Kultura je v gesci KD

VESELÍ NAD LUŽNICÍ: Uprostřed jižních Čech, na soutoku Lužnice a Nežárky, leží město, které vzniklo spojením původního Veselí a Mezimostí. Obě tyto staré části, jejichž osudy se díky těsnému sousedství prolínají, existovaly na svém počátku jako tvrze vzdálené od sebe jen několik stovek metrů. Veselská tvrz stávala na místě zvaném „Na Talíři“, pod ní postupně vznikala osada Veselí. Název skutečně pochází od rozjařených Rožmberků, kteří sem jezdívali pořádat různé kratochvíle a veselice.

První písemná zmínka o Veselí se datuje do roku 1259, kdy jej vlastnil Vok z Rožmberka jako tehdy poměrně soběstačnou osadu. Majitelem Mezimostí byli rovněž Rožmberkové. Roku 1362 povýšil Karlem IV. Veselí na komorní město, zatímco Petr z Rožmberka povyšuje Mezimostí na městečko a titulu města se Mezimostí dočkalo až v roce 1908 od císaře Františka Josefa I., neboť v té době dosahovalo jako jeden z nejvýznamnějších železničních uzlů v zemi strategického významu a počtem obyvatel přesahovalo sousední Veselí. To se mezitím stále vyrovnávalo s úpadkem, jakého zaznamenalo po období husitských válek a převzetí města Schwarzenbergy. Po Bitvě na Bílé hoře zůstává ve Veselí 53 lidí a v Meziměstí pouhých 16 usedlíků. Navíc Veselí postihl požár, který zničil radnici, městský archiv, pivovar a čtyři velké domy, a necelých 15 let později ho následoval další, který se rozšířil i do sousedního Mezimostí.

Tendencím ke sloučení obou měst odolávali jejich obyvatelé s patriotskou houževnatostí až do fašistické okupace, kdy k němu došlo nařízením. Stalo se tak 1. ledna 1943.

V dnešním Veselí nad Lužnicí žije přibližně 6500 obyvatel. Z minulosti mu jako hmatatelní svědkové zbyly renesanční domy na náměstí. Muzeum Weissův dům s psaníčkovými sgrafity a dům na západní straně náměstí se třemi renesančními štíty. V centru města se nachází původně gotický kostel Povýšení sv. Kříže a mezi významné památky jistě náleží i secesní sokolovna.

KULTURA VE MĚSTĚ

Na kulturní klima ve městě jsem se zeptala a podrobně vyzpovídala jeho místostarostu, pana Václava Matějů. Dozvěděla jsem se, že samostatnou koncepci kultury město zpracovanou nemá a komise zabývající se otázkami školství, kultury a sportu dnes již neexistuje, protože výsledky její práce nebyly uspokojivé. Na městském úřadě byste nenašli ani odbor kultury. Příslušné problémy se rozhodli řešit přímo starosta Jaromír Novák a místostarosta, ve spolupráci s Kulturním domem, v  čele s jeho ředitelkou Marcelou Rybářovou. Oblast kultury je však podle místostarosty nedílnou součástí souhrnné koncepce města, které kultuře přičítá velikou váhu. Vedení města podle něj podporuje rozšiřování a zkvalitňování nabídky kulturního vyžití pro občany a návštěvníky města.

Město rovněž nevypisuje granty, ale soustředí se na grantovou nabídku kraje, přičemž žádosti týkající se oblasti cestovního ruchu připravuje infocentrum. Za všechny je možné uvést dva příklady: opakovanou cyklisticko-turistickou akci Putování po hrázích rybníků v Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, Krajem rybníků a cykloturistickou jízdu blatskou krajinou a přes vesnice mikroregionu Veselsko s typickou blatskou architekturou Jaro na Blatech.

Výdajová část letošního městského rozpočtu je schválena ve výši 83 milionů korun, z toho 6,7 milionu směřuje do kultury. V případě, že během roku dojde k navýšení výdajů, profituje z toho i oblast kultury, zejména podaří-li se získat finanční prostředky z dotací a grantů vypsaných státem, krajem nebo z evropských fondů. Například v minulém roce celkové plánované výdaje 75 milionů se zvýšily na 87 milionů korun, a kultura místo 6,2 milionů dostala o 700 tis. víc.

Při získávání dotací sehrávají svou roli i partnerská města z Rakouska a Švýcarska. V rakouském Yspertalu se podařilo navázat kontakty mezi tamější Vyšší odbornou školou pro životní prostředí a ekonomiku a veselskou Střední odbornou školou pro ochranu a tvorbu životního prostředí již asi před deseti lety. Dohoda o partnerství obou měst, která byla podepsána v roce 2006, umožňuje oběma zúčastněným stranám snáze čerpat finanční prostředky z EU na společné projekty. Veselí nad Lužnicí je také členem klubu „Veseláků“, který sdružuje všechna města, která mají Veselí ve svém názvu.

Když se řekne výdaje na kulturu, znamená to pro Veselí n. Lužnicí finanční podporu především městské příspěvkové  organizaci Kulturní dům, která je hlavním garantem kultury a v jejíž gesci ja také kino a knihovna. Další peníze směřují do infocentra, měsíčníku Veselsko a na podporu sboru pro občanské záležitosti.

Mládež město dotuje hlavně prostřednictvím Domu dětí a mládeže a sportovní organizace TJ Lokomotiva. Dále přispívá na konání každoročních Veselských slavností (v letošním roce částkou 400 tisíc korun) a veřejně prospěšné činnosti společenských organizací jako jsou třeba včelaři, rybáři, sbor dobrovolných hasičů, přátelé historie, baráčníci, klub důchodců, chrámový sbor, Rolnička a Červený Kříž.

Vysoké finančí výdaje si vyžádá rekonstrukce budovy kulturního domu, která v roce 2010 oslaví 30. výročí od svého otevření. V současné době je v přípravných fázích projekt, a město počítá s tím, že vznikne zařízení schopné nabídnout kulturní vyžití odpovídající dnešním i budoucím potřebám občanů.

Město také podporuje projekty péče o památky v soukromém vlastnictví. Jedná se zejména o objekty ve vlastnictví místní římsko-katolické církve.

V době nedávné došlo k opravě původně gotického kostela Povýšení sv. Kříže, kaple sv. Floriána a částečně i kaple sv. Marka. Oprava kostela Povýšení sv. Kříže byla financována z dotací ministerstva kultury. Na památky zasažené povodní v roce 2002 byly použity finanční prostředky z fondů ministerstva pro místní rozvoj.

Tímto panu místostarostovi děkuji za jeho čas a laskavé přijetí.

Kateřina Vedralová