čtvrtek
7. července 2022
svátek slaví Bohuslava
Tým Q Designers a jeho 100 dětských skupin
© Q Designers



Jindřich Fialka a jeho Q Designers zakládají 100 dětských skupin

ČR-PRAHA: Pražské inovační studio Q Designers nedávno na tiskové konferenci představilo novou neziskovou organizaci Sto dětských skupin. Dětské skupiny mají doplnit chybějící místa ve školkách, a nezisková organizace už jich připravuje ke spuštění několik desítek. Je to ale běh na dlouhou trať´. Její začátek je v mladém týmu, kterým Q Designers disponuje, na konci by za 3-5 let měly být tisíce dobře socializovaných, spokojených dětí, maminek a ekonomický prospěch celé společnosti. A v neposlední řadě ukrajinské rodiny integrované do českého prostředí. Projekt by také měl mít dlouhodobou životnost a pokračovat i v dalších letech. Zeptali jsme se Jindřicha Fialky, zakladatele Q Designers a autora původního nápadu, který teď jeho tým realizuje. 

Autor článku: 
Anna Řežábková

Představte prosím v kostce, co je váš projekt 100 dětských skupin?

V České republice je v tuhle chvíli kolem 70 000 dětí předškolního věku, pro která nejsou místa ve školkách. Neziskovku Sto skupin jsme založili proto, abychom podpořili zakládání dětských skupin (něco jako malá školka v bytě) a rychle doplnili chybějící kapacity. Zároveň ale držíme vysokou kvalitu péče a do deseti let chceme posunout kvalitu předškolního vzdělávání v Česku. 

 

Vedete inovační studio, které pracuje pro firmy jako IKEA, pro kterou jste vymysleli a postavili projekt Druhý život nábytku, nebo pro firmu Rohlík, které připravujete nový design mobilní aplikace a jejích funkcí. Co vás vedlo k tak odlišnému projektu zakládání dětských skupin? 

Když začala válka na Ukrajině, chtěli jsme pomoct s řešením krize. Jako inovační studio se specializujeme na design nových produktů a služeb s pozitivním dopadem na lidi a na svět, takže kdo jiný by měl pomoct, když ne my. Od prvního dne jsme se soustředili na dlouhodobé dopady. Udělali jsme si výzkum a zjistili, že máme v Česku dlouhodobě nedostatek míst ve školkách. Jen vloni odmítly kolem 40 000 žádostí. A s uprchlickou krizí přišlo dalších cca 30 000 dětí předškolního věku, které pravděpodobně zůstanou delší dobu v Česku. A z toho dost jasně vyšlo, že by se měl objevit někdo, kdo začne posilovat kapacity předškolního vzdělávání ve velkém.

 

Je to poměrně nový přístup, zakládat skupiny takto "ve velkém". To se dosud nedělo. Co všechno jste museli po cestě promýšlet? 

Ještě promýšlíme. Děláme na tom každý den. Nejdřív jsme hledali, jak se vlastně o děti dlouhodobě a kvalitně starat. Zakládat nové školky je moc pomalé. Lesní školky mají svá omezení. Mikrojesle jako právní forma končí… Jako nejlepší cesta nám vyšly dětské skupiny.

Teď řešíme, jak jich založit a spustit 100 během jednoho roku, a dodržet při tom právní normy, hygienické předpisy, a hlavně kvalitu péče o děti.

 

To je velký balík nejrůznějších činností. Jakým způsobem řešíte ve firmě rozdělení prací a kde získáváte potřebné informace, ze kterých vycházíte?

Máme vlastní výzkumníky, designéry, projektové manažery, dokonce máme v týmu dvě fotografky a právníka. Takže většinu činností pokryjeme sami. Ale samosebou vycházíme z dat a informací dalších organizací. Sledujeme MŠMT a MPSV, výborné výzkumy k tématu dělá agentura PAQ, jsme v kontaktu s dalšími neziskovkami a Skauty atp.

 

V jaké je nyní projekt fázi, co se už podařilo? 

Máme 7 skupin v provozu a dalších 21 připravujeme ke spuštění. Např. v Praze, Brně, Ostravě, Karviné, Karlových Varech, Zruči n. S. atd. Do roka a do dne bychom jich měli stihnout celou stovku.

Jeden z největších úspěchů je, že jsme minulý týden domluvili partnerství s IKEA. Ta vybaví nábytkem prvních 100 dětských skupin, které založíme. Pro představu to je 100 kuchyní, 1 200 židliček, 800 stolečků, 3 600 sad nádobí… v celkové hodnotě 9,8 milionu korun.

 

Kde narážíte na největší problémy, jaká jsou momentálně úskalí?   

V prvním měsíci jsme se potýkali s nedostatkem vhodných lokací. Volných prostorů, kde bychom mohli založit dětské skupiny, teď v Česku moc není. Ale už jich máme desítky a náš problém jsou teď spíš úřednické obstrukce. Někde nás brzdí hygiena, někde hasiči. Dnes nám soud potřetí (!) zamítnul založení osmi nových dětských skupin kvůli formální chybě v papírech (které předtím několikrát prošly)... Takže teď nás nejvíc brzdí byrokracie.

