pátek
1. listopadu 2024
svátek slaví Felix

Plzeňský kraj

Plzeňský kraj

Apatyka Jednorožec

od 18.05.2009 do 22.12.2009

Lékárna u bílého jednorožceKLATOVY: Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše, Hostašova 1, zve na náhradní expozici barokní lékárny U bílého jednorožce z klatovského náměstí, která je nyní z důvodu rekonstrukce uzavřena.

Výstava v hlavním sídle muzea nazvaná „Apatyka Jednorožec“ nastiňuje vývoj apatykářské práce v průběhu staletí a nechybí ani obrazy z historických lékáren v Čechách. Slavnostní zahájení proběhne ve výstavním sále 18. května od 17.30 hodin.

Více informací na tel.: 376 326 362, 737 061 235; e-mail: muzeum.klatovy@tiscali.cz

a na www.muzeum.klatovynet.cz.

Podrobný program kulturních akcí klatovského muzea naleznete v přiloženém letáku.

Sklo a listopad 1989 v CeBB v Schönsee

14.05.2009

V česko-bavorském kulturním středisku, Centru Bavaria Bohemia (CeBB) ve městě Schönsee, bude ve čtvrtek, 14.05.09 v 18 h, zahájen jeden z nejrozsáhlejších výstavních projektů tohoto roku.

Cílem činnosti střediska je propojení a intenzivnější spolupráce mezi Čechy a Němci, prostředkem k jeho dosažení pak česko-německé kulturní akce. Již beztak rozsáhlé aktivity CeBB byly v rámci v listopadu 2008 zahájeného projektu Kultur ohne Grenzen / Kultura bez hranic rozšířeny o nové prvky.

Tak se zrodil i výstavní cyklus „Fórum muzea“, jehož cílem je představovat v Schönsee česká a bavorská muzejní zařízení, která jsou si svým zaměřením podobná. Cyklus bude zahájen následující čtvrtek vernisáží výstavy „Muzeum skla ve Frauenau a Muzeum Šumavy Sušice se představují v CeBB“. Obě muzea nabídnou ukázku ze svých hodnotných sbírek skla – moderního i historického.

Skleněné objekty z obou zmíněných muzeí budou doplněny prezentací projektu partnerských gymnázií ve Weidenu a Mariánských Lázních, rovněž na téma sklo. To bude v CeBB v květnu k vidění nejen ve vkusně zrekonstruovaných prostorách tohoto bývalého obecního pivovaru, ale i na jeho fasádních zdech.

Centrum Bavaria Bohemia se ve svých pořadech pravidelně věnuje tématům z historie – dávné i současné – obou sousedních národů. Velkou podzimní výstavou bude v Schönsee připomenuto 20-ti leté výročí Sametové revoluce a pádu Železné opony. První vzpomínkou na události v Československu v listopadu 1989 se stane však již v květnu výstava známé pražské fotografky a držitelky mnoha ocenění Dany Kyndrové. Výstava s názvem „Listopad 1989“ přibližuje prostřednictvím černobílých fotografií dění behěm jednoho z nejvýznamnějších měsíců roku 1989 pro další vývoj české země a bude zahájena rovněž ve čtvrtek 14.05. za účasti autorky fotografií v CeBB.

 

Na vernisáž, kterou doprovodí bluesové melodie v podání známé plzeňské zpěvačky Vlaďky Bauerové, bude společností Dt-Expres vypraven autobus za velmi výhodnou cenu. Rezervace místenek na tel.: 737 281 777.

Svůj um využívá na záchranu židovských hřbitovů

Václav Chvátal alias Fred TACHOV: V tachovském Muzeu Českého lesa proběhla koncem minulého měsíce přednáška Václava Chvátala alias Freda na téma zkoumání židovských hřbitovů. Zaujalo nás nejenom téma, ale především osobnost pana Chvátala, který pro Muzeum Českého lesa pracuje od roku 2002 a věnuje se zde výzkumu hebrejské epigrafiky a záchraně židovských památek, zejména hřbitovů. Jak sám říká, nejprve se zdálo, že v jeho práci půjde jen o fotografování, ale velmi brzy se ukázalo, že k úspěšné dokumentaci bude nutné náhrobním textům také porozumět. Na českém území dosud zdokumentoval celkem sedm židovských hřbitovů, navíc se ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze podílí na mapové dokumentaci dalších. 

