Jičínská beseda obnovena
JIČÍN: V době, kdy někteří občané ztrácejí víru ve své politiky, byť demokraticky zvolené, jsou povzbuzující všechny zprávy o občanských aktivitách. Jejich vznik je spontánní, cílený pro dobrou věc a prost vedlejších zištných či populistických cílů. V návaznosti na někdejší jičínské tradice vznikla Jičínská beseda, nikoli z proklamací, velkorysého vyhlašování plánů a cílů. Vznikla z práce. Z iniciativy skupiny lidí, kteří cítili potřebu scházet se, a při tom setkání se ledacos dozvědět.
Bez velkých plakátů, propagace a mimo oficiální struktury. Jičínská beseda začala setkáním – přednáškou. Jeden z iniciátorů, arecheolog Pavel Kracík si připravil studii o jičínském posvícení. O posvícenských tradicích vůbec, o historii vzniku. O návaznosti na posvěcení chrámu, i o problémech, které souvisejí se stanovením data. Do Rumcajsovy ševcovny , kde se přednáška konala, přišlo tolik lidí, že se téměř nedostávalo židlí.
Druhá přednáška o objevu Pražské bible vznikla ve spolupráci s Regionálním muzeem a galerií. Proběhla v jeho prostorách, kam se dostavilo se cca padesát Jičíňáků se zájmem o problematiku. Pořadatelům, kteří přednášky připravili z vlastní iniciativy a dokonce na vlastní náklady, se tak potvrdilo, že vykročili správným směrem.
Řekli: „Byli bychom rádi, kdyby v okamžiku podání žádosti o peníze již byla za naším sdružením vidět nějaká práce. Proto se žádostí o peníze čekáme až po novém roce, abychom mohli říci, ano, proběhly už čtyři přednášky a lidi mají zájem.“
Město má propracovaný systém grantů na kulturu, a na akce může žadatel dostat až 70 %.
Jičínská beseda má zatím sídlo v bytě pořadatelů, nemá pevnou strukturu ani soupis členů. Zkrátka formální věci se teprve chystají, ale o to více se pracuje.
Důležitá je spolupráce s kulturními institucemi. S muzeem, OS Baševi, které se stará o židovské památky, ale i dalšími. Pokud to bude možné, chtějí pořadatelé střídat místa přednášek a přivést tak posluchače do rozličných kulturních budov. Za důležité považují, aby slovo beseda, obsažené v názvu, se naplnilo i v reálu. Chtějí, aby se po přednášce lidé nerozešli, ale u kávy či čaje opravdu besedovali. O slyšeném, ale i o svém městě, jeho kultuře a životě v něm. Prostě, aby byli chvíli v dobrém spolu. Dosavadní dění slibuje, že se to povede.
Na prosinec je totiž do synagogy naplánována další přednáška na téma „Chanuka“.
proChor
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.
PRAHA: V závěru loňského roku uspořádal Český rozhlas v Obecním domě v Praze velkolepý sborový koncert ke končícímu Roku české hudby a 200. výročí narození Bedřicha Smetany. Jeho hlavními aktéry byly amatérské pěvecké sbory z celé republiky, které spolu s rozhlasovými symfoniky a čtyřmi sólisty připomněly nejvýznamnější sborové skladby nejen české hudby a zároveň i adventní čas. Tradice sborového zpěvu je v České republice mimořádně silná, přesto organizátory překvapilo, že zájem o akci byl tak obrovský. Celkem vystoupilo v Obecním domě na 1000 účinkujících. Tento jedinečný počin, na němž se organizačně podílel také NIPOS, vysílala v přímém přenosu Česká televize a přenášel Český rozhlas na stanicích D-dur a Vltava. I nyní si jej můžete připomenout třeba na iVysílání ČT. Program pro tento speciální večer sestavil dramaturg a šéfredaktor Českého rozhlasu D-dur Lukáš Hurník, jehož jsme požádali o rozhovor.
OSTRAVA: Spolek Fiducia zveřejnil další ze série dokumentů z cyklu Ostravské kulturní stopy. Tentokrát jsme se věnovali vítkovickému nádraží, které je podle historika umění Rostislava Šváchy jedním z nejcennějších příkladů bruselského stylu v české architektuře 60. let 20. století. Výpravní budova, která vznikla na tzv. Polanecké spojce v letech 1963–1967 podle návrhu architekta Josefa Dandy, představovala ve své době jedno z nejmodernějších nádraží v Československu. O památkovou ochranu nádraží se bojovalo řadu let a přestože se chystá rekonstrukce v režii Správy železnic, není zatím zcela jasné, jak bude jeho příběh pokračovat.
Podívejte se na náš nový dokument, kde se dozvíte více od historika umění Martina Strakoše z ostravského Národního památkového ústavu.
Dokument najdete ZDE.
ČR: Česká televize se v roce 2024 stala nejsledovanějším tuzemským vysílatelem. S podílem 30,43 % obhájila svoji pozici posedmé v řadě, ve srovnání s rokem 2023 dokázala svůj výkon navýšit o více než půl procentního bodu. Lídrem trhu byla ve sledovanosti za celý den, nadprůměrný výsledek zaznamenala ČT také v hlavním vysílacím čase, kdy podíl na sledovanosti dosáhl na 30,75 %. Nejvyhledávanějším pořadem roku se stalo finále mistrovství světa v ledním hokeji, ze seriálové tvorby byl nejsledovanější Docent II, ze zábavních pořadů pak StarDance. Rekordní zájem od začátku svého vysílání slaví ČT :D a ČT sport.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818