Středočeský kraj

<p>STŘEDOČESKÝ KRAJ: Na začátku letošního roku jsme zaslali krajům tři otázky týkající se dobrovolníků a zkušeností s nimi. Středočeský kraj je přenesl na příspěvkové organizace z oblasti kultury, které zřizuje. Vznikl tak unikátní přehled o tom, jak se kde dobrovolníci uplatní, ale také, jak jednotliví respondenti tuto problematiku vnímají.</p> <p>Pokud se do textu ponoříte, najdete v něm řadu cenných osobních názorů respondentů, kterými byli představitelé příspěvkových organizací Středočeského kraje. </p> <p>Otázky zněly:<br />
1/ Máte zkušenosti ze službami dobrovolníkův kultuře?<br />
2/ Podporujete služby dobrovolníků?<br />
3/ Reflektujete Evropský rok dobrovolnictví?</p> <p>Památník Karla Čapka<br />
Se službami dobrovolníků v kultuře zatím zkušenosti nemáme.</p> <p>Muzeum T. G. M. Rakovník</p> <p>ad 1) Ano, využívali jsme dobrovolníky z Muzejního spolku.<br />
ad 2) Ano, podporujeme, protože odvedená práce byla dobrá a zadarmo!<br />
ad 3) Nereflektujeme.</p> <p>Muzeum Českého krasu</p> <p>ad 1) Se službami dobrovolníků ve smyslu zákona č. 198/2002 Sb., tj. že bychom spolupracovali s dobrovolníkem, který je registrován k výkonu dobrovolnické služby u vysílací organizace, zkušenost nemáme.<br />
Se službami dobrovolníků, kteří ze své vůle a ve svém volném čase bez nároku na finanční odměnu vykonávají činnost prospěšnou pro naše muzeum zkušenosti máme.<br />
Pokud se ohlédnu do historie tak namátkově byly realizovány např.<br />
- krátkodobé nebo nepravidelně se opakující spolupráce: např. při realizaci výstav, expozic či doprovodných programů, s dárci sbírkových předmětů, při korekturách textů, s přednášejícími nebo pomoc členů občanského sdružení Tajdom při realizaci muzejních programů zvláště pak prvních muzejních nocí.<br />
- dlouhodobé spolupráce: redakční rada časopisu Český kras od roku 1976, výstavní rada pro oblast fotografie (od r. 2008), organizátoři a moderátoři kulturních akcí (besed, přednášek – cyklus Autoři, které máte rádi (do roku 2010 v MČK, od roku 2011 byl organizátory přesunut do městské knihovny, kde není vybíráno vstupné), cyklus Hvězdárny Žebrák v MČK, někteří účinkující, amatérští sběratelé – informátoři z terénu, dárci, někteří regionální výtvarníci či pedagogové při realizaci výstav, expozic či doprovodných programů, dárci sbírkových předmětů a nesmím zapomenout na mnohdy rozsáhlou pomoc rodinných příslušníků zaměstnanců muzea a dobrovolnickou pomoc veřejnosti při kalamitních stavech (povodně 2002) </p> <p>ad 2) I když dobrovolnická činnost je charakterizována nezištnou činností, tak v některých ohledech by se za dobrovolnickou činnost dala považovat i výpomoc pracovníků, kteří jsou zařazeni na jiné pracovní pozici, s pracemi, které nejsou v jejich pracovní náplni (jednotliví pracovníci se v přístupu k vícepracem velice liší, a ti aktivnější ne vždy mohou očekávat za aktivitu nad rámec svých pracovních povinností odměnu, přesto pokud mohou, tak pomáhají). Nebo v jistém smyslu by se dalo brát v úvahu i vstřícnost a např. výrazné snížení cen při poskytování služeb muzeu ve srovnání s běžným ceníkem v místě obvyklým.<br />
