čtvrtek
12. září 2024
svátek slaví Marie
Vila Grossmann nyní
© www.vilagrossmann.cz



Klenot Ostravy

OSTRAVA: Památkově chráněný objekt – Vila Grossmann v Ostravě přináší možnost návštěvy interiéru s okolní zahradou i bohatý program.

Autor článku: 
Olga Szymanská /jal

František Grossmann

Zrozen 3. srpna 1876 ve slezském Pustějově Františkovi a Anně G. jako prvorozený. Okolí rodiště i škola v německém jazyce přinesly příklon k němčině i její kultuře. Od otce, zednického mistra, syn pochytil základy stavebnictví. Na mistrovské škole při c.k. německé státní průmyslové škole v Brně František studium stavebního oboru (1895–1898) v zimních semestrech ověřoval letní praxí. Poté působil ve Frýdku-Místku jako stavbyvedoucí u stavitele Karla Friedricha, jehož podnik roku 1904 ve svých 27 letech převzal. Od roku 1906 v Moravské Ostravě spojil své schopnosti s arch. Fr. Fialou. Oproti Grossmannovi byl ze zámožné rodiny průmyslníka V. Fialy a se studiem na vídeňské AVU u arch. O. Wagnera, přesto se stali pozoruhodným tandemem. V tehdejším stavebním rozkvětu jejich firma realizovala mnohé stavby Ostravska, zejména dostavbu kostela Panny Marie Královny v Ostravě-Mariánských horách, Dům katolických tovaryšů či soukromé sanatorium Dr. Leopolda Kleina. V roce 1911 se jejich cesty rozdělily.

Vznikla stavební firma Grossmann, v níž se mu oporou stal nejmladší bratr Richard (1887–1958) svými zkušenostmi i studiem téhož oboru na stejné škole v Brně. Při realizaci ve Štramberku poznal Richard budoucí manželku, což přineslo firmě i řadu zdejších zakázek. Po vypuknutí války museli všichni bratři Grossmannovi narukovat (jejich osudy jsou jinou kapitolou). Po vzniku Československa František a Richard ve stavební činnosti pokračovali i lukrativními zakázkami, např. souborem staveb Štrambersko-vítkovické cementárny či kamenolomem na Kotouči u Štramberka.

 

Vila – Osud

František Grossmann vložil finance do realizace luxusní vily. Jako autor projektu v jejím členění uplatnil klasicizující formy. Obytná část i část kanceláře, působící jako výklad, odrážely jeho životní příběh i úspěch firmy. Vila byla i svatebním darem manželce Otýlii: vzali se týden před kolaudací. Přitahovala pozornost honosným provedením. Ostravský deník uvedl: „Vila je jedna z nej přepychovějších na Ostravsku a její zařízení podobá se vnitřku paláce. Jsou zde ohromné sbírky cenných originálů, starého porculánu, různých soch apod.“ Následuje popis zahrady s exotickými dřevinami, plastikami, altánem, kašnou. Manželé vilu užívali téměř deset let.

Grossmann dodal finance na projekt soukromého sanatoria. Lékař-žadatel o finance později uvalil sám na sebe konkurs. Dluh 2 miliony Kč, hospodářská krize, tlak věřitelů: bezdětní Grossmannovi se rozhodli spáchat sebevraždu. Největší komplex vilové architektury Ostravska v dražbě získala Hypoteční a zemědělská banka moravská v Brně (1937). Za dva roky obytný dům koupil ředitel podniku fmy Eternitos v Moravské Ostravě J. Ryba, jež ho se ženou upravili pro své potřeby. Poté dům prodala jeho rodina manželům J. a L. Pištovým (1958). V domě žili i manželé F. a M. Koneční. Z potřeby obou rodin byl dům rozdělen na dvě bytové jednotky: odstraněno bylo hlavní schodiště, hala prvního nadzemního podlaží zastropena. Od roku 1965 zde byla mateřská škola, později školní družina, která dům opustila v roce 2005. I přes úpravy zůstaly prostory zachovány v některých částech téměř v autentické podobě.

 

Nový život

Vila Grossmann, prohlášena kulturní památkou v roce 1992, je od roku 1998 na seznamu kulturních památek. Město Ostrava tedy roku 2017 odsouhlasilo rekonstrukci a myšlenku její obnovy i se zahradou rozšířilo o záměr otevřít je veřejnosti. Obnova části bytové za 137 milionů Kč proběhla v letech 2021-2023. O odkupu a obnově kancelářské části, která má dosud majitele, město jedná.

V obytné části bylo znovu postaveno schodiště, strop v hale odstraněn. Původní malby odkryty, oživeny. Po zbavení se dřevomorky podlah, nábytku a trámoví půdy obnoveny parkety dle vzorů původních: stejné jsou např. i v Arcibiskupském zámku v Kroměříži či v zámku Lednice. Fotografie dřívějšího interiéru s vitrážemi a výplněmi dveří, specifickou barevností nábytku, prvky skla a dřeva pomohly ke zdárnému jejich restaurování. Interiér je dnes spojením dekorativismu a art deca i bytových vymožeností doby s kolekcí uměleckých děl.

