Středočeský kraj

<p>BRANDÝS NAD LABEM-STARÁ BOLESLAV: Dvě části města s nejdelším názvem v České republice propojuje sedm na sebe navazujících mostů a mezimostí.</p> <p>Jedná se o nejkratší dopravní spojení těchto dvou městských částí. Ani jeden ze soustavy mostů se za několik posledních desítek let nedočkal opravy. Téměř nesjízdným se stal především ocelový most přes hlavní tok Labe, kterému při povodni v roce 2006 praskl jeden z nosných pilířů. Středočeský kraj se jako majitel nakonec rozhodl po několika letech dohadů a odložených výběrových řízení pustit do komplexní opravy a nové výstavby celé mostní soustavy.<br />
Večer 7. března 2009 se cesta uzavřela s předpokladem na půl roku, avšak dodnes se nepodařilo spojení obnovit, protože dva mosty nejsou dokončeny. Jedním z nich je most přes hlavní tok Labe s ocelovou konstrukcí spojenou nýty. Most pochází z roku 1878 a v době svého vzniku patřil k největším svého druhu. Dokonce byla vyslovena domněnka, že se jedná o nejstarší silniční most tohoto typu u nás. Ovšem bez výraznější opravy most postupně chátral a nyní mám být podle plánů Středočeského kraje zbořen a na jeho místě vystavěn nový železobetonový most s vysokou nosností.<br /> S touto myšlenkou se nechtějí smířit místní občané, kteří se postavili za jeho záchranu. Pod vedením Otmara Průši sepsali petici a prezentují názor, že oprava by byla z urbanistického hlediska mnohem zajímavější a jako doklad vývojových etap pro město přínosnější. Dožadují se toho, aby byl most prohlášen za kulturní památku. Tuto myšlenku podpořil i Národní památkový ústav, který za nejcennější část pokládá především dochované kamenné předmostí.<br />
Ministerstvu kultury, které je kompetentní vydat konečné rozhodnutí, předložili občané, nespokojení s přístupem města stanoviska profesorů ČVUT a soudních znalců v oboru mostních konstrukcí, kteří jim dali za pravdu. Na vyjádření ministerstva kultury se ale čekalo rok. Zprávu vydalo dne 24. května 2010, ovšem nebyla to zpráva dobrá. Most za kulturní památku neprohlásilo. Konstatovalo sice, že svým charakterem a jedinečností dokresluje rozmanitost města a uznalo i jeho nepochybnou historickou hodnotu, ale kvůli havarijnímu stavu, který způsobil jeho vlastník, most v podstatě odsoudilo k zániku. Jako stěžejní v ministerské zprávě vyznívá, vedle vysokých finančních nákladů, také argument, že případná rekonstrukce by odstranila původní prvky v takové míře, že by se poté již o historické památce hovořit nedalo.<br />
Zdá se tedy, že občanská iniciativa nezvítězila, naopak starý a výjimečný most svůj boj o existenci prohrává díky zanedbanému technickému stavu a vysokým nákladům na případnou rekonstrukci. Krajskému rozpočtu vznikají ještě další náklady tím, že dotuje veřejnou dopravu, přičemž autobusy musí jezdit po patnáct kilometrů dlouhé objízdné trase.</p> <p>Druhý nedokončený je most v Hluchově. Při jeho rekonstrukci bylo objeveno torzo původní mostní konstrukce z období renesance. Kamenné oblouky renesančního díla zbudovaného v roce 1567 na osobní doporučení císaře Maxmiliána brandýským zámeckým stavitelem Matteem Borgorellim zmizely při regulaci Labe ve třicátých letech minulého století. Během léta 2009 se však při stavbě objevilo několik jejich fragmentů, a to možná aby dosvědčily, že i tenkrát přišlo město o podstatný díl své neopakovatelné atmosféry, kterou na obrazech a kresbách zachycovali zdejší malíři F. X. Procházka nebo Josef Olexa.