- Některé krátkodobé dobrovolné spolupráce nebo např. praxe studentů nebo pravidelné výpomoci při akcích časem přerostly v dlouhodobou spolupráci a nebo dokonce následovně po velice dobrých zkušenostech (prokázání hlubokého zájmu o obor, schopnosti a spolehlivosti) v pracovní poměr (oblast propagace a kulturně výchovná a vzdělávací, oblast doprovodných programů) nebo DPP, pokud muzeum disponuje finančními prostředky na mnohdy symbolickou odměnu.<br />
- Činnost ve výše uvedeném smyslu realizujeme, služeb dobrovolníků ve smyslu zákona č. 198/2002 Sb. se nebráníme, a dokonce v některých oblastech bychom dlouhodobou kvalitní spolupráci s šikovnými dobrovolníky uvítali (péče o zeleň, digitalizace evidence sbírkových předmětů, fotodokumentace regionu a akcí konaných v regionu…)</p> <p> ad 3) Víme o něm, očekáváme, že bude toto téma medializováno, že mu bude věnováno kolokvium pořádané AMG, a že získáme další, pro nás důležité podněty a informace – např. v oblasti institucionalizace dobrovolnické služby v MČK – např. nemáme zcela ujasněno řešení práva dobrovolníka „být pojištěn pro případ odpovědnosti za škody“; pojištěni dle platné legislativy za škodu při pracovním úrazu hradíme pouze za pracovníky v pracovním poměru… </p> <p>Regionální muzeum v Kolíně</p> <p>ad 1) Ano, zkušenosti se službami dobrovolníků máme, spolupracujeme se nimi při národopisných pořadech v Muzeu lidových staveb v Kouřimi</p> <p>ad 2) Ano, založili jsme Klub přátel muzea, který sdružuje nejen příznivce, ale i dobrovolníky, kteří jsou ochotni nezištně naší organizaci pomáhat</p> <p>ad 3/ Ne</p> <p>Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně</p> <p>ad 1) S dobrovolnictvím máme minimální zkušenosti, v tomto smyslu spolupracujeme pouze se skautským střediskem Orion v Kladně, jehož členové pracují zdarma jako pořadatelé při Svatováclavských slavnostech na Budči.</p> <p>ad 2) Vzhledem k finančním možnostem bychom samozřejmě rozšíření služeb dobrovolníků vítali, podle nás ale není legislativně dořešena otázka případných “pracovních” úrazů dobrovolníka, protože muzeum pro tento případ není pojištěno (s výjimkou případů, kdy byl úraz způsoben zanedbáním zákonné povinnosti organizace ohledně bezpečnosti práce, např. dobrovolník spadl se schodů, protože na nich nebylo zábradlí). </p> <p>ad 3) Vzhledem k tomu, co jsem uvedl, nevím, jak bychom měli Evropský rok dobrovolnictví reflektovat. </p> <p>Navíc si myslím, že otázka dobrovolnictví úzce souvisí s ekonomickou situací ve státě. V západní společnosti, kde je dobrovolnictví rozvinuté, se mu často věnují ženy, které jsou v domácnosti a třeba na dopoledne, kdy jsou děti ve škole, chodí zdarma pomáhat do místní veřejné knihovny, u nás je podle mne takových – a finančně zajištěných – žen málo, takže ty ostatní, pokud mají takto “volný” čas, se snaží najít placenou práci na zkrácený úvazek, aby vylepšily finanční situaci rodiny. A také studenti hledají raději placené brigády.</p> <p>Regionální muzeum Mělník</p> <p>ad 1) Nemáme.</p> <p>ad 2) Ano, snažili jsme se i nějakého získat z řad studentů, ale neuspěli jsme. Získali jsme „pouze“ spolupracovníky z řad studentů i občanů. Těch máme celou řadu. </p> <p>ad 3) Reflektujete Evropský rok dobrovolnictví?<br />
