ÚSTÍ NAD LABEM: Malba Jiřího Krtičky (*1954) vedle prostorové audiovizuální a fotografické tvorby Jana Krtičky (*1979) – výstava Spektra představuje dvě samostatné autorské pozice otce a syna a jejich propojení skrze citlivé osobní reflexe různých typů krajin i přírodních procesů a struktur. Topografie vzpomínek přináší do tvorby obou umělců nové imaginativní krajiny a poodhaluje horizont uměleckého vnímání. Oba autory spojuje moment hledání rytmů, barevných polí, řádů přírody. Vytváří mapu impulsů, podnětů, emocí a návrhů, které s divákem silně rezonují.
Vernisáž výstavy: pátek 23. 2. od 18 hodin
Místo konání: Galerie Emila Filly, Velká Hradební 3118/48 (vchod z Dlouhé ulice), Ústí nad Labem
Vystavující: Jiří Krtička & Jan Krtička
Kurátorka výstavy: Adéla Machová
Pořadatel: Galerie Emila Filly – Lidé výtvarnému umění – výtvarné umění lidem, o. p. s.
Podporující instituce: Statutární město Ústí nad Labem, Ministerstvo kultury ČR, Krajský úřad Ústeckého kraje
Otevírací doba: ÚT – ČT 10-18 hodin, SO, NE 13-18 hodin
Termín výstavy: 24. 2. 2024 – 28.4. 2024
Komentovaná prohlídka s umělci a kurátorkou proběhne 16. 4. 2023 od 17.00 hodin
Název výstavy odkazuje k pestrému rozprostření ohledávaných krajinných struktur, ale i ke škále možností jejich zachycení buď formou abstraktního výrazu nebo pomocí postminimalistického výtvarného jazyka s přesahem do konceptuální tvorby. Umělecké zpracování probouzí vnímavost vůči poznávaným místům i našemu okolí, ale také nezbytnou otevřenost k námi opětovně vyhledávané a ideálně přesné identifikaci viděného. Kolikrát jsme procházeli krajinou a zaměřili vlastní pozornost na její drobné, ale přitom charakteristické detaily? A jak se vyvíjely přírodní, kulturní a historické charakteristiky určitého místa nebo oblasti? Nemluvě o tom, kolik krajin a zemí navštívíme, než si následně uvědomíme, že v nich lze najít určitou blízkou podobnost s místem, kde aktuálně žijeme?
Dílčí část výstavy tvoří umělecká díla inspirovaná islandskou krajinou, kterou Jiří a Jan Krtičkovi poznali každý v jiném roce i s jiným záměrem (turistika; umělecká rezidence). Teprve později vzájemně sdílí fascinaci zvláštním typem krajiny. Ta je zde v určitém smyslu, díky svéhlavým a nepředvídatelným přírodním procesům jako je silný vítr na pobřeží nebo aktivní sopečná činnost, neustále ve svém počátku. Georeliéf není neměnný, naopak podléhá změnám, formuje se do nových tvarů.
Jiří Krtička s respektem k malířským technikám vytváří malby v temných a zemitých barvách. Jednoduché tvary a úsporné linie vymezují skladbu barevných ploch – temná černá, prosvítající bílá, průzračná modrá, zářivě fialová, v nichž rozeznáváme jeho zkušenost s přírodními fenomény doma i v zahraničí (např. Island, Pobaltí ad.). I přes abstrahované tvarosloví krajiny se před námi zrcadlí zachycené místo poodhalující jak nevyzpytatelnost přírody, tak její dočasný klid. S geometrickou abstrakcí, s přítomným otiskem krajiny, přichází Jiří Krtička již na konci osmdesátých let 20. století, kdy ohledal samotnou hranici monochromní malby cyklem „bílých obrazů“. S jemnou monochromií a lyrickým přístupem v malbě se v autorově tvorbě setkáváme doposud, jak ukazuje i nejnovější série maleb tuší.
V tvůrčích přístupech Jana Krtičky rozeznáváme komplexní uvědomování si prostoru a jeho daností. Z počáteční sochařské pozice se přesunul do multimediální sféry současného vizuálního umění, a to nejčastěji k práci se zvukovou stopou a transkripcí. Na první pohled nenápadné zvukové instalace si s sebou přináší jak volená témata, např. akustické ekologie, tak konstruují specifické umělecké situace. I přes počáteční analytický a kritický přístup pracuje s vizuální hrou a metaforickým jazykem. Nejnovější umělecké projekty Jana Krtičky reflektují ohledávaná místa a upozorňují tak na jejich efemérní rytmus každodennosti i možnou jemnou proměnlivost. Otevírají se například otázky, jak poznáváme prostředí a nakolik je naše zkušenost určující pro popisnost přírody? Utváří krajina naši identitu nebo ji naopak my naší přítomností ovlivňujeme?
BROUMOV: Říjen bude v broumovském klášteře spojen s měsíční hudební rezidencí české zvukové umělkyně Lucie Páchové a gruzínského hudebníka Alexandra Mishelashvili. Oba muzikanti zapojí do své tvorby i místní studenty a hudebníky. Veřejnosti se představí během závěrečného vystoupení na konci rezidenčního pobytu.
ČR-ZAHRANIČÍ: Komorní příběh o bolavé minulosti a složitých mezilidských vztazích uspěl v jihokorejské metropoli na festivalu Seoul International Drama Awards. Snímek Svatá, který pro Českou televizi natočil režisér Jiří Strach, získal ocenění v kategoriích nejlepší televizní film a nejlepší herečka. Porota tak ocenila mistrovský výkon Jiřiny Bohdalové při ztvárnění psychologicky náročné postavy. Hlavní roli pro legendu nejen stříbrného plátna napsal scenárista Marek Epstein. Svatá měla televizní premiéru letos 19. května, je dostupná v iVysílání ČT.