Středočeský kraj

<p>KERSKO: Od roku 1999 se z iniciativy Klubu čtenářů Bohumila Hrabala koná každoročně předposlední sobotu v květnu setkání obdivovatelů díla a osobnosti Bohumila Hrabala nazvané Hrabalovo Kersko.</p> <p>Hrabalovo Kersko se v roce 2014 uskuteční v sobotu 17. května.</p> <p> Hrabalovo Kersko 2014 začíná dopoledním pochodem Po místech, která měl Bohumil Hrabal rád – start je v 10 hodin u Svatojosefského pramene. Ve stejnou dobu startuje v Nymburce cyklojízda po Hrabalově cyklostezce do Kerska. Ve 13 hodin následuje odpolední program na zahradě Lesního ateliéru Kuba. Na programu jsou divadelní představení na motivy některé spisovatelovy povídky či čtení z Hrabalova díla. </p> <p> Pokaždé přijíždějí i zajímaví hosté, vystřídali se zde: Jiří Menzel, Josef Somr, Radko Pytlík, Petr Brukner, Václav a Jan Neckářovi, Naďa Urbánková, Zdena Hadrbolcová, Ivo Krobot, Vladimír Javorský, Jaromír Hanzlík, František Řehák, Iva Hüttnerová, Jiří Šofr, Pavel Nový. Gabriela Vránová, Gustav Oplustil, Jiří Škopek, Josef Dvořák, Yvonne Přenosilová, Eva Pilarová… Pro účastníky jsou pořádány soutěže. </p> <p> Ve výstavních prostorách ateliéru je ke zhlédnutí vždy tematicky zaměřená výstava, v minulosti např. Slavnosti sněženek, Postřižiny, Ostře sledované vlaky, Skřivánci na niti, portrétní fotografie Bohumila Hrabala z fotoaparátu Karla Kestnera a jiné. Po celý den k příjemné pohodě hraje živá muzika, např. Tojoband, Třehusk, Crossband… Nymburský pivovar čepuje Postřižinské pivo, k dispozici je další občerstvení. </p> <p> Pořadateli Hrabalova Kerska jsou vedle Klubu čtenářů Lesní ateliér Kuba Kersko, Město Nymburk, Městská knihovna v Nymburce, Městské kulturní středisko v Nymburce, Muzeum Bohumila Hrabala v Nymburce, Pivovar Nymburk, Sdružení obcí Kersko – Sadská, Třebestovice a Hradištko. </p> <p> Program Hrabalova Kerska 2014

<p>NYMBURK: Od roku 1991 se k uctění památky významného rodáka každoročně pořádá mezinárodní hudební festival: Nymburské dny Bohuslava Matěje Černohorského.</p> <p>Pravidelně se ho účastní jak domácí, tak zahraniční pěvecká a hudební tělesa z celého světa.<br />
Letošní 24. ročník festivalu probíhá od dubna do prosince 2014. V programu jsou domácí i zahraniční pěvecká i hudební tělesa pečlivě vybraná na základě uměleckých kvalit. </p> <p> Nejbližší koncert se uskuteční 19. května 2014 od 18 hod. v kapli sv. Jana Nepomuckého v Nymburce.</p> <p> Vystoupí na něm Petrof Piano Trio. Soubor tvoří houslista Jan Schulmeister, violoncellista Kamil Žvak a klavíristka Martina Schulmeisterová. Na programu jsou díla G. Donizettiho, J. Haydna, R. Schumanna, A. Dvořáka, F. Mendelsohna a A. Piazzolly. Vstupné činí 50 Kč.</p> <p> Festival B. M. Černohorského pořádá Městské kulturní středisko Nymburk.</p>

