Středočeský kraj

<p>JEVANY: Tento pátek 25. 11. začne ve Voděradských bučinách (les u Jevan) podzimní natáčení filmu Příběh kmotra o Františku Mrázkovi. Na místě, kde se bude natáčet scéna popravy, budou přítomni i představitelé stěžejních rolí – Andrej Hryc, Filip Kaňkovský a také postava role hlavní – Marko Igonda.</p> <p>Scénář filmu je inspirován bestsellerem Jaroslava Kmenty Kmotr Mrázek, napsal ho Petr Nikolaev, který je zároveň i jeho režisérem a koproducentem (Lidice, Kousek nebe, Jménem krále a další).<br />
Producent filmu David Rauch dodává: „Příběh kmotra je příběhem člověka, pro kterého nic nebylo problém. Peníze vnímal jako něco, pro co se stačí jen sehnout. V našem filmu budeme sledovat jeho neuvěřitelnou jízdu během třech posledních dekád až do chvíle, kdy se stal pro systém, jež vytvořil, problémem, žádajícím definitivní řešení…“<br />
Příběh kmotra bude nejen o Františku Mrázkovi, kterého mělo mnoho lidí za milého a veselého člověka (tak ho popsal Karel Gott), ale i o naší společnosti posledních dvaceti let. Scénář popisuje jeho vzestup a konec, posun od kšeftaře s hodinkami po šedou eminenci české politiky operující a tahající za nitky v těch nejvyšších patrech společnosti. Na druhou stranu miloval svojí rodinu, fotbal a působil na mnohé jako milý kluk ze sousedství. I to byl František Mrázek.<br />
O tom všem bude film Petra Nikolaeva Příběh kmotra.</p> <p>Děkuji za vaší pozornost a přeji pěkný den,</p> <p>Johana Turnerová<br /> johana@turner.cz, 420 606 232 055, www.turner.cz</p>

<p>DOBŘÍŠ: Budova dobříšského kulturního domu se dočkala nového vzhledu. Práce rozdělené do tří etap trvaly s přestávkami čtyři roky, skončily letos v říjnu a celkem stály více než dva miliony korun. První etapa probíhala v roce 2008 a týkala se jižní strany, přístavby a části západní strany. Provedena byla výměna všech oken včetně velkého centrálního, oprava a nátěr fasády a okapů.</p> <p>„Do průčelí budovy se vrátily původní Mojžíšovy desky s desaterem, které byly po rekonstrukci a stržení věže na konci 50. let naštěstí zachovány a zazděny na půdě,“ uvedla ředitelka kulturního domu Jindra Kastnerová.<br />
Druhá etapa o dva roky později zahrnovala západní stranu historické budovy. Opět byla vyměněna okna, opraveny a natřeny fasády a okapy a úpravou prošlo i prostranství před kulturním domem, které se dočkalo vydláždění a zasazení stromů. Letošní závěrečná etapa se pak soustředila především na severní a východní stranu.<br />
„Tyto opravy se staly nutností. Fasáda byla naposledy natíraná začátkem 80. let, opadávala omítka i štukové detaily. V nejhorším stavu se nacházela především západní a severní strana budovy. Také dřevěná okna již byla v nevyhovujícím stavu, netěsnila a dřevo značně poškodily klimatické vlivy,“ vysvětlila Kastnerová.<br />
Činnost kulturního domu nebyla během těchto prací výrazně omezena. Pouze při první etapě, když se vyměňovala okna na hlavním schodišti, se zhruba na týden uzavřel. Výměna ale probíhala během prázdnin, kdy je činnost přímo v budově minimální.<br />
„Předpokládáme, že se nyní náklady na provoz sníží. Ale s ohledem na stále stoupající ceny energií a výměnu oken po etapách, není efekt okamžitý a průkazný. To budeme schopni zhodnotit až po této topné sezóně,“ poznamenala ředitelka.</p> <p> Budova kulturního domu původně sloužila jako synagoga, ale dnes ji příliš nepřipomíná. Už při přestavbě v 50. letech ztratila původní novorománský charakter – přišla o věž, byla vyměněna okna, z fasády se ztratila řada okrasných prvků. Projektant se ale snažil zachovat alespoň některé původní architektonické prvky budovy. Třeba okna doplnil skleněnými půlkruhy, které odkazují na původní tvar oken, byly zachovány římsy na fasádě, čímž je respektováno dřívější členění budovy. Zásadním připomenutím původní funkce je instalace desek s desaterem, dříve umístěných na věži synagogy, na průčelí budovy.<br />
Ve výhledu několika málo let čeká kulturní dům výměna parket ve společenském sále. Ty stávající slouží víc jak 40 let a již není možné je brousit. „Ztenčily se do té míry, že jsme nuceni jejich údržbu minimalizovat pouze na chemické ošetření, což je u dřevěné podlahy, která je poměrně hodně zatěžována, dlouhodobě nedostačující,“ připomněla ředitelka. Do budoucna bude také potřeba vyřešit topení ve společenském a výstavním sále, kde se zavlažuje pouze prostřednictvím technicky nevyhovujících fukarů. Jejich provoz je hlučný a teplo se v těchto prostorách drží pouze po tu dobu, co jsou spuštěny.<br />
//„Stále nás tíží i nedostatečná kapacita baru, který slouží našim návštěvníkům, a nevyhovující prostor pro šatnu. Bohužel vnitřní dispozice přízemí budovy neumožňuje tento problém uspokojivě vyřešit. Větší komfort pro návštěvníky se dá asi zajistit pouze citlivou přístavbou u severní strany budovy. To je ale s ohledem na aktuální i předpokládané možnosti rozpočtu města s největší pravděpodobností hudba budoucnosti,“ uzavřela Jindra Kastnerová.</p>

