<p>HLUBOKÁ: Vedoucí Ruského střediska vědy a kultury v Praze, Leonid Gazma, s nadšením přivítal a zároveň organizačně podpořil přípravy velké přehledové výstavy ruského výtvarného umění. Po roce 1989 byl v Čechách zájem o ruské umění utlumen, zdá se však, že v posledních letech ůdochází k jeho vzkříšení.</p> <p>Daleké/blízké – Ilja Repin a ruské umění je název hlavního výstavního projektu pro rok 2015, který je již od 26. června 2015 k vidění v prostorách Zámecké jízdárny Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou. </p> <p>Na příkladu 120 shromážděných děl pocházejících jak z českých sbírek, tak ze zahraničních zápůjček si tento výstavní projekt klade za cíl ukázat rozmanitost a bohatství ruského výtvarného života devatenáctého a první poloviny dvacátého století. </p> <p>Jak se obrazy Ilji Iframoviče Repina dostaly do českých sbírek? </p> <p>Repin poprvé navštívil Prahu v roce 1900, a to v záležitosti příprav jediné zahraniční výstavy peredvižniků, která se zde v témže roce konala. Rok po této výstavě se Repin stal členem České akademie věd a umění, a v průběhu dalších let, konkrétně v letech 1925 – 1935, měly obdivovatelé Repinova umění možnost zhlédnout jeho obrazy na různých výstavách také v dalších městech tehdejšího Československa.<br />
Repinův život se uzavřel roku 1930 ve Finsku. Pozůstalí chvíli na to začali rozprodávat jeho obrazy. Obchodní záležitosti umělcovy starší dcery v Praze a styk s potenciálními zájemci z řad soukromých sběratelů vyřizoval její zástupce. Tak vznikla jedna z největších soukromých sbírek u nás, jejímž majitelem byl Tomáš Maglič, generální ředitel Škodových závodů. Když se ve 30. letech 20. století začala tato největší soukromá sbírka Repinových děl rozpadat, dostala se její část do depozitáře NG v Praze a část do sbírky Pražského hradu. Právě odsud pochází jeden z hlavních magnetů celé výstavy – A. S. Puškin v lyceu 8. ledna 1815 recituje svou poemu Vzpomínky v Carském Sele, (1911). </p> <p>Zájem o ruské umění se každým rokem zvyšuje, a to nejenom v Čechách, ale též v jiných evropských městech. Například roku 2012 proběhla v německém „městě modernismu“ – Saské Kamenici (Chemnitz) v prostorách Nové radnice podobná úspěšná výstava, která si kladla za cíl seznámit širokou veřejnost s ruským výtvarným uměním 19. století a především s klíčovými díly členů Sdružení putovních výstav – tzv. Peredvižnici, mezi něž Ilja Prepin po nějaký čas také patřil. Fenomén ruského realistického výtvarného umění vzbudil vlnu zájmu a pozitivních ohlasů, a to jak u návštěvníků výstavy, tak u kritiků výtvarného umění i médií. Ideální předpoklady k tomu, aby se stejná situace opakovala i v případě výstavy současné.<br />
Povzdechnout si tedy lze pouze nad nepříznivou konstelaci hvězd v dramatickém vývoji politické situace ve Východní Evropě, která nedávno vyústila v rusko – ukrajinský konflikt. Tyto události výrazně zasáhly také sektor tuzemského cestovního ruchu, kde bohužel výsledky každoročního systematického monitoringu návštěvnosti vykazují drtivý propad návštěvníků ze zasažených zemích. Zdá se tedy, že paradoxně právě ruští krajané budou ochuzeni o poznání skvostů z doby rozkvětu umění své rodné země. Ale abychom nevynášeli pouze pesimistické předpovědi, tak vězme, že ostatní ruští návštěvníci, kteří letos Hlubokou navštíví, si ve svém nabytém itineráři vyčlení o něco více potřebného času během přesunu z jednoho zámku na druhý a Repinovu výstavu navštíví. </p> <p>Je zvykem, že výstavní projekty takovéhoto formátu pravidelně zaštitují také představitelé politické a kulturní sféry. Ani tento výstavní počin není žádnou výjimkou, a tak se tohoto úkolu tentokráte ujali prezident České republiky Miloš Zeman, hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola, k nim se přidali mimořádný velvyslanec Ruské federace v ČR Jeho Excelence Sergej Kiseljov a ředitel Ruského střediska pro vědu a kulturu v Praze Leonid Gazma.<br />
Zastupitelství Rossotrudničevstva se postaralo o organizační a informační podporu v průběhu příprav celého projektu. RSVK v Praze je od roku 1971, kdy oficiálně zahájilo svou činnost, jedním ze zahraničních zastupitelství Rossotrudničevstva (Federální agentury pro záležitosti Společenství nezávislých států, krajanů, žijících v zahraničí a mezinárodní humanitární spolupráci). </p> <p>Kromě tohoto počinu, bychom si na tomto místě také mohli připomenout hlavní úlohy RSVK v Praze v čele s ruským diplomatem Leonidem Gazmou, které se svou povahou snaží přispět k porozumění kulturních identit obou národů, upozornit na společnou minulost (například na umění ruských emigrantů, kteří v meziválečném období žili a tvořili v tehdejším Československu). Stejně tak mezi jeho hlavní úlohy patří starost o budoucnost a rozvoj moderního ruského umění, třeba prostřednictvím navázání kontaktů s uměleckými a kulturně-vzdělávacími organizacemi České republiky, a dopomoci tak k rozšíření oboustranně výhodné rusko – české spolupráce vhodné i pro prezentaci regionů. </p> <p>Připomeňme si několik zajímavých akcí, které se v poměrně nedávné minulosti odehrály na půdě zastupitelství Rossotrudničevstva ….<br />
Poměrně nedávno se odehrál koncert, na kterém zazněli písně ze sovětského období. Večerní hodiny dne 16. července 2015 patřili Džigurdě a Sergeji Džigurdy, interpretům známých bardských písní Ludmily Tatarovové. Filmoví a divadelní herci rozezpívali celý Křišťálový sál RSVK v Praze.<br />
Při pohledu na časovou přímku směrem do minulosti byla takovouto další akcí výstava „Svět bez hranic“ konaná roku 2014 v prostorách Křišťálového sálu RSVK v Praze, a to v rámci Týdne současného ruského umění v Česku. Celá akce, jež představila obrazy celkem patnácti laureátů „Ruského týdne umění“ se nakonec těšila velkému ohlasu místní veřejnosti i ruských krajanů.</p> <p>Mnozí z nás jsou již nyní zvědavi jaké další akce RSVK v Praze v rámci poznávání různorodých variant kulturního vyžití vymyslí do budoucna. Je přirozenou součástí každého člověka poznávat nové zvyky, obyčeje, jazyk, tradice i mentalitu různých etnik.</p> <p>Daleké/blízké – Ilja Repin a ruské umění<br />
Zámecká jízdárna AJG v Hluboké nad Vltavou<br />
26. června – 27. září 2015</p>
