a Beskyd

VELKÉ KARLOVICE (2680 obyvatel): Na cestu na Valašsko do Velkých Karlovic, které svou rozlohou 82 km² patří mezi největší obce České republiky, jsme se vydali vloni koncem října. Byl jeden z posledních opravdu teplých víkendů toho roku, ale obyvatelé v podhůří Javorníků a Beskyd se již připravovali na nadcházející zimu. Nás ale zajímalo klima kulturní... Na Obecním úřadě, který působí jako útulný rodinný dům, nás přivítal místostarosta Jiří Jurečka a velmi ochotně se s námi pustil do rozhovoru o kultuře v obci. Dozvěděli jsme se mimo jiné, že obec nevypisuje granty a ani není jmenovaná komise pro záležitosti kultury. Výdaje na kulturu byly pro rok 2009 plánovány zhruba na 3 miliony korun a město z nich financovalo příspěvkové organizace, které zřizuje. Jsou jimi kino, muzeum a knihovna a informační centrum. Všechny příspěvkové organizace zaměstnávají celkově 5 pracovníků, ale během letní sezóny se tento stav rozšíří ještě o 3 - 4 průvodce. IC, které zajišťuje činnost souborů, jako sbor žen Karlovjanky, ochotnický sbor a dětský sbor Valášek, obdrželo v loňském roce na své aktivity od města příspěvek ve výši 1 milion 700 tisíc korun. Obci se v loňském roce podařilo získat 50 tisíc kč z Fondu rozvoje kultury a dále 80 tisíc z ministerstva kultury na opravu kapličky. Prostředky na opravy ostatních drobných sakrálních staveb pochází z 90 % z kraje. Úspěšný byl také příhraniční projekt místní školy ve spolupráci s jejich protějškem ze Slovenka, který obec podpořila. Muzeum sídlí v kupeckém domě, z něhož pochází poslední karlovský fojt Karel Barvič a dnes zde naleznete expozici o historii obce, zemědělské a salašnické výrobě a soubor řezbářských prací. Samostatnou expozici tvoří historie výroby zaniklých skláren. Na akce, které připravuje muzeum ve spolupráci s informačním centrem, např. předvánoční, přispělo město v loňském roce částkou 20 tisíc korun (v roce 2008 to bylo 50 tisíc korun). Mezi jinak než městem zřizované kulturní organizace patří karlovská farnost s kostelem Panny Marie Sněžné a fojtství, které se nachází v kompetenci Valašského muzea v přírodě. Budova fojtství pochází již z roku 1793 a spolu s kostelem je nejhonosnější stavbou v Karlovicích. Ke zrušení úřadu fojta došlo ve Velkých Karlovicích v roce 1848. Prostředí karlovského fojtství posloužilo k natáčení mnoha filmů, mimo jiné se zde točily Stíny horkého léta. Významný je i farní kostel Panny Marie Sněžné. Jedná se o památkově chráněnou stavbu s originální půdorysnou koncepcí řeckého kříže ve stylu lidového baroka, která je perlou valašské architektury. Mluvíme-li o Velkých Karlovicích, potom nelze pominout vrch Soláň, který již od 30. let minulého století lákal velikány českého umění. S kopcem, kterému se také říká Valašský Olymp, jsou dnes neodmyslitelně spjaty zdejší osobnosti výtvarného umění jako František Podešva, Alois Šneiderka, Jan Kobzáň nebo Karel Hofman. Některé z děl Karla Hofmana je možné spatřit v galerii nazvané Valašský ateliér u Hofmanů. Na vrcholu Soláně se nachází Zvonice, která vznikla rozvedením původní myšlenky Františka Podešvy vytvořit architektonickou dominantu upozorňující na kořeny duchovního života Valachů. Slouží jako informační a výtvarné centrum, kde probíhají nejrůznější výstavy. Pod hotelem Tatra ve Velkých Karlovicích se také nachází Minigalerie zdejší akademické malířky Marie Mikulcové. Velké Karlovice bývají označovány za obec lidových umělců a řemeslníků. Za jedny z nejznámějších zdejších lidových umělců lze považovat otce a syna Stoklasovy, kteří se proslavili tradiční výrobou štípaných holubiček. (Článek Vyletěla holubička... v časopise Místní kultura 2007, č.1, str. 29) Práce se dřevem je u nich rodinnou tradicí a Petr Stoklasa vedle holubiček ze smrkového dřeva vyrábí také dětské řehtačky, drobné figurky do betlémů a pokouší se o reliéfní tvorbu. Je také členem výtvarné skupiny Urgatina, která ve Velkých Karlovicích sídlí a byl mu udělen titul Nositel tradice lidového řemesla. Obec proslavili také výrobci šindelů, vyšívačky šátků na jemné tkanině, nazývané tibet. Dále zde ze současných řezbářů působí Karla Dorotíková a Bohumil Vašut. V části Jezerné má Galerii pod Soláněm otevřenou řezbář Ladislav Borák. Mezi dalšími je nutné jmenovat Tomáše Dujku, Františka Papeže a Víta Kašpaříka, který se proslavil výrobou hudebních nástrojů a v loňském roce také získal titul Nositel tradice. (Článek o Vítu Kašpaříkovi připravuje kolegyně Eva Veselá) Město se snaží všechny tyto aktivity podporovat, přičemž vychází z Koncepce rozvoje místní kultury Zlínského kraje. Lidovým umělcům také poskytuje zázemí informačního centra, kde je jejich práce prezentována a návštěvníci Velkých Karlovic si mohou jejich díla zakoupit. Jednotlivý aktéři mají v dnešní době pochopitelně škálu možností k čerpání finančních prostředků, podle místostarosty však ovládají své řemeslo, ale méně zběhlí jsou již v administrativě potřebné k dosažení na tuto podporu. Řešení místostarosta vidí ve vzniku příslušného občanského sdružení.