<p>DOBROVICE (3 tis. obyv): Dne 22. května v 16 hodin se zde slavnostně otevřelo Muzeum cukrovarnictví, lihovarnictví, řepařství a města Dobrovice, oficiálně nazvané Dobrovická muzea.</p> <p>Historická rekapitulace</p> <p>Dobrovice, povýšená v roce 1558 Ferdinandem I. na městečko, leží jihovýchodně od Mladé Boleslavi. Jméno původní osady znělo „Dobrovítova ves“. Dobrovít byl vyšehradský kanovník, který žil ve 12. století. Zdejší tvrz postavili páni z Chlumu a poprvé je zmiňována v roce 1541. V polovině 16. století se majitelem panství stává Jindřich z Valdštejna a hned po té začíná s přestavbou tvrze na renesanční zámek s opevněním a hospodářským dvorem. Na počátku 17. století dvůr zkrášlí zahrada a barokní kaple. Rod Valdštejnů vystřídali ve třicátých letech 18. století Fürstenberkové a v roce 1809 Thun-Taxisové. </p> <p>Mezi významné památky ve městě patří renesanční radnice postavená v letech 1601 – 1610, která prošla rekonstrukcí ve dvacátých letech 20. století. Dále tu najdeme například goticko-renesanční kostel sv. Bartoloměje ze 16. století, barokní faru z roku 1709, renesanční domy se sgrafity na fasádách, regentský dům s arkýřem nebo rokokovou sochu sv. Immaculaty. Ačkoliv se Dobrovice označovala termínem „město“ již v roce 1757, městská práva získala až zákonem v roce 1991. </p> <p>Počátky cukrovarnictví</p> <p>První rafinerie třtinového cukru byla založena v roce 1787 v klášteře na Zbraslavi, první průmyslový cukrovar v celém Rakousko-Uhersku vznikl v Kostelním Vydří a o dva roky později proběhla výstavba dosud nejstaršího funkčního cukrovaru u nás, a to právě v Dobrovici. </p> <p>V letech 1831 – 1945 vzniklo na našem území 323 cukrovarů a tehdy jsme vyráběli až 17 % z celkové světové produkce cukru. Ještě v roce 1990 u nás existovalo 60 cukrovarů, avšak po vstupu do Evropské unie jejich počet začal prudce klesat. V současnosti jich je v provozu pouhých sedm. Plocha potřebná k pěstování řepy se změnšila více než čtyřikrát, a tak zatímco dříve zpracovalo 323 cukrovarů řepu z 240,6 tis. ha, současné cukrovary si vystačí s plochou 54 tisíc hektarů cukrové řepy. </p> <p>Symbióza zámku a cukrovaru </p> <p>V roce 1831 vybudovali Thun-Taxisové v západní části zámku cukrovar, což vedlo nejen ke zničení zámecké zahrady, ale zbourána byla i barokní zámecká kaple. Staré však muselo ustupovat novému i v dalších letech. Rozšíření cukrovaru si vyžádalo zbourání severního a části západního a východního křídla, aby tak dostaly prostor nové výrobní budovy. </p> <p>Po necelých sto letech Thun-Taxisové cukrovar prodali Ústecké rafinerii cukru a jeho další osud se shoduje prakticky s osudem všech výrobních provozů u nás. V roce 1947 došlo k jeho znárodnění a po té k začlenění do Kolínských cukrovarů. Od roku 1991 se opět osamostatnil a po privatizaci a vystřídání několika vlastníků je v současné době v majetku společnosti Cukrovary a lihovary TTD, a.s. (dále jen Cukrovary). Kromě výroby cukru produkuje i palivo nové generace – jednak ekologicky šetrné biopalivo E85 pro benzinové motory, a jednak palivo pro dieselové motory E95. </p> <p>Ve zbylé části zámku dnes sídlí administrativa této akciové společnosti.</p> <p>Muzeum v hospodářském dvoře</p> <p>Renesanční dvůr, postavený pravděpodobně již v polovině 16. století, je výraznou ukázkou hospodářského areálu té doby. Dvůr byl situován naproti zámku a jeho výstavba pokračovala dále i v období baroka a koncem 18. století. Nejcennější je však renesanční etapa, která jej řadí mezi nejvýznamnější památky tohoto druhu ve středních Čechách. Proto je areál dvora zapsaný v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek, stejně jako dobrovický zámek. </p> <p>Dnes je majitelem hospodářského dvora i zámku společnost Cukrovary, která jej odkoupila od města Dobrovice. Vzhledem k dezolátnímu stavu areálu a naprosté vybydlenosti po předchozích nájemcích, a také kvůli vysoké památkové hodnotě objektu, dosáhly náklady na rekonstrukci a realizaci expozic 178,5 milionu korun. Z toho se nám podařilo získat z Evropských strukturálních fondů a regionálního operačního programu 92 % z celkové částky, tedy 165 milionů korun, sděluje Jakub Hradiský, vedoucí oddělení pro komunikaci s veřejností.