Ano, tato tematika nás zajímá, snažíme se ji sledovat pomocí internetu – www.dobrovolnik.cz a další.</p> <p>Muzeum Podblanicka</p> <p>V rámci své činnosti dosud Muzeum Podblanicka s dobrovolníky nespolupracovalo. Ačkoli bychom dobrovolnickou aktivitu jistě využili, není nám známo, že by se v našem regionu podobné aktivity v oblasti kultury vyskytovaly. Na druhou stranu také musíme otevřeně přiznat, že jsme tyto aktivity doposud sami aktivně nevyhledávali, ani se je nepokusili sami iniciovat. To, že probíhá Evropský rok dobrovolnictví, naše muzeum doposud nijak nereflektovalo.</p> <p>Polabské muzeum</p> <p>Muzeum nemá aktuální zkušenosti s dobrovolnictvím. V dávné minulosti Polabské muzeum spolupracovalo s Hnutím Brontosaurus při budování a údržbě Polabského národopisného muzea.<br />
Jelikož nejsou aktuální zkušenosti, tak ani podpora služeb dobrovolníků neexistovala.<br />
V souvislosti s letošním Evropským rokem dobrovolnictví a jeho podporou nevidím významné překážky v tom, aby se Polabské muzeum do podpory služeb dobrovolníků zapojilo. Možností na využití jejich služeb je v naší instituci poměrně dost.</p> <p>Hornické muzeum Příbram</p> <p>Ohledně služeb dobrovolníků v kultuře musím bohužel s politováním konstatovat, že naše muzeum nemá v tomto směru žádné hlubší zkušenosti. Je sice fakt, že nám každoročně pomáhají při různých zpravidla údržbářských činnostech studenti zdejší Střední průmyslové školy a Vyšší odborné školy Příbram, to se však jedná o bezplatnou studentskou praxi, nikoliv služby dobrovolníků.<br />
Se službou dobrovolníků jsme se v minulosti zcela nárazově setkali například při organizování některých doprovodných kulturních akcí, mimo jiné Prokopské pouti, kdy nám zcela dobrovolně pomáhali členové Cechu příbramských horníků a hutníků nebo členové Spolku Prokop Příbram. Jinak naše zkušenost v tomto směru je takřka nulová.</p> <p>Regionální muzeum v Jílovém u Prahy</p> <p>V loňském roce uskutečnilo naše muzeum besedu pořádanou účastnicí programu INEX – SDA, paní Mgr. Kamilou Sirotnou, která v rámci dobrovolnické činnosti strávila několik týdnů v Jižní Koreji. Besedy se zúčastnilo několik desítek místních občanů, kteří se seznámili se zkušenostmi s touto dobrovolnickou aktivitou. Současně byly poskytnuty propagační a informační materiály účastníkům besedy a tento materiál byl po skončení akce rozdáván v muzeu při nejrůznějších příležitostech. V případě zájmu jsme připraveni s touto osvětovou činností pokračovat i v letošním roce.</p> <p>Památník Antonína Dvořáka</p> <p>I když poslání dobrovolníků v zahraničí má zcela jiné postavení i původ (často je i legislativně ošetřeno), služby dobrovolnic (bývalých pracovnic našeho muzea – důchodkyň) jsme mohli v minulosti ocenit. Jejich využití však bylo omezeno pouze na jednorázové akce( Muzejní noc, představení v zámeckém parku)a plnily funkci dozoru. Tato pomoc však vyplývala pouze z dobrých přátelských vztahů dobrovolnic a vedení muzea. Obecně však trvá nezájem ze strany veřejnosti o dobrovolnou práci.</p> <p>Ústav archeologické památkové péče středních Čech</p> <p>ad 1) Nemáme.