Jednou z nejrozsáhlejších akcí amatérského divadla v České republice je přehlídka Karlínské jeviště, jejíž jubilejní desátý ročník se uskutečnil ve dvou termínech – v listopadu 2007 a v lednu 2008. Představilo se na něm 27 amatérských souborů z Prahy, středních, severních i jižních Čech a z Vysočiny. Přehlídka Karlínské jeviště (KJ) vznikla z iniciativy občanského sdružení Divadlo a Život (DaŽ) a od počátku bylo jejím spolupořadatelem a místem konání karlínské Spektrum – Dům dětí a mládeže (DDM) hl. m. Prahy.
Deset let v kostce
Duchovním otcem přehlídky je PhDr. Vladimír Veselý, dlouholetý vedoucí divadelního souboru Divadlo a Život, který v době vzniku přehlídky pracoval v karlínském DDM na úseku vzdělávání. Jako zkušenému divadelníkovi a účastníku mnoha přehlídek mu vadil tehdejší přístup poroty na těchto akcích. Někteří „porotci“ souborům při rozborech inscenací velmi často vnucovali své pojetí a zbytečně tvrdým hodnocením řadu z nich odrazovali od další práce. Proto se V. Veselý se svými spolupracovníky z mateřského občanského sdružení, Jiřím Stolařem a Milanem Špale, pokusil vytvořit divadelní dílnu, kde soubor i lektorský sbor vystupují jako partneři. Po zhlédnutí každé inscenace v následném rozhovoru vedou dialog, přičemž ale lektoři vycházejí z podmínek, v nichž soubor pracuje, důsledně respektují jeho zvolené pojetí a dbají na to, aby v hodnocení nechyběly motivační prvky. První ročník přehlídky v roce 1998 přinesl nejen definování festivalu jako přátelského setkávání se amatérů mezi sebou a s odborníky, ale poskytl i zásadní vklad do technické úrovně divadelního sálku, kde se přehlídka uskutečňuje. Když tehdejší náměstkyně pražského primátora Darina Martinovská zjistila, jaké technické vybavení mají pořadatelé a soubory k dispozici, slíbila při závěrečném setkání účastníků přehlídky, že se pokusí sehnat peníze na vybudování zvukařské a světelné kabiny a na moderní jevištní techniku. Své slovo splnila a další ročník se již konal v opraveném a vybaveném prostoru. V tomto roce se dalšími partnery KJ staly Magistrát hl. m. Prahy a Amatérská divadelní asociace. Průlomem ve vývoji přehlídky byl rok 2002. Tento ročník se poprvé uskutečnil v podzimním termínu, a to v jinak prázdné budově Karlínského spektra, která právě procházela rekonstrukcí po ničivých záplavách. Karlínské jeviště bylo první akcí v DDM po povodních a uskutečnilo se pod heslem “Karlín opět žije“. Výtěžek dobrovolného vstupného byl rozdělen mezi soubory působící v Karlínském spektru, které následkem velké vody přišly o většinu svého majetku. Dá se říci, že od té doby jeho prestiž i zájem ze strany souborů stále roste, dokonce natolik, že se organizátoři rozhodli v roce 2007 rozdělit přehlídku do dvou termínů – do podzimního a zimního.
K nadšení je nutno přidat finance
Na úspěšném rozvoji přehlídky, jejíž celkový počet představení se za deset let vyšplhal už na 162, se od počátku společně podílejí ti samí pořadatelé z DaŽ a spolu s nimi také další generace spolupracovníků z řad amatérských divadelníků. I lektorský sbor má již stálé obsazení – jak zkušené amatéry, tak profesionály, kteří však ochotníkům velmi dobře rozumějí. „To vše by se ovšem nedalo uskutečnit bez pomoci Magistrátu hl m. Prahy. Sdružení DaŽ žádalo o podporu celkem osmkrát, z toho grantovou podporu od pražské radnice dostalo čtyřikrát. Vždy šlo o polovinu požadované částky, ale to je obvyklá praxe,“ říká tajemník DaŽ, o.s. Milan Špale. „Několikrát jsme žádali i Úřad městské části Praha 8, protože náš soubor zde sídlí, ale neuspěli jsme,“ dodává. Naštěstí se podařilo získat velmi spolehlivého komerčního partnera, který aktivity divadelníků z DaŽ pomáhá zachovat a zlepšovat.
Dobrá rada lektorů
I když je KJ nepostupovou amatérskou divadelní přehlídkou, kromě začínajících souborů se jí pravidelně zúčastňují i zkušenější soubory. Často jsou to divadla té nejvyšší úrovně, která mají ambici se utkat s jinými divadelníky v různých soutěžních kláních. Karlínské jeviště proto všem zájemcům kromě bezprostředního rozboru přímo po představení nabízí už čtvrtým rokem nadstavbový divadelní seminář s odborným lektorem „Karlínské jevištní povídání“. Uskutečňuje se zpravidla dva až tři týdny po přehlídce a zabývá se výhradně těmito vybranými inscenacemi. Z představení sehraných během přehlídky Karlínské jeviště jsou pořízeny nahrávky na DVD a ukázky z nich jsou pak následně analyzovány a prodiskutovávány. Amatérští divadelníci vždy rádi přivítají reflexi své jevištní tvorby, a proto připojujeme recenzní pohled na obě části posledního Karlínského jeviště 2007 – 2008.
Související články na:
http://mistnikultura.cz/?q=lednovemu-karlinskemu-jevisti-vevodila-bezdomovkyne
http://mistnikultura.cz/?q=podzimni-karlinske-jeviste-s-klasikou-i-kabaretem
Mária Uhrinová
ČR: Vánoce se blíží a s nimi i příležitost dát dárek nejen svým blízkým, ale i přírodě. Anketa Alej roku, která se koná již od roku 2011, nabízí možnost podpořit svou oblíbenou alej a přispět k nejen k její popularizaci, ale i ochraně. Anketa, pořádaná organizací Arnika, má za cíl upozornit na krásu a význam alejí v naší krajině a podpořit jejich ochranu.
ČR: V prosinci vyšlo aktuální číslo Divadelní revue s názvem Živá síla scénografie: prostor, tělo, vjem. Zaměřuje se na téma scénografie, v co nejširším pojetí a v co největším historickém záběru. Částečně se vrací i k Pražskému Quadriennale a připomíná sympozium Scenography Working Group IFTR/FIRT. Je věnováno dlouholeté vedoucí Kabinetu pro studium českého divadla, iniciátorce vzniku Divadelní revue a někdejší organizátorce sympozia SWG IFTR/FIRT, Evě Šormové, která by se letos dožila osmdesáti let.
ČR: Fakt, že jsou do seznamů UNESCO zapisovány architektonické památky, je všeobecně známý. Již méně se ví, že sem patří také tradice, které skupina obyvatel pokládá za své kulturní dědictví a předává je dalším generacím. Podmínkou pro zápis do mezinárodního Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO je předchozí uvedení na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, který nyní čítá 33 položek. Téměř před deseti lety v r. 2015 přibyla do tzv. národního seznamu „Betlémská cesta v Třešti“. Co tomuto výjimečnému ocenění předcházelo, jak se připravuje taková nominace a co z ní pro nositele tradice následně vyplývá? Naší průvodkyní po Cestě na Seznam bude za nominační tým Mgr. Eva Kolajová, vedoucí Regionálního pracoviště tradiční lidové kultury, Muzeum Vysočiny Třebíč, společně s Ing. Pavlem Brychtou, předsedou Spolku přátel betlémů v Třešti.