Kultura i pro neslyšící - projekt pro rok 2010
PLZEŇ: Neslyšící nemají velkou možnost kulturního vyžití, většina akcí jako například festivaly, divadelní představení, literární setkání apod. nejsou tlumočeny do znakového jazyka Pokud je navštíví, nemají pro ně žádný efekt. Nerozumí většině mluveného slova a nemůžou se ani aktivně zapojit. Projekt Znaková kultura, který realizuje Plzeňská unie neslyšících (PUN), vychází z toho, že většina neslyšících má problémy s psaným textem, kterému často nerozumí a má problémy s jeho pochopením.
Unie chce neslyšící aktivně zapojit do kulturního života. Navazuje přitom na podařený loňský projekt "Plzeň mluví i rukama" a připravuje v nové kavárně a kulturním centru s neslyšící obsluhou rozsáhlou literární osvětu s cílem rozvinout kulturní inteligenci všech neslyšících lidí použitím jejich formy dorozumívání.
Počítá se např. s autorským čtením a s autogramiádami současných známých a čtivých autorů za účasti tlumočníka do znakového jazyka. Znakované čtení se natočí na video a v kavárně bude k dispozici i těm neslyšícím, kteří se autorského čtení nezúčastnili.
Snahou PUN je vytvořit kvalitní a rozsáhlou databanku současných literárních děl, která bude přístupná sluchově postižené veřejnosti.
Hluchota není vidět a neslyšící se neustále setkávají s velkými problémy. Proto je jedním z dalších cílů projektu seznámit slyšící veřejnost se sluchovým postižením jako takovým a s problémy, které toto postižení obnáší.
Autoři projektu chtějí také informovat slyšící o nemožnosti kulturního vyžití neslyšících lidí. Pokud se tento projekt osvědčí, chtěli by v něm pokračovat i v dalších letech.
Pierot Café kavárna s neslyšící obsluhou byla slavnostně otevřena 30. září 2009 na adrese:
Palackého náměstí 3 v Plzni.Má statut chráněné dílny a zaměstnané jsou zde čtyři servírky, které věří, že jejich provozovna obstojí v silné konkurenci plzeňských kaváren.
Více na: www.pierotcafe.cz
Mohlo by vás také zajímat...
ČR-PRAHA: Sokolové si již pošesté připomínali Památný den sokolstva – 8. října – jako významný den České republiky. Po celé republice se konaly pietní akty k uctění památky sokolů, kteří obětovali své životy v boji za svobodu, demokracii a samostatnost.
Památný den sokolstva uctívá nejen pět tisícovek sokolů a sokolek, kteří položili své životy v protinacistickém odboji, a mezi nimiž bylo i na 150 spolupracovníků výsadku Anthropoid, ale i všechny ty, kteří padli v 1. světové válce v řadách československých legií a v řadách 3. protikomunistického odboje.
"Zakladatelé dali Sokolu do vínku ryze demokratické zásady, na nichž sokolská organizace stojí. Jakákoliv totalitní moc tak byla, a vždy bude, pro naši členskou základnu zcela nepřijatelná. I to je skutečnost, kterou si dnešního dne připomínáme," zdůraznil Martin Chlumský, starosta České obce sokolské
PRAHA: Umělecká platforma Sport in Art organizuje již druhý ročník výstavního projektu Art Grand Slam. Kurátorkou letošního ročníku je historička umění a pedagožka Martina Vítková, která zvolila jako prvek spojující sport a umění téma Paralelní dimenze. Výstavu děl deseti renomovaných umělců doplní svými počiny mladí tvůrci, kteří se do 10. listopadu přihlásí do open callu a jejichž vizuální díla budou do projektu vybrána odbornou porotou. Společná výstava vybraných děl inspirovaných sportem, vášní pro pohyb i umění proběhne v únoru 2025 v pražské SmetanaQ Gallery a dočká se také opět svého zahraničního uvedení. Vítěz open callu získá jedinečnou možnost zahraničního rezidenčního pobytu se side specific prezentací vítězného díla.
SLOVÁCKO: Titulní straně obálky 5. letošního čísla národopisného a vlastivědného časopisu Malovaný kraj dominuje snímek kaple Božího srdce Páně u Tučap. Na zadní straně pak najdete fotografie Hausnerovy oskeruše z Bohuslavic u Kyjova ze seriálu Památné stromy na Slovácku.
ČR: Zdeněk Vejvoda je hudební folklorista, který rozhodně netráví čas jenom u pracovního stolu. Naopak, je to i aktivní muzikant a tanečník, vedoucí folklórních souborů a také pedagog. V novém podcastu Místní kultury vysvětluje, proč je důležité, aby se děti už od útlého věku seznamovaly s lidovými písničkami. "Dobře vybraná lidová píseň je vlastně to nejlepší, na čem můžeme dítě hudebně, rozumově a emocionálně rozvíjet," tvrdí. A jak vlastně definovat lidové písně, jak je upravovat a interpretovat a kde hledat ty dávno zapomenuté? O tom všem bude následující rozhovor.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818