 

Dovedu si představit. Ale v různých místech jsou jistě i různé podmínky, a některé prostory – asi většina – nejdou využít hned, musí se přizpůsobit, někde i rekonstruovat, vymalování je asi to nejmenší… Kdo toto vše řeší a koordinuje? Tady už musíte velmi konkrétně spolupracovat s obcemi, majiteli objektů atd.. 

Náš lokační a produkční tým v čele s Frantou Pfannem. Má teď, tuším, 11 lidí a sám dělal profesionálně produkci několik let, takže to zvládá. Ale je fakt, že toho není málo. Někde jednáme s majiteli, někde s obcemi, jinde třeba s církví nebo s univerzitou...

 

Váš tým je docela velký, máte ambice zakládat skupiny po celé republice a už se to i děje, mezitím pracujete i na dalších projektech. To jsou obrovské náklady personální. Ale na vytipovaná místa, kde mají další skupiny vzniknout, musíte i jezdit, což jsou další náklady. Nabízí se otázka na financování.

Prozatími všechno hradíme z rozpočtu našeho studia. Minulý týden jsme dostali první finanční dar od společnosti Blindshell – vyšší desítky tisíc korun. Rovnou jsme díky nim zaměstnali první vedoucí skupin na Karlovarsku. Ale hledáme další partnery a celkem potřebujeme řádově vyšší jednotky milionů korun.

 

Ke spolupráci jste vyzvali také Nadaci Terezy Maxové. Už víte, jak bude tato spolupráce vypadat? 

Tu jsme domluvili také minulý týden. Díky finanční podpoře od Nadace Terezy Maxové dětem budeme moci zaměstnat prvního člena týmu mateřské neziskovky Sto skupin a výhledově pomůže i s medializací a propagací dalších aktivit.

 

Vraťme se ještě na začátek, k úvahám, že jsou to právě dětské skupiny, co nejvíc pomůže mladým českým rodinám i ukrajinským maminkám začít znovu pracovat. Proč jich u nás doposud vznikalo tak málo a kde jste našli ten klíč k řešení problému?

Založit dětskou skupinu není práce na víkend. Potřebujete schválení od hasičů a hygieny, potřebujete znát nazpaměť zákon o jejich provozu a dvě vyhlášky, které ho dál upravují. Taky založit neziskovku, zažádat o podporu, vést účetnictví, vyškolit personál, správně postavit provozní řád a vzdělávací program na celý rok…  Když děláte první skupinu, je to peklo. Ale když jich zakládáme sto, můžeme hodně z toho používat opakovaně. Pořád potřebujeme stovku lokálních týmů a razítek od stovky různých hygienických stanic, ale třeba provozní řád nám stačí jeden. Stavíme takovou neziskovou franšízu.

 

A začlenění ukrajinských dětí? Jak to bude personálně pokryto, jaký jste zvolili klíč, případně je tam nějaká regule státu, kterou se musíte řídit? 

Výuka v dětských skupinách musí ze zákona probíhat v českém jazyce. Ministerstvo školství už nějakou dobu slibuje, že je otevře i pro Ukrajince, ale ještě se to nestalo. Pokud se to podaří, máme připravené chůvy i učitelky, které ovládají jeden nebo i oba jazyky.

 

Nabízí se otázka, jak fungují vaše první, už existující dětské skupiny, co jste z jejich provozu zjistili a bude užitečné pro ty další. Stíháte zpětnou vazbu? 

Spojili jsme se s Radkem Eliškou, který vede sedm dětských skupin už několik let, a na jeho zkušenostech dál stavíme. Přebíráme dobrou praxi z vedení a provozu, denní aktivity, smlouvy o péči s rodiči a dokonce i fyzické rozvržení prostorů. Bez Radka a jeho dětských skupin bychom stovku nových nikdy nemohli založit.

 

A na závěr: Jak mohou pomoci čtenáři, kteří si teď možná řeknou. Aha, taky u nás nejsou místa ve školkách, založení takové skupiny by se moc hodilo i v našem městě/obci. Co pro to mohou udělat?

Nejlepší se podívat na web stoskupin.cz a na stránku Podpořte nás, kde jsou aktuální věci které právě řešíme. Stále hledáme další prostory po celé republice, hledáme vedoucí skupin, potřebujeme 100 počítačů (do každé skupiny jeden na sledování docházky a provozu), hledáme mediální partnery i dobrovolníky… A v první řadě hlavně finanční partnery. Každý může přispět přes portál darujme.cz a každá koruna pomůže. Ideální je pravidelný dar, třeba 200 měsíčně. Čím víc peněz vybereme, tím víc skupin založíme.



