<p>JINDŘICHŮV HRADEC: Kulturní dům Střelnice, organizační složka města, připravuje pestrou kulturní nabídku. Je možné si sem zajít na divadelní představení, koncerty, besedy, akce pro děti či do kina.</p> <p>Jindřichův Hradec, ve kterém dnes žije přes 23 tisíc obyvatel, patřil ještě v polovině 17. století k největším městům v Českém království. Bohatou historii dokládá množství památek. Kulturní klima vytváří řada zařízení, mezi něž patří gotický státní hrad a renesanční zámek, Národní muzeum fotografie, Galerie Špejchar, Galerie Inspirace nebo DADA CLUB Kasper. A také Muzeum Jindřichohradecka, v jehož sbírkovém fondu najdeme i největší lidový mechanický betlém na světě – Krýzovy jesličky.<br />
Důkazem zájmu občanů o kulturu je i zdejší velmi aktivní Jindřichohradecká kulturní společnost. </p> <p>Nahlédnutí do minulosti </p> <p>Kulturní dům Střelnicie dříve provozovalo Městské kulturní středisko (MěKS). Tato situace trvala až do počátku devadesátých let minulého století. Tehdy bylo MěKS zrušeno a Střelnice přešla přímo pod Městský úřad; pod odbor školství a kultury. V roce 2001 došlo k další změně – od této doby provoz zajišťuje organizační složka města. </p> <p>S historií kulturního domu nás dopodrobna seznámil jeho vedoucí Radim Staněk. „V místech dnešního kulturního domu dříve probíhal parkán, tj prostor mezi opevněním a příkopem, kde pořádali svá cvičení jindřichohradečtí ostrostřelci. Když byla v roce 1822 zbourána nedaleká městská brána, vybudoval na jejím místě stavitel Josef Schaffer nový dům se společenským sálem v poschodí a s hostincem v přízemí, jehož pojmenování mělo reflektovat zdejší nedávnou historii. A tak se zrodil Hostinec Na Střelnici (součástí kulturního domu je toto gastronomické zařízení dodnes) a celé budově se začalo říkat Střelnice. V roce 1843 zde zásluhou MUDr. Josefa Procházky vznikl ochotnický soubor, na jehož činnost pak navázal divadelní spolek Jablonský. Střelnice se stala i dějištěm prvního českého plesu Národní besedy.“ </p> <p>K přestavbám objektu došlo v letech 1881, 1891 a 1923 a jeho majitelem se stal zdejší spolek Sokol. Další stavební práce následovaly v roce 1928, kdy byl do dvora a v linii parkánu ještě přistavěn kinosál.<br /> Po politických změnách v roce 1989 se až do roku 1994 jednalo o navrácení kulturního domu zpět sokolské organizaci, ale počátkem druhé poloviny devadesátých let byla tato otázka definitivně vyřešena a Střelnice zůstala v majetku města. Od té doby proběhla v objektu celá řada investičních oprav. Například rekonstrukce kotelny, střechy a sociálního zařízení a za více než 3 miliony Kč přistavba hereckých šaten. Poté následovala oprava fasády včetně výměny oken a dveří. </p> <p>Kultura a finance</p> <p>Vzhledem k tomu, že KD je organizační složkou města, je jeho hospodaření vedeno v městském rozpočtu v rámci odboru kanceláře starosty, v kapitole 716. Plánované příjmy i výdaje má tedy dané tímto rozpočtem.<br />
Pro letošní rok jsou příjmy, které tvoří vstupné a pronájmy, plánovány ve výši 4,2 milionu Kč, zatímco výdaje v částce 7,1 milionu Kč. Ty představují náklady na provoz, na honoráře umělců, na mzdy pracovníků a půjčovné pro kino. Rozdíl mezi příjmy a výdaji je 2,9 milionu Kč a je hrazen z městského rozpočtu. „V současné době probíhá digitalizace kina a také jeho rekonstrukce. Například díky novým sedačkám osazeným více do hloubky mají diváci kvalitnější filmový zážitek a větší pohodlí. Kapacita sálu se však kvůli tomu musela z původních 310 míst snížit na 199. Tyto úpravy přišly radnici na 1,9 milionu Kč," sděluje R. Staněk. </p> <p>Na digitalizaci kina obdržel KD 800 tisíc Kč z Fondu pro rozvoj české kinematografie Ministerstva kultury, přičemž celkové náklady dosáhly výše cca 5 milionů Kč. Rozdíl byl uhrazen opět z městského rozpočtu. </p> <p>„Po digitalizaci budeme samozřejmě kromě digitálních a 35mm kopií hrát i filmy ve formátu 3D. Dále nyní můžeme promítat operní představení, sportovní utkání atd.