Klenot Ostravy

František Grossmann

Zrozen 3. srpna 1876 ve slezském Pustějově Františkovi a Anně G. jako prvorozený. Okolí rodiště i škola v německém jazyce přinesly příklon k němčině i její kultuře. Od otce, zednického mistra, syn pochytil základy stavebnictví. Na mistrovské škole při c.k. německé státní průmyslové škole v Brně František studium stavebního oboru (1895–1898) v zimních semestrech ověřoval letní praxí. Poté působil ve Frýdku-Místku jako stavbyvedoucí u stavitele Karla Friedricha, jehož podnik roku 1904 ve svých 27 letech převzal. Od roku 1906 v Moravské Ostravě spojil své schopnosti s arch. Fr. Fialou. Oproti Grossmannovi byl ze zámožné rodiny průmyslníka V. Fialy a se studiem na vídeňské AVU u arch. O. Wagnera, přesto se stali pozoruhodným tandemem. V tehdejším stavebním rozkvětu jejich firma realizovala mnohé stavby Ostravska, zejména dostavbu kostela Panny Marie Královny v Ostravě-Mariánských horách, Dům katolických tovaryšů či soukromé sanatorium Dr. Leopolda Kleina. V roce 1911 se jejich cesty rozdělily.

Vznikla stavební firma Grossmann, v níž se mu oporou stal nejmladší bratr Richard (1887–1958) svými zkušenostmi i studiem téhož oboru na stejné škole v Brně. Při realizaci ve Štramberku poznal Richard budoucí manželku, což přineslo firmě i řadu zdejších zakázek. Po vypuknutí války museli všichni bratři Grossmannovi narukovat (jejich osudy jsou jinou kapitolou). Po vzniku Československa František a Richard ve stavební činnosti pokračovali i lukrativními zakázkami, např. souborem staveb Štrambersko-vítkovické cementárny či kamenolomem na Kotouči u Štramberka.

Vila – Osud

František Grossmann vložil finance do realizace luxusní vily. Jako autor projektu v jejím členění uplatnil klasicizující formy. Obytná část i část kanceláře, působící jako výklad, odrážely jeho životní příběh i úspěch firmy. Vila byla i svatebním darem manželce Otýlii: vzali se týden před kolaudací. Přitahovala pozornost honosným provedením. Ostravský deník uvedl: „Vila je jedna z nej přepychovějších na Ostravsku a její zařízení podobá se vnitřku paláce. Jsou zde ohromné sbírky cenných originálů, starého porculánu, různých soch apod.“ Následuje popis zahrady s exotickými dřevinami, plastikami, altánem, kašnou. Manželé vilu užívali téměř deset let.

Grossmann dodal finance na projekt soukromého sanatoria. Lékař-žadatel o finance později uvalil sám na sebe konkurs. Dluh 2 miliony Kč, hospodářská krize, tlak věřitelů: bezdětní Grossmannovi se rozhodli spáchat sebevraždu. Největší komplex vilové architektury Ostravska v dražbě získala Hypoteční a zemědělská banka moravská v Brně (1937). Za dva roky obytný dům koupil ředitel podniku fmy Eternitos v Moravské Ostravě J. Ryba, jež ho se ženou upravili pro své potřeby. Poté dům prodala jeho rodina manželům J. a L. Pištovým (1958). V domě žili i manželé F. a M. Koneční. Z potřeby obou rodin byl dům rozdělen na dvě bytové jednotky: odstraněno bylo hlavní schodiště, hala prvního nadzemního podlaží zastropena. Od roku 1965 zde byla mateřská škola, později školní družina, která dům opustila v roce 2005. I přes úpravy zůstaly prostory zachovány v některých částech téměř v autentické podobě.

Nový život

Vila Grossmann, prohlášena kulturní památkou v roce 1992, je od roku 1998 na seznamu kulturních památek. Město Ostrava tedy roku 2017 odsouhlasilo rekonstrukci a myšlenku její obnovy i se zahradou rozšířilo o záměr otevřít je veřejnosti. Obnova části bytové za 137 milionů Kč proběhla v letech 2021-2023. O odkupu a obnově kancelářské části, která má dosud majitele, město jedná.

V obytné části bylo znovu postaveno schodiště, strop v hale odstraněn. Původní malby odkryty, oživeny. Po zbavení se dřevomorky podlah, nábytku a trámoví půdy obnoveny parkety dle vzorů původních: stejné jsou např. i v Arcibiskupském zámku v Kroměříži či v zámku Lednice. Fotografie dřívějšího interiéru s vitrážemi a výplněmi dveří, specifickou barevností nábytku, prvky skla a dřeva pomohly ke zdárnému jejich restaurování. Interiér je dnes spojením dekorativismu a art deca i bytových vymožeností doby s kolekcí uměleckých děl.

Nejzachovalejší prvorepublikový skvost Ostravska je přístupný veřejnosti. Nabízí kulturní akce, pronájmy, nabídne ubytování. Hlavním programem sezóny 2024, tj. festival Schlaraffia voche přinesl koncerty, odborné přednášky, prohlídky se scénkami, pikniky. –Web Vily Grossmann praví, že Schlaraffia je: „Spolek mužů, pěstující přátelství, umění a humor, navazující na stejnojmennou stolní společnost pražských divadelníků z poloviny 19. století. … Z materialismu všedního dne unikali prostřednictvím společenské družnosti, umění a humoru do světa ideálů. V Moravské Ostravě vznikla šlafarská říše Ostravie v roce 1912. … Po 1. světové válce byl přijat také stavitel František Grossmann, známý pod šlafarským jménem „Heimchen der Villenstarke“.“ Dodejme, že volněji přeloženo to značí: „Rytíř cvrček mocných vil“.

Jedinečnost

Na rozdíl od stavitele Fr. Müllera a právníka Josefa Winternitze, kteří projekty svých pražských vil objednali u arch. Adolfa Loose a také Fritze Tugendhata, jemuž brněnskou vilu navrhl arch. Ludwig Mies van der Rohe: stavitel František Grossmann si svou ostravskou vilu navrhl sám. – Na rozdíl od všech jmenovaných Grossmann nebyl původem Žid. – Pražské vily i vila brněnská byly určeny ryze pro rodinu: objekt ostravský byl komplexem s částí obytnou i částí pracovní. – Vily Müllerova, Winternitzova, Tugenghat byly postaveny ve stylu funkcionalismu, zdůrazňující čistotu tvaru v materiálech kamene, kovu, skla: Vila Grossmann byla postavena ve stylu klasicismu s prvky dekorativními. – Společného mají všechny vily zahradu, vzácná výtvarná díla, snahu o reprezentaci i pohodlí k bydlení, pro vyšší společenskou vrstvu, k níž majitelé každé vily v té době patřili.

Rekonstrukce a oživení Vily Grossmann tak po stu letech navrátily této rezidenci staronový vzhled odpovídající době, kdy v Ostravě žil a působil její autor František Grossmann.