Středočeský kraj

<p>JÍLOVÉ U PRAHY: V Jílovém u Prahy byla vedením kroniky pověřena paní Jana Boučková z městské knihovny, kde má nezbytné zázemí k zaznamenávání současné historie pro budoucnost. Kromě jiného pořádá besedy. Poslední se uskutečnila koncem března a vztahovala se k událostem před 65 lety. Vděčnými posluchači se stali vlastně už poněkolikáté senioři, kteří používají jednu třídu bývalé měšťanské školy ke svému setkávání.</p> <p>Stalo se před 65 lety</p> <p>Tenkrát byla kronika města psána rovněž rukou. Podle titulní strany ji tvořil B. Hroník. Působil jako ředitel školy. Vedle čitelného rukopisu patřilo k jeho přednostem kreslení. Dnes už se dá dost těžko zjistit, zda tato schopnost patřila do jeho profesní aprobace, nebo to byla praktická součást osobnosti. Jeho kresba podle titulní stránky má větší vypovídací schopnost než fotografie, ač nejsou ve stejném měřítku.<br />
Úryvky, které nejdříve zazněly na besedě, se vztahovaly také k letům 1948 a 1949. Po katastrofálním suchu na jaře následovala ve stejném rozsahu neúroda. Kronikář zaznamená i třetí, kterou nazývá Naše jílovská katastrofa. Městem se nejdříve šířila šeptanda o ztrátě okresních úřadů. V prvních měsících se odstěhoval okresní soud, pak další úřady okresního formátu. Ironií zůstalo, že zaměstnanci úřadovali sice už v Praze, ale bydleli ve zlatohorním Jílovém.<br />
Že po Únoru 1948 následovalo znárodňování, je všeobecně známo. Proces se však nezastavil ani u živností s několika zaměstnanci. Pečlivý jílovský kronikář zaznamenal jména i formu podnikání. Ta se netýkala pouze obchodníků, ale třeba výroby lihovin, pily, cihelny nebo továrníkovy vily. Zajímavým faktem ale zůstává, že do čela znárodněné firmičky byl postaven obvykle bývalý majitel.<br />
Podle kroniky se začala plnit desetiletá snaha i touha po nové budově školy. Předešla ji školská reforma ministra dr. Zd. Nejedlého. Měšťanky se změnily na střední školy bez latiny, které se staly povinnými pro všechny od šesti do patnácti let. Tehdy bylo účelově připomínáno, že všichni budou získávat středoškolské vzdělání.</p> <p>Zajímavosti z okolí </p> <p>Před 65 lety kronikáři běžně vlepovali nejen fotografie, ale také novinové články. V omezeném množství, aby kronika příliš nenabývala „na tloušťce“. Vedle celostátních událostí, jako byl článek s názvem Podrobnosti o smrti Jana Masaryka. Ty sdělil ministr vnitra Sněmovně a otiskl je deník Práce včetně fotografie a podpisu státníka.<br />
6. červnu 1948 věnoval kronikář pozornost vlepením článku o Štěchovické přehradě. Ta se nachází jen pár kilometrů od Jílového a bývala nejen místem školních výletů. Před 65 bylo dokončena nádrž nad přehradou, která pojme 5 milionů hektolitrů vody. Ta uvede za tři minuty elektrárnu do chodu, tedy schopnosti vyrábět elektrický proud.<br />
Na jedné z dalších stran připomíná jílovská kronika postavu spisovatele Jana Morávka, shodou okolností v jeho výroční době. Sice působil v Kamenném Přívoze, ale právě jílovský kronikář ho učil. Do kroniky proto vlepil opět fotografii nad článkem od F. B. (František Bulánek, dnešními slovy jeho tiskový mluvčí) s připomínkou, že v tomto roce vyšly dva Morávkovy lidové romány, a to Zpáteční voda a Veselá ves. Kronikář připsal, že jistě nejsou posledními.</p> <p>A kde jílovská kronikářka pracuje?</p> <p>Její pracoviště se nachází v úzké, ale stejně dlouhé kanceláři jako půjčovna knih pro dospělé. Jediné okno poskytuje dostatek světla, je-li zachována sluneční přízeň zvenku. Pracovní zázemí tvoří stůl s výkonným počítačem. a dostatečným místem na kroniku úctyhodné váhy a rozměrů. Protější stěnu zaplňuje kovová skříň s důkladným zamykáním nejen pro kroniky spolků, které jsou dopsány nebo dopisovány, ale také pro rozepsanou jílovskou.<br />
