<p>PÍSEK: Pivovarnictví je v České republice doloženo již ve středověku a produkce piva je nedílnou součástí naší kultury. Pivovary zakládaly kláštery, šlechta, obce, pivo se vařilo i v soukromých malých provozech. K výrobě piva patří také výroba sladu jako jedné ze základních surovin. Sladovnictví je proto již staletí považováno za řemeslo.</p> <p>V 19. století bylo na území českých zemí více než tisíc pivovarů. S rozvojem průmyslové výroby tak byly nově budovány nebo přestavovány i budovy sladoven, mnohé z nich se dochovaly dodnes. Ve většině z nich se ale již slad nevyrábí. Je tedy potřeba hledat nové využití pro tyto často velice hodnotné a specifické stavby.<br />
Institut pro památky a kulturu, o.p.s. v rámci každoročně pořádaných mezioborových konferencí o obnově a využívání památek se v roce 2011 zaměřuje právě na budovy historických sladoven. </p> <p>Dne 3. a. 4. listopadu 2011 se v Písku v budově sladovny přeměněné na kulturní prostor setkají zájemci z řad architektů, zástupců měst a obcí, pracovníků památkové péče, studentů i veřejnosti, aby se o tématu sladoven dozvěděli více. </p> <p>Konference PRO památky 2011 se zapojuje do šestého Bienále industriální stopy, které se letos zaměřuje na architekturu konverzí industriálního dědictví. Součástí programu budou přednášky zaměřené na využívání sladoven, účastníci se dozvědí více o historii a proměně tohoto typu staveb v České republice.<br />
V rámci programu budou probíhat moderované diskuze, jsou připraveny exkurze do pěti sladoven. Účastníky konference i širší veřejnost organizátoři zvou také na přednášku architekta Josefa Pleskota, která se koná 3. listopadu od 18:00 hodin.<br />
Bližší informace včetně možnosti registrace naleznete na www.propamatky.cz.</p> <p>Záštitu nad konáním konference převzal ministr kultury MUDr. Jiří Besser, projekt je realizován s finanční podporou Ministerstva kultury.</p> <p> Kontakt:<br />
Ing. Aleš Kozák, ales.kozak@instituteu.cz, 732 533 033</p>
SEMILY: Zcela zaplněná Pojizerská galerie se koncertem a následnou komentovanou prohlídkou rozloučila s výstavou 2 x 100 = Jiří Šlitr a Jiří Bažant. Na koncertě vystoupili Bohuslav a Eva Lédlovi a pěvecký sbor Jizeran pod vedením Jiřího Kurfiřta a za doprovodu bubeníka Roberta Tomáše. Zazněly písně obou jubilantů, Jiřího Šlitra i semilského rodáka Jiřího Bažanta, oběma by letos bylo sto let. Na závěr se rozezněly skladby ze slavného muzikálu Starci na chmelu, na kterém se Jiří Bažant skladatelsky významnou měrou podílel. Se sborem si zazpívali i přítomní hosté, mezi jinými i synovec Jiřího Bažanta Jakub, významný sportovní komentátor. Na konec si mohli návštěvníci projít končící výstavu s odborným komentářem spoluautora výstavy Jaroslava Vávry. Samotnou výstavu navštívilo za dva měsíce i několik set studentů především z místních škol, pro které byla obě jména na počátku velkou neznámou, což se snad po návštěvě semilského muzea změnilo.
ČR: Národní kulturní památka Rudá věž smrti ve Vykmanově u Ostrova nad Ohří bude nově majetkem státu. Na společné tiskové konferenci o tom informovali zástupci Ministerstva kultury, Ministerstva financí, Finanční správy, Národního památkového ústavu a Konfederace politických vězňů. Jedná se o výsledek společného, zhruba půlročního jednání s cílem zachovat tuto významnou kulturní památku pro budoucí generace.
PRAHA: Celovečerní dokumentární film Architektura ČSSR 58–89 režiséra Jana Zajíčka a autora námětu, hudebníka a multimediálního umělce Vladimira 518 vstoupil oficiálně do kin 7. listopadu. Snímek přináší mimořádný pohled na českou a slovenskou architekturu z let 1958–1989, jež sice vznikala za komunistického režimu, ale dokázala zaujmout i odbornou veřejnost v západním světě. Tvůrci se ve filmu zaměřují nejen na výjimečné a nadčasové budovy postavené v období od světové výstavy EXPO 58 na území tehdejšího Československa, ale i na fascinující a mimořádnou tvůrčí energii, která jejich vznik provázela.
PRAHA: Vláda na svém včerejším zasedání projednala materiál rezortu ministerstva kultury a souhlasila s předáním daru ve formě mobilní jednotky pro záchranu a obnovu tištěného kulturního dědictví ve vlastnictví České republiky, kterou Národní knihovna ČR nechá zhotovit z prostředků vybraných od třetích osob, a to za účelem poskytnutí pomoci Ukrajině při záchraně světového písemného kulturního dědictví.