V zahraničí spolupracuje na výzkumu hřbitova v Szczebrzeszyn, který leží ve východním Polsku, a židovských hřbitovů ve Finsku.

Právě jeho výrazný zájem o finštinu a Finsko a jeho životní příběh, z něhož je patrné, že prostě nemohl dělat nic jiného než nakonec zkoumat židovské hřbitovy, jsou velmi inspirativní a jedinečné.

Na počátku byla láska k přírodě a schopnost čerpat sílu a klid ze samoty. Vztah přírody a lidské samoty, v níž se setkává tváří v tvář světu a stvoření, pochopí každý člověk, který se dokáže dlouhé chvíle dívat na vrcholky hor, jak se na obzoru dotýkají nebe zrcadlícího se v jezeře pod nimi nebo na listy stromů třepotajících se ve slunci.

 

Cit pro obé přivedl Václava Chvátala – Freda na lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně, kde nevědomky splnil další z nutných předpokladů pro svou práci dokumentování židovských hřbitovů složením zápočtu z práce s motorovou pilou. Zní to velmi prostě, až banálně, proto je tak ohromující, když se po několika letech mohl podívat zpět a zjistit, že tyto zdánlivě zanedbatelné skutečnosti byly v podstatě na jeho cestě velmi důležité. Jak sám Václav Fred říká: "Co jiného bych měl dělat, když jsem byl k této práci stvořen a v průběhu let také nevědomky modifikován."

Dalším předpokladem a nedílnou součástí metodického výzkumu hřbitovů je elementární znalost programování. Vzhledem k tomu, že si Václav Chvátal musel sám do počítače naprogramovat speciální hebrejskou hřbitovní znakovou sadu, která je od běžné hebrejštiny odlišná, byla mu jeho zkušenost, kterou získal při psaní své první diplomové práce na téma programování, více než užitečná. Dnes již pracuje s individuálním a nekomerčním programovým vybavením, na jehož příkladě dokazuje, že „vývoj, který prodělaly počítačové systémy během 90. let není žádný vývoj, ale úpadek“.

Na vojně se poté ke zmíněnému výčtu nutných dovedností přidala práce u geodetů a následná dvouletá praxe u zeměměřičů. Geodetické zaměření hřbitova a zhotovení mapy je totiž jednou z částí metodického způsobu jeho zkoumání.

Hlavně si v té době již Freda našla vášeň zvaná Finsko. Podle osvojené zásady, že neexistuje žádný univerzální světový jazyk, neboť světovým jazykem vesnic třeba v některých státech východní Evropy bude vždy řeč jejích obyvatel, snažil se Fred před každou svou cestou jazykově přiblížit navštívené zemi. Znalosti němčiny a francouzštiny si v průběhu let rozšířil o základy rumunštiny, italštiny, slovinštiny, estonštiny a švédštiny.

Když po absolvování univerzity v Brně uviděl fotky finské přírody, rozhodl se tuto zemi navštívit a začal se také učit finsky. Zjistil, že krásám finské přírody, která mu učarovala, se vyrovná i jazyk, a proto se následně rozhodl studovat finštinu na Karlově univerzitě v Praze. Pro svou práci v tachovském muzeu, jejíž hlavní těžiště v podstatě spočívá v jazykové oblasti, využívá ještě navíc samozřejmě hebrejštinu a jidiš, dále angličtinu a polštinu. Studuje rovněž dnes již téměř zaniklou livonštinu.

