<p>ČESKÉ BUDĚJOVICE: Kreativita, komunikace a kooperace jsou hlavními body konference K3, která se bude věnovat kulturní sféře v Jihočeském kraji.</p> <p>Konference neinvestičního projektu Kulturní most proběhne 11. 5. 2011 od 10 do 18 h v Galerii R51 a tanečním prostoru Kredance v Českých Budějovicích (Riegrova 51).<br />
Organizátoři konference, která se koná na závěr projektu Kulturní most, a která je logickým vyústěním tříletého mapování kulturního potenciálu celých jižních Čech, pozvali významné hosty a experty z mnoha odvětví.<br />
První teoretický vstup přináleží Martě Smolíkové (ProCulture/Otevřená společnost o.p.s.), druhý pak Martinu Cikánkovi (Institut Umění/Divadelní ústav) a závěr bloku teorie bude patřit Sylvii Amann (zakladatelka a majitelka poradenské společnosti InfoRelais v Horním Rakousku).<br />
S praktickými příklady seznámí účastníky Marcela Krejsová (Plzeň EHMK 2015 o.p.s), Adam Gebrian (architekt/Fakulta umění a architektury Liberec) a Alexandra Brabcová (Plzeň EHMK 2015 o.p.s).<br />
Odpolední program naplní diskuse u kulatých stolů s odborníky z různých oblastí. Tyto diskuse nazvané THINK-TANKY se stávají významnou součástí tvorby územních politik mnoha krajů mimo Českou republiku. Na českobudějovické konferenci v květnu proběhnou tři THINK-TANKY, a to s následujícími tématy:<br />
Kultura ve veřejném prostoru,<br />
Kulturní politika Českých Budějovic,<br />
Kreativní cluster Jihočeského kraje (vzdělávání, podnikání, umění, cestovní ruch).</p> <p>Záštitu nad konferencí převzal hejtman Jihočeského kraje Mgr. Jiří Zimola. Je otevřená pro širokou veřejnost a vyzývá k účasti zejména studenty posledních ročníků středních škol a studenty vysokých škol různých oborů. </p> <p> Tisková konference proběhne dne 2. května 2011 od 10:00 v prostorách Galerie R51 (Riegrova 51). </p> <p>Kulturní most dále zve na konečný pořad projektu, který se uskuteční ve čtvrtek 28. dubna 2011 od 19:00 v divadle Wald4tler Hoftheater Pürbach (Pürbach 14).</p> <p> Kulturní most je neinvestiční projekt, který byl podpořen v rámci programu „Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007 – 2013“ a je spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj (ERDF). Vedoucím partnerem a hlavním koordinátorem projektu Kulturní most je Jihočeský kraj, který současně zajišťuje předfinancování a spolufinancování. Partnerem na české straně je obecně prospěšná společnost Bazilika a na straně rakouské Kulturvernetzung NÖ. </p> <p>Kontakt: Josef Korda, koordinátor projektu Kulturní most<br />
tel.: +420 777 212 618,<br />
e-mail: korda@kulturni-most.cz,<br />
www.kulturni-most.cz, www.kanatreti.cz</p>
FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ: Pekař z Janovic, kožedělní tvůrci z Metylovic nebo třeba tradiční papírnictví z Frýdlantu nad Ostravicí. Beskydy jsou plné zajímavých podnikatelských příběhů, a proto se zástupci beskydských obcí rozhodli představit desítku vybraných podnikatelů. Příběhy a fotografie vycházely během léta na webu www.progresko.cz a nyní vyšly také ve fyzické podobě Diáře podnikatele.
ČR: Jedna z nejdéle fungujících veřejných sbírek v Česku započala svou činnost v roce 1991. Od té doby rozdělila mezi neziskové organizace více než 299 milionů korun. Loňský ročník byl zatím nejúspěšnější, podařilo se vybrat téměř 23 milionů. Všechny čtyři koncerty odvysílá program ČT1 vždy v neděli od 17:30. Letos poprvé koncerty zamíří i do regionů.
SEMILY: Zcela zaplněná Pojizerská galerie se koncertem a následnou komentovanou prohlídkou rozloučila s výstavou 2 x 100 = Jiří Šlitr a Jiří Bažant. Na koncertě vystoupili Bohuslav a Eva Lédlovi a pěvecký sbor Jizeran pod vedením Jiřího Kurfiřta a za doprovodu bubeníka Roberta Tomáše. Zazněly písně obou jubilantů, Jiřího Šlitra i semilského rodáka Jiřího Bažanta, oběma by letos bylo sto let. Na závěr se rozezněly skladby ze slavného muzikálu Starci na chmelu, na kterém se Jiří Bažant skladatelsky významnou měrou podílel. Se sborem si zazpívali i přítomní hosté, mezi jinými i synovec Jiřího Bažanta Jakub, významný sportovní komentátor. Na konec si mohli návštěvníci projít končící výstavu s odborným komentářem spoluautora výstavy Jaroslava Vávry. Samotnou výstavu navštívilo za dva měsíce i několik set studentů především z místních škol, pro které byla obě jména na počátku velkou neznámou, což se snad po návštěvě semilského muzea změnilo.