</p> <p>ad 2) Nejsem informována o principech a možnostech práce dobrovolníků… V našich podmínkách si připadám, že jsme všichni tak trochu „volunteers“</p> <p>ad 3) Nejsem informována o této kampani…, nevím, kam má být úsilí dobrovolníků směřováno…</p> <p>Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy</p> <p>ad 1) Dobrovolníky přímo v kulturních službách jsme nikdy organizovaně nezaměstnávali, využíváme služeb umělců, kteří se zapojili dobrovolně a bez nároku na odměnu do námi organizovaného čtení dětem v rámci programu Celé Česko čte dětem, do kterého SM v Roztokách u Prahy vstoupilo ihned v roce 2009 a v němž je stále zapojeno, (viz www.muzeum-roztoky.cz)</p> <p>ad 2) Služby dobrovolníků mimo uvedenou oblast konkrétně nepodporujeme. Využili jsme pomoci dobrovolníků nikoliv v oblasti kulturní, ale po povodni v roce 2002. Podpora těchto lidí se stala významným faktorem ihned po opadnutí vody, a to též z hlediska psychologického. Tehdy byla dobrovolná pomoc všeobecně velmi ceněna.</p> <p>ad 3) Reflektujeme Evropský rok dobrovolnictví, SM je informováno o tom, že Asociací muzeí a galerií ČR je připravována řada aktivit a seminářů na toto téma, a v nich se bude SM v Roztokách u Prahy podle svých možností angažovat a získávat zkušenosti.</p> <p>GALERIE Středočeského kraje – GASK</p> <p>ad 1) Ano, služeb dobrovolníků jsme využili v roce 2010 2×, a to při finále GASKTOUR, a dále na hudebním festivalu CREEPY TEEPEE v roce 2010. Dobrovolníci pomáhali produkci festvialu, starali se o účinkující apod. </p> <p>ad 2) Jednoznačně ano. Jmse rádi, kyž nám s prací pomáhají lidé, kteří jsou motivováni tím, že je věc baví a zajímá. </p> <p>ad 3) Ano.</p> <p>České muzeum stříbra</p> <p>ad 1) Dobrovolné služby v kultuře jsem zažila hlavně kolem roku 1990 – 95. To byli lidé ještě nadšení a dychtiví pouštět se do nových aktivit ve svém volném čase a úplně zadarmo. V současnosti se dobrovolník objeví velice vzácně, spíše jde o kamaráda a jakousi reciproční službu. V podstatě jsou již veškeré služby alespoň za poplatek, který pokrývá např. cestovné atp.</p> <p>ad 2) Pokud se nabídka dobrovoné služby vyskytne, velice ji vítáme a oceňujeme (morálně).</p> <p>ad 3) O Evr. roku dobrovolnictví nemáme informace.</p> <p>Oblastní muzeum Praha východ </p> <p>ad 1) Mé zkušenosti s dobrovolníky v kultuře jsou následovné: </p> <p> a) Bez nich by mnohdy kulturní život na obcích zkrátka nebyl v takové míře!!! Velmi si jejich práce vážím. </p> <p> b) Jedná se zpravidla o obětavé lidi, kteří mají svůj život nastaven tak, že čas, který je každému z nás vyměřen, ochotně věnují těm druhým. Rádi pomohou, je to vlastně vzácný druh lidí, a bohužel se nedají naklonovat. </p> <p>Byla jsem v obci Líbeznice po dvě volební období předsedkyní kulturní komise. A 20 let jsem působila v regionu jako profesionální knihovník. Znám je velmi dobře, jelikož mnoho kulturních akcí koncertů, výstav, tanečních zábav jsem ve spolupráci s nimi připravovala a realizovala. V obci není peněz nikdy dost, aby si mohla objednat agenturu a vše zaplatit. Prostě za málo peněz musíte udělat co nejvíce.<br />
V Oblastním muzeu Praha východ jejich pomoci využíváme při zajišťování akci, které realizujeme. </p> <p>ad 2) Samozřejmě. Aspoň z pozice ředitele se snažím jejich pomoc částečně finančně zohlednit. Samozřejmě jedná se o spíše částečné vyrovnání za jejich práci. Ale oni zpravidla neočekávají finanční odměnu. </p> <p>ad 3) Zatím nikoliv.</p>