Další z nutných zdánlivých drobností, které Václav Chvátal ve svém výčtu nezbytné výbavy pro svou práci uvádí, je imunita vůči klíšťové encefalitidě. I tento požadavek splňuje více než skvěle, neboť nemoc prodělal v 90. letech, a tak se může v lesích pohybovat naprosto bez obav. Možná by vás napadlo, jak to všechno může jeden člověk stihnout. Jistě by to nešlo bez tolerantní ženy, kterou Václav Chvátal má, a chápavého rodinného zázemí, které je pro něho určitě velkou oporou. Neopominutelný je jeho blízký vztah a úcta k biblické zvěsti.

Rekonstrukci několika hřbitovů na Tachovsku finančně podpořili potomci židovských rodin, kteří před holocaustem uprchli do zahraničí. Díky jejich pomoci byla rovněž v muzeu zřízena stálá expozice. Záchranu a výzkum jednoho ze hřbitovů podpořila Nadace občanského fóra. Václav Chvátal si také pochvaluje spolupráci s Federací židovských obcí České republiky, Židovským muzeem a Národním památkovým ústavem.

Ve Finsku spolupracuje s Židovskými obcemi v Helsinkách a Turku, Finským národním archivem a Univerzitou v Helsinkách. V Polsku, kde se výzkumu věnuje spolu s prof. Hüttenmeisterem z univerzity v Tübingen, financují jejich činnost polské a německé nadace. Úspěchem bezesporu je, že na základě těchto dokumentačních prací byly některé hřbitovy prohlášeny za národní kulturní památku.

Co jeho práci ztěžuje je často nezájem místních správních orgánů. Setkal se i s případem, kdy starosta obce ani nevěděl, že se na jeho správním území židovský hřbitov nachází, i přesto, že se jednalo o nejstarší památku obce. V jednom případě dokonce dostal pokutu, protože mu chybělo jediné formální povolení. Jako příklad dobré spolupráce uvádí Karla Petráně, starostu obce Svojšín, kde o židovské památky na svém území příkladně pečují.

 

Věřím, že by všem čtenářům na závěr popřál své obligátní: Mír s Vámi!

 

Více informací na stránkách oddělení Dokumentace a výzkumu židovských nemovitých památek naleznete zde.

 

Kateřina Vedralová

Hamernický den

16.05.2009

ROKYCANY / DOBŘÍV: Muzeum Dr. Bohuslava Horáka, nám. J. Urbana 141/I, pořádá 16. 5. 2009 (9 – 18 hodin) 18. Hamernický den. Mimo jiné bude spuštěno unikátní historické zařízení vodního hamru Dobřív. Dále zde proběhne PREZENTACE KOVÁŘSKÝCH A PODKOVÁŘSKÝCH FIREM, soutěž oborů kovářského řemesla „DOBŘÍVSKÝ CVOČEK“ v kategorii volná tvorba, kování hřebíků, a ukázky kovářských prací spolu s výstavou a prodejem výrobků.

V doprovodném programu si na své přijdou také děti.

VSTUPNÉ: dospělí 50 Kč, děti 6 – 15 let 25 Kč, do 6 let a ZTP zdarma.

Možnost občerstvení.

Podrobný program naleznete v přiloženém souboru.

Kveten v Hornofalckem muzeu ve volne prirode ~ Bavorsko

od 01.05.2009 do 30.05.2009

Oberpfälzer Freilandmuseum Neusath Vas zve na navstevu !

 

Hned v patek 1. kvetna od 13 hodin bude k videni staveni majky.
To probiha v muzeu puvodnim zpusobem tzn. oloupany a ozdobeny kmen je trasportovan konskym potahem a vztyceni probiha zasadne bez pomoci techniky! Na podporu hraje *Dechovka z Nabburgu*


 
*Bavorsko-ceske setkani dudaku a flasinetaru* se kona v nedeli 17. kvetna 

od 13 hodin. Ucinkovat bude vice nez 10 skupin a jednotlivcu - napriklad Chodovanka z Domazlic, Dudaci z Ceskeho lesa Tachov, Borduniak z Regensburgu a dalsi. Zveme Vas srdecne - program urcite stoji za to !

