ČESKÝ KRUMLOV: V červnu letošního roku bylo v Českém Krumlově otevřeno Muzeum Fotoateliér Seidel. O jeho zrodu jsme informovali ve dvou článcích v Místní kultuře, a to v č. 3 a v č. 7-8 z roku 2006. Od té doby uplynul nějaký čas, a nás zajímalo, co se v tomto výjimečném muzeu, které provozuje Českokrumlovský rozvojový fond - ČKRF (spol. s r.o., dceřiná společnost se 100% majetkovou účastí města Český Krumlov), děje a jaké nové plány se zrodily.
Josef Seidel, původně vyučený malíř skla, pocházel z Lísky (německy Hasel), která je dnes součástí České Kamenice. Tomuto oboru se však nevěnoval – učarovala mu fotografie. Vandrem prošel Slezsko, Sedmihradsko, Uhry, pobyl ve Vídni a Salzburgu. Během cest, při nichž se věnoval fotografování, se dověděl, že zemřel českokrumlovský fotograf Zimmer. Domluvil se s jeho vdovou a živnosti se ujal sám.
Původní ateliér postavený před rokem 1884 byl dřevěný a od stejného data jsou zachovány také knihy zakázek. V roce 1905 postavil Josef Seidel secesní dům, v jehož prvním patře vznikl nový prosklený fotoateliér. Ze tří Seidlových synů se rodinnému řemeslu věnoval pouze František. Rodině Seidelů patřil i objekt v těsném sousedství, v němž bydlel bratr Františka – Helmut, který po roce 1945 odešel do Německa a dům byl jako německý majetek zkonfiskován. Samotný ateliér fungoval až do konce roku 1952, poté celý objekt sloužil pouze jako obydlí.
Doba největšího rozkvětu firmy
V rámci ateliéru fungoval obchod s papírenským zbožím a mimo jiné se v něm prodávaly i pohlednice zobrazující různé kouty Českého Krumlova i celé Šumavy. Mezi nimi se vyskytovaly průkopnické formy např. fotografických koláží. Výroba a prodej pohlednic se vedle pořizování portrétních fotografií a dalších služeb, stala, nejrozsáhlejší a také nejznámější činností firmy, pro kterou znamenal přelom dvacátých a třicátých let nejúspěšnější období. Tehdy vznikla řada přístaveb zejména s laboratořemi a další prostory sloužící rozmachu r fotoateliéru, který v době svého vrcholu čítal 11 zaměstnanců (včetně papírenského obchodu). Dům prošel elektrifikací a majitelé dokonce zvažovali zavedení ústředního topení. V rohu zahrádky nechali Seidelovi vybudovat garáž, protože vlastnili auto a motorky, což jim mimo jiné umožňovalo pořizovat fotografie i ve vzdálenějších lokalitách.
Jak vzniká muzeum
Vybudování muzea předcházel odkup dvou domů, které jsou s činností fotoateliéru úzce svázány. V dubnu 2005 se podařilo objekt s ateliérem koupit od dědiců fotografické rodiny Seidelů a od soukromého majitele další. Za celý areál, včetně zahrádek a dvou menších objektů, zaplatil ČKRF 8,5 milionu Kč. Součástí kupní smlouvy je i veškerá pozůstalost, část díla a práva k němu.
Evidence sbírkových předmětů je v tomto případě běh na dlouhou trať, zatím jsou zaznamenány celky – tedy místnost, číslo police a soupis předmětů. Celkový počet negativů je kolem 80 tisíc kusů a každá fotografie s negativem má své číslo.
Jedinečnost tohoto muzea tkví v autenticitě a uchování genia loci, a to nejen co se fotoateliéru a fotografického řemesla týče, ale i domu a života v něm. Objekt a jeho vnitřní prostory prošly procesem pečlivého a s ohledem na původní stav věrného restaurování, díky němuž se podařilo zachovat také mnoho drobných památek na intimní život rodiny Seidelů, jejíž členové neopakovatelným způsobem zdokumentovali život a krásy Šumavy.