Největší prostor ze zbývajícího zařízení zaujímá kopírka. Přirozeně umí barevně i černobíle a prakticky ve všech papírových velikostech.<br />
To, že kronika vzniká v knihovně, skýtá celou řadu výhod. Dosažitelnost celostátních i regionálních tiskovin, přítomnost čtenářů a jejich příliv nejčerstvějších informací, i když se musí pro eventuální zápis ověřovat. Protože je knihovna v budově radnice, je zjednodušen styk s vedoucími jednotlivých odborů, starostkou a tajemníkem. Jinými slovy – ideální prostředí k shromažďování podkladů. A hlavně odpadá přenášení.</p>

<p>BŘEZNICE: Jedním z vrcholů Hudebního festivalu Antonína Dvořáka bude vystoupení nejslavnější české harfenistky Kateřiny Englichové.</p> <p>„V Březnici jsem naposledy koncertovala v roce 2009. Od té doby jsem se tam bohužel nedostala a to jsem si řekla, že se tam s dětmi určitě podívám. Ale v Březnici jsem byla několikrát ještě s mými rodiči a zámek jsem si prohlédla. Je to opravdový skvost,“ zdůraznila Kateřina Englichová, která v sobotu vystoupí s pestrým repertoárem od Händela po Prokofjeva.</p> <p>Tato absolventka pražské Konzervatoře mohla díky prestižnímu Fulbrightovu stipendiu studovat na Curtisově Institutu v americké Filadelfii. Dnes patří k výrazným osobnostem české harfové školy a spolupracovala s významnými umělci a soubory. Ať již tuzemskými jako Josef Suk, Pavel Šporcl, Ivan Ženatý, Vilém Veverka, Wihanovo kvarteto nebo Haas Quartet, tak zahraničními, kam patří mimo jiné Mstislav Rostropovič, Eugenie Zukerman, Michael Kofler, Gerard Caussé či Cynthia Phelps.<br />
Příbramsko má Kateřina Englichová spojeno především s Antonínem Dvořákem. „Nejen, že se mi jeho hudba líbí, ale ještě k tomu jsem prapravnučka Antonína Liehmanna, což byl první učitel hudby Antonína Dvořáka. Údajně to byl právě on, kdo přemluvil starého pana Dvořáka, aby dal syna na hudbu místo na řezníka,“ připomněla harfenistka.<br />
Ta vystupuje po celé Evropě, Severní Americe, Japonsku, Hongkongu či Novém Zélandu. V roce 1998 hrála i v newyorské Weill Recital Hall v Carnegie Hall. Jako sólistka měla možnost vystupovat ve slavných sálech jako jsou Beethoven Saal v Bonnu, Theatre Atheneé v Paříži či v komorním sále Berlínských filharmoniků. Na 5. června připravuje vystoupení v Rudolfinu s Pražským komorním orchestrem bez dirigenta, který bude přímo přenášen do celé rozhlasové sítě EU.</p> <p>Na březnickém zámku zahraje v sobotu 18. května od 19 hodin a celkově půjde o její již třetí vystoupení na tomto festivalu.</p>

<p>KUTNÁ HORA: V Kutné Hoře uskuteční jubilejní 30. celostátní přehlídka dětských skupin scénického tance, která je tradičním vyvrcholením celoroční umělecké práce pedagogů a žáků oboru tvořivá taneční výchova dětí v celé ČR.</p> <p>V Kutné Hoře se přehlídka koná již pojedenadvacáté.</p> <p>Jubilejní třicátá přehlídka se uskutečňuje v roce stodvacátého výročí narození Jarmily Kröschlové, výrazné české tanečnice, pedagožky a choreografky; osmdesátého výročí otevření městského Tylova divadla v Kutné Hoře; čtyřicátého pátého výročí od první přehlídky dětských tanečních skupin (1968). </p> <p> 30. celostátní přehlídka dětských skupin scénického tance se uskuteční ve dnech 24. – 26. května 2013 v Městském Tylově divadle v Kutné Hoře.