Jejich cílem není proti něčemu bojovat, ale přispět ke zlepšení stavu

<p>OPAVA: „Za Opavu“ je dobrovolné nevládní neziskové občanské sdružení, jehož základním cílem je přispívat k ochraně kulturního dědictví, životního prostředí, zdravých životních podmínek ve městě Opavě a jeho okolí. O tom, jak taková nezisková organizace funguje, s čím se potýká a co vede lidi k tomu, aby se aktivně zastávali nikoli soukromých, ale veřejných zájmů, jsem si povídal se členem a jednatelem sdružení Za Opavu, Zdeňkem Frélichem.</p> <p>Jste dobrovolnická organizace. V jaké pozici je podle tebe dnešní dobrovolnictví obecně?</p> <p>Otázkou je, kdo je to vlastně dobrovolník. Člověk dělá spoustu činností bez nároku na honorář. Když uklidíš babičce byt, nebo když pomůžeš sousedovi – je to už dobrovolnictví, nebo jenom výpomoc? Ale obecně dobrovolnictví stojí na konkrétních tématech. Když jsem byl například v Čechách pomáhat odklízet následky povodní, tak mi bylo celkem jedno, jestli jsem dobrovolník, nebo ne. Důležitá byla pomoc. Podobné to je i s neziskovkami a jinými organizacemi, které tu svou činnost nedělají proto, aby byly dobrovolníky, ale pro konkrétní věc, na které jim záleží a která by se podle nich měla změnit.</p> <p>Máš pocit, že je v dnešní době dost lidí, kteří jsou dostatečně angažovaní?</p> <p>Myslím si, že moc ne. Například tady v Opavě, pokud se člověk více angažuje veřejně, tak potkává stále stejné lidi z několika organizací. Existuje malé procento jedinců, kteří ty věci vymýšlejí, iniciují a táhnou a zbytek se buď v lepším případě účastní, v horším nedělá nic. Například ve sdružení Za Opavu je skoro každý z nás členem většinou tří sdružení.</p> <p>Mají tyto organizace dostatečně silné legislativní nástroje a možnosti k tomu něco změnit?</p> <p>Hodně se to liší případ od případu. Například naše občanské sdružení Za Opavu se angažovalo proti některým stavbám velkých nákupních center a zjistili jsme, že petice na politiky moc velký účinek nemají. Petice je spíše prostředek, aby se lidé, kteří ji podepíší, cítili být více zapojení. Ve výsledku jsem nezaznamenal, aby nějaká petice dosáhla toho, co v ní bylo deklarováno. Tedy až na výjimku, jíž byla v Opavě petice paní Blafkové za snížení městského koeficientu u daně z nemovitosti. Ta byla úspěšná.<br />
Obecně veřejnost možnosti něco změnit má. Ale je to těžké, protože často proti stojí investor, který má velký zájem něco prosadit, má na to finanční prostředky, má na to lidi, kteří na tom mohou pracovat osm hodin denně. Kdežto obyčejný občan, který proti něčemu vystupuje, to dělá ve svém volném čase a celkově nedisponuje takovými prostředky jako investor. </p> <p>Můžeš shrnout, v jakých konkrétních aktivitách se vaše sdružení angažuje?</p> <p>Sdružení Za Opavu se nejvíce angažuje ve sféře památkové péče, v ochraně památek a v osvětě s touto oblastí spojené. Např. jsme opravovali několik památkových objektů, minulý rok to byly tři kapličky. Teď se také zabýváme obnovou kostela v Deštné. Ten dokonce chtěli převést na naše sdružení, takže bychom jej jako organizace vlastnili. Budeme také řešit chátrající faru v Radkově.<br />
Dále se angažujeme ve věcech ochrany životního prostředí a také v oblasti kultury. Každoročně pořádáme cenu J. M. Olbricha – opavského rodáka a světoznámého architekta, která je v liché roky udělována architektům za nejlepší rekonstrukci objektu a v roky sudé za nejlepší novostavbu. Tato akce má upozorňovat veřejnost na architektonicky zajímavé počiny. Pořádáme také výstavy a s nimi spojené vernisáže. </p> <p>Na vašem webu uvádíte, že jste při zakládání o.s. cítili potřebu vyjádřit svou nespokojenost se stávající úrovní zásahů do veřejných prostor města Opavy – pamatuješ si, co bylo tím úplně prvním podnětem, díky kterému jste se rozhodli založit občanské sdružení?