Rytíři jednadvacátého století

STAŇKOV: Skupiny historického šermu jsme zvyklí vídat na nejrůznějších slavnostech, akcích pro děti nebo na hradech jako součást prohlídky. Nikoho nepřekvapí ozbrojená stráž s mečem či halapartnou u hradní brány, ani to, když se na nádvoří nachomýtne k rytířskému souboji na meče. Můžete se stát svědky dobývání hradeb a líté řeže třeba sekerami a palcáty za třeskotu palných zbraní jako je píšťala, hákovnice, houfnice či dokonce dělo.

Aktéři těchto inscenovaných bitev nadchnou také dokonalými replikami zbraní a dobovým oblečením. Zhotovení obého bývá velmi náročné, a tak si na kompletní výbavu těžkooděnce, lučištníka, lehkooděnce a bojovníka netroufne každý.

Michal Adam z Michalovic (vlastním jménem Michal Kučera), rytíř skupiny historického šermu Kargen, patří mezi ty, kteří díky své zručnosti zachovávají starodávné postupy.

Rytíři z Michalovic, můžete nám přiblížit, výrobu oděvů a prozradit, jaký je k tomu potřeba materiál?

Na samotné výrobě oděvů není nic složitého, jak by se na první pohled mohlo zdát. Stačí pár šikovných rukou a požadovaný dobový kostým si můžete zhotovit svépomocí. Někteří šermíři, ať už z nedostatku času nebo zručnosti, mají své „dvorní krejčové“. Kostým je samozřejmě možné ušít na stroji, ale skalní zastánci maximální autentičnosti neváhají vzít do ruky jehlu a nit a za dlouhých zimních večerů, tak jako před sedmi sty lety šijí a šijí…

Co se materiálu týče, tak já osobně dávám přednost výhradně těm přírodním. Tedy žádnou chemii! Mezi ty nejčastěji používané patří bavlna, vlna, lněné plátno, dyftýn nebo kůže. K šití používám jehly a nitě nebo šicí stroj, ale tím hlavním a nejdrahocennějším nástrojem jsou mé dvě ruce. Nezbytná je trpělivost smíchaná s dobrou náladou.

Jak dlouho trvá výroba modelu, který Vám na obrázku tak sluší?

Pokud by se někdo mohl výrobě drátěné košile (přesněji zbroje) věnovat osm hodin denně, zabralo by mu namotání drátu, jeho rozstříhání na kroužky a následné spojování a kompletace jeden až dva měsíce. Ale i šermíři si musí plnit povinnosti všedního dne. Z vlastní zkušenosti vím, že když s výrobou začne počátkem listopadu, novou „drátěnkou“ je možné se honosit na první jarní bitvě. Ke košili ovšem patří i drátěná kukla a nohavice (ze stejného materiálu). Pokud už má člověk trpělivost s košilí, kukla a nohavice jsou hračka.

Vaši tělesnou váhu bych odhadovala na 75 kg. O kolik se ručička na váze zhoupne doprava, jste-li v plné zbroji?

Záleží na tom, do jakého období se chci situovat. Pakliže do role neohroženého křižáka, bojujícího ve Svaté zemi, může váha kroužkové zbroje (kukla, košile, nohavice) překročit 15 kg. Dokonale nablýskaná plátová zbroj znamená cca 20 kg poctivého „železa“. To jsem ale do celkové váhy zbroje nezapočítal spodní ochrannou vrstvu. Ta byla tvořena silným, prošívaným kabátcem, který se nazýval „krzno“ nebo též „prošívanice“ a jeho váha se pohybuje okolo 3 kg.

Předpokládám, že Vás výše uvedeným dovednostem nenaučil Váš dědeček?

Dokonce ani prapradědeček! Čerpal jsem ze stránek nadšenců, kteří se zabývají „living history“ – www.curiavitkov.cz. Zkrátka, předky dnes nahradí příslušné, dobře zpracované, webové stránky.

Rytíři však nenosí jen drátěné košile. Kde jste získal informace o dalších součástech jejich výbavy?

Informace o kostýmech, výstroji a výzbroji je vhodné čerpat z dochovaných iluminací, které zdobí středověké kroniky, ale ani v nich se nenajde vše, co je potřeba. Takže přijde na řadu osobní výměna zkušeností s ostatními šermíři. A pochopitelně, že opět nezklame internet.

A odkud máte informace o výrobních postupech?

Rovněž od kolegů šermířů, kteří jsou služebně starší. Také od známých a kamarádů, kteří se zabývají již zmíněnou „living history“. Oni se snaží experimentálně ověřit použitelnost dávných výrobních postupů. Zajdu-li do extrému, může to znamenat, že pro výrobu plátěné košile byste neměli používat materiál zakoupený v galanterii, nýbrž plátno vlastnoručně vyrobené z kopřiv, které vám vyrostly na zahrádce za domem.

A co ti méně šikovní?

Samozřejmě, že dnes není problém si cokoliv sehnat či vyměnit. Takže pokud je u pasu tíží měšec naditý zlaťáky, mohou si koupit drátěnou košili, honosný kostým, plátovou zbroj i ocelový meč. Ale podle mě nic nenahradí pocit z toho, že jste si alespoň něco vyrobili sami.

Obligátní otázka na závěr: Podporuje vás kraj, obec, sponzoři…?

Veškeré vybavení si kupujeme za své nebo z utržených peněz za jednotlivá vystoupení. Bylo by však nespravedlivé nezmínit se o spolupráci s městem Staňkov při organizaci bitvy v srpnu loňského roku. Veškeré provozní náklady, plynoucí z přípravy a organizace této akce, byly hrazeny z rozpočtu města.

O Kargen o.s.:

Skupina vznikla v roce 1994, v dubnu 2000 získala statut občanského sdružení. Sídlo má v Sokolovně Staňkov, kde také začínala trénovat. Zajímá se o středověký způsob života, výhradně v období gotiky. Pro veřejnost pořádá scénická šermířská vystoupení a rekonstrukce historických bitev. Počet členů ve skupině se průběžně mění, v průměru jich je kolem osmi, ale striktně zachovávají hierarchii členství, tj. od pážete přes panoše k rytíři až ke kancléři a nejvyššímu hejtmanovi. Každý ze členů skupiny má také vlastní erb. Zdrojem příjmů jsou zejména členské příspěvky a odměny za vystoupení pro veřejnost, dále pak dobrovolné příspěvky a dary.

Vloni jste mohli vidět Kargen na slavnostním ukončení sezony na zřícenině hradu Roupov, při bitvě ve Staňkově, jejíž příprava zabrala takřka celou sezonu, a nedávno v tradičním zimním klání v Podbořanech.

Aktuální příležitost máte od 23. do 25. dubna v Libušíně a 30. dubna v Horšovském Týně na vystoupení v rámci pálení čarodějnic.

Více informací naleznete na http://kargen.stankov.cz

Eva Horníčková