</p> <p> Městské Tylovo divadlo v Kutné Hoře přivítá na svém jevišti ve dvou programových blocích 24 choreografií (280 dětí). Diváci je budou moci zhlédnout jednak pod širým nebem na Terase kaple Božího těla, a to hned v pátek 24. května v 11 hodin, a pak také ve dvou programových blocích v Městském Tylově divadle v pátek 24. května a v sobotu 25. května vždy od 17 hodin.</p> <p> Součástí přehlídky je jednodenní konference Umělecké vzdělávání – Další vzdělávání pedagogických pracovníků jako nástroj zvyšování odborné kvalifikace pedagoga, kterého se zúčastní přední odborníci z oboru, včetně akademiků a pracovníků výzkumu.</p> <p> Přehlídka a konference se připojují k Týdnu uměleckého vzdělávání a amatérské tvorby, který se koná pod záštitou České komise pro UNESCO, Ministerstva kultury ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu Parlamentu České republiky. </p> <p> Celostátní přehlídku dětských skupin scénického tance pořádají z pověření a za finančního přispění Ministerstva kultury ČR a pod záštitou města Kutná Hora NIPOS-ARTAMA Praha a Městské Tylovo divadlo Kutná Hora ve spolupráci s Průvodcovskou službou Kutná Hora s.r.o.<br />
Přehlídka se koná pod záštitou Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu Parlamentu České republiky.</p> <p> Program přehlídky viz přiložený plakát.</p>

<p>NYMBURK: Finále již osmnáctého ročníku celostátního festivalu mateřských škol Mateřinka 2013 se pod záštitou Unesco a dalších partnerů uskutečnilo ve Sportovním centru v Nymburce v pátek 3. a v sobotu 4. května 2013.</p> <p>Festival, jehož hlavním organizátorem je Nadační fond Mateřinka, je nesoutěžní přehlídka hudebních, tanečně sportovních a dramaticko-výtvarných pódiových vystoupení jako veřejná prezentace mateřských škol a předškolních zařízení v České republice.<br />
Cílem festivalu je podpora rozvoje kreativity mateřinek formou dobrovolných setkání šikovných dětí, aktivních učitelek a rodičů. Pro děti a jejich rodiče je festival zdrojem neopakovatelných zážitků, pro učitelky velmi přínosnou inspirací, pro odborníky ve školství nedostižným průřezem činností mateřských škol v České republice.<br />
Nymburskému finále předcházelo 14 oblastních kol ‒ v Brně, Holicích, Chomutově, Kolíně, Liberci, Lounech, Novém Bydžově, Praze, Prostějově, Sokolovu, Teplicích, Turnově, Znojmu a Zábřehu. Z nich dvacet sedm vybraných finalistů se se svými pódiovými skladbami představilo v Nymburce na odpoledních veřejných vystoupeních, která uváděl populární moderátor s nevšedním citem pro vystupující dětské interprety Jan Kovařík.<br />
Kromě pódiových vystoupení byl jak pro malé účastníky přehlídky, tak pro širokou veřejnost připraven i další program ‒ výstava dětských výtvarných prací, prodejní výstava výrobců hraček, zařízení a knih pro mateřské školy a děti, prezentace účinkujících mateřských škol na panelech, promítání záznamů oblastních kol 2013, sportovní a výtvarné aktivity pro děti včetně skákacího hradu.<br />
//„Můžeme s potěšením konstatovat, že všechna vystoupení měla vysokou úroveň, a to jak po dramaturgické stránce, tak v provedení samotných malých interpretů,“ // konstatuje Alena Heršálková z Nadačního fondu Mateřinka, jenž je organizátorem festivalu.