<br /> Zdá se, že Borgorelliho zátopový most byl čtvrtým nejstarším kamenným mostem v Čechách. Svými 24 nosnými oblouky překonával mezi Brandýsem a Starou Boleslaví řeky a lesy, které se v době zvýšené vodní hladiny zaplavovaly. Spolu s dřevěným přechodem do ústí Staré Boleslavi na jedné straně a v roce 1603 dostavěným dvouobloukovým kamenným mostem u podzámeckého mlýna na opačné brandýské straně se jednalo o mostní komplex, jemuž délkou a provedením nebylo v celém království českém rovno.</p> <p>Na aktuální stav ve vývoji stavby, kterou pozdržela žádost o památkovou ochranu a nenadálý archeologický objev, a na budoucí kroky v rekonstrukci mostního komplexu jsem se s několika otázkami obrátila na Středočeský kraj. Odpovědi mmně zaslala tisková mluvčí Berill Mascheková.</p> <p>Kovová mostní konstrukce nezískala statut kulturní památky. Kdy začnete s jejím demontováním a jak s ní má být poté naloženo?<br /> V současné době probíhá výběrové řízení na firmu, která bude zajišťovat technický dozor investora. Rekonstrukce by měla tedy začít po podepsání smlouvy s dozorující firmou. Podle předpokladu by se tak mělo stát někdy v polovině letních prázdnin. Vzhledem k technickému stavu příhradového mostu, který konstatuje i zpráva Ministerstva kultury ČR, je most určen k demolici.</p> <p>Kdy předpokládáte dokončení výstavby nového mostu přes hlavní tok řeky?<br /> Nový most by měl být dokončen přibližně do jednoho a půl roku po zahájení prací.</p> <p>Jaké mají být zátěžové limity pro průjezd oběma historickými částmi města?<br /> Pro omezení průjezdu historickými částmi města nemá Středočeský kraj žádné zákonné možnosti. Záleží pouze na městu, jaké průjezdní tonáže stanoví. O umístění dopravních značek v tomto případě rozhoduje Odbor dopravy MěÚ Brandýs nad Labem.</p> <p>Na boleslavské straně mostní soustavy byly v létě objeveny části původního renesančního mostu. Archeologický nález se má stát součástí nové konstrukce. Je tato informace pravdivá?<br /> Po zjištění cenných pozůstatků renesančního denudačního (záplavového – poznámka redakce), bylo všeobecnou shodou rozhodnuto o pozměnění původního projektu tak, aby relikt renesančního mostu mohl být zachován a zakonzervován. Jeden z mostních pilířů bude tedy nakonec posunut tak, aby nezasáhl do archeologické památky. Renesanční torzo se součástí nové stavby nestane.</p> <p>Kdy má být zprůjezdněn tento úsek komunikace?<br /> Jak již bylo výše uvedeno, celé souměstí se opět otevře v závislosti na postupu stavebních prací rok a půl od jejich zahájení, tedy koncem roku 2011. Přesnější harmonogram není dosud znám.</p> <p>Otázku ohledně průjezdní tonáže městem jsem položila i starostovi Brandýsa nad Labem Ondřeji Přenosilovi:</p> <p>V jakém rozsahu má být po dokončení rekonstrukce obnovena těžká nákladní doprava a povolen její průjezd historickými částmi města?<br /> Mosty budou mít sice vysokou nosnost, neboť musí plnit funkci náhradní trasy při uzavírce rychlostní komunikace R10 (dálnice vedoucí z Prahy do Mladé Boleslavi, která nyní slouží automobilové dopravě mezi Brandýsem nad Labem a Starou Boleslaví – poznámka redakce), ale trvalý a běžný průjezd historickými částmi obzvlášť Starou Boleslaví nebude možný. Právě zde jsou totiž některé úseky příliš úzké.</p> <p>Děkuji za odpovědi<br /> Kateřina Vedralová</p>

<p>KÁCOV: Seznam účinkujících na letošní jubilejní rčník Sázavafestu se rozšířil o dalšího zahraničního hosta. Přijede rakousko-ruská skupina Russkaja.</p> <p>Kapelu tvoří proslulí hudebníci z alpského regionu a tvoří tak dokonalý mix různých kultur. Tyto rozdílné kulturní vlivy pak promítají do svých skladeb, které lze charakterizovat jako směsici ska, balkánské hudby a postmoderního ruského folku. Sami svou hudbu popisují jako ozdravnou a lehce poslouchatelnou, něco jako ʺSpa Russkajaʺ. Skutečnost je však pravým opakem. Doslova se jedná o hudební nářez. Jejich skladby jsou charakteristické černým humorem a vytvářením nových výrazů mixem slov ʺRussiaʺ, ʺSkaʺ a ʺJaʺ (německy ano), které tak jasně ukazuje jejich kategorické odmítání slova NE.