pátek
13. září 2024
svátek slaví Lubor



Kostelní věž sv. Šimona a Judy se zřítila

LENEŠICE: Uprostřed Lenešic stojí již od počátku dvanáctého století kostel. Vloni v červenci se zřítila jeho věž, jejíž součástí byla i deska, která historikům umožnila přesné datování započetí stavby samotného kostela rokem 1162, což z něho činí stavbu co se charakteru týče značně významnou.

Kostel sv. Šimona a Judy přežil až do devadesátých let 18. století téměř bez jakýchkoli stavebních zásahů či změn. Ovšem v roce 1800 se již nacházel v havarijním stavu, a tak v květnu tohoto roku započala jeho generální přestavba.  Následně dochází k dalším spíše již drobným úpravám, z nichž některé přímo souvisely se snahou věž zajistit.

V devadesátých letech minulého století se  výrazně zvětšují trhliny, vzniklé přetížením věže a proto byla kvůli jejímu odlehčení v roce 2002 vyměněna střešní krytina a instalováno odvodnění mimo kostel. Necelý měsíc před zahájením dalších záchranných prací, které měly chátrání zvrátit, se věž jednoho z nejstarších románských kostelů na našem území zřítila.

Vzápětí po této události se vyjádřila římsko-katolická církev, která je vlastníkem, že na uvedení stavby do původního stavu nemá peníze. Proto navrhovala dostavbu věže podstatně menších rozměrů. Nikdo z Lenešických si však kostel nedokázal jinak než v původním stavu představit. Za účelem dokončení obnovy věže je tedy v Lenešicích vytvořeno občanské sdružení Lenešický okrašlovací spolek. Po mimořádném pracovním zasedání obce, jehož svolání spolek inicioval, aby mohl situaci dále řešit, stojí na straně obyvatel už i vedení obce a slibuje, že nějaké peníze uvolní ze svého rozpočtu. Místopředsedovi občanského sdružení, Jiřímu Plačkovi, jsme položili několik otázek, aby nám současnou situaci a budoucí vyhlídky na rekonstrukci kostela popsal.

 

Můžete na úvod přiblížit, jak Vaše sdružení vzniklo?

Hlavním impulsem bylo zřícení věže lenešického kostela v červenci 2008. Chtěli jsme se aktivně podílet na její obnově, což se nám zatím daří. V současné době máme hotový projekt, který pro nás vypracovala renomovaná projekční kancelář MURUS Praha. Nyní je projekt schválen NPÚ Ústí nad Labem a probíhá stavební řízení.

 

Znáte důvod, proč se věž kostela sv. Šimona a Judy zřítila?

Odpověď na tuto otázku dal právě vypracovaný projekt. Podle analýzy příčin pádu věže vypracované doc. ing. Petrem Fajmanem, CSc. ze stavební fakulty ČVUT je patrné, že na vině byla neúměrná tíha věže, kterou způsobily její přestavby v minulosti.

Stavebně-historický vývoj této památky včetně objasnění havárie bude prezentován na námi pořádané výstavě „Pohled do historie architektury“, která proběhne v červnu v lenešické knihovně.

 

Uvádíte, že na rekonstrukci věže bude třeba deset milionů korun. Jak se Vám daří tyto peníze získávat? S kým spolupracujete a jak Vám jednotlivé správní celky vycházejí vstříc?

Poměrně rychle se nám podařilo sdružit prostředky na projekt obnovy. Na jeho financování se podíleli majitel objektu, tj. Římsko-katolická církev, obec Lenešice, podnikatelské subjekty a v neposlední řadě také drobní dárci.

V letošním roce bychom chtěli realizovat první fázi projektu – sanaci stávajícího zdiva a kamenů, betonáž základů. Tomu však musí předcházet archeologický průzkum. Práce budou z části financovány z Havarijního programu MK, kde jsme uspěli s naší žádostí o dotace, z části opět společnými prostředky Římsko-katolické církve, obce, našeho sdružení a drobných dárců.

Do budoucna by se základem měly stát finance majitele doplněné o prostředky jednotlivých správních orgánů a dalších dárců. Ty by poté sloužily pro získání větších dotací či grantů.

 

Označení okrašlovací společnost používají i další občanská sdružení. Odkud název pochází, jaká je jeho tradice a co přesně znamená?

V dobách Rakouska-Uherska a poté i během první republiky se lidé více sdružovali do nejrůznějších spolků a společně se snažili zlepšit (okrášlit) své okolí. Okrášlení okolí vesnice nebo města výsadbou zeleně, opravou místní památky je hlavním motivem podobných občanských sdružení.

 

Jaké jsou reakce na Vaši činnost?

Myslíme si, že pozitivní. Můžeme to sledovat jednak z počtu dárců z Lenešic a okolí, jednak z mailů, které dostáváme.

 

Jaké jsou plány Lenešického okrašlovacího spolku do budoucna?

