čtvrtek
18. července 2024
svátek slaví Drahomíra
Plakát k výstavě
© Zdroj: Galerie Emila Filly



Jiří Krtička & Jan Krtička: Spektra

ÚSTÍ NAD LABEM: Malba Jiřího Krtičky (*1954) vedle prostorové audiovizuální a fotografické tvorby Jana Krtičky (*1979) – výstava Spektra představuje dvě samostatné autorské pozice otce a syna a jejich propojení skrze citlivé osobní reflexe různých typů krajin i přírodních procesů a struktur. Topografie vzpomínek přináší do tvorby obou umělců nové imaginativní krajiny a poodhaluje horizont uměleckého vnímání. Oba autory spojuje moment hledání rytmů, barevných polí, řádů přírody. Vytváří mapu impulsů, podnětů, emocí a návrhů, které s divákem silně rezonují.

od 24.02.2024 do 28.04.2024
Autor článku: 
Adéla Machová

Vernisáž výstavy: pátek 23. 2. od 18 hodin

Místo konání: Galerie Emila Filly, Velká Hradební 3118/48 (vchod z Dlouhé ulice), Ústí nad Labem

Vystavující: Jiří Krtička & Jan Krtička

Kurátorka výstavy: Adéla Machová

Pořadatel: Galerie Emila Filly – Lidé výtvarnému umění – výtvarné umění lidem, o. p. s.

Podporující instituce: Statutární město Ústí nad Labem, Ministerstvo kultury ČR, Krajský úřad Ústeckého kraje

Otevírací doba: ÚT – ČT 10-18 hodin, SO, NE 13-18 hodin

Termín výstavy: 24. 2. 2024 – 28.4. 2024

Komentovaná prohlídka s umělci a kurátorkou proběhne 16. 4. 2023 od 17.00 hodin

 

Název výstavy odkazuje k pestrému rozprostření ohledávaných krajinných struktur, ale i ke škále možností jejich zachycení buď formou abstraktního výrazu nebo pomocí postminimalistického výtvarného jazyka s přesahem do konceptuální tvorby. Umělecké zpracování probouzí vnímavost vůči poznávaným místům i našemu okolí, ale také nezbytnou otevřenost k námi opětovně vyhledávané a ideálně přesné identifikaci viděného. Kolikrát jsme procházeli krajinou a zaměřili vlastní pozornost na její drobné, ale přitom charakteristické detaily? A jak se vyvíjely přírodní, kulturní a historické charakteristiky určitého místa nebo oblasti? Nemluvě o tom, kolik krajin a zemí navštívíme, než si následně uvědomíme, že v nich lze najít určitou blízkou podobnost s místem, kde aktuálně žijeme?

Dílčí část výstavy tvoří umělecká díla inspirovaná islandskou krajinou, kterou Jiří a Jan Krtičkovi poznali každý v jiném roce i s jiným záměrem (turistika; umělecká rezidence). Teprve později vzájemně sdílí fascinaci zvláštním typem krajiny. Ta je zde v určitém smyslu, díky svéhlavým a nepředvídatelným přírodním procesům jako je silný vítr na pobřeží nebo aktivní sopečná činnost, neustále ve svém počátku. Georeliéf není neměnný, naopak podléhá změnám, formuje se do nových tvarů.

Jiří Krtička s respektem k malířským technikám vytváří malby v temných a zemitých barvách. Jednoduché tvary a úsporné linie vymezují skladbu barevných ploch – temná černá, prosvítající bílá, průzračná modrá, zářivě fialová, v  nichž rozeznáváme jeho zkušenost s přírodními fenomény doma i v zahraničí (např. Island, Pobaltí ad.). I přes abstrahované tvarosloví krajiny se před námi zrcadlí zachycené místo poodhalující jak nevyzpytatelnost přírody, tak její dočasný klid. S geometrickou abstrakcí, s přítomným otiskem krajiny, přichází Jiří Krtička již na konci osmdesátých let 20. století, kdy ohledal samotnou hranici monochromní malby cyklem „bílých obrazů“. S jemnou monochromií a lyrickým přístupem v malbě se v autorově tvorbě setkáváme doposud, jak ukazuje i nejnovější série maleb tuší.