Nejzachovalejší prvorepublikový skvost Ostravska je přístupný veřejnosti. Nabízí kulturní akce, pronájmy, nabídne ubytování. Hlavním programem sezóny 2024, tj. festival Schlaraffia voche přinesl koncerty, odborné přednášky, prohlídky se scénkami, pikniky. –Web Vily Grossmann praví, že Schlaraffia je: „Spolek mužů, pěstující přátelství, umění a humor, navazující na stejnojmennou stolní společnost pražských divadelníků z poloviny 19. století. … Z materialismu všedního dne unikali prostřednictvím společenské družnosti, umění a humoru do světa ideálů. V Moravské Ostravě vznikla šlafarská říše Ostravie v roce 1912. … Po 1. světové válce byl přijat také stavitel František Grossmann, známý pod šlafarským jménem „Heimchen der Villenstarke“.“ Dodejme, že volněji přeloženo to značí: „Rytíř cvrček mocných vil“.

 

Jedinečnost

Na rozdíl od stavitele Fr. Müllera a právníka Josefa Winternitze, kteří projekty svých pražských vil objednali u arch. Adolfa Loose a také Fritze Tugendhata, jemuž brněnskou vilu navrhl arch. Ludwig Mies van der Rohe: stavitel František Grossmann si svou ostravskou vilu navrhl sám. – Na rozdíl od všech jmenovaných Grossmann nebyl původem Žid. – Pražské vily i vila brněnská byly určeny ryze pro rodinu: objekt ostravský byl komplexem s částí obytnou i částí pracovní. – Vily Müllerova, Winternitzova, Tugenghat byly postaveny ve stylu funkcionalismu, zdůrazňující čistotu tvaru v materiálech kamene, kovu, skla: Vila Grossmann byla postavena ve stylu klasicismu s prvky dekorativními. – Společného mají všechny vily zahradu, vzácná výtvarná díla, snahu o reprezentaci i pohodlí k bydlení, pro vyšší společenskou vrstvu, k níž majitelé každé vily v té době patřili.

 

Rekonstrukce a oživení Vily Grossmann tak po stu letech navrátily této rezidenci staronový vzhled odpovídající době, kdy v Ostravě žil a působil její autor František Grossmann.

 

 

 

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: O výběru kandidáta na Oscara za Českou republiku v kategorii Nejlepší zahraniční film každoročně hlasují členové České filmové a televizní akademie (ČFTA), která stojí i za udílením cen Český lev. Do boje o prestižní cenu 97. ročníku americké Akademie filmového umění a věd akademici vybrali film Vlny scenáristy a režiséra Jiřího Mádla. Dobové drama připomíná události osudného roku 1968, kdy Československo začala v rámci „bratrské pomoci“ okupovat vojska Varšavské smlouvy. Film je inspirován skutečným příběhem skupiny novinářů Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu a jejich odhodláním přinášet nezávislé zprávy za každou cenu. Ve světové premiéře byl snímek uveden na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary. Do kin oficiálně vstoupil 15. srpna, kde jej prozatím zhlédlo přes 350 tisíc diváků.

Celá ČR, zahraničí
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Soutěže a festivaly
Nepřehlédněte
11.09.2024

OSTRAVA: Ve čtvrtek 5. září byla na Slezskoostravském hradě otevřena nová dlouhodobá výstava nacházející se ve sklepních prostorech. Země na obzoru!!! aneb Jak slezskoostravské uhlí dobývalo Arktidu zavede návštěvníky do světa jednoho z nejvýraznějších šlechticů 19. století – Johanna Nepomuka hraběte Wilczka.

Moravskoslezský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Památky
Co se děje
11.09.2024

ČR: Pokáč přes letní sezónu nezahálel, byť měl plný koncertní kalendář, založil Pokáčovo nadační fond a ve spolupráci s neziskovou organizací Znesnáze21 odstartoval projekt Hudba je pro všechny, prostřednictvím kterého podporuje rozvoj mladých talentů a hradí jim hudební vzdělání. Nyní už však přichází s novou tvorbou a singlem Solitaire, v němž upozorňuje, že život občas není až tak fér. Videoklip přináší typický osobitý humor a nadhled. Pokáč navazuje na úspěšnou spolupráci s producentem Johnym Rainbow a režisérem Jakubem Mahdalem. Píseň vychází u RedHead Records a od 6. září je k dispozici na všech streamovacích platformách i YouToube.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Hudba
Co se děje
11.09.2024

ČR: Ve čtvrtek, 5. září 2024, zveřejnila na své tiskové konferenci Herecká asociace nominace na divadelní Cenu Thálie 2024.  Herečka Divadla Drak – Edita Dohnálková Valášek – byl vybrána odbornou porotou mezi nominované pro obor Loutkové divadlo za svůj mimořádný herecký výkon v roli Bohdanky v inscenaci Divadla Drak Sedmero krkavců.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Divadlo a tanec, Soutěže a festivaly
Co se děje
10.09.2024