</p> <p>Co nabídnou muzejní expozice</p> <p>Expozice cukrovarnictví prezentuje historii výroby cukru v českých zemích, a tak jsou zde vystaveny cukrové homole, obří kostka o hraně 1 m, kdysi úzkoprofilový oblíbený cukr Bridge nebo rozměrný cukrový krystal. Zájemci tu dále najdou informace o vývoji technologií v cukrovarnickém průmyslu, o významných osobnostech spojených s tímto odvětvím i původní cukrovarskou laboratoř z 19. století. V období řepné kampaně – od října do listopadu – budou i nadále pokračovat exkurze přímo do provozu cukrovaru. </p> <p>Expozice řepařství provede návštěvníka vývojem pěstování cukrové řepy u nás, seznámí s přírodními podmínkami pro růst cukrovky, nabídne vzorky osiv či modely různých odrůd řepy. Připomenuta je i další surovina sloužící k výrobě cukru – cukrová třtina. </p> <p>Expozice lihovarnictví přiblíží tradici české výroby lihu, jejíž počátky spadají do 16. století. Představeny jsou zde jednotlivé etapy výroby, výrobní postupy, nové technologie i modely lihovarů. </p> <p>Muzeum města Dobrovice seznamí s minulým i současným životem města a návštěvníky pozve na prohlídku archeologických nálezů, fotografií, písemností či kreseb.</p> <p>Do všech expozic je přístup bezbariérový. </p> <p>Exponáty i knihovna</p> <p>Mezi muzejní „nej“ patří model lihovaru, mašinka s velmi vzácnou cisternou na melasu z konce 19. století, řez cukrovarem nebo množství více než stoletých odborných knih zaměřených na šlechtění cukrové řepy. Vystavujeme archiválie, knihy, historické nástroje, stroje i technologické celky, vzorky cukru a lihu z nejrůznějších období. Poměrně hojně jsou zastoupeny modely, říká J. Hradiský a dodává: Velké množství exponátů zapůjčil soukromý sběratel a kurátor Dobrovických muzeí Ing. Daniel Froněk, další exponáty máme v zápůjčce z Národního technického muzea, Národního zemědělského muzea, Muzea Mladoboleslavska a dalších. Celou řadu předmětů jsme také nalezli v našich továrnách v Dobrovici, Českém Meziříčí, Mělníku a Chrudimi. </p> <p>Součástí muzea je odborná knihovna, která je spojená se vznikem Výzkumného ústavu cukrovarnického v roce 1923. Základem je asi pět tisíc knih pocházejících z Ústředního spolku pro průmysl řepného cukru z Rakousko-Uherska. V současné době je v knihovně evidováno přes 15 tisíc svazků knih a časopisů, výzkumných zpráv, bulletinů, a to nejen českých, ale i zahraničních.</p> <p>Provoz muzea</p> <p>Zřizovatelem Dobrovických muzeí je obecně prospěšná společnost Muzeum a společenské centrum Dobrovice, která byla v roce 2008 založena Cukrovary a městem Dobrovice. Provoz muzea zajistí pět zaměstnanců, ale budou pomáhat i odborníci z cukrovaru, s nimiž je uzavřená smlouva o spolupráci. Předpokládáme úzkou kooperaci se vzdělávacími institucemi, protože naším záměrem je rozšířit všeobecné znalosti o pěstování cukrovky, výrobě cukru a lihu i o historii města Dobrovice, vysvětluje J. Hradiský. </p> <p>Muzeum bude otevřeno od března do září (mimo pondělí) od 10 a do 16 hodin, v říjnu a listopadu (v době řepné kampaně s možností exkurze do provozu cukrovaru) každý den od 9 do 12 a od 13 do 17 hodin a v prosinci, lednu a únoru (mimo pondělí) od 6 do 16 hodin. </p> <p>Návštěvník najde v nabídce několik variant okruhů:<br />
I. – Historie a současnost cukrovarnictví, lihovarnictví a řepařství (základní vstupné 80, snížené 40, rodinné 180 Kč),<br />
II. – Technika a technologie (základní vstupné 40, snížené 20, rodinné 80 Kč),<br />
III. – obsáhne okruh I a II (základní vstupné 100, snížené 50 a rodinné 220 Kč),<br />
poslední okruh představuje Muzeum města Dobrovice (základní vstupné 40, snížené 20, rodinné 80 Kč).<br />
Další možností jsou denní vstupenky: základní 120, snížené 60 a rodinné 250 Kč.</p>
