Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana ušla od 90. let velký kus cesty

<p>UHERSKÉ HRADIŠTĚ: Předloni obsadila druhé místo v soutěži Kamarádka Knihovna, vloni získala titul Nejlepší městská knihovna roku a její pracovnice Miroslava Čápová a Hana Hanáčková dostaly za projekt Noc s Andersenem v Dánsku cenu Hans Christian Andersen Award. Pokud jde o návštěvnost, patří už několik let k těm šťastným, které nemají důvod si stěžovat. Třetina všech obyvatel města a třiašedesát procent všech dětí a nezletilých, to je více než dvojnásobek celostátního průměru návštěvníků. Řeč je o uherskohradišťské knihovně, která nese název po prvorepublikovém vzdělanci, spisovateli, překladateli a knihovníkovi Bedřichu Benešovi.</p> <p>O tom, co všechno se v instituci sídlící v bývalé synagoze od devadesátých let změnilo, mluvil ředitel knihovny Radovan Jančář.</p> <p>Z tabulky na vašem webu vyplývá, že počet čtenářů se ve srovnání s rokem 2005 téměř o polovinu snížil, přitom počet návštěvníků naopak asi o pět tisíc narostl, stejně jako počet vypůjčených knih. O čem tyto údaje vypovídají?</p> <p>Bohužel takřka o ničem. Až do roku 2006 v Knihovně Bedřicha Beneše Buchlovana (BBB) vlastnili registrovaní čtenáři na pobočkách dvě legitimace, z nichž jedna platila pro naše pobočky a druhá pro centrální budovu. Jednalo se o jakýsi relikt z doby před automatizací knihovny. Tím ale docházelo ke zkreslování statistik, protože se nám vlastně jeden člověk započítával dvakrát. Od roku 2007 má každý čtenář knihovny pouze jednu legitimaci, která je platná ve všech našich zařízeních. Tím jsme dosáhli přesné a spolehlivé evidence, ale může to vypadat jako úbytek čtenářů. </p> <p>A kolik čtenářů tedy máte?</p> <p>Každý třetí obyvatel našeho města je registrovaný čtenář knihovny. V současné době jich máme přes osm tisíc, což nás řadí již několik let mezi absolutní špičku českých knihoven všech velikostí. </p> <p>Co všechno se v knihovně změnilo za posledních 10 let a jak to vypadalo například v letech devadesátých? Které změny jsou podle vás ty nejzásadnější?</p> <p>Knihovna v Uherském Hradišti se diametrálně liší od té před povodněmi v roce 1997. Voda tehdy zaplavila i naši budovu a narušila její statiku. Musela se provést celková rekonstrukce, jejímž zdařilým výsledkem je dnešní podoba exteriéru i interiéru bývalé židovské synagogy. Vzhledem k tomu, že je evidována jako kulturní památka, hlavní slovo měli odborníci z památkové péče. Největší změnou pro návštěvníky i zaměstnance knihovny se staly zcela určitě kompletně otevřené prostory, což v té době ještě zdaleka nebylo zvykem.<br />
Celé české knihovnictví zásadně proměnila automatizace a internetizace. V 90. letech fungovala knihovna na bázi lístkových katalogů a knižních lístků a veškeré možné informace poskytoval knihovník. Dnes jsou knihovny, ostatně jako všechny ostatní moderní paměťové instituce, online a většina služeb je na elektronické bázi. Zatímco dříve meziknihovní výpůjční služba trvala i čtrnáct dnů, dnes má čtenář knihu z jiné knihovny k dispozici do tří pracovních dnů. Nabízíme webové stránky s online katalogem, online fungují i rezervace, upomínky, pozvánky na akce, knihovna je na sociálních sítích, knihy mohou čtenáři vracet i mimo půjčovní dobu prostřednictvím takzvaného herbie boxu, při vlastní návštěvě knihovny se mohou obsloužit i sami, díky automatizovanému výpůjčnímu zařízení SelfCheck, poskytujeme bezplatný přístup k internetu…<br />