 

 
*Mechanicky kopecek* - 7 m dlouha pohybliva panoramaticka krajina, po vzoru ceskych betlemu je v provozu kazdou 2. nedeli v mesici tzn. 10.kvetna od 14 hod. ve stodole *Laichstätt*. Jedna se nove restaurovany exponat, ktery vyrobil pan Gustav Meinl - rodak (1886) z Kraslic u Sokolova.


 
Kupec benatsky - je scenicka prohlidka muzea v dobovych kostymech. Obchodník Niccolo di Venezia potkává na své cestě skanzenem mnicha, bylinkářku, která možná dokonce i umí trochu čarovat, uhlíře, selku a jednoho dost nestydatého sedláka. Tímto způsobem se návštěvníci dozví zábavnou formou o středověkých dějinách. Prohlídka v nemcine trvá 1,5 hodiny - nedele 24.kvetna od 14 hodin.

 


 
Vystava *Vybaleno* - od 30. kvetna bude mozno videt historicke hracky z depozitare Hornofalckeho muzea. Tematem roku 2009 je *Detsky svet* a na programu jsou navic take stare detske hry v nedeli 3.kvetna. Chudy, kulicky, svihadlo v dobe pocitacu upadaji do zapomeni. Zde je mozno si vse aktivne vyzkouset.


 
V mesici kvetnu jsou dale pripraveny nasledujici kurzy : vyroby mydla, kurz filcovani vlny, kurz lidovych tancu pod nazvem "Tanec na mlatu". Je nutno se predem prihlasit - podrobnejsi informace najdete v cestine take na serveru www.bbkult.net

 



Tesime se na Vasi navstevu !!

 
Nase webove stranky www.freilandmuseum.org

Slavnostní požehnání varhan

17.05.2009

TACHOV / kostel sv. Máří Magdalény: Po šesti letech náročných prací a společného úsilí zde znovu zazní vzácné barokní varhany z roku 1789 od tachovského varhanáře V. Gartnera, a to při příležitosti jejich slavnostního požehnání a uvedení do provozu.

Úvodní slovo pronese P. Mgr. Václav Vojtíšek, administrátor, poté budou představeni restaurátoři Mgr. Rudolf Valenta a RNDr. Milena Nečásková. Varhanní stroj představí Dipl. Kirchenmusicker Jana Vokatá, ředitelka kůru, o varhanní hudbě pak pohovoří P. Mgr. Jiří Hájek, děkan ze Stříbra, vydavatel časopisu Varhaník.

Restaurovanému stroji slavnostně požehná P. Mgr. Josef Holešovský, osobní děkan, a poté na něj zahraje MgA. Miroslav Pšenička, regenschori v katedrále svatého Bartoloměje v Plzni.

Vstupné je dobrovolné a případný výtěžek z tohoto koncertu bude použit na opravu druhých tachovských varhan, a to v kostele Nanebevzetí Panny Marie.

Podrobný program kulturních pořadů Městského kulturního střediska Tachov, tel. 374722210, naleznete v přiloženém souboru.

Recitál Vlasty Redla

18.05.2009

TACHOV: V kinu Mže vystoupí folkový písničkář známý mj. jako ústřední postava nejplodnějšího období skupiny AG Flek a jako dlouholetý spolupracovník vizovického Fleretu. Jeho folkrockové úpravy lidových písní předčí všechno, co kdy bylo v tomto žánru natočeno.

Na koncertě zazní např. A vy páni muzikanti, Sbohem galánečko, Husličky a další skladby. Před i po koncertě lze zakoupit CD s jeho skladbami.

Vstupné za 230 Kč obdržíte v předprodeji v Infocentru Tachov, tel. 374 630 000,

bližší informace naleznete na tel.: 374 72 22 10, 374 63 00 03 – p. Mautnerová,

e-mail: mautnerova@mkstc.cz a na www.mks.tachov.cz.  

