Jiří Kubový / Josef Hrubý: báseň a krajina
PLZEŇ: Výstava Jiří Kubový / Josef Hrubý: báseň a krajina představí ojedinělou uměleckou spolupráci výtvarníka Jiřího Kubového (*1950) a významného plzeňského básníka Josefa Hrubého (1932–2017), jejímž výsledkem byla realizace deseti obrazů-asambláží s vloženými rukopisnými básněmi.
Vztah poezie a obrazu má důležité místo v genealogii díla obou autorů. Josef Hrubý se v Plzni intenzivně stýkal s několika malíři své generace; byli to zejm. Karel Frauknecht, Jiří Patera, Miroslav Tázler a výtvarník a teoretik Bronislav Losenický. Na konci šedesátých let se, inspirován Kolářem, s nimž byl jistou dobu v kontaktu, začal sám příležitostně zabývat výtvarnou koláží. Jiří Kubový v první polovině sedmdesátých let kontaktoval básníky Ladislava Nováka, Jiřího Koláře a Emila Juliše s návrhem společné práce. Novák, Kolář i Juliš se ve své tvorbě vedle literatury zabývali i problematikou výtvarného umění a současně promýšleli experimentální možnosti umělecké formy a výpovědi. Kolář se v sedmdesátých letech stal Kubového mentorem a podporovatelem. Vztah vizuálního a verbálního kódu v Kolářově tvorbě byl Kubovému blízký a odtud se odvíjely i úvahy o možné spolupráci s básníky. Kolář později Kubového všestranně podporoval z emigrace, na společné práci se však před jeho odchodem domluvit nestačili. Koláži se věnovali rovněž básníci Emil Juliš a Ladislav Novák, kteří s Jiřím Kubovým na jeho návrh vytvořili „společnou věc“ spojující dvě autorské výpovědi – malbu a koláž. V roce 1976 poprvé vložil Kubový do své práce autograf básně Emila Juliše (Klenotnice – Demolovaný den).
O několik desetiletí později oslovil Jiří Kubový k obdobné spolupráci plzeňského básníka Josefa Hrubého. Také ten se vedle básnické tvorby věnoval od 60. let koláži, která je mj. zastoupena ve sbírkách Muzea umění Olomouc a Západočeské galerie v Plzni. Pro společnou práci dal však přednost psaným básním. V letech 2014 a 2015 tak vytvořil Jiří Kubový s básníkem Josefem Hrubým soubor deseti obrazových asambláží nazvaných prostě Báseň a krajina. Jsou založeny na integraci básně ve formě autografu do objektového obrazu, který je zformován z drátu potaženého textilií, latí a plošných tvarů ze sololitu. Kompozice evokuje stránky rozevřené knihy. Šťastným způsobem se harmonicky spojily dva jazyky, dva výrazové mody lidské transcendence, dva imaginativní výkony a dvojí básnická reflexe světa, aby vytvořily cosi přirozeně jednotného: slovo vtělené do obrazu.
Výstava je současně poctou jedené z velkých kulturních a uměleckých osobností v Plzni, básníkovi Josefovi Hrubému, od jehož úmrtí letos uplyne sedm let.
K cyklu Báseň a krajina vyšla v r. 2016 publikace Báseň a krajina. Josef Hrubý – básně, Jiří Kubový – obrazy (text Petr Jindra), kterou si lze zakoupit. K zakoupení bude i monografie Petr Jindra: Jiří Kubový. Absolutní krajina, Praha 2020 (Revolver Revue)
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.
PRAHA: V závěru loňského roku uspořádal Český rozhlas v Obecním domě v Praze velkolepý sborový koncert ke končícímu Roku české hudby a 200. výročí narození Bedřicha Smetany. Jeho hlavními aktéry byly amatérské pěvecké sbory z celé republiky, které spolu s rozhlasovými symfoniky a čtyřmi sólisty připomněly nejvýznamnější sborové skladby nejen české hudby a zároveň i adventní čas. Tradice sborového zpěvu je v České republice mimořádně silná, přesto organizátory překvapilo, že zájem o akci byl tak obrovský. Celkem vystoupilo v Obecním domě na 1000 účinkujících. Tento jedinečný počin, na němž se organizačně podílel také NIPOS, vysílala v přímém přenosu Česká televize a přenášel Český rozhlas na stanicích D-dur a Vltava. I nyní si jej můžete připomenout třeba na iVysílání ČT. Program pro tento speciální večer sestavil dramaturg a šéfredaktor Českého rozhlasu D-dur Lukáš Hurník, jehož jsme požádali o rozhovor.
OSTRAVA: Spolek Fiducia zveřejnil další ze série dokumentů z cyklu Ostravské kulturní stopy. Tentokrát jsme se věnovali vítkovickému nádraží, které je podle historika umění Rostislava Šváchy jedním z nejcennějších příkladů bruselského stylu v české architektuře 60. let 20. století. Výpravní budova, která vznikla na tzv. Polanecké spojce v letech 1963–1967 podle návrhu architekta Josefa Dandy, představovala ve své době jedno z nejmodernějších nádraží v Československu. O památkovou ochranu nádraží se bojovalo řadu let a přestože se chystá rekonstrukce v režii Správy železnic, není zatím zcela jasné, jak bude jeho příběh pokračovat.
Podívejte se na náš nový dokument, kde se dozvíte více od historika umění Martina Strakoše z ostravského Národního památkového ústavu.
Dokument najdete ZDE.
ČR: Česká televize se v roce 2024 stala nejsledovanějším tuzemským vysílatelem. S podílem 30,43 % obhájila svoji pozici posedmé v řadě, ve srovnání s rokem 2023 dokázala svůj výkon navýšit o více než půl procentního bodu. Lídrem trhu byla ve sledovanosti za celý den, nadprůměrný výsledek zaznamenala ČT také v hlavním vysílacím čase, kdy podíl na sledovanosti dosáhl na 30,75 %. Nejvyhledávanějším pořadem roku se stalo finále mistrovství světa v ledním hokeji, ze seriálové tvorby byl nejsledovanější Docent II, ze zábavních pořadů pak StarDance. Rekordní zájem od začátku svého vysílání slaví ČT :D a ČT sport.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818