Kostel svaté Máří Magdaleny vydal své tajemství
<p>LIBEREC: Ve věži byl sto let ukrytý tubus, který ukrýval historicky cenné dokumenty psané německým švabachem a mince z přelomu 19. a 20. století. Našli jej v červenci řemeslníci při rekonstrukci kostela svaté Máří Magdaleny v Liberci.</p> <p>Tajemná měděná schránka byla pečlivě schovaná na nejvyšším možném místě novobarokního kostela – ve vrcholku věže, kde ležela bez otevření více jak 100 let. Před zraky novinářů tubus otevřel referent památkové péče Magistrátu města Liberec Jaroslav Badalec.<br />
Na pamětní schránku vysokou 33 centimetrů narazili dělníci poté, co postavili lešení kolem věže a začali rozebírat její plášť. Obsah tubusu památkáře příjemně překvapil. Hlavně také to, že se skutečně jednalo o dokumenty pocházející z doby vzniku kostela. „V roce 1975, a naposledy před osmi lety, totiž v kostele probíhaly opravy a nevěděli jsme, zda se tehdy tubus neotevíral. Naštěstí ne,“ řekl Jaroslav Badalec.<br />
Chvíli trvalo, než se zaletovaný tubus podařilo pomocí hořáku otevřít. Poté z něj památkář vysypal čtyři mince z let 1895 až 1910, přeložený list popsaného papíru, dvě nepoškozené obálky a lístek s německými jmény a adresami Herbiga, Pilze a Sommera. Pravděpodobně se jedná o lidi, kteří tubus do věže ukrývali nebo se nějak podíleli na stavbě kostela. „Dopisy psané švabachem necháme přeložit,“ doplnil Badalec.<br />
Po probádání písemností vrátí památkáři tubus zpět na stejné místo do paty kříže. Obmění ale obsah, což bývá zvyklostí. „Vložíme dovnitř dnešní mince a noviny, anebo alespoň jejich ústřižky. Přiložíme také vzkaz a dokumenty o současné rekonstrukci kostela,“ dodal Jaroslav Badalec.<br />
Kapucínský Kostel svaté Máří Magdalény byl postavený v letech 1908 – 1911 v liberecké Jungmannově ulici na úpatí Keilova vrchu. Patří k nejmladším v Liberci. S výstavbou se začalo při oslavách šedesátého výročí panování císaře Františka Josefa I., proto bývá kostel často označován také jako Jubilejní.</p>
Mohlo by vás také zajímat...
JIHOČESKÝ KRAJ: Jihočeská centrála cestovního ruchu, Alšova jihočeská galerie, Biskupství českobudějovické a Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. na zahajovací tiskové konferenci představily ve spolupráci s rakouskými partnery přeshraniční projekt s názvem „Gotická stezka Mühlviertel – jižní Čechy (AT-CZ)“ zkráceně „Gotická stezka“. Rakouským projektovým partnerem je Tourismusverband Mühlviertler Alm Freistadt. Zahajovací konference proběhla dne 10. 10. 2024 v budově Biskupství českobudějovického.
ČR: Optikou proslulých kameramanů nahlíží na vývoj českého filmu dokumentární cyklus České televize Vidět filmem. V Tvůrčí producentské skupině Dušana Mulíčka z brněnského studia České televize natáčel režisér Petr Smělík. Šest dílů vysílá od 8. října program ČT art vždy v úterý ve 21:10.
ŽATEC: Spolek A dál? letos uspořádal sedm komentovaných procházek po Žatci, které přitáhly širokou veřejnost. Většina procházek byla plně obsazená a konala se za příznivého počasí. Účastníci tak mohli objevovat krásu vilových předměstí, specifický stavební styl Heimatstil nebo majestátní budovy žateckých škol. Poslednímu tématu se věnovala zářijová procházka, která proběhla v rámci festivalu Den architektury, dorazilo na ni 42 posluchačů. Jednoznačně největší ohlas měly dvě exkurze do bývalého Dreherova pivovaru, kam se podívalo přes sto lidí.
ČR: V těchto dnech vyšlo nové album Vteřiny, měsíce a roky, které je výsledkem třetí spolupráce Vladimíra Mišíka s producentem Petrem Ostrouchovem, po předchozích úspěšných albech Jednou tě potkám (2019) a Noční obraz (2021), která získala dohromady sedm cen Anděl. Vladimír Mišík na novém albu přináší patnáct nových písní se čtyřmi texty Michaela Žantovského, šesti vlastními texty, dále již tradičně zhudebněné básně oblíbených autorů – Jiřího Dědečka, Jana Skácela, Josefa Kainara a Františka Gellnera, a také jeden text Tomáše Belka, Ostrouchovova někdejšího souputníka z kapely Sto zvířat. Autorem hudby dvou písní je Vladimír Mišík, ostatní texty zhudebnil Petr Ostrouchov.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818