<br /> Zakladatelem kapely je Georgi A. Makazzaria, který jakožto jediný člen rusko-ukrajinsko-maďarsko-bulharského původu dokonale dokazuje její multikulturní složení. Narozen v Moskvě, ale od roku 1992 ve Vídni žijící muzikant se podílel na řadě významných projektů, např. ʺFalco – A Cybershowʺ, byl členem thrashmetalové skupiny Stahlhammer a řady dalších formací. Všechny tyto zkušenosti a vlivy se tak zřetelně odráží v hudbě skupiny Russkaja, kterou poté založil. Ať už je to trashmetal, jazz, funky nebo rock. V každém případě jejich vystoupení přivádějí publikum do varu a tím tak nenásilně šíří ruskou propagandu do zahraničí.</p> <p>Hudební poselství skupiny Russkaja zní jasně: Dance, dance, dance! Album Kasatchok Superstar katapultovalo kapelu Russkaja mezi opravdové hvězdy. Kapela si získala solidní fanouškovskou základnu zejména svými vystoupeními v klubech a na festivalech po celé Evropě. Proto nemohou chybět ani letošním Sázavafestu, který se koná v Kácově 5. – 7. 8. 2010.</p> <p>Více o festivalu najdete na www.sazavafest.cz</p>

<p>MNÍŠEK POD BRDY: Příběh, který se váže k tomuto zámku, jako by vypadl z nějaké pohádky, ale právě zámek v Mníšku pod Brdy, je dokladem toho, že i takovéto příběhy se občas stávají.</p> <p>Místní zámek byl vypleněn při obléhání švédskými vojsky. O jeho znovuvzkříšení se zasloužil pražský měšťan Servác Engel z Engelsflussu, a to díky své pracovitosti a udatnosti v boji.<br />
Servác Engel byl synem koželuha, který do Prahy přišel z Tongeru u Maastrichtu. Nizozemský koželuh si v Praze na Kampě založil vlastní koželužnu a díky tajemství na výrobu tvrdých usní, které si přinesl ze své vlasti, i okolnostem (v době 30leté války byly dodávky kůže pro armádu veliké), se mu v Praze dařilo a značně zbohatl. Jeho syn Servác Engel si počínal neméně zdatně, rovněž se věnoval koželužství a monopol na výrobu podešví mu přinášel veliké zisky. Na sklonku třicetileté války se aktivně účastnil obrany Prahy proti švédským vojskům v řadách měšťanských oddílů. Během bojů se několikrát vyznamenal. Za zásluhy byl povýšen do českého šlechtického stavu a získal predikát z Engelsflussu. </p> <p>Své zisky se rozhodl Servác investovat koupí zpustošeného panství Mníšek pod Brdy. Mníšecký zámek, který po 160 let spravoval významný rod Mitroviců, byl v roce 1639 vypleněn a vypálen švédskými vojsky generála Banéra. V tomto stavu jej roku 1655 koupil Servác, který tušil výnosnost mníšeckého velkostatku. Ani zde však pracovitý nobilitovaný měšťan ve svých aktivitách nepolevil, a právě jemu vděčí Mníšek za své znovuvzkříšení. V letech 1656 – 1672 zámek opravil a vtiskl mu dnešní podobu, na panství opravil rybníky, vystavěl novou koželužnu a řadu hospod, které mu přinášely nemalé zisky. V Mníšku samotném opravil vodovod a obyvatelům pomáhal při rekonstrukci poničených domů. Nějakou dobu za ně dokonce i platil daně. Baron Servác Engel z Engelsflussu zemřel v roce 1674. </p> <p>Více o zámku i Serváci Engelovi se dozvíte na www.zivalegenda.cz, můžete si zde také zahrát hru a spolu se Servácem bránit Staré město proti švédským vojskům. Zároveň se můžete zúčastnit soutěže o večeři na Konopišti. </p> <p>Jak to vypadalo na Mníšku za doby obléhání během třicetileté války?<br /> Přijeďte se podívat v sobotu 3. července. Od 11.00 hod. můžete navštívit stanový tábor císařské armády před zámkem v Mníšku pod Brdy. Každou celou hodinu je zde pro vás připraven historický program od výuky šermu až po ukázky střelby z mušket. Po 16.00 hodině na tábor a následně zámek zaútočí švédská vojska pod velením generála Banéra. Jak to skutečně bylo? Co se stalo na Mníšku v roce 1639? To se dozvíte až tady!