Vizitka


Jindřich Fialka studoval nejprve na Pedagogické fakultě UK, pak tři roky na Fakultě humanitních studií. V praktickém životě za svoji výbavu vděčí mj. i řadě let strávených ve skautském oddílu. Svůj čas později nestíhal dělit mezi studia a firmu, které dal přednost. Prvním výrazným úspěchem jeho startupu byla prezentace designových svítidel z recyklovaných materiálů na největší světové výstavě EXPO v roce 2015 v Miláně, Využitím recyklovaných materiálů v designu se zabýval i v jiných směrech. Dalším jeho úspěšným projektem je pak The Greenest Company, která měří kvalitu pracovního prostředí v kancelářích a zlepšuje ji pomocí speciálních bezúdržbových zelených stěn. Jindřich je zakladatelem a šéfem inovačního studia Q Designers, spojujícího kreativitu a byznys. V jeho týmu už vznikly inovace pro IKEA, Rohlík, ČSOB a další. V současné době je již dobře rozběhnutý i vzdělávací projekt Den pro školu, který v Q Designers postavili pro Nadaci České spořitelny. Ve své vlastní vizitce JIndřich o sobě říká: Hodně čtu, trochu píšu, občas přednáším. Jako mentor pomáhám startupistům v inkubátorech Impact HUB, ESA BIC a Google Launchpad. Jeho krédem, které přenáší na všechny členy týmu, je: Stavíme inovace s pozitivním dopadem na lidi a na svět”  :-)

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Z otevřené výzvy k účasti na 18. bienále architektury v Benátkách 2023, kterou v květnu vyhlásila Národní galerie Praha, vzešel vítězný návrh s pracovním názvem The Laboratory of No-More Precarious Future (Laboratoř již ne-více-prekarizované budoucnosti). Vybrala ho porota složená ze špičkových odborníků. Projekt poukazuje na palčivé problémy architektonické profese v současnosti, kterým jsou mladí architekti a architektky vystavováni, např. toxické pracovní prostředí přesčasů a „nocovek“, chybějící sociální zajištění tzv. švarcsystému nebo neplacených stáží.

Celá ČR, Hl. m. Praha
Instituce a kulturní zařízení, Výtvarné umění, Soutěže a festivaly
Co se děje
05.07.2022

ČR-UKRAJINA: Ministr kultury Martin Baxa přijal pozvání svého ukrajinského resortního kolegy, ministra kultury a informační politiky Oleksandra Tkačenka a dne 29. června navštívil ukrajinský Lvov. V tomto největšího města západní Ukrajiny, jehož centrum je zapsáno na seznamu Světového dědictví UNESCO, se sešlo celkem deset ministrů kultury zemí střední a východní Evropy a Pobaltských států, aby řešili dopady probíhající ruské válečné agrese na ukrajinské kulturní památky a aby diskutovali o tom, jaké se nabízí mechanismy pro pomoc Ukrajině vyhrát na kulturní frontě.

Celá ČR, zahraničí
Instituce a kulturní zařízení, Ostatní, Menšiny a cizinci
Co se děje
29.06.2022

ČR: Letní sezóna je tu! Rekordní inflace společně s rostoucími cenami zamávaly mnohým rodinám s rozpočty a nepřekvapí proto, že většina Čechů plánuje letošní léto trávit v Čechách. Přinášíme vám rady a tipy, díky kterým poznáte krásy naší země, a ještě přitom ušetříte.

Celá ČR
Cestovní ruch, Instituce a kulturní zařízení, Divadlo a tanec, Památky
Co se děje
30.06.2022

ČR-SLOVENSKO: Dagmar Takácsová je profesí oční lékařka. Má dvě dospělé děti, raduje se i z vnoučat. Se svým slovenským manželem žije už několik desetiletí v Košicích.  Celou svoji profesní dráhu se však věnovala nejen svému oboru a rodině, ale ještě stíhala a doposud stíhá intenzivně organizovat velkou část českých aktivit na východním Slovensku, kde žije. Je hybnou silou Českého spolku v Košicích, kde s kolegy neúnavně každoročně připravuje největší přehlídku české kultury u našich sousedů, multižánrový festival Dny české kultury na Slovensku, zasahující i do Prešova, Martina, Michalovců, Staré Lubovně a dalších míst. Ale zdaleka nejen to. Dagmařina činnost za roky trvání spolku musela obsáhnout mnohem víc. Všechno, co dělá, ale dělá zásadně s úsměvem a s láskou. Její aktivity byly již také oceněny Českou republikou, a to v roce 2013 cenou Gratias Agit udělovanou Ministerstvem zahraničních věcí, přímo z rukou Karla Schwarzenberga. Považuji si za čest, že se známe, a že jsem do její „české spolkové kuchyně“, ale snad i trochu do jejího českého srdce, mohla nahlédnout.

Celá ČR, zahraničí
Instituce a kulturní zařízení, Ostatní, Menšiny a cizinci
Články a komentáře
06.07.2022