<p>KUTNÁ HORA: V letošním roce uplyne padesát let od vyhlášení historického jádra Kutné Hory městskou památkovou rezervací.</p> <p>K připomenutí tohoto významného výročí připravila Nadace Kutná Hora – památka UNESCO (Dagmar Fundová, www.nadaceunescokh.cz) s Národním památkovým ústavem, pracovištěm v Kutné Hoře (Ing. Aleš Pospíšil, tel. 724 614 669) cyklus seminářů, výstavu a odborné kolokvium, zaměřené na obnovu města a jeho památek za uplynulé půlstoletí. </p> <p>Dne 14. 6. 2011 proběhne ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře seminář „Město a jeho památky – svědectví pamětníků vzniku rezervace.“ </p> <p>Před vlastním seminářem proběhne vernisáž výstavy dobových fotografií Kutné Hory. Výstavu a program tohoto semináře připravil Klub rodáků a přátel Kutné Hory. </p> <p>Za Klub rodáků a přátel Kutné Hory<br />
Vlasta Navrátil</p>

<p>PŘÍBRAM: Svoji zatím poslední hru Čarodějův učeň uvede sedlčanské Občanské sdružení Našlose, které se zabývá loutkovým i hraným divadlem.</p> <p>Stane se tak ve středu 8. června v příbramském Divadle Antonína Dvořáka.<br />
Představení pro školy začíná v 9 hodin, pro širokou veřejnost v 19 hodin.<br />
„Na začátku byl nápad opravit dávno zapomenuté marionety. A protože v Sedlčanech klasická loutková scéna není, zrodila se idea založit divadlo dětí. A tak vzniklo sdružení Našlose. Nechali jsme udělat jednoduchou mobilní scénu a opravili loutky,“ zavzpomínala Jana Durďáková z občanského sdružení.<br />
Velkou zásluhu na vzniku Našlose má nadace Patronát Sedlčansko, která sdružení poskytla finance na rozjezd. Město Sedlčany nabídlo prostory, na jejichž částečné vybavení získali divadelníci v minulém roce minigrant od firmy Veolia. Sdružení mimo jiné obnovilo v Sedlčanech tradici masopustu.<br />
Našlose je divadelní spolek, který kromě této pravidelné aktivity nepravidelně připravuje s dětskými herci loutková nebo hraná představení. „Snažíme se dětem nabídnout téma příběhu, které je zaujme, protože cílem našeho sdružení je kromě výsledku hry i tvůrčí proces. Děti se tak aktivně podílí na přípravě rekvizit a kostýmů, což se nejlépe dařilo při hře o vikinzích O Vikovi a vlkovi v roce 2004,“ vysvětlila Jana Durďáková.<br />
Za devět let činnosti uvedl spolek deset představení. Hraje převážně pro sedlčanské školy a širokou veřejnost. S loutkovým představením podle předlohy Karla Bazala Pověsti Sedlčanska vystoupil v roce 2009 i v Clam-Galassově paláci v Praze a také s ním putoval po místech, ke kterým se pověsti váží.<br />
„Protože nám členové souboru za dobu našeho působení dost povyrostli, zatím posledním představením je Čarodějův učeň, k němuž složil hudbu Jiří Steinbach.Hra pak vyšla i na CD a v průběhu června a října loňského roku byla uvedena v devíti představeních. V tomto roce nás čeká ještě vystoupení v Příbrami a ve Skrýšově,“ poznamenala členka sdružení.<br />
Autorem Čarodějova učně je Otfried Preussler, režie se ujal Petr Bilina, písně otextoval Martin Urban. Hrané představení mělo premiéru loni v květnu, a je určeno dětem zhruba od devíti let i dospělým divákům.<br />
