<p>JESENÍK: Loutky a kompletní loutková divadla s mnoha scénickými proměnami určená pro domácí či školní prostředí zejména z období Rakousko-Uherska a první Československé republiky jsou hlavním lákadlem výstavy Vlastivědného muzea Jesenicka ve Vodní tvrzi v Jeseníku.</p> <p>Loutky a rodinná loutková divadla 1850 – 1950 ze sbírky Marie a Pavla Jiráskových jsou k vidění od 25. 11. 2014 do 29. 3. 2015 v hlavním výstavním sále Vodní tvrze Jeseník Vlastivědného muzea Jesenicka.</p> <p> Na své si zde mohou přijít zejména ctitelé krásných loutek, milovníci pohádkových bytostí a především děti, kterým se zde nabízí pohled na řadu historických rodinných divadel s půvabnými loutkami různých výrobců. Výroba loutek patřila k české tradici, v průběhu staletí se obliba loutek měnila, za nejslavnější období této obliby je považována první polovina minulého století, kdy loutkové divadlo nesmělo chybět v žádné české rodině.</p> <p> Výstava Kouzlo rodinného loutkového divadla představuje ukázky modelovaných loutek i loutky jedinečné, originální, vytvořené umělci pro konkrétní rodinná divadla a stejně tak divadla sestavená z tištěných dekorací i divadla s originálními ručně malovanými kulisami.<br /> Po první světové válce na základě úspěchu Alešova loutkového divadla i dobového vnímání loutky jako typicky národního dědictví začala ohromná produkce divadel a loutek v ustálených velikostech 18–25–35 cm několika firmami, ale i mnoha jednotlivci s větší či menší uměleckou hodnotou.</p> <p> Nejznámějšími producenty průmyslových loutek byli: Antonín Münzberg, Modrý a Žanda, firma Jana a Elišky Králových s ochrannou značkou JEKA, pražské nakladatelství A. Storch syn. Podobně jako loutky ve dvacátých letech produkovaly loutkářské firmy i nová tištěná divadla s dekoracemi více formátů pro loutky různých velikostí. Autorem předlohy takového uceleného souboru jednotného výtvarného rázu býval často profesionální výtvarník. S firmou Antonín Münzberg například trvale spolupracoval šéf výpravy pražského Národního divadla, akademický malíř Karel Štapfer, akademický malíř Vít Skála tvořil dekorace pro firmy Modrý a Žanda a A. Storch syn, ilustrátor Artuš Scheiner pro nakladatelství J. R. Vilímka a podobně. České loutky se tehdy staly fenoménem, z něhož po roce 1950 vyrostl také úspěch českého moderního loutkového divadla i mezinárodní věhlas českého loutkového filmu.</p> <p> Všechny loutky i divadla jsou ze sbírky výtvarnice Marie Jiráskové a režiséra dokumentaristy Pavla Jiráska. Oba jsou dnes známí jako sběratelé a badatelé v oblasti českých historických loutek a loutkových divadel. Loutky a loutkářskou scénografii začali sbírat v polovině osmdesátých let, a dnes po třiceti letech je jejich sbírka ucelenou kolekcí zaměřenou především na tzv. rodinné a spolkové divadlo od konce 19. století až do roku 1950. Marie a Pavel Jiráskovi o historických loutkách také píší a účastní se řady výstavních projektů u nás i v cizině, jsou spoluautory prestižních publikací Česká loutka a Loutka a moderna.</p> <p> Zdroj
ŽATEC: V roce 2025 oslaví Domov pro seniory a pečovatelská služba v Žatci 70. výročí svého založení. U této významné příležitosti se domov obrací na širokou veřejnost, bývalé i současné klienty a zaměstnance s prosbou o pomoc při sestavení unikátní brožury mapující bohatou historii péče o seniory v Žatci.
OLOMOUC: Moravská filharmonie Olomouc připravila k příležitosti státního svátku sérii pěti koncertů, kterými potěšila publikum ve městech Prostějov, Jeseník, Olomouc, Šumperk a Přerov. U příležitosti letošního Roku české hudby bylo hlavní programovým leitmotivem celého turné hudba výhradně českých autorů. Diváci se mohli těšit z mimořádných výkonů talentovaného rumunského violoncellisty Andreie Ionițy, který je nositelem prestižní ceny z mezinárodní soutěže Petra Iljiče Čajkovského a pravidelně vystupuje s předními orchestry po celém světě.
ČR: Česká republika patří mezi jeden z dvaceti šesti států, které mají polární základnu na Antarktidě. Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zde už patnáct let provádějí unikátní výzkumy. Zaměřují se na dopad klimatických změn na Antarktidě a na to, jak tyto změny působí na území naší republiky. Film Petra Horkého Čeští vědci v Antarktidě představuje práci tuzemských výzkumníků a jejich způsob přemýšlení o globálních změnách, které čím dál tím více ovlivňují životy nás všech. To vše v nádherných a dechberoucích scenériích drsné antarktické krajiny. Dokument odvysílal program ČT2 dnes, 29. října, dostupný je i v iVysílání.
ČR: Byl to ten nejveselejší “dušičkový“ rozhovor, jaký jsem kdy vedla. Mým hostem v rozhlasovém studiu byl sochař, malíř, spisovatel a pedagog Vladimír Preclík. Vyprávěl o slavnosti v Den mrtvých v Mexiku, o tradici plné barev, hudby, zábavy a radosti. O pár let později – už o poznání vážněji – jsme se k tématu vrátili v knižním dialogu Sochařům se netleská. Tehdy jsem si uvědomila, jak důležité je připomínat si své blízké, a dokonce klást jim i dosud nezodpovězené otázky. Tak jako Vladimír Preclík svému otci Aloisovi v následujícím textu.