Útěky do krajiny

od 30.04.2009 do 07.06.2009

TACHOV: Městská galerie kulturního střediska, náměstí Republiky 119, Vás srdečně zve na vernisáž výstavy VÁCLAV MALINA - ÚTĚKY DO KRAJINY. Výstavu, která potrvá do 7. června 2009, zahájí Pavel Štýbr 30. dubna 2009 v 17 hodin.

Otevřeno je středa až neděle 13.00 – 17.00 hodin.

Info na tel: 374 630 000, email: infocentrum@mkstc.cz

a na http://mks.tachov.cz/www/kontakty.html.

Přednáška Jak se zkoumají židovské hřbitovy

28.04.2009

Muzeum Českého lesa v Tachově zve na přednášku Václava Freda Chvátala, PhDr. Ing.

"Jak se zkoumají židovské hřbitovy". Seznámí s originální metodikou i pomůckami, které při své práci vytvořil, zdokonalil a používá.

Rytíři jednadvacátého století

Michal Adam z Michalovic (vlastním jménem Michal Kučera)STAŇKOV: Skupiny historického šermu jsme zvyklí vídat na nejrůznějších slavnostech, akcích pro děti nebo na hradech jako součást prohlídky. Nikoho nepřekvapí ozbrojená stráž s mečem či halapartnou u hradní brány, ani to, když se na nádvoří nachomýtne k rytířskému souboji na meče. Můžete se stát svědky dobývání hradeb a líté řeže třeba sekerami a palcáty za třeskotu palných zbraní jako je píšťala, hákovnice, houfnice či dokonce dělo.

Aktéři těchto inscenovaných bitev nadchnou také dokonalými replikami zbraní a dobovým oblečením. Zhotovení obého bývá velmi náročné, a tak si na kompletní výbavu těžkooděnce, lučištníka, lehkooděnce a bojovníka netroufne každý.

Michal Adam z Michalovic (vlastním jménem Michal Kučera), rytíř skupiny historického šermu Kargen, patří mezi ty, kteří díky své zručnosti zachovávají starodávné postupy.

 

Rytíři z Michalovic, můžete nám přiblížit, výrobu oděvů a prozradit, jaký je k tomu potřeba materiál?

Na samotné výrobě oděvů není nic složitého, jak by se na první pohled mohlo zdát. Stačí pár šikovných rukou a požadovaný dobový kostým si můžete zhotovit svépomocí. Někteří šermíři, ať už z nedostatku času nebo zručnosti, mají své „dvorní krejčové“. Kostým je samozřejmě možné ušít na stroji, ale skalní zastánci maximální autentičnosti neváhají vzít do ruky jehlu a nit a za dlouhých zimních večerů, tak jako před sedmi sty lety šijí a šijí…

Co se materiálu týče, tak já osobně dávám přednost výhradně těm přírodním. Tedy žádnou chemii! Mezi ty nejčastěji používané patří bavlna, vlna, lněné plátno, dyftýn nebo kůže. K šití používám jehly a nitě nebo šicí stroj, ale tím hlavním a nejdrahocennějším nástrojem jsou mé dvě ruce. Nezbytná je trpělivost smíchaná s dobrou náladou.

 

Jak dlouho trvá výroba modelu, který Vám na obrázku tak sluší?

Pokud by se někdo mohl výrobě drátěné košile (přesněji zbroje) věnovat osm hodin denně, zabralo by mu namotání drátu, jeho rozstříhání na kroužky a následné spojování a kompletace jeden až dva měsíce. Ale i šermíři si musí plnit povinnosti všedního dne. Z vlastní zkušenosti vím, že když s výrobou začne počátkem listopadu, novou „drátěnkou“ je možné se honosit na první jarní bitvě. Ke košili ovšem patří i drátěná kukla a nohavice (ze stejného materiálu). Pokud už má člověk trpělivost s košilí, kukla a nohavice jsou hračka.

 

Vaši tělesnou váhu bych odhadovala na 75 kg. O kolik se ručička na váze zhoupne doprava, jste-li v plné zbroji?