Spolek v letošním roce připravuje dvě kratší hry s loutkami. Ve Vypečené družině se představí nejmladší členové, jejichž věkový průměr je šest let. Starší děti nacvičují hru Jak se kovář zbavil čertů. K vidění budou v průběhu června a také v září při Prčickém bábení, kterého se Našlose pravidelně zúčastňuje.</p>

<p>MNICHOVO HRADIŠTĚ: Výjimečná prohlídka speciálně chráněných originálních prostor jeviště a mechaniky zámeckého divadla s odborným výkladem kastelána nebo zástupce kastelána nabízí Státní zámek Mn. Hradiště.</p> <p>jsou připraveny od května do září vždy v sobotu od 10.30 h.<br />
Pořadatel: NPÚ-státní zámek Mn. Hradiště</p> <p> Kontakt: tel.: 326 773 098<br />
www.mnichovo-hradiste.cz</p>

<p>BENÁTKY NAD JIZEROU: Základní umělecká škola Jiřího Antonína Bendy Benátky nad Jizerou se nachází v krásném prostředí historického náměstí v blízkosti zámku. Ve městě, které má bohatou historickou a kulturní tradici, je působení takové instituce víc než oprávněné.</p> <p>Vždyť na zdejším zámku působil např. český hudební skladatel Bedřich Smetana a za vlády císaře a krále Rudolfa II. jeho dvorní hvězdář Tycho de Brahe. Ve městě se narodili hudební skladatelé František a Jiří Antonín Benda, kteří oba významným způsobem ovlivnili evropskou hudbu období klasicizmu. </p> <p>Organizovaný systém základních uměleckých škol, který funguje v České republice od 50. let minulého století, je v Evropě zcela unikátní. V zahraničí se děti věnují hraní na hudební nástroje, zpěvu, nebo dramatické a výtvarné výchově v rámci běžné základní školy, soukromých škol, různých kroužků nebo na vyšší úrovni na konzervatořích a akademiích. V České republice je možnost umělecky se vzdělávat ještě na základních uměleckých školách, které jsou dnes důležitými výchovně vzdělávacími institucemi školské soustavy s vysokým kreditem v České republice i v Evropě.</p> <p> Patří k nim i ZUŠ Jiřího Antonína Bendy Benátky nad Jizerou (příspěvková organizace Středočeského kraje), která na konci letošního školního roku oslavuje 25. výročí založení. Škola je výrazným nositelem a šiřitelem kultury v celém regionu. V Benátkách nad Jizerou působí od r. 1986, nejdřív jako pobočka Lidové školy umění Mladá Boleslav, kde se zprvu vyučoval pouze hudební obor, později samostatně se všemi čtyřmi hlavními obory. Od r. 1990 přijímá do svého názvu jméno hudebního skladatele, rodáka z Benátek nad Jizerou, Jiřího Antonína Bendy, a od 1. července 2001 se ujímá zřizovatelské funkce Středočeský kraj. ZUŠ je koncipována pro více jak 300 žáků a je zaměřena na výuku oborů – hudebního, literárně dramatického, tanečního a výtvarného. Všechny jsou určeny pro osmileté a starší žáky, samozřejmě i pro dospělé. Pěti až sedmileté děti mohou navštěvovat přípravku.<br />
Výuka hudebního a tanečního oboru probíhá 2 – 3× týdně a školné za pololetí činí v hudebním 1900 Kč, v tanečním 1300 Kč.<br />