K nepoznání se změnil interiér knihovny, který dnes připomíná spíše obývací pokoj, nabízí odpočinkové zóny, sedačky, sedací vaky, nápojový automat. Dětské oddělení zase působí víc jako dětský pokoj než jako klasická knihovna 90. let minulého století. Knihovna se zkrátka snaží, aby se v ní čtenáři a návštěvníci cítili jako doma a trávili zde co nejvíce svého volného času, což nutně souvisí i se změnou chování knihovníků vůči lidem, kteří ji navštíví. </p> <p>Čím dnes oslovuje knihovna veřejnost nejúčinněji? Co nejvíc do knihovny táhne dospělé a co děti?</p> <p>Pořád a bez ohledu na věk návštěvníků jsou to především knihy a zejména nové knihy. Samozřejmě nabízíme celou škálu nejrůznějších služeb, organizujeme ročně téměř 400 akcí všeho druhu a nemůžeme si na návštěvnost vůbec stěžovat, ale ze všech námi prováděných dotazníkových průzkumů jednoznačně vyplývá, že téměř 80 % registrovaných čtenářů chodí do knihovny kvůli půjčování knih. Tedy obecně, nejvíce lidi knihovna osloví pravidelným a dostatečným nákupem nových titulů. </p> <p>Odrazil se nějak na návštěvnosti či zájmu veřejnosti loňský úspěch vašich pracovnic oceněných za Noc s Andersenem?</p> <p>Významné ocenění, které poprvé putovalo do České republiky, se zhodnotilo především mediálně. Knihovna BBB i náš zřizovatel, město, se opakovaně objevovaly ve všech významných celostátních médiích, což zaznamenala i čtenářská veřejnost a obdrželi jsme mnoho gratulací nejenom od našich čtenářů, ale i od úplně neznámých lidí. A samozřejmě to byla ideální pozvánka k návštěvě uherskohradišťské knihovny. </p> <p>Jak se ve srovnání s dobou před 10 a 20 lety změnily podmínky existence knihovny? Jsou náklady na její provoz vyšší?</p> <p>V našem případě nastala nejdůležitější změna v roce 2003, kdy se po ukončení činnosti okresních úřadů stalo naším zřizovatelem město. Náklady na provoz jsou samozřejmě daleko vyšší než například před 20 lety, což souvisí s mnoha ekonomickými faktory. Dnešní moderní knihovna poskytuje nesrovnatelně více služeb a nabízí velké množství nejrůznějších aktivit pro všechny věkové kategorie obyvatel. To logicky stojí i více peněz. Dalším důležitým hlediskem jsou dnešní ceny energií, materiálu a hlavně knih a časopisů. Zatímco v roce 1993 byla průměrná cena knihy kolem padesáti korun, dnes je to téměř šestinásobek, a tak bych mohl pokračovat se všemi položkami našeho rozpočtu. </p> <p>Do jaké míry je dnes knihovna BBB soběstačná a z jakých dalších zdrojů je financována?</p> <p>Neexistuje na světě knihovna, která by byla ekonomicky soběstačná. Vzhledem k tomu, že se řídí knihovním zákonem, je povinována většinu služeb poskytovat zdarma, popřípadě pouze za vynaložené náklady. Její příjmy z této oblasti tak v rozpočtu tvoří minoritní částku. Hlavní finanční prostředky jsou zcela na bedrech našeho zřizovatele, tedy města Uherského Hradiště, zvláštní dotaci dostáváme každoročně také od Zlínského kraje. Ta je ale určena pouze na činnost regionálních funkcí, které jako takzvaně pověřená knihovna provádíme pro knihovny našeho regionu, a nelze z ní hradit nic jiného. </p> <p>Jaký model financování by byl podle Vás ideální?</p> <p>Myslím, že náš zřizovatel vnímá knihovnu jako důležité kulturní, vzdělávací i komunitní centrum a vytváří nám kvalitní podmínky. Ideálu by se ale nejvíce blížilo vícezdrojové financování, což znamená, že na rozpočtu knihovny by se podílelo město, kraj i stát. To je ale patrně v dnešní ekonomické situaci České republiky nereálné.</p>