KUKS od A do Z na stránkách časopisu Dějiny a současnost

<p>PRAHA: Kde najdeme barokní ráj na zemi a kdo jsou jeho tvůrci? Nové březnové číslo časopisu Dějiny a současnost s hlavním tématem „KUKS – Barokní ráj na zemi a jeho tvůrci“ právě vychází.</p> <p>Poslední březnový víkend se po dvouleté rekonstrukci znovu otevírá Hospital Kuks veřejnosti a s hledáním genia loci možná pomůže i březnové téma časopisu, které je tentokrát výlučně věnováno Kuksu.<br />
Kuks a jeho okolí bylo neodlučně spjato se jmény Františka Antonína hraběte Šporka, Matyáše Bernard Brauna či Michaela Heinricha Rentze. Šéfredaktorka časopisu, Iveta Coufalová, ve svém editorialu k tématu uvádí: „Duchovní život člověka přelomu 17. a 18. století se do značné míry lišil od toho našeho současného. Neustále přítomný mravní apel, zázraky i andělé nebyli jen dobové kulisy, ale integrální součást existence. Ani v tomto kontextu nebyl František Antonín hrabě Špork jednoduchá a jednoznačná osobnost. Svou duchovní a mecenášskou činností se snažil vybudovat si obraz dobrého pána a křesťana. Ovšem jeho záliba v karbanictví či neustálé soudní spory dávají tušit i temná zákoutí jeho mysli.“<br />
Některé příspěvky, editorované Vítem Vlnasem, vám přiblíží šporkovskou dobu, v jiném se dočtete například o oživené tradici barokního divadla. František Antonín hrabě Špork (1662–1738) je mimo jiné považován za tvůrce kancionálů a mecenáše divadla a italské opery. Šporkova přímá podpora divadlu začíná v Kuksu už v roce 1697, kdy zde lázeňské hosty bavil loutkář Johann Ch. Neumann. Optikou hudebního vědce vnímá po dlouhá léta osobnost F. A. Šporka Stanislav Bohadlo (mimochodem zakladatel dnes už tradičního divadelního festivalu Theatrum Kuks, který vrací na Kuks divadlo, operu a hudbu). Pro aktuální číslo Dějin a současnosti napsal článek Teatralita a teatrálnost, Barokní (hudební) divadlo v Kuksu.<br />
V rozhovoru s nestorem šporkovského bádání, profesorem Pavlem Preissem o Šporkově aquacentru a o sedmi opičkách na dvanácti sloupech, se dozvíte zajímavé podrobnosti. Například, že hrabě Špork byl „…ve skutečnosti přijímán všude, neboť peníze byly vždycky rozhodující. Ta vůle se ukázala, když v Kuksu vytvořil lázně s koupelemi, k nimž tam vůbec nebyly předpoklady. Dal k tomu podnět jediný pramen. Lékařský posudek vody vyznívá velice rozpačitě; v zásadě se tam píše, že když ji člověk bude pít a koupat se v ní, neublíží mu to. Špork chtěl mít něco jako aquacentrum. Ale všechno zlikvidovala povodeň krátce po jeho smrti.“</p> <p>Více informací naleznete v březnovém vydání magazínu Dějiny a současnost.</p>