<p>MNÍŠEK POD BRDY: Mníšecký zámek připravil na tento týden pro velké i malé návštěvníky. Ve čtvrtek 17. listopadu mají děti prázdniny a mohou se bavit ve výtvarném ateliéru, na zážitkové prohlídce s názvem Loutková nebo na prohlídce 70 panenek.</p> <p>Zámek Mníšek pod Brdy má svou bránu otevřenu a za ní spoustu zábavy a zajímavostí nejen pro velké milovníky historie, ale také pro menší, dětské návštěvníky.</p> <p>Prohlídkové trasy jsou plné zajímavých drobných předmětů, které používala v běžném životě drobná šlechta.</p> <p>„Nabízíme dvě kratší prohlídky. Na prvním okruhu vás zaujme hodnotná, i když nevelká, kaple zasvěcena svatému Serváci. Kaple je umístěna v první nárožní věži a patří mezi nejcennější zámecké interiéry. Slavnostně byla vysvěcena v r. 1672, což byl také rok dokončení výstavby celého zámku,“ popisuje průvodkyně Marie Charvátová a dodává: „Uvnitř kaple se nachází jediná barokní klenba, na které zůstala původní malířská a štuková výzdoba, ale co upoutá návštěvníky nejvíce, je oltářní obraz malovaný na měděné desce. Jedná se totiž o originál slavného českého barokního malíře Karla Škréty.“<br />
Tento vzácný obraz byl ve druhé polovině minulého století uschován v kostele sv. Václava na mníšeckém náměstí, ale po rekonstrukci zámku se vrátil na své původní místo. „Byl určen přímo do kaple zámku, protože Karel Škréta ho maloval na zakázku přímo pro Serváce Engela. Stál 100 zlatých, Engel si ho velice cenil a ve svých pamětech píše, že by ho neprodal ani za pětinásobek původní ceny,“ upřesňuje Marie Charvátová.<br />
Před třemi lety byly na zámku zpřístupněny soukromé komnaty posledních majitelů Kastů a vy se můžete projít jejich životem na druhém prohlídkovém okruhu.<br />
Vraťte se do meziválečného období a prohlédněte si zabydlené místnosti plné drobných předmětů připomínající život rodiny Kastů a dobu První republiky. Ložnice, dětský pokojík, hostinský pokoj i koupelny. Vše je bohatě vybaveno.<br />
Děti se zabaví na prohlídce Loutkové, kde navíc uvidí vodníka ze zámeckého rybníka, vílu z jezírka v zámecké zahradě a dalších jedenáct loutek v životní velikosti od akademické malířky Dagmar Renertové z Řevnic.<br />
Panenky v historických kostýmech vás zavedou například do Egypta. Že nevíte, co se tehdy nosilo?<br /> Přijďte a uvidíte i Marii Terezii, císařovnu Sissi, Emu Destinovou nebo Boženu Němcovou. Ve výtvarném ateliéru je pro každého připravený sádrový odlitek zámku, který si vymalujete, jak se vám zlíbí a doma si ho můžete pověsit na zeď jako upomínku na zajímavě strávený den.<br />
Další informace na www.zamek-mnisek.cz </p> <p>Nejbližší program:<br />
17. 11. Prohlídky zámku pro děti i dospělé, výtvarný ateliér, Panenky v historických kostýmech<br />
19. 11. Podvečerní prohlídky s andělem a bílou paní<br />
20. 11. Prohlídky zámku pro děti i dospělé</p> <p>Zámek má otevřeno až do 22. prosince.</p>