V příbramské galerii vystavuje Vladimír Suchánek se svým synem

<p>PŘÍBRAM: Barevné litografie Vladimíra Suchánka a fotografie jeho syna Martina vystavuje v těchto dnech příbramská Galerie Františka Drtikola. Výstava z cyklu Dvojice potrvá do 8. června a zájemci si ji mohou prohlédnout denně kromě pondělí od 9 do 17 hodin. Více již v rozhovoru s oběma výtvarníky.</p> <p>Vystavujete společně poprvé?</p> <p> Vladimír:// Je to naše první společná výstava a neváhám být upřímný – naplňuje mě uspokojením. Jako otec sleduji pochopitelně uměleckou činnost svého syna jak v oblasti dokumentárního filmu, tak i jeho fotografickou tvorbu. Několik jeho výstav jsem už zhlédl, a když jsem dostal pozvání k výstavě v Galerii Františka Drtikola, neváhal jsem přizvat k účasti i Martina. Byl jsem si jist, že obě tyto umělecké disciplíny, fotografie a litografie, se budou vedle sebe dobře snášet. Potvrdila mi to i výsledná instalace, která rozdíly v technice smazala očividně společným pohledem na život a svět. </p> <p>Máte k Příbramsku nějaký bližší vztah?// </p> <p>Vladimír:// Poprvé jsem navštívil Příbram jako student a moc mě tehdy okouzlila Svatá Hora. Podruhé to bylo před několika lety, kdy jsme s Grafičankou, což byla kapela složená ze samých grafiků, vystavovali a hráli právě v této galerii. Nechce se mi věřit, že už je to šestnáct let… </p> <p>Martin:// Při natáčení filmu Antonín Dvořák – Deo Gratias jsem strávil několik dní na Vysoké v domě Antonína Dvořáka. Byl to pro mne neuvěřitelný zážitek a zdroj inspirace. </p> <p>Jak se vám líbí Galerie Františka Drtikola? </p> <p>Vladimír:// Je skvělá! Jak svou stálou expozicí, tak svými aktivitami a bohatým výstavním programem, který svou kvalitou překračuje běžná regionální měřítka.</p> <p>Martin:// Moc krásný prostor, krásné světlo a milí lidé! Navíc je pro mne poctou vystavovat vedle Františka Drtikola. </p> <p>Podle jakých kritérií jste vybírali díla na tuto výstavu?</p> <p>Vladimír:// Minulý rok proběhla na Pražském hradě výstava, která představila mou celoživotní práci v obsáhlé retrospektivě. V Příbrami jsem se zaměřil výhradně na barevné litografie z posledních let.</p> <p>Martin:// Vedle táty si připadám pořád jako malý kluk, co začíná. Takže jsem se snažil vybrat fotografie, které by byly adekvátním protějškem jeho litografií. Velké formáty barevných portrétů z cyklu Vrásky jsem doplnil intimními černobílými portréty svých přátel a kolekcí někdy až abstraktních snových krajin, které vznikaly v průběhu několika posledních let.</p> <p>Co tedy mají vaše litografie a fotografie společného?</p> <p>Martin:// Já doufám, že pozitivní pohled na svět. Všude kolem nás je mnoho smutného a depresivního. Tak se oba snažíme, každý po svém, aby naše díla v sobě nesla jiskru naděje. </p> <p>Vladimír:// Martinovy krajiny mají podobně romantickou či nostalgickou polohu jako některé mé grafické listy. Jeho portréty současníků, nesoucí hluboký psychologický náboj, vytváří protějšek k mým podobiznám osobností minulého století.</p> <p>Boxík: Malíř a grafik Vladimír Suchánek (1933) studoval na Pedagogické fakultě Karlovy univerzity a na Akademii výtvarných umění v Praze. Věnuje se grafice, malbě, knižní ilustraci, známkové tvorbě a exlibris. Je členem Sdružení českých umělců grafiků HOLLAR, jehož je od roku 1995 předsedou. V roce 1997 byl jmenován členem Evropské akademie věd a umění se sídlem ve Vídni. Za svou tvorbu získal celkem 29 významných cen a do roku 2013 uspořádal 158 samostatných výstav v České republice i v zahraničí.</p> <p>Scenárista a režisér Martin Suchánek (1958) pracoval po maturitě jako asistent produkce v ČST v Praze, navštěvoval Večerní školu fotografie u Jána Šmoka a v roce 1983 absolvoval FAMU. Je autorem řady dokumentárních filmů, k nejznámějším patří jeho snímky Legenda jménem Kubelík, Antonín Dvořák – Deo Gratias, Václav Talich – Sebevědomí a pokora, Ecce homo – Bedřich Smetana nebo Adieu Mozart. V posledních letech se intenzivně věnuje fotografii.</p>