Kroniky, kronikáři, muzea a archivy v Olomouckém kraji
Dosud jsme vám představili situaci v okresech Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk. Dnes k nim přidáváme poslední okres tohoto kraje. Okres Jeseník
Po roce 1989 začaly přípravy na osamostatnění bývalého okresu Jeseník od šumperského okresu. Do té doby měl kronikáře takzvaně pod křídly pracovník jesenické pobočky Okresního vlastivědného muzea v Šumperku. Se vznikem okresu Jeseník v roce 1996 byl také obnoven Státní okresní archiv Jeseník (SOkA). „O dva roky později (v roce 1998) jsme provedli odborné a metodické dohlídky na všech 24 obecních úřadech na Jesenicku. To znamenalo zkontrolovat stav kronik a ve skartačním řízení převzít staré obecní německy psané kroniky a kroniky národních výborů, u nichž již uplynula skartační lhůta,“ sděluje Mgr. Květoslav Growka, zástupce ředitelky SOkA.
Spolupráce SOkA s kronikáři pokračovala školeními, na tom prvním se v roce 2000 sešlo 18 kronikářů a zástupců obcí. Tématem byly základní informace k obsahové a formální stránky obecní kroniky, pracovník Okresního úřadu Jeseník hovořil o zásadách finančního odměňování kronikářů. Na dalším semináři si 12 kronikářů v roce 2003 rozšířilo své obzory pokud jde o získávání potřebných informací na internetu. Zástupce Vlastivědného muzea Jesenicka také kronikářům poradil, jak mají správně umístit své kronikářské zápisy na obecní webové stránky.
Všechny obce v okresu obdržely brožuru «Archivní fondy a literatura o obcích Jesenicka v SOkA Jeseník – Metodický materiál pro kronikáře». „Součástí tohoto setkání s kronikáři byla i výstavka «vzorových» obecních kronik a exkurze po našem archivu. Všichni kronikáři nám také předložili k posouzení své kroniky a v anketě byl vybrán vítěz, který získal knižní odměnu,“ dodává Mgr. Growka.
Ani po vydání zákona č. 132/2006 Sb., o kronikách obcí nedošlo k zásadním změnám. V několika menších obcích se totiž kroniky stále nevedou, protože jejich zástupci se spíše věnují svým webovým stránkám. Řadu informací a potřebných kontaktů mohou obecní kronikáři získat i na webu SOkA Jeseník (www.archives.cz/je), kde je také umístěn soupis všech kronik. Spolupráce Vlastivědného muzea Jesenicka s kronikáři, jako je například pořádání seminářů či jednotlivých konzultací, skončila koncem devadesátých let 20. století. Stalo se tak po úmrtí jeho tehdejšího ředitele Zdeňka Brachtla, který se této problematice dlouhodobě věnoval.
Eva Veselá
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Nové seriály, oceněné filmy, řada dokumentů, pořady pro děti, online projekty nejen pro mladé i osvědčená zábava na sobotní rodinné večery v podobě StarDance – to vše Česká televize chystá v nadcházejícím období. Podzimní schéma zahájí minisérie Docent II hned v neděli 1. září od 20:10 na ČT1.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Aloise Nerudy za Filharmonii Hradec Králové.
ČESKÝ TĚŠÍN: Vyšla nová publikaci našeho kolegy historika Mgr. Martina Krůla, Ph.D., s názvem PORTA SILESIAE. JABLUNKOVSKÉ ŠANCE – RANĚ NOVOVĚKÝ FORTIFIKAČNÍ SYSTÉM NA POMEZÍ SLEZSKA, UHER A POLSKA.
ČR: V zásadních chvílích pro Československo a Česko jsme se vždy shromažďovali na Václavském náměstí pod monumentální sochou sv. Václava, obklopeného patrony české země. Svátek 1. máje symbolizuje zase pro Pražany socha Karla Hynka Máchy na Petříně. Obě sochy jsou dílem Josefa Václava Myslbeka (1848–1922), a ještě mnoho dalších – například mohutná sousoší na Vyšehradě inspirovaná postavami z naší nejstarší historie. Co víme o jejich autorovi? Nejvíce si cenil druhého místa na pařížském Salonu za dílo Krucifix, které se nedávno stalo středem pozornosti nejen na pražské AVU, kde už přes 100 let visí jeho další odlitek, a kterou Myslbek spoluzakládal.
Milada Myslbeková, pravnučka zakladatele moderního českého sochařství, se už loni rozhodla připomenout svého slavného předka velkou výstavou. Proběhla v Praze v Obecním domě a byl to docela husarský kousek, protože jinak se podobnou činností nikdy nezabývala. Ale podařilo se a energické dámě se splnil sen, o kterém si teď vyprávíme, a který by měl mít i pokračování. Vždyť Josef Václav Myslbek je zakladatelem českého moderního sochařství a jako takový by měl mít pevné místo v naší národní paměti. Je to ale tak?
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818