<p>PŘÍBRAM: Barevné litografie Vladimíra Suchánka a fotografie jeho syna Martina vystavuje v těchto dnech příbramská Galerie Františka Drtikola. Výstava z cyklu Dvojice potrvá do 8. června a zájemci si ji mohou prohlédnout denně kromě pondělí od 9 do 17 hodin. Více již v rozhovoru s oběma výtvarníky.</p> <p>Vystavujete společně poprvé?</p> <p> Vladimír:// Je to naše první společná výstava a neváhám být upřímný – naplňuje mě uspokojením. Jako otec sleduji pochopitelně uměleckou činnost svého syna jak v oblasti dokumentárního filmu, tak i jeho fotografickou tvorbu. Několik jeho výstav jsem už zhlédl, a když jsem dostal pozvání k výstavě v Galerii Františka Drtikola, neváhal jsem přizvat k účasti i Martina. Byl jsem si jist, že obě tyto umělecké disciplíny, fotografie a litografie, se budou vedle sebe dobře snášet. Potvrdila mi to i výsledná instalace, která rozdíly v technice smazala očividně společným pohledem na život a svět. </p> <p>Máte k Příbramsku nějaký bližší vztah?// </p> <p>Vladimír:// Poprvé jsem navštívil Příbram jako student a moc mě tehdy okouzlila Svatá Hora. Podruhé to bylo před několika lety, kdy jsme s Grafičankou, což byla kapela složená ze samých grafiků, vystavovali a hráli právě v této galerii. Nechce se mi věřit, že už je to šestnáct let… </p> <p>Martin:// Při natáčení filmu Antonín Dvořák – Deo Gratias jsem strávil několik dní na Vysoké v domě Antonína Dvořáka. Byl to pro mne neuvěřitelný zážitek a zdroj inspirace. </p> <p>Jak se vám líbí Galerie Františka Drtikola? </p> <p>Vladimír:// Je skvělá! Jak svou stálou expozicí, tak svými aktivitami a bohatým výstavním programem, který svou kvalitou překračuje běžná regionální měřítka.</p> <p>Martin:// Moc krásný prostor, krásné světlo a milí lidé! Navíc je pro mne poctou vystavovat vedle Františka Drtikola. </p> <p>Podle jakých kritérií jste vybírali díla na tuto výstavu?</p> <p>Vladimír:// Minulý rok proběhla na Pražském hradě výstava, která představila mou celoživotní práci v obsáhlé retrospektivě. V Příbrami jsem se zaměřil výhradně na barevné litografie z posledních let.</p> <p>Martin:// Vedle táty si připadám pořád jako malý kluk, co začíná. Takže jsem se snažil vybrat fotografie, které by byly adekvátním protějškem jeho litografií. Velké formáty barevných portrétů z cyklu Vrásky jsem doplnil intimními černobílými portréty svých přátel a kolekcí někdy až abstraktních snových krajin, které vznikaly v průběhu několika posledních let.</p> <p>Co tedy mají vaše litografie a fotografie společného?</p> <p>Martin:// Já doufám, že pozitivní pohled na svět. Všude kolem nás je mnoho smutného a depresivního. Tak se oba snažíme, každý po svém, aby naše díla v sobě nesla jiskru naděje. </p> <p>Vladimír:// Martinovy krajiny mají podobně romantickou či nostalgickou polohu jako některé mé grafické listy. Jeho portréty současníků, nesoucí hluboký psychologický náboj, vytváří protějšek k mým podobiznám osobností minulého století.</p> <p>Boxík: Malíř a grafik Vladimír Suchánek (1933) studoval na Pedagogické fakultě Karlovy univerzity a na Akademii výtvarných umění v Praze. Věnuje se grafice, malbě, knižní ilustraci, známkové tvorbě a exlibris. Je členem Sdružení českých umělců grafiků HOLLAR, jehož je od roku 1995 předsedou. V roce 1997 byl jmenován členem Evropské akademie věd a umění se sídlem ve Vídni. Za svou tvorbu získal celkem 29 významných cen a do roku 2013 uspořádal 158 samostatných výstav v České republice i v zahraničí.</p> <p>Scenárista a režisér Martin Suchánek (1958) pracoval po maturitě jako asistent produkce v ČST v Praze, navštěvoval Večerní školu fotografie u Jána Šmoka a v roce 1983 absolvoval FAMU. Je autorem řady dokumentárních filmů, k nejznámějším patří jeho snímky Legenda jménem Kubelík, Antonín Dvořák – Deo Gratias, Václav Talich – Sebevědomí a pokora, Ecce homo – Bedřich Smetana nebo Adieu Mozart. V posledních letech se intenzivně věnuje fotografii.</p>

<p>KARLŠTEJN: Přibližně osm desítek nejhodnotnějších orientálních koberců ze sbírek Národního památkového ústavu bude od června vystaveno na hradě Karlštejně. V rámci obou prohlídkových okruhů i na samostatně přístupné výstavě v nových prostorách budou prezentovány skvosty různých proveniencí a stáří.</p> <p>Ve sbírkách Národního památkového ústavu se nachází přibližně 1300 kusů vzácných orientálních koberců, z nichž přibližně 80 nejhodnotnějších bylo vybráno na ojedinělou výstavu, která bude počátkem června otevřena na státním hradě Karlštejn.<br />
Výstava přiblíží kvalitu a rozmanitost tradičních koberců ve sbírkách státních hradů a zámků. Rozdělena bude do čtyř částí podle oblasti původu koberců – na expozici koberců kavkazských, anatolských, perských a turkmenských a afghánských. K nejvzácnějším exponátům patří monumentální koberec čintámani z 16. století, pocházející ze schwarzenberských sbírek a umístěný od skončení světové výstavy koberců ve Vídni roku 1891 na zámku Hluboká. Z ucelených kolekcí bude zastoupena například historická kolekce anatolských – částečně modlitebních – koberců většinou z 18. století, které zakoupil jako sběratelskou starožitnou kolekci následník rakousko-uherského trůnu František Ferdinand d´Este pro svůj orientální salonek na zámku Konopiště.<br />
Největším exponátem výstavy pak bude kášán z Lysic o rozměrech přes 4×6 metrů.</p> <p>K výstavě se připravuje katalog a Národní památkový ústav k tématu následně vydá publikaci Metodika průzkumu, evidence, péče a prezentace orientálních koberců.</p>