</p> <p>Jedním z hlavních podnětů, proč vůbec sdružení Za Opavu vzniklo, byla rekonstrukce náměstí Osvoboditelů a výstavba zdi oddělující Janáčkovy sady od rušných ulic Praskovy a Nákladní, která nám z památkového hlediska připadla naprosto nevhodná. Protože město, které bylo investorem, o tomto počinu odmítalo jakkoliv jednat, tak jsme zorganizovali několik akcí a demonstrací. A protože obdobných problémů se vyskytlo v Opavě více, např. rekonstrukce kulturního domu Na Rybníčku nebo se právě začínala plánovat výstavba obchodních center za obchodním domem Slezanka, to všechno pro nás byly podněty založit sdružení a začít se těmito věcmi zaobírat. Občanské sdružení má totiž větší autoritu a také právní moc než skupina občanů.</p> <p>Kolik lidí stálo u zrodu vašeho sdružení?</p> <p>Na začátku to bylo asi šest lidí, dnes nás je plus minus dvacet. </p> <p>Ve svých stanovách uvádíte mj. informační, poradenskou a publicistickou činnost zaměřenou na informování občanů města Opavy. Jakým způsobem občany oslovujete, eventuálně oslovují i občané vás?</p> <p>Máme štěstí v tom, že nám místní regionální tisk věnuje poměrně dost prostoru. Redaktoři těchto novin se nás také často ptají na naše názory v oblastech památkové péče, životního prostředí apod. Dále samozřejmě máme webové stránky www.zaopavu.cz, kde lidé na naše počiny reagují. Není to sice příliš často, ale je zajímavé sledovat, kdo všechno náš web sleduje. Často jsou to např. zaměstnanci magistrátu nebo také investoři rozvojových projektů. Nebo v rámci konkrétních projektů, např. výstavby supermarketů v Opavě, jsme dopisy oslovovali občany žijící v sousedství plánované novostavby, aby se k danému problému vyjádřili.<br /> Právě budeme vydávat publikaci Opavské sochy I. – tiché dominanty veřejného prostoru.<br />
No a nabízíme poradenskou činnost v oblastech, které děláme nebo umíme. Jestliže Tomáš Skalík je restaurátor soch, může v tomto oboru poradit při plánování nějakého konkrétního záměru. Podobně i Katka Skalíková, která má zase vystudovanou památkovou péči.</p> <p>Hlásíte se také k podpoře a aktivnímu uskutečňování širší účasti veřejnosti ve správních řízeních týkajících se ochrany ŽP, kulturních památek, novostaveb a rekonstrukcí objektů. Jak se vám daří zapojovat širší veřejnost?</p> <p>Lidé jsou především rádi informováni, ale sami se většinou nechtějí zapojovat. A to ať už z časových důvodů, nebo třeba z neznalosti problematiky. A někdy se jim prostě nechce. </p> <p>Jak sháníte peníze? S jakým pracujete rozpočtem?</p> <p>Vybíráme členské příspěvky – 350 Kč ročně na člena. Na větší projekty se snažíme získat nějaký grant. Těch jsme získali několik. V nedávné době např. od města Opavy na literární setkávání Básnické hlasy 2011 a na publikaci Opavské sochy I. Dále od Nadace VIA na obnovu památek a na nově vysázenou alej ve Vávrovicích od Nadace Partnerství. Takových grantů je celkem dost. Není jednoduché je získat, ale jde to.<br /> Někdy nám s konkrétní akcí vypomůžou sponzoři, např. zapůjčení nářadí nebo věnují cement.<br />
A když nejsou peníze a je třeba něco udělat, tak se na to složíme z vlastních kapes.</p> <p>V roce 2007 jste si schválili etický kodex fundraisingu, který podrobně definuje pravidla pro výběr sponzorů a dárců s přihlédnutím na jejich ekologický, kulturní a společenský kredit. Nesmíte tedy přijmout sponzorský dar např. od společnosti, která se podílí na ekologických škodách nebo porušuje lidská práva. Museli jste už nějakého potenciálního sponzora odmítnout?</p> <p>Myslím si, že ne. Ale dlouho jsme třeba diskutovali, zda vůbec žádat o peníze město Opavu, které jsme v mnoha případech kritizovali. Nakonec jsme si ale řekli: Proč ne, když ty peníze budou využity na dobrou věc? </p> <p>Přijali jste také etický kodex ekologických organizací, ve kterém je uvedeno jako poslání naplňování ochrany přírody, ale také hájení veřejného zájmu. Nejdou tyhle dvě věci často proti sobě?</p> <p>To nejsou věci, které jdou a priori proti sobě. My se snažíme, aby nějaký konkrétní záměr byl proveden co nejlépe a co nejhospodárněji, protože když se cokoliv plánuje, vždycky se to dá udělat ještě lépe. Naším cílem také není proti něčemu bojovat, ale přispět k tomu, aby se něco zlepšilo. </p> <p>Jaké prostory potřebuje občanské sdružení s počtem cca 20 členů? Jak často a kde se scházíte?