Pozvání do 1. poloviny 20. století
Při vstupu z Linecké ulice se prochází nejprve návštěvnickým centrem a vlastní prohlídka začíná v domě s ateliérem. První místnost nabídne pohled na způsob třídění fotografií, vedení účetnictví, retušování fotografických snímků, v regálech jsou umístěny původní zásoby papírnického obchodu. Další dva pokoje dávají nahlédnout do života Františka a Marie Seidlových, a to do ložnice a obývacího pokoje. Citlivě zrestaurovaný nábytek doplňuje dobová výmalba stěn a stropů prováděná pomocí šablon. Zcela unikátní je místnost pro kopírování denním světlem. Tento způsob se využíval před zavedením elektrického proudu do domu.
Další místnosti v přízemí patří laboratořím s kvalitním technickým vybavením.
Představeny jsou tu čtyři oblasti pracovní náplně firmy: reportážní fotografie, pohlednice, ateliérová služba, kopírování a oddělení určené pro fotografy amatéry, které zajišťovalo vyvolávání filmů a výrobu pozitivů. Reportážní fotografie dokumentují veškeré dění ve městě a okolí, a tak je můžeme považovat za obrazovou formu kroniky.
V prvním patře dominuje fotoateliér s prosklenou střechou, vybavený dobovými fotoaparáty, nábytkem i důmyslným pozadím potřebným pro ateliérové fotografie, a fotokomora v těsném sousedství. V útulné místnosti před vlastním vstupem do ateliéru se zákazníci mohli na fotografování v klidu připravit. Prostředí je mělo dobře naladit, protože pro mnohé to bylo první setkání s tímto způsobem zobrazování. Vybavení je připomínkou třetího syna Josefa Seidela – Arnolda, který byl právníkem a působil mimo Český Krumlov. V přístavbě najdete techniku fotografické dílny, včetně tehdejší odborné literatury.
Suterén obsadilo Centrum česko-rakousko-německého porozumění zaměřené na život ve zdejším regionu. Místnost je určena k pořádání přednášek a dalších akcí.
Expozice doplňuje zázemí
Depozitář vznikl úpravou a kompletní rekonstrukcí podlaží jedné z budov areálu bývalého autobusového nádraží. Klimatizované místnosti s regulovatelnou vlhkostí tak zajistí důstojné uložení negativů i pozitivů, včetně těch nejstarších na skleněných deskách. Součástí je i badatelské a digitalizační pracoviště. V další budově je umístěn zbylý nábytek a jiné velké předměty z obou budov muzea.
Vícezdrojové financování
Celkové náklady na projekt záchrany a rehabilitace fotoateliéru se odhadují na cca 55 milionů Kč. Z Evropské unie se podařilo v 1. etapě získat 1,5 milionu Kč z programu INTERREG IIIA ČR – Bavorsko na záchranu a rehabilitaci fotografického ateliéru, v 2. etapě šlo o 5,25 milionu Kč z programu INTERREG IIIA ČR – Rakousko na vytvoření veřejné expozice, 3. etapa z programu INTERREG III ČR – Rakousko přinesla 4,5 milionu Kč na ustanovení Centra česko-rakousko-německého porozumění.
Ministerstvo kultury poskytlo v rámci programu Regenerace městské památkové zóny 490 tisíc Kč, za něž byla provedena oprava prosklené střechy ateliéru. Dalších 230 tisíc Kč šlo na opravu střechy. Město Český Krumlov a ČKRF daly 8,5 milionu Kč na koupi muzejních objektů, dále 260 tisíc Kč na opravu střechy. Částka 200 tisíc Kč byl použita na výstavu depozitáře v areálu bývalého autobusového nádraží. Další finanční prostředky ČKRF jsou ve mzdách, drobných předmětech, technice, jízdném, propagaci, energiích v depozitáři, knihovně atd.
Z grantů od Jihočeského kraje ve výši přes půl milionu Kč byly restaurovány muzejní předměty a rekonstruován malý dům čp. 260. Sponzoři a další soukromí dárci poskytli dary v souhrnné výši přes 200 tisíc Kč.