“ plánuje Radim Staněk. (Pozn. redakce: První promítání v novém se mělo uskutečnit uskuteční už na přelomu září a října.)</p> <p>Nabídka Střelnice</p> <p>Činnost kulturního domu se dá rozdělit do tří oblastí:<br />
1. Zajišťování kulturních a společenských akcí, jichž se vloni uskutečnilo 72. </p> <p>2. Provozování kina, přičemž vloni se odehrálo 452 filmových představení, která navštívilo 22 tisíc diváků. </p> <p>3. Pronájem prostor. Sál, kinosál a vestibul se pronajal v minulém roce na celkem 147 akcí (taneční kurzy, plesy, školení, akce pro školy atd.). </p> <p>Veškerou činnost a agendu KD zajišťuje devět přepočtených pracovníků, na dohodu o pracovní činnosti pracuje podle potřeby 12 osob (pořadatelé, provozní atd.).</p> <p>Ve zdejším divadelním sále se pořádají různé kulturní a společenské akce jako jsou divadelní představení, koncerty, zábavné pořady, plesy, taneční večery, taneční kurzy, přednášky, školení, ale i závody na veslařských trenažérech, zasedání městského zastupitelstva či pořady pro školy. V univerzálním divadelním sále lze uskutečnit jak dopolední školní koncert, tak večerní ples pro dospělé. Umožňují to dvě varianty uspořádání: stolové s kapacitou 276 míst (dalších 100 je na balkonech) a divadelní, které nabízí včetně využití přístavků a balkonů 551 míst. </p> <p>Vedoucí KD předpokládá, že kinosál po úpravách přiláká více návštěvníků. Dosud jich totiž na jedno promítání zavítalo zhruba 49, přičemž se průměrná cena vstupenky pohybovala kolem 74 Kč. Pokud se budou promítat filmy, které měly premiéru teprve nedávno, anebo ty ve formátu 3D, cena vstupného se zvýší. V minulých letech mohli diváci jednou do měsíce sledovat i artové filmy, filmy v rámci Projektu 100 a v říjnu letošního roku se mohou těšit na promítání sedmi festivalových filmů uváděných v rámci přehlídky Manifesto.</p> <p>KD kooperuje s celou řadou spolků, jimž například poskytuje různé slevy na nájmu (o jejich výši rozhoduje městská rada) při pořádání jejich kulturních a společenských akcí. V nejužším kontaktu však je s Divadelní společností Jablonský, která tu pravidelně zkouší a hraje (v tomto případě jde o formu výpůjčky).</p> <p>Nejoblíbenější pořady </p> <p>„Asi největší radost mám z návštěvnosti divadelních produkcí. Pro naše dvě předplatitelské skupiny odehrajeme celkem 15 představení. Pro skupinu A deset a pro skupinu B pět. Z divadel u nás většinou vystupují ta pražská – Divadlo Ungelt, Divadlo Palace nebo Divadlo R. Brzobohatého. Průměrná návštěvnost skupiny A je 411 diváků, což je při kapacitě sálu 550 míst výborné číslo. Samozřejmě pořádáme divadelní představení i mimo předplatné. Vystupuje u nás např. Divadlo Járy Cimrmana, divadlo Sklep, Divadlo J. Dvořáka. Velmi oblíbený je pořad pro seniory nazvaný Senior klub, který připravujeme desetkrát do roka. S úspěchem se setkávají také divadelní pohádky pro děti pod názvem „Děti s rodiči do divadla“, které se konají devětkrát ročně a průměrně na ně přijde 250 malých i velkých diváků,“ doplňuje R. Staněk.</p>