Záleží na tom, do jakého období se chci situovat. Pakliže do role neohroženého křižáka, bojujícího ve Svaté zemi, může váha kroužkové zbroje (kukla, košile, nohavice) překročit 15 kg. Dokonale nablýskaná plátová zbroj znamená cca 20 kg poctivého „železa“. To jsem ale do celkové váhy zbroje nezapočítal spodní ochrannou vrstvu. Ta byla tvořena silným, prošívaným kabátcem, který se nazýval „krzno“ nebo též „prošívanice“ a jeho váha se pohybuje okolo 3 kg.

 

Předpokládám, že Vás výše uvedeným dovednostem nenaučil Váš dědeček?

Dokonce ani prapradědeček! Čerpal jsem ze stránek nadšenců, kteří se zabývají „living history“ – www.curiavitkov.cz. Zkrátka, předky dnes nahradí příslušné, dobře zpracované, webové stránky.

 

Rytíři však nenosí jen drátěné košile. Kde jste získal informace o dalších součástech jejich výbavy?

Informace o kostýmech, výstroji a výzbroji je vhodné čerpat z dochovaných iluminací, které zdobí středověké kroniky, ale ani v nich se nenajde vše, co je potřeba. Takže přijde na řadu osobní výměna zkušeností s ostatními šermíři. A pochopitelně, že opět nezklame internet.

 

A odkud máte informace o výrobních postupech?

Rovněž od kolegů šermířů, kteří jsou služebně starší. Také od známých a kamarádů, kteří se zabývají již zmíněnou „living history“. Oni se snaží experimentálně ověřit použitelnost dávných výrobních postupů. Zajdu-li do extrému, může to znamenat, že pro výrobu plátěné košile byste neměli používat materiál zakoupený v galanterii, nýbrž plátno vlastnoručně vyrobené z kopřiv, které vám vyrostly na zahrádce za domem.

 

A co ti méně šikovní?

Samozřejmě, že dnes není problém si cokoliv sehnat či vyměnit. Takže pokud je u pasu tíží měšec naditý zlaťáky, mohou si koupit drátěnou košili, honosný kostým, plátovou zbroj i ocelový meč. Ale podle mě nic nenahradí pocit z toho, že jste si alespoň něco vyrobili sami.

 

Obligátní otázka na závěr: Podporuje vás kraj, obec, sponzoři…?

Veškeré vybavení si kupujeme za své nebo z utržených peněz za jednotlivá vystoupení. Bylo by však nespravedlivé nezmínit se o spolupráci s městem Staňkov při organizaci bitvy v srpnu loňského roku. Veškeré provozní náklady, plynoucí z přípravy a organizace této akce, byly hrazeny z rozpočtu města.

 

O Kargen o.s.:

Skupina vznikla v roce 1994, v dubnu 2000 získala statut občanského sdružení. Sídlo má v Sokolovně Staňkov, kde také začínala trénovat. Zajímá se o středověký způsob života, výhradně v období gotiky. Pro veřejnost pořádá scénická šermířská vystoupení a rekonstrukce historických bitev. Počet členů ve skupině se průběžně mění, v průměru jich je kolem osmi, ale striktně zachovávají hierarchii členství, tj. od pážete přes panoše k rytíři až ke kancléři a nejvyššímu hejtmanovi. Každý ze členů skupiny má také vlastní erb. Zdrojem příjmů jsou zejména členské příspěvky a odměny za vystoupení pro veřejnost, dále pak dobrovolné příspěvky a dary.

Vloni jste mohli vidět Kargen na slavnostním ukončení sezony na zřícenině hradu Roupov, při bitvě ve Staňkově, jejíž příprava zabrala takřka celou sezonu, a nedávno v tradičním zimním klání v Podbořanech.

Aktuální příležitost máte od 23. do 25. dubna v Libušíně a 30. dubna v Horšovském Týně na vystoupení v rámci pálení čarodějnic.

Více informací naleznete na http://kargen.stankov.cz

Eva Horníčková

 

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Plzeňský kraj