</p> <p> Přehlídka je nesoutěžní, což je dobře, protože by bylo velmi svízelné vybrat vítěze. Nicméně se lze zmínit o některých mimořádných vystoupeních. V pátečním programu to bylo například moderně zpracované folklorní pásmo Jaro MŠ Záhumenice Brno, veselá interpretace písničky Najděte mi kluka z MŠ Fügnerova Louny či velmi zdařilý pohybový příběh Na našem táboře MŠ Sluníčko Nový Bydžov. V sobotním programu zaujaly pohybově velmi nadané a dá se říci i nejmladší děti ze soukromé školy Montessori v Praze, krásně kostýmovaný Čínský tanec z MŠ náměstí Armády Znojmo, veselé taneční číslo MŠ Adélka Nymburk Ano, maestro…, diváky dojalo vystoupení dětí s tatínky (něco takového tu ještě nebylo) z MŠ Paprsek z Karlových Varů Říkej mi táto, „ozdobou“ přehlídky byly folklorní soubory z MŠ Severáček Zábřeh a z MŠ Karla Svolinského z Kunčic pod Ondřejníkem.</p> <p> Ačkoliv financování festivalu je stále složitější, kupodivu stále žije. Sponzorů je žalostně málo a nebýt Města Nymburk (záštitu má starosta ing. Miloš Petera), asi by nebylo možné Mateřinku uskutečnit. Je smutné, že příslušné státní i samosprávné instituce jsou k takto mimořádnému festivalu, jehož význam v systému předškolní výchovy je nesporný a nezastupitelný, téměř nevšímavé a nejsou ochotné na jeho pořádání poskytnout potřebné prostředky. O to více si zaslouží poděkování desítky obětavých učitelek a organizátorů, kteří bez finančního a mnohdy i morálního ocenění nacvičují s dětmi a výsledky jejich práce prezentují na veřejnosti.</p>

<p>SÁZAVA: Veronika Burgerová je teprve třináctiletou spisovatelkou, která žije v Sázavě, kde také navštěvuje základní školu. Na svém kontě má dvě knihy ve stylu fantasy a nedávno předčítala v rámci Noci s Andersenem v sázavské knihovně.</p> <p>Mladá spisovatelka, která na internetu vystupuje pod přezdívkou NikaRoovy, vydala dosud dvě knihy. Narodila se 15. června 1999 v Benešově, vyrůstala však a dodnes žije v nedaleké Sázavě. Studuje základní školu a chtěla by jít na gymnázium a studovat jazyky.</p> <p> Více již v následujícím rozhovoru.</p> <p>Kdy jste začala psát literaturu?</p> <p> Psaní jsem se začala věnovat už jako malá. Tuším, že mi bylo pět let, když jsem sepsala svůj první příběh. Od té doby jsem psala dál, dříve především pohádky, a už mě to nepustilo.</p> <p>Proč se zaměřujete především na žánr fantasy?</p> <p> Na fantasy se zaměřuji především proto, že tento žánr ráda čtu. Navíc na fantasy je kouzelné to, že je v ní možné úplně všechno, a že lze naplno zapojit fantazii. V současné době mám ale rozepsáno i několik realistických příběhů.</p> <p>Kolik knih jste již napsala a jaké vydala?</p> <p>Mou první knihu s názvem Nelly: Nezapomenutelná Kläer jsem napsala a vydala v roce 2011. Jedná se ale pouze o výtisk. Na konci loňského roku mi vyšla druhá kniha Duše existence, která má již přiděleno ISBN. Mimo knih mám dopsáno několik příběhů v podobě e-booků.</p> <p>Jaké máte literární vzory?</p> <p> Mým vzorem vždy byla spisovatelka Michaela Burdová, která mě svými knihami na fantasy přivedla. Za své vzory beru většinou autory, kteří napsali svá díla už jako mladí, příkladem je například právě Míša, Christopher Paolini nebo Alexandra Adornettová. Je toho ale hodně.</p> <p>Kolik autorských čtení jste již absolvovala a co vás na nich baví nejvíce?</p> <p> Mám za sebou tři autorská čtení. Je to krásný pocit, když předčítám svou vlastní tvorbu a všichni ti lidé se sešli jen proto, aby mě poslouchali. Většinou jsem dost nervózní, ale ta nervozita vždy brzy opadne.</p> <p>Na čem nyní pracujete?</p> <p> Momentálně se nejvíc věnuji příběhu o alergii na sluneční světlo, kde také hraje roli fantasy. Mám ale rozepsaný i příběh o mladé ženě a fence, které si k sobě pomalu hledají cestu. Nápadů mám hodně, ale času na jejich zrealizování je málo.</p>