Jak dál
Závěrem jsme se zeptali manažera projektu ČKRF Ing. Petra Hudičáka na plány v dalším období: „V horizontu tří let chceme dokončit digitalizaci archivu a výsledky představit v rozsáhlé fotodatabance, čeká nás i prezentace na řadě výstav. Dále potřebujeme doplnit muzeum o průvodcovskou audiotechniku, pracujeme na poli marketingu v propagaci nejen našeho muzea, ale i podobných projektů v zahraničí. Využíváme také grantové politiky kraje pro menší projekty. Na digitalizaci by tyto prostředky nestačily, a proto připravujeme žádosti z programu EU Cíl 3 v česko-bavorské části. Samotný projekt muzea je nekončící záležitost s mnoha překvapeními, s dosahem daleko za hranice Česka. Příkladem je účast na mezinárodní konferenci o tříbarevné fotografii na konci října 2008.“
Eva Veselá
PÍSEK: Tento týden byla v Praze na tiskové konferenci prezentována nová významná kulturně-společenská akce Festival nad řekou Písek 2009. Připravuje ji společnost Heart of Europe Média s.r.o., kerá předpokládá, ža tím přinese do Písku ojedinělou multižánrovou akci zaměřenou na prezentaci filmového umění, určenou odborné i laické veřejnosti. Festival, který má podporu nejen města, ale také kraje, se uskuteční v době od 31. 7. do 9. 8. 2009. Ředitelem festivalu je Michael Havas, uměleckým ředitele Jiří Králík.
PRAHA/ BRNO/ CELÁ ČR: Devátý ročník gay a lesbického filmového festivalu Mezipatra se blíží. V Brně a v Praze se od 31.10. do 12.11. uskuteční desítky projekcí a doprovodných akcí s gay, lesbickou, bisexuální a transgender tématikou. Motto letošního festivalu zní: „Život po...“.
SUCHDOL NAD LUŽNICÍ: SUchdolské Divadlo, o. s. pořádá akci nazvanou Advent v Suchdole n. Lužnicí 2008, během níž vystoupí ve zdejším kostele sv. Mikuláše o adventních nedělích sbory a orchestry s bohatým hudebním programem.
JINDŘICHŮV HRADEC: Národní muzeum fotografie pořádá výstavu prací renomovaného fotografa střední generace Jana Pohribného. Jeho barevné obrazy přírody jsou zčásti vysněné, jsou to jakési zbytky snu o mýtických prakrajinách, plných rituálních světelných úkazů.
SRNÍ: Rok oslav spisovatele Karla Klostermanna se sice blíží k svému kalendářnímu závěru, nicméně po prázdninové Šumavské pouti v Kašperských Horách a zářijové vernisáži unikátní výstavy Příběhy šumavské podmalby v Českých Budějovicích, se připravuje další významná akce tohoto výročí: ve čtvrtek 23. října začíná Klostermannovská literární konference s mezinárodní účastí, na které se v šumavském Srní sejdou zájemci o život a dílo spisovatele Klostermanna z řad laické i odborné veřejnosti.
ČESKÝ KRUMLOV: Slavnostní průvod městem zahájí ve čtvrtek 16. 10. ve 14 hodin Mezinárodní divadelní festival Miraculum. V pátek 17. 10. od 17 hod. bude v Prokyšově sále Prelatury, Horní 155, k vidění světoznámá loutková opera Don Giovanni v podání Národního divadla marionet, od 19.30 hod. v Městském divadle, Horní Brána 2, již tradiční Ypsilonka s představením Rusalka nejen podle Dvořáka aneb Kdo je stará Háta?
ČESKÉ BUDĚJOVICE: Celkem čtyři místa se stanou dějištěm malé hudební události – festivalu Jazzové dny 2008. V kulturním centru Bazilika, klubu Solnice, klubu Highway 61 a klubu Velbloud se od 25. do 31. října odehrají jazzové koncerty v podání takových osobností, jako například Ida Kelarová, P. J. Ryba a Dean Brown, nebo František Uhlíř a Darko Jurkovič.
MAHOUŠ: Výstava techniky a dobové ukázky orby.