(Pozn. redakce Nadace Via vyhlásila návrh na opravu místní Husovy zvonice jako jeden z jednadvaceti projektů, které letos podpoří v rámci programu Fond kulturního dědictví – Záchrana drobných památek místního významu.)

Stěžejním pro nás zůstává obnova kostela sv. Šimona a Judy. V červnu uspořádáme již zmíněnou výstavu o jeho historii, na kterou se nám podařilo také získat grant z nadace Via. Opravu Husovy zvonice zahájíme ještě v letošním roce. Pro její dofinancování žádáme současně o grant z Fondu T-mobile. V budoucnu chceme pokračovat v opravách drobných památek v Lenešicích a okolí. Ale konkrétní projekty si budeme teprve dále upřesňovat.

 

Občanské sdružení plánujete transformovat na veřejně prospěšnou společnost. Jaké máte podněty pro uskutečnění takové změny?

Veřejně prospěšná společnost se nám zdála efektivnější při rozhodování. Nyní čekáme na změnu legislativy, proto jsme zatím případnou transformaci statusu odložili.

 

Přeji hodně úspěchů a děkuji.

 

Díky drobným dárcům se občanskému sdružení Lenešická okrašlovací společnost podařilo ve sbírce na obnovu kostela vypsané spolu s obcí Lenešice a Biskupstvím Litoměřickým získat k poslednímu květnovému dni letošního roku částku sto šest tisíc korun.

 

Kateřina Vedralová

Mohlo by vás také zajímat...

OSTRAVA: Ve čtvrtek 5. září byla na Slezskoostravském hradě otevřena nová dlouhodobá výstava nacházející se ve sklepních prostorech. Země na obzoru!!! aneb Jak slezskoostravské uhlí dobývalo Arktidu zavede návštěvníky do světa jednoho z nejvýraznějších šlechticů 19. století – Johanna Nepomuka hraběte Wilczka.

Moravskoslezský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Památky
Co se děje
11.09.2024

OSTRAVA: „Ars longa, vita brevis,“ praví jedno staré, leč pravdivé rčení vypovídající o nesmrtelnosti lidského ducha zhmotněného a navěky žijícího v umění. A v případě antikvariátu a galerie Libri Kniharium v centru Ostravy jde o umění zejména knižní a výtvarné.
Ostrava vždy bývala městem s kulturním zázemím, ať už se prezentovalo divadly, univerzitou, galeriemi,výstavními prostory a vedle knihkupectví také antikvariáty. A právě ty doplňovaly onu přední linii kultury o tu zcela výjimečnou a nevšední.

Celá ČR, Moravskoslezský kraj, zahraničí
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Divadlo a tanec, Architektura, Výtvarné umění, Lidová kultura, Památky, Vzdělávání
Co se děje
12.09.2024

ÚSTÍ NAD LABEM: Mezinárodní filmový festival ELBE DOCK během zahajovacího večera oznámil vítězné filmy, které získaly letošní Cenu Pavla Kouteckého. Porota ocenila nejlepší české dokumentární filmy v celovečerní i krátkometrážní sekci. V kategorii celovečerních dokumentů zvítězil snímek Pochcánek režiséra Jana Huška. Vítězným filmem v krátkometrážní sekci se stal Ve tmě od Anety J. Zvláštní uznání ve stejné kategorii udělila porota snímku Pochybnost režisérky Adély Křižovenské.

Ústecký kraj, zahraničí
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Soutěže a festivaly
Co se děje
05.09.2024

PODĚBRADY-ČR: FEMAD neboli Festival mladého amatérského divadla v Poděbradech dává druhou šanci souborům, které se neprobojovaly do hlavních programů vrcholných domácích  přehlídek, ale přesto mají své kvality a stojí za to je vidět. Letos je součástí tohoto zářijového svátku ochotnického divadla řada představení, několik seminářů, ale třeba i Bienále ochotnického plakátu spolu s výstavou. Ředitel festivalu Ladislav Langr připomíná v podcastu Místní kultury více než padesátiletou historii FEMADu, tradici  "salonu odmítnutých" i jeho specifika: "Například tady nemáme porotu. Každý soubor vyšle svého delegáta, který musí být na všech představeních. Na závěr potom delegáti před diváky hlasují, co bylo nejlepší. Takže tady už nemůžeme říkat 'Ta porota nám to nandala', tady si to nandají sami ochotníci." Součástí festivalu je i seminář s lektorem, kde se tříbí a formulují názory na představení. "Snažíme se, aby odtud nikdo neodcházel s pocitem, že byl uražen, že byl zmařen jeho záměr, že byl nepochopen," doplňuje Ladislav Langr. V podcastu zmíníme i jeho velkou práci o regionálních osobnostech a četné kulturní a sportovní akce, které neúnavně organizuje. A v čem se komunální politika, ve které už mnoho let působí, podobá divadlu? Poslechněte si náš nový podcast.

Celá ČR, Středočeský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Divadlo a tanec, Ostatní
Články a komentáře
04.09.2024