</p> <p>Žádné společné prostory nemáme. Většinou se scházíme v prostorách někoho z nás anebo v hospodě. Ale jistě bychom nějaké soukromé společné prostory uvítali. Mezi sebou hodně komunikujeme mailem, to je v podstatě obden, ale z důvodu plánování se osobně scházíme tak jednou měsíčně. Většinu důležitých věcí ale probereme při samotných akcích. Když třeba člověk celý den pokládá novou střechu, tak si všechno prodiskutuje.</p> <p>Jak si vybíráte témata a cíle, kterými se hodláte zaobírat? Prochází to nějakým sítem, nebo prostě berete všechno, co se týká Opavy a okolí a co je definováno vašimi stanovami?</p> <p>Jsme jenom lidi, a proto nemůžeme stihnou všechno. Zabýváme se tím, co nás zajímá nejvíc. A není ani naším cílem stihnout vše. My nejsme úřad, který kontroluje, jestli všechno funguje dobře. </p> <p>Spolupracujete s nějakými jinými neziskovými organizacemi?</p> <p>Spolupráce je vždycky lepší, a tak když nás nějaké organizace pozvou, tak jsme rádi. Například Areka (opavská neziskovka pro ekologickou výchovu, pozn. autora) s námi spolupracovala na Dni Země. Vznikla tady organizace Vitaregio, která dělá hodně věcí na Opavsku, tak s nimi taky spolupracujeme, a také se Slezskou univerzitou. </p> <p>Ty ses minulý rok zúčastnil voleb do městského zastupitelstva a získal jsi mandát zastupitele obce. Jsi teď tedy více u zdroje. Přináší to i nějaké výhody vašemu občanskému sdružení?</p> <p>Myslím si, že sdružení jako takové z toho nemá prospěch žádný. Máme sice více zákulisních informací, ale zjistili jsme, že to k činnosti našeho sdružení nepřispívá více, než když jsme žádné členy v zastupitelstvu neměli. Ale obecně si myslím, že v politice by měli být lidé, kteří jsou aktivní ve veřejném životě. V opavském zastupitelstvu je nyní více členů z různých neziskových organizací, např. občanských sdružení Za důstojné bydlení nebo Anima Viva a z několika dalších. Teď vlastně máme možnost aktivně ovlivňovat to, co město hodlá dělat. </p> <p>Jaký byl a je váš vztah s představiteli města? Změnilo se pro vás něco po nedávných volbách do zastupitelstva?</p> <p>Sdružení Za Opavu bylo známo spíše jako kritik činnosti města nebo magistrátu. Je pochopitelné, že to tak může působit, protože když se něco podaří, nemáme potřebu se tím více zabývat. Kdežto když něco nefunguje, upozorníme na to. To, co jsme dělali a děláme, je mj. i upozorňování na problémy, a to proto, aby se konkrétní věci zlepšily. Proto jsme samozřejmě u některých představitelů města nebo u úřadů nebyli oblíbení.<br /> Po volbách je vždy vše zákonitě jinak. Nyní se členové sdružení Za Opavu stali součástí vedení města, takže se vztah posunul tak, že když my jako občanské sdružení máme nějaký nápad nebo myšlenku, tak to vedení města lépe slyší a je snazší to realizovat. </p> <p>V poslední době vám byla statutárním městem Opava přiklepnuta dotace na projekty Básnické hlasy a Opavské sochy 1. – tiché dominanty prostoru. Můžeš nastínit o jaké projekty se jedná?</p> <p>Ondřej Hložek, člen sdružení, přišel s projektem Básnické hlasy. Cílem je představit veřejnosti současné zajímavé autory. Zveme tedy básníky do Opavy, kde mohou svá díla formou rozhovoru a autorského čtení opavskému publiku představit. To je moc pěkný projekt.<br />
No a Opavské sochy – Tomáš Skalík, sochař, je autor toho projektu a v rámci své diplomové práce se tímto tématem zabýval, a protože Opava je město historické, ale také město soch, o kterých málokdo něco ví, tak jsme si řekli, že vydat takovouto publikaci by bylo zajímavé.</p> <p>Kdybys měl vyzdvihnout některé vaše úspěchy, které by to byly?</p> <p>Tak primárně jsme již zavedeným sdružením a město nás bere jako seriózního partnera. Snad jsme také přispěli k tomu, že Opava ví o památkové péči více než předtím. A z těch dílčích úspěchů se nám podařilo zorganizovat řadu výstav, promítání a diskuzí. Opravili jsme čtyři kapličky, boží muka a ve Vávrovicích jsme vysadili alej a několik dalších stromů. </p> <p>Jaké jsou vaše vize do budoucna? Kam bys chtěl, aby sdružení Za Opavu směřovalo?</p> <p