pátek
25. června 2021
svátek slaví Ivan



Kultura a česká strategie udržitelného rozvoje

ČR: Oddělení pro udržitelný rozvoj Úřadu vlády České republiky aktuálně připravuje Strategii udržitelného rozvoje Česká republika 2030. Dokument rezonuje se sedmnácti Cíli udržitelného rozvoje OSN 2015-2030, které vedle globálních cílů jako vymýcení chudoby a hladu zahrnuje i dílčí cíle týkající se místní kultury. Mezi ně patří například docenění kulturní rozmanitosti (cíl kvalitní vzdělání), podpora místní kultury prostřednictvím cestovního ruchu (cíle důstojná práce a ekonomický růst a odpovědná výroba a spotřeba) a zlepšení ochrany kulturního a přírodního dědictví (cíl udržitelná města a obce).

Autor článku: 
Martin Bernátek

Česká rozvojová strategie zahrnuje kulturu a tvorbu identity do klíčové oblasti „Lidé a společnost, které nám umožní uspět v 21. století“ s tématy jako práce, vzdělání, sociální nerovnosti, zdraví a udržitelná spotřeba. Aby do přípravy dokumentu byli zahrnuti zástupci a zástupkyně různých sektorů, uspořádalo ve čtvrtek 28. dubna 2016 Oddělení pro udržitelný rozvoj Úřadu vlády diskusní kulatý stůl. Nejprve byly metodou tzv. world café shrnuty aktuální trendy v jednotlivých oblastech, poté následovaly diskuse ve skupinách nad možnými opatřeními a cíli.

Téma kultury a tvorby identity v diskusi velmi rezonovalo a díky tomu bude mít v chystané strategii větší význam, než jak vyplývalo z podkladového materiálu, kde byla kultura zmíněna jen několika větami, a nebyly jí určeny žádné strategické cíle. Částečně se dařilo vyvracet mechanické pojetí kultury jako pouhého automatického „dědictví minulosti“. Sofistikovanější debatu a odbornější formulace opatření ovšem omezovala účast zástupců z jiných oblastí (zemědělství, doprava, zdraví …) se kterými bylo třeba nejprve najít společný jazyk. Na druhou stranu, téma kultury se tak promítlo i do dalších oblastí. Například pod téma „důstojné práce“ bylo zahrnuto zvýšení respektu k profesím v oblasti kultury a také k dobrovolnictví. Potřeba rozvíjení tzv. kulturní gramotnosti, která koresponduje s klíčovou kompetencí „kulturní povědomí a vyjádření“ Evropského programu pro kulturu, byla zmíněna v oblasti vzdělání.

Z debat o kulturním dědictví vyplynula potřeba mít na zřeteli rovněž nehmotné kulturní dědictví, a také se soustředit nejen na zachovávání zděděného bohatství, ale i na jeho prezentaci a rozvíjení. Potřeba zaměřit se na budoucnost, inspirovat se v zahraničí a zajistit dostupnost kultury pro všechny platí pro podporu kreativity obyvatel ČR. Diskutéři také zdůrazňovali význam rodiny jako prvotního tvůrce lidské identity, v rámci strategie udržitelnosti by se kultura rovněž mohla stát pro rozvíjení vztah obyvatel republiky k místu a domovu. Důležitým cílem, který vyplynul z diskuse, je posilování respektu k vlastní kultuře jako předpokladu respektu k ostatním kulturám.

Strategii udržitelného rozvoje Česká republika 2030 by měla být Vládou schválena do konce roku 2016. Základní verze dokumentu bude pravděpodobně hotová na přelomu letošního srpna a září, kdy ji bude možné připomínkovat. Jako u každé strategie je ovšem zásadní její uskutečňování, které závisí na vůli a odhodlanosti politiků. I když je pro přípravu strategie důležité zapojení expertů, domnívám se, že při řešení problémů je nutné počítat s jejich politickým rozměrem. Analýza situace např. v udržitelné výrobě a spotřebě proto není možná bez analýzy fungování a účinků globálního kapitalismu. Podobně zvyšování nebo snižování sociálních nerovností, a s ní související míra asymetrie v dostupnosti kvalitních kulturních služeb, je politickou otázkou. Rozšiřování kulturní nabídky v ČR v posledních dekádách totiž nedoprovází rozšiřování její dostupnosti. Tento trend souvisí s potlačováním kvalitativního hodnocení kultury a upřednostňováním rétoriky nedotknutelnosti osobního vkusu. To zvyšuje riziko, že se kulturní služby stanou faktorem sociálního vyloučení, protože skutečně kvalitní kultura bude dostupná jen v metropolích skupinám s vyšším příjmem a s odpovídajícími kulturními kompetencemi a návyky. Proto je klíčové rozvíjet kulturní infrastrukturu na regionální a místní úrovni.