V tvůrčích přístupech Jana Krtičky rozeznáváme komplexní uvědomování si prostoru a jeho daností. Z počáteční sochařské pozice se přesunul do multimediální sféry současného vizuálního umění, a to nejčastěji k práci se zvukovou stopou a transkripcí. Na první pohled nenápadné zvukové instalace si s sebou přináší jak volená témata, např. akustické ekologie, tak konstruují specifické umělecké situace. I přes počáteční analytický a kritický přístup pracuje s vizuální hrou a metaforickým jazykem. Nejnovější umělecké projekty Jana Krtičky reflektují ohledávaná místa a upozorňují tak na jejich efemérní rytmus každodennosti i možnou jemnou proměnlivost. Otevírají se například otázky, jak poznáváme prostředí a nakolik je naše zkušenost určující pro popisnost přírody? Utváří krajina naši identitu nebo ji naopak my naší přítomností ovlivňujeme?

www.gef.cz

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení tzv. velkou mediální novelu – novelu zákona o České televizi, Českém rozhlase a televizních a rozhlasových poplatcích.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Ostatní
Co se děje
17.07.2024

ČR: Návštěvnost kulturních zařízení vzrostla podle předběžných údajů Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS) v roce 2023 o více než deset procent oproti roku 2022 ve všech sledovaných oblastech kultury. Stále však zaostává za hodnotami roku 2019. Nejvíce se hodnotám roku 2019 blíží oblast památek, kde se návštěvnost pohybovala okolo 92 % předcovidových hodnot a meziročně vzrostla z 12,1 na 13,7 mil. návštěvníků.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Divadlo a tanec, Architektura, Hudba, Výtvarné umění, Ostatní, Památky
Nepřehlédněte
17.07.2024

ČR, ZAHRANIČÍ: Spolek Moje česká škola vyhlašuje letní soutěž v tvůrčím psaní pro vícejazyčné děti: „Urob si sám aneb Jak se žilo kutilům”. V soutěži mají děti za úkol připravit rozhovor s prarodiči, příbuznými nebo sousedy právě na téma kutilství, které je významným českým národním a kulturním fenoménem. Příspěvek může mít formu textu, komiksu, videa či animace. Zapojit se mohou jednotlivci i žákovské kolektivy. Všichni výherci získají knižní ceny. Konečný termín pro přijímání soutěžních příspěvků je 1. října 2024. Realizace soutěže je podpořena v rámci dotační výzvy MZV ČR: “Projekty zaměřené na spolupráci s krajanskými komunitami v zahraničí pro rok 2024”.

 

Celá ČR, zahraničí
Děti a mládež, Knihy, literatura, média, Soutěže a festivaly, Vzdělávání, Menšiny a cizinci
Co se děje
16.07.2024

ŘEHLOVICE: Kulturní centrum Řehlovice je významným místem setkávání umělců a komunity z Česka i Německa. Zaměřuje se na propojení umění a kultury prostřednictvím různých projektů, včetně divadelních produkcí, výtvarného sympozia Proudění – Strömungen a dalších kulturních akcí. Důležitým prvkem je také podpora česko-německého dialogu, který reflektuje geografické i historické souvislosti místa. S úctou k historii a snahou o zachování autentické architektury se Kulturní centrum Řehlovice, nedaleko Ústí nad Labem, stalo nejen místem inspirace, ale i tvůrčího rozvoje pro širokou veřejnost. Lenka Holíková, zakladatelka a ředitelka centra, mě provedla všemi jeho objekty v letošním nejdelším dni roku, 20. června. Po prohlídce jsme v centru vedly rozhovor nejen o tom, jak Lenka s neúnavnou energií a podporou svých spolupracovníků a dobrovolníků již 25 let proměňuje téměř zchátralý statek v oázu kreativity a kulturního dění.

Ústecký kraj
Cestovní ruch, Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Divadlo a tanec, Architektura, Hudba, Výtvarné umění, Lidová kultura, Památky, Menšiny a cizinci
Články a komentáře
17.07.2024