</p> <p>Mníšek pod Brdy se nachází cca 30 km od Prahy, dostanete se sem městskou dopravou, autobusem č. 317 a 321. Na zámku v Mníšku pod Brdy se koná řada akcí zejména pro děti. Mníšečtí průvodci připravují speciální dětské prohlídky pro nejmenší návštěvníky a o tom že to s dětmi skutečně umí, svědčí velký zájem o tyto prohlídky, které je často potřeba rezervovat předem. Návštěva expozice zámku Vás přenese do doby první republiky. Soukromé pokoje posledních majitelů rodu Kastů vypadají, jako by si zámečtí páni jen na okamžik někam odskočili. Od loňského roku je zpřístupněna také první část zámecké zahrady, v dalších částech parku probíhá rekonstrukce.</p>

<p>VELTRUSY: Jen těžko se hledá zámek, kde by nebyl lovecký salon… Taková věc prostě ke šlechtickému životu neodmyslitelně patřila po několik set let.</p> <p>Státní zámek Veltrusy otevírá v budově bývalého špejcharu pro návštěvníky výstavu věnovanou fenoménu šlechtického lovectví a myslivosti od osmnáctého do dvacátého století. Výstava je založena zejména na zámeckých sbírkách trofejí, loveckých pomůcek a uměleckých předmětů s loveckou tematikou. </p> <p>Zámecké sbírky jsou doplněny exponáty Národního zemědělského muzea, loveckého zámku Ohrada. Na své si přijdou nejen myslivci, ale i obdivovatelé řemeslné práce puškařů a dalších tvůrců užitého umění. Pro děti bude určitě největším lákadlem vycpaná medvědí rodinka, která se na zámek vrací poprvé od povodní v roce 2002. Výstava v hlavní sezoně otevírací dobu denně mimo pondělí, v září a v říjnu pak o víkendech.</p> <p>NÁŠ TIP: Zavítáte-li do zámeckého areálu brzy ráno nebo navečer, budete mít rovněž možnost pozorovat daňky v zámecké oboře, jedné z mála dochovaných historických zámeckých obor v České republice.</p> <p>Další informace poskytne:<br /> Petr Svoboda, náměstek pro správu památkových objektů, tel. 274 008 143, e-mail: svoboda@stc.npu.cz<br /> PhDr. Pavel Ecler, kastelán zámku Veltrusy, tel. 315 781 146, e-mail: veltrusy@stc.npu.cz</p> <p>Více informací na www.zamek-veltrusy.cz</p>

<p>ROZTOKY U PRAHY: V rámci edice Slavné vily připravila Umělecká agentura FOIBOS a.s. další knihu a výstavní expozici, tentokrát věnovanou vilám a rodinným domům Středočeského kraje.</p> <p>Publikace završuje ediční řadu Slavných vil krajů, která postupně představila architektonicky zajímavé objekty celé republiky. Na autorské řadě se podíleli editor Rostislav Švácha, Hana Hermanová, Šárka Koukalová, Eva Novotná, Radoslava Schmelzová a fotograf Jiří Podrazil.</p> <p>Křest knihy proběhl společně s vernisáží výstavy ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy. Návštěvníci zde mohou expozici zhlédnout do 29. srpna 2010.</p> <p>Kniha Slavné vily Středočeského kraje přináší 57 architektonicky významných či zajímavých skvostů rodinného bydlení, které vznikaly od poloviny 19. století. Za unikát Středočeského kraje se považují tzv. villegiatury (předměstské usedlosti, spojené například s vinicí nebo malým hospodářstvím, a venkovská sídla určená k letnímu pobytu). Ukázkami svých děl jsou v publikaci zastoupeni přední architekti dvou posledních století, ale i tvůrci jmen méně zvučných. </p> <p>Autorský tým publikace se rovněž vynasnažil přinést detailnější informace o majitelích domů, neboť i oni rozhodovali o jejich konečné podobě, stylu, vnitřním uspořádání a zařízení. Z hlubin zapomnění tak vynesl pozoruhodné osobnosti doby minulé.</p> <p>Další informace o Slavných vilách naleznete na www.slavnevily.cz, odkaz na seznam publikací s možností přímého objednání zde nebo na webových stránkách agentury Foibos