Literárně dramatický obor navštěvují žáci 1× týdně a za pololetí zaplatí 900 Kč. Výtvarný obor zahrnuje: keramiku, malbu, kresbu, grafiku a dekorativní činnost, vyučuje se 1× týdně a školné za pololetí je 1300 Kč.</p> <p>Škola za dobu své čtvrtstoleté existence vychovala velké množství žáků, ze kterých řadu připravila na vysoké školy uměleckého a pedagogického zaměření i na uměleckou dráhu. Patří k nim např. herec Filip Tomsa, zpěvák Milan Kolář, saxofonista Petr Jansa (konzervatoř Teplice), tanečnice Veronika Brzková (Taneční konzervatoř Praha) a mnoho dalších.</p> <p>Za dobu své existence uspořádala škola víc než 600 veřejných koncertů, různých vystoupení, 35 výstav výtvarného oboru atd. Její žáci pravidelně vystupují na Festivalu ZUŠ Středočeského kraje a zúčastňují se mnoha soutěží na celostátní úrovni. Pochlubit se může také tím, že se její žáci už mnoho let každoročně úspěšně umisťují na předních příčkách renomovaných soutěží. Zúčastnili se např. natáčení v Českém rozhlase a v bratislavské televizi, účinkovali v zahraničí (Spolková republika Německo), pravidelně jezdí vystupovat na Slovensko, kde má škola družební partnery.</p> <p>V současnosti zde působí 19 pedagogů včetně ředitelky, renomované zpěvačky a korepetitorky Jany Czikraiové, která svým manažerským přístupem docílila vysokého pedagogického a kulturního kreditu školy v rámci celého regionu. O škole, kterou vede od jejího založení, říká: „Jejím posláním je podílet se prostřednictvím své výchovně vzdělávací funkce a všech aktivit na formování osobnosti mladého člověka, zejména po stránce kulturně-estetické, mravní, tělesné a rozumové.“</p> <p>Z úspěšných kulturních akcí v školním roce 2010/2011 můžeme jmenovat např. Vánoční koncert v prosinci 2010 (Jakub Jan Ryba: Česká mše vánoční), Jarní koncert v březnu 2011, Koncert účastníků národní soutěže ZUŠ v únoru 2011, pro mateřské a základní školy Skřítek Notíček a víla Tanečnice v květnu 2011 atd. Všechny akce školy mají značnou uměleckou kvalitu a vysoké renomé. </p> <p>V souvislosti s oslavami 25. výročí založení uspořádala Základní umělecká škola Jiřího Antonína Bendy Benátky nad Jizerou výstavu výtvarných děl žáků a absolventů a fotovýstavu ze života ZUŠ, která do 30. června 2011 probíhá na Zámku 49, a výstavu kostýmů v Muzeu Benátky nad Jizerou. </p> <p>K 25. výročí školy je také připraven slavnostní koncert,který se bude konat 8. června od 18 hodin ve společenském sálu Záložna (Smetanova 39, 294 71 Benátky nad Jizerou). </p> <p>http://zusbenatky.webnode.cz/</p>

<p>BENEŠOV: Letošní 11. ročník Sázavafestu se v Benešově u Prahy připravuje v duchu reggae, ska, jazzu, kytarovek, elektroniky a folku.</p> <p>Od 1. do 12. 6. je možné v českých předprodejních sítích Ticketpro a Eventim zakoupit čtyři vstupenky za cenu tří (3+1) nebo šest vstupenek za cenu čtyř (4+2). Cena jedné vstupenky od tohoto data je 950 Kč + poplatky. Na Slovensku jsou vstupenky k mání v pobočkách sítě Eventim nebo online na eticketpro.sk. </p> <p>Festivalový areál se pro veřejnost otevře ve čtvrtek 4. 8. v 11:00 a bude v provozu do neděle 7. 8. Kdo by chtěl ušetřit za dopravu na festival, ať určitě přijede vlakem. Návštěvníci Sázavafestu mají možnost zakoupit a využít zpáteční jízdenku Českých drah, odkudkoliv z ČR do Benešova s 50% slevou z obyčejného jízdného. Návštěvníci festivalu jen musí při nákupu jízdenky žádat jízdenku s názvem „Vlak+Sázavafest 2011“. Automaticky pak obdrží zpáteční jízdenku za cenu jednosměrné, kterou si musí nechat následně označit razítkem u vstupu do areálu festivalu. Pokud tak neučiní, budou muset při zpáteční cestě, zaplatit plné jízdné.</p> <p>Více informací na www.sazavafest.cz</p>