SOBĚSLAV: Blatské muzeum v Soběslavi je jednou ze dvou poboček Husitského muzea v Táboře, příspěvkové organizace zřizované ministerstvem kultury. Muzeum se veřejnosti prezentuje zejména dvěma stálými expozicemi. První z nich se nazývá Příroda Táborska a druhá Národopis Blat a Kozácka.
Obě pak pravidelně doplňují nejrůznější výstavy a další doprovodné akce. Hlavním sídlem muzea je tzv. Rožmberský dům, národopisnou expozici najdeme ve Smrčkově domě.
Jak vznikalo muzeum
Podnětem pro vznik muzejních sbírek se stala Národopisná výstava československá konaná v roce 1895 v Praze. Již v prosinci následujícího roku vznikl muzejní spolek, v jehož čele stál profesor učitelského ústavu Jan John. Nově vytvářené muzejní sbírky se měly zaměřit především na exponáty dějepisné, národopisné, na přírodní zvláštnosti, abnormality a dále na kuriozity týkající se místního obchodu, průmyslu i společenského života.
V srpnu 1898 se v Soběslavi uskutečnila národopisná, školní, průmyslová a včelařská výstava, pořádaná k oslavě založení zdejšího muzea. Probíhala však provizorně ve škole, v níž byly muzejní sbírky prozatím uloženy.
Počátky historie dnešní muzejní budovy spadají do druhé poloviny 15. století. Dům zvaný Špulířovský koupil v 16. století Petr Vok z Rožmberka spolu se dvěma sousedními domy. Jejich spojením a úpravami pak vznikl půvabný palác, který P. Vok krátce před smrtí odkázal Zuzaně Vojířové, služebnici jeho manželky Kateřiny Rožmberské z Ludanic.
Již od roku 1904, kdy Rožmberský dům zakoupilo město pro někdejší městské muzeum, slouží tento zajímavý objekt nedaleko náměstí muzejním účelům. V roce 1907 byla dokončena jeho přístavba do dvora a o šest let později byl prodloužen o další přístavek, v němž našla sídlo učňovská škola.
V roce 1919 zde kromě muzea působil také archiv a po druhé světové válce i veřejná knihovna. Dnes v tomto objektu najdeme přírodopisnou expozici, svůj prostor tu mají pravidelně se střídající výstavy a v neposlední řadě tu získalo zázemí vedení Blatského muzea. To má smlouvu s městem Soběslaví, která mu zajišťuje nižší nájem, kompenzovaný povinností běžné údržby. V roce 1978 bylo soběslavské muzeum spojeno s Muzeem husitského revolučního hnutí a jeho tradic v Táboře (nyní Husitské muzeum Tábor).
Příroda Táborska
Přírodopisná expozice přibližuje floru a faunu na území táborského okresu. Zájemci se mohou seznámit z geologií Táborska, tradicí zdejšího přírodního bádání zpřístupněnou formou vycpanin, ukázek ze života hmyzu či herbáři. To vše doplněno fotografiemi. Opomenuta nejsou ani chráněná území Táborska.
V roce 2005 muzeum připravilo putovní výstavu „Neznámý svět drobných savců", která byla nejprve prezentována v Soběslavi, poté v dalších místech jižních a západních Čech. Soběslavští drobní savci nejvíce zabodovali ve Sládečkově muzeu v Kladně, kde muzejníci připravili soutěž „Miss vycpaná veverka", přičemž první místo získala právě veverka ze Soběslavi, která návštěvníky upoutala svým úsměvem a pózováním se šiškou v pacičkách.
Stálé expozice letos ještě doplní výstava umístěná v obou muzejních objektech nazvaná „Madagaskar – laboratoř bohů".
Z dalších doprovodných programů je třeba se zmínit o již šestém ročníku cyklu exkurzí „Přírodou krok za krokem“, která seznamuje návštěvníky s přírodou okresů Tábor, Benešov a Příbram.
Kam za národopisem
Národopisná expozice a výstavní plochy se nacházejí ve Smrčkově domě. Tento jediný dochovaný dům ve slohu renesance v Soběslavi zřejmě získal svoji současnou podobu v polovině 16. století za Rožmberků. Stavitelem však mohl být i Řehoř Smrčka starší, který tuto budovu vlastnil do roku 1589. Od konce 18. století až do šedesátých let minulého století v objektu sídlila hospoda zvaná „U černého orla“, poté byl dům opraven a začal sloužit muzejním potřebám. Tento objekt, stejně jako tzv. cukrářský dům s prostory pro depozitáře, je majetkem státu.
Hlavní zásluhu při vzniku a budování národopisného sbírkového fondu mají učitelé Emilíe Fryšová, Karel Lustig a hodinář Alois Březina. Dnes má sbírka, která přibližuje všední i slavnostní chvíle venkovského obyvatelstva jihočeských Blat a severní části Táborska zvané Kozácko, téměř 20 tisíc exponátů. K nim patří také zajímavé blatské kroje, protože v Soběslavi a jejím okolí se nosily nejvíce. Dochovaly se tu zejména kroje ženské, ale i kroj mužský a z dětských pak kroje dívčí. Ve výčtu dále následuje domácí textil, keramika, podmalby na skle, dřevěné nástroje či různá zemědělská nářadí, ale i listinný materiál. Zajímavostí jsou přípravky sloužící k výrobě borků – briket z rašeliny.
Letos se mohou návštěvníci těšit na novou instalaci řemesel, která je na počátku proměny celé národopisné expozice.
Již samozřejmostí jsou také pravidelné výstavy – například ta vánoční bude mít název „Narodil se Kristus Pán…"
Dnešní muzejníci jdou s dobou, a tak byl v roce 2007 dokončen filmový dokument „Rok na Blatech", který přibližuje život na zdejších blatech zarámovaný do čtyř ročních období. Zájemci si ho mohou zakoupit na DVD nebo zhlédnout přímo v expozici.
Eva Veselá