Podle Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 - 2020 zde máme hustou síť kulturních organizací různého charakteru. Regionální kulturní centra (divadla, kulturní domy) ale nedisponují dostatečným vybavením, odpovídající právní formou a dostatkem financí a know-how. Kulturní pracovníci a vzdělavatelé na místní úrovni nejsou důstojně zaplaceni a mají omezený přístup k aktuálním zahraničním poznatkům a metodám, jak zprostředkovávat a rozvíjet kulturní hodnoty, a jak začleňovat do kultury vyloučené skupiny. Zatímco počet zpřístupněných památkových objektů se zvyšuje, počet návštěvníků nepatrně klesá. Proto je jejich atraktivitu potřeba zvyšovat doprovodnými programy. I přes rovnoměrné rozložení kulturního potenciálu, klesá jeho využití se vzdáleností od krajských center. I přes opatření se nedaří využít kulturně-turistického potenciálu řady oblastí, přičemž v sociálně a ekonomicky zaostalých oblastech, například v Jeseníkách, jde často o jediné řešení udržitelného rozvoje. Investice do regionální kulturní infrastruktury jsou totiž nedostatečné. Na místní úrovni je třeba zlepšit hlavně podmínky pro volnočasové kulturní aktivity, využití lokálního kulturního potenciálu a jeho propojení s dalšími oblastmi pro povzbuzení místních iniciativ a komunitního života. Pro důstojný život je zásadní rozšiřování a zkvalitňování kulturní nabídky, zejména pro děti a seniory. Jak strategie regionálního rozvoje konstatuje, tato opatření se ovšem neobejdou bez posílení strategických a koncepčních nástrojů a přístupů k místnímu a regionálnímu rozvoji, a bez zvýšení reálného využívání strategických dokumentů a kvalitnějšího plánování. Proto je důležité, aby právě připravovaná Strategie udržitelného rozvoje Česká republika 2030 propojila existující strategické dokumenty, využila již formulovaných relevantních cílů a pomohla je uskutečnit.

Kulturu lze v perspektivní udržitelnosti pojmout také pomocí paralely s úvahami o reformě vzdělávání: není nutné kulturu omezovat na „povinné rozvíjení dědictví“ nebo „společenské vyžití“; péče o zděděné má smysl jen spolu s rozvojem kompetencí a postojů, které povedou k pochopení vztahu kultury k současnosti a nynějším společenským výzvám, a které rozvinou vyjadřovací schopnosti a tvořivost občanů. Ze strategických dokumentů a deklarací (Agenda 21 pro kulturu, Soulská agenda UNESCO, zprávy Eurydice a OECD, dokumenty EK, EP ke klíčové schopnosti č. 8), je zřejmé, že rozvoj tzv. kulturního povědomí a vyjádření významně přispívá k aktivnímu občanství a vzájemné spolupráci, posiluje schopnosti představit si lepší svět, vede k úctě k rozmanitosti, vytváří příznivé předpoklady k sociálnímu a mezigeneračnímu dialogu a dalším schopnostem a oblastem, které tmelí společnost.

Mohlo by vás také zajímat...

BERNARTICE NAD ODROU: Ve středu 23. června 2021 byla v turistické oblasti Poodří v Moravskoslezském kraji oficiálně otevřena unikátní designová cyklostezka vedoucí z Hůrky do Vražného přes Jeseník nad Odrou. Tato 4,8 kilometru dlouhá trasa je nejen vítanou spojkou mezi obcemi, ale kromě pohodlné a bezpečné jízdy nabízí cyklistům ještě něco navíc. Její povrch je totiž „potištěn“ kresleným slovníkem moravskoslezského nářečí, jehož autorem je designér Radek Leskovjan, majitel značky ikonických triček s potiskem UAX!.

Moravskoslezský kraj
Cestovní ruch, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Výtvarné umění
Co se děje
25.06.2021

ČR: Český rozhlas loni zaujala kniha Egon: Děsná psina Petry Baďurové, kterou vydalo koncem roku 2019 pražské nakladatelství Titanic a během první vlny epidemie koronaviru z ní na ČRo Dvojka předčítal jednadvacet vybraných kapitol Igor Bareš. Role psího seniora Egona, který vypráví svérázným psím jazykem historky o své nesnesitelné paničce a shovívavém páníčkovi, se ujal bravurně. Rozhlasová četba měla u posluchačů velký úspěch a mnoho ohlasů, a Radioservis ji tedy nyní v červnu vydal jako audioknihu. Můžete si ji pořídit na CDmp3 nebo je ke stažení ve formátu mp3 v e-shopu www.radioteka.cz.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Ostatní
Co se děje
24.06.2021

KLADSKO: Kladské pomezí – tak se nazývá kraj mezi Krkonošemi a Orlickými horami, obklopený z části skalami i lesy, kraj, ve kterém žilo a jistě i žije spousta zajímavých osobností – bratři Čapkové, Božena Němcová, Alois Jirásek, Josef Škvorecký, Egon Hostovský a další. Místní spisovalé ke své tvorbě často hledali předlohu mezi lidmi z okolních městeček, vesnic i samot. Proto se Kladské pomezí nazývá i „krajinou příběhů“. O slávu a dobrou pověst Kladského pomezí se stará už od roku 1997 také stejnojmenná společnost. Její provoz zajišťují dvě skvělé ženy – Markéta Venclová a Lenka Lembejová. Jaký je jejich vztah k tomuto kraji, co dělají, aby se o Pomezí vědělo a bylo vyhledávaným místem výletů a dovolených? A jak to vše zvládají?

Královéhradecký kraj
Cestovní ruch, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Ostatní, Vzdělávání
Články a komentáře
23.06.2021

PARDUBICE: V literárním muzeu Krajské knihovny v Pardubicích na Příhrádku jsou do poloviny července k vidění unikátní památky. V prvním patře věže, kterou se prochází k pardubickému zámku, jsou totiž skryty poklady mimořádné historické a umělecké ceny, které se brzy opět vrátí do depozitářů. Jejich výstava doplňuje program 500 let renesance ve východních Čechách.

Pardubický kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Výtvarné umění, Památky
Co se děje
23.06.2021