Kraj Vysočina

Program krajských oslav republiky v podobném duchu čeká o den později, tedy v sobotu 9. června 2018, i na návštěvníky Dne Žďáru.

Vedení města Pelhřimov a zástupci místní základní umělecké školy převezmou na Galavečeru rekordů část symbolického krajského stromu, který dozdobí dle vlastní fantazie a v září při vyvrcholení krajských oslav republiky vloží svou část stromu mezi ostatní okresy. V sobotu poputuje další část stromu do rukou vedení Žďáru nad Sázavou.

Svou krajskou, národní i celosvětovou premiéru si v Pelhřimově 8. června odbyde „lunaparková“ kovová atrakce ve tvaru pro náš národ symbolické obří osmičky. Ta nabídne jedinečnou podívanou nejen na fyzkulturní výkon speciálně připravených akrobatů pohybujících se v konstrukci za hranou běžných lidských výkonů a možností, ale i dechberoucí ohňovou show – to vše v jeden okamžik a jen pro Vás. Oslavte s námi stoleté narozeniny naší republiky v pátek v Pelhřimově a také v sobotu ve Žďáře nad Sázavou.

Buďte u toho, až se ve Vašem městě bude psát začátek historie nového století České republiky, protože platí: Stoletá republika? Nepůjde to bez publika!

ZDROJ

Dílo Kolomana Mosera (1868–1918) je v oblasti designu považováno za umělecký protiklad tvorby Josefa Hoffmanna (1870–1956): zatímco Hoffmann trvale zůstával tektonicky strohým autorem, Koloman Moser vždy využíval dekorativní, malířské prvky. Vystavené návrhy a objekty z oblasti grafické, sklářské a keramické tvorby mají práci těchto výjimečných umělců prezentovat formou dialogu a současně mají představit jejich individuální přístup.

Kariéra a tvorba obou tvůrců byla úzce propojena. Oba patřili k zakládajícím členům Vídeňské secese a od roku 1899 oba učili na vídeňské Škole umění a řemesel (dnešní Univerzitě užitého umění). Spolu s průmyslníkem Fritzem Waerndorferem zakládali v roce 1903 uměleckořemeslné dílny Wiener Werkstätte, a jejich prostřednictvím na začátku dvacátého století výrazně ovlivňovali místní užité umění. Jejich vídeňský styl se stal synonymem čistého designu, přísné geomerie a stylizovaných dekorací.

Moser  svým dekorativním přístupem působil jako významná protiváha Hoffmanna, jenž vyznával strohé linie. Společně vytvořili styl interiérového designu založený na základních geometrických tvarech, jak bylo patrné z jejich interiérů v uměleckořemeslných dílnách Wiener Werkstätte na Neustiftgasse (1903) a také v módním salonu sester Flögeových (1904).

Od roku 1907 se Moser soustředil především na malbu a na rozdíl od Hoffmanna nadále považoval barvu a plochu za důležitou součást tvůrčího procesu. Ze společných realizací je nejznámější zařízení pro sanatorium Westend v Purkersdorfu (1904/1905), kde Moserův bílý konkávní nábytek a barevný textil zajímavě kontrastoval s Hoffmannovým přísným stylem a modro-bílým barevným pojetím.

Výstava JOSEF HOFFMANN—KOLOMAN MOSER se prostorově a tematicky prolíná se stálou výstavou JOSEF HOFFMANN: Inspirace mapující zdroje Hoffmannovy umělecké inspirace v jeho rodné Brtnici.

Rodný dům Josefa Hoffmanna, Brtnice

Josef Hoffmann se narodil v barokním domě v Brtnici, který v roce 1907 upravil podle zásad Vídeňské umělecké díly (Wiener Werkstätte). Muzeum užitého umění ve Vídni v Brtnici působí od roku 1992, od roku 2006 je Rodný dům Josefa Hoffmanna společným pracovištěm Moravské galerie v Brně a Muzea užitého umění ve Vídni a výsledkem spolupráce obou institucí jsou každoroční výstavy.

Výstavu bylo možné připravit díky finanční podpoře Evropského fondu pro regionální rozvoj a je součástí projektu „Bilaterale Designnetzwerke“ realizovaného v rámci programu INTERREG V-A Rakousko-Česká republika.

