Knihařská dílna s bohatou minulostí

ROŽĎALOVICE: Tomuto malebnému městečku v nymburském okrese vévodí především barokní kostel svatého Havla z 18. století a barokně přestavěný renesanční zámek. Z významných rodáků je třeba uvést především renesančního knihtiskaře a nakladatele Jiřího Melantricha z Aventina (1511 – 1580), jehož nejznámější tisky jsou Mattioliho Herbář a bible Melantriška. Zatímco Melantrich z Aventina vešel ve známost spíše obsahem svých knih, o čtyři století později naopak jiný slavný rodák − knihař a výtvarník Jenda Rajman − proslavil Rožďalovice jedinečnými knižními vazbami v dílně, kterou založil spolu se svým otcem v roce 1925. A právě v ní dnes najdeme originální muzeum.

Díky svému umění poznal umělecký knihař Jenda Rajman řadu známých českých výtvarníků, hlavně malířů. Jeho knihařskou dílnu navštěvoval například Cyril Bouda, velmi často na návštěvě pobýval grafik Karel Kinský nebo malíř a grafik Pavel Šimon. Mistr Rajman se hojně stýkal i s Antonínem Majerem (1882 − 1963), který si velmi oblíbil rožďalovická zákoutí a měl tu svůj letní ateliér. Přátelství ho též pojilo s Maxem Švabinským, který ale Rožďalovice nikdy nenavštívil. (Zuzana Švabinská-Vejrichová však v roce 2002 převzala záštitu nad vznikem Nadačního fondu Jendy Rajmana.)

Rajman v těchto dobrých časech zaměstnával tři dělníky a k ruce měl tři učedníky. Poslední učnicí byla jeho dcera Blanka Hančarová-Rajmanová, která je dnes pokračovatelkou více než 120leté knihařské rodinné tradice.

Ale vraťme se ještě do roku1953, kdy se dílna dostala pod rožďalovické komunální služby, které do ní již dále neinvestovaly a paradoxně ku prospěchu ji ponechaly v nezměněném stavu. A tak zde najdeme všechny původní stroje, jako je například řezačka z roku 1900 nebo tzv. zlatička, což je vlastně lis na výzdobu desek knih, v němž se zdobící rytiny dříve ohřívaly dřevěným uhlím před tím, než se buď pouze teplem, nebo přes zlatou fólii vypálily do kožené desky. Chloubou dílny je také skříň s poličkami, kde je vystaven doslova poklad − soubor „tlačítek“, tedy raznic, jimiž se zdobí desky knih. Mají nejrůznější tvary, formy, styly i slohy, tak jak je shromáždily čtyři generace knihařů.

Dnes je provozovatelem muzea a knihařské dílny v původních prostorách společnost Rajmanova dílna, s.r.o., založená v roce 2003, spolu s Nadačním fondem J. R. (správcem jeho uměleckého a řemeslného odkazu). Jedním z podnikatelských záměrů je projekt nazvaný Svaž si svoji knihu, který umožní poznat klasické postupy vazby knih. Zájemce obdrží čtyři nesvázané archy s vytištěnými Rajmanovými vzpomínkami na rok 1945 v Rožďalovicích, sám si navrhne desky a svou knihu si vlastnoručně sváže. Samozřejmě že si každý může pod vedením zkušené knihařky svázat i jakoukoli svou knihu. Pro zájemce a turisty zdaleka  je hned vedle luxusní apartmán, který nabízí Rajmanova dílna, s.r.o.

Rodina dcery knihaře, paní Hančarové, má ještě v plánu uspořádat trvalou expozici kreseb, maleb a zápisů významných hostů, kteří je tu jako poděkování zanechali v Knize návštěv. Na tradici tvůrčích setkání, kdy dílna bývala malým kulturním a osvětovým centrem, chce rodina také navázat.

O dalším podnikatelském záměru a o jeho financování jsme si povídali s předsedou správní rady Nadačního fondu J. R. Ing. Pavlem Hančarem.

"V současné době jsou opraveny dvě z celkem tří sousedních budov, jichž Mistr Rajman užíval. Domek pro učedníky se změnil v ubytování pro turisty s luxusně vybaveným bytem a garáží. Druhá budova je zrekonstruovaná knihařská dílna s malou expozicí krásných knižních vazeb. Třetí, největší budova na svou opravu teprve čeká. Záměrem rodiny je zbudovat v prvním podlaží expozici krásně vázaných knih, kreseb a maleb vážících se k Rajmanově dílně, rodině či obecně k Rožďalovicím a výstavu právě založené sbírky starých pohledů a fotografií městečka. V prvním patře by pak měly vzniknout další ubytovací kapacity pro větší skupiny turistů a v podkroví pak archiv a depozitář nevystavených věcí," předestírá plány do budoucna P. Hančar a pokračuje informacemi o tom,  co je pro jejich uskutečnění nezbytné, tedy o finančních prostředcích: "Rekonstrukce byla dosud financována ze soukromých rodinných zdrojů, na úpravu třetí nemovitosti se pokusíme získat podporu z tzv. evropských fondů. Středočeský kraj nám přispěl na propagaci částkou 50.000 Kč, Nadační fond pak každý rok dostává finanční dary od právnických i fyzických osob. Také se těšíme podpoře současného vedení Rožďalovic a Středočeský kraj nám s Polabským muzeem v Poděbradech, které spravuje, přislíbily spolupráci při plánovaném budování velké expozice v domě, který zatím není opraven."

Do muzea je možno zavítat ve všední dny od 10 do 16 hodin, v turistické sezoně pak od středy do neděle ve stejný čas.

Eva Horníčková