V letošním roce se festivalovému publiku představí 6 soutěžních a 7 přehlídkových pěveckých sborů z ČR i zahraničí. Festivalové koncerty se uskuteční na několika místech v Jihlavě – páteční zahajovací koncert v kostele Povýšení sv. Kříže (od 19.00 h), sobotní soutěž i rozborový seminář v Kongresovém sále Hotelu Gustav Mahler, odpolední open-air koncert na Masarykově náměstí (od 15.00 h) a večerní koncert v kostele Povýšení sv. Kříže (od 19.00 h). Nedělní dopolední koncert a vyhlášení soutěžních výsledků se uskuteční v kostele Povýšení sv. Kříže (od 10.00 h).

Soutěžní sborové klání proběhne v sobotu 26. května od 10.55 – 13.20 h, vyhlášení výsledků soutěže a vystoupení vítězů se uskuteční při nedělním dopoledním koncertě v kostele Povýšení sv. Kříže od 10.00 h. Pro všechny účastníky soutěžního klání je připraven rozborový seminář (sobota od 16.00 h, Kongresový sál Hotelu G. Mahler) se členy soutěžní poroty.

Obohacením letošního festivalu budou vystoupení zahraničních hostů ze Slovinska (Akademický sbor Univerzity v Primorsku) a Slovenska (Cambiar La Música), která se uskuteční v pátečním, sobotním i v závěrečném nedělním koncertě v kostele Povýšení sv. Kříže v Jihlavě. V průběhu zahajovacího pátečního večera se publiku představí ústecký komorní sbor NONA PF UJEP, dále pak Dívčí pěvecký sbor SPgŠ Kroměříž a v závěru slovenský dívčí soubor z Pohronské Polhory. Důležitou součástí zahajovacího koncertu bude předání Ceny Ministerstva kultury za rok 2018 panu Tomáši Fialovi - za hudební aktivity v oblasti zájmového sborového zpěvu. V sobotním večerním festivalovém koncertu se představí komorní pěvecké sdružení Punkt Praha, Cambiar La Musica (Slovensko) a Akademický sbor Univerzity v Primorsku (Slovinsko). V programu festivalu zaznějí skladby předních českých autorů i premiéry skladeb soudobých autorů v podání soutěžních i přehlídkových sborů.

Festivalové publikum jistě ocení možnost výběru festivalových akcí jak z hlediska dramaturgie, tak i místa a prostředí a vyjádří svou účastí podporu sboristům i všem příznivcům sborového umění.

Z pověření a za finančního přispění Ministerstva kultury festival pořádají Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, útvar ARTAMA a Společnost pro FSU, z s.  Jihlava. Festival se koná pod záštitou ministra kultury České republiky PhDr. Ilji Šmída, hejtmana Kraje Vysočina MUDr. Jiřího Běhounka a primátora statutárního města Jihlavy PaedDr. Ing. Rudolfa Chloupka.

Kraj Vysočina byl před osmnácti lety vymezen na půdorysné stopě Českomoravské vrchoviny. Historicky a kulturně je poměrně různorodý. Hlavními centry dodnes zůstávají bývalá okresní města v čele s Jihlavou, která byla v době první republiky ještě převážně německy mluvícím městem, jež v průběhu 19. století ztratilo své výsadní postavení v rámci království  a stalo se městem více či méně provinčním.  V Pelhřimově naopak převládal duch ryze český a poměrně novátorský.

„Výstava je koncipována tematicky. Každý panel je věnován určitému okruhu typických staveb. Mezi kritérii pro výběr jednotlivých zástupců  byla kromě architektonické kvality také různorodost, vypovídající hodnota a míra dochování“, uvedl ředitel územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Telči Pavel Macků.

Na výstavě, která je otevřena v pracovní dny od 9.00 do 16.00 hodin a potrvá do 8. června 2018, tedy nalezneme například ukázky prvorepublikových škol v Pelhřimově, Jihlavě či Telči, budovy peněžních ústavů či zajímavé ukázky rodinných domů.

„Vysočinu jako celek je možné charakterizovat jako prostředí konzertvativní, v němž byly progresivní výtvarné názory přijímány s opatrností a většinou se zpožděním. Možná o to větší vzrušení nová architektura v dobře dochovaných historických městech budila a budí vlastně dodnes“ doplnil Jiří Neubert z telčského pracoviště Národního památkového ústavu, který se na přípravě výstavy podílel.

Mezi významné stavby v regionu nepochybně řadíme díla Bohuslava Fuchse, Josefa Gočára, Vlastislava Hoffmana, ale i méně renomovaných architektů. Výjimečnou pozici v rámci architektonického portfolia kraje zaujímá vila Gustava Jaroška od Ludvíka Hilgerta v Dalečíně na Žďársku.

Výstava je realizována v rámci oslav stého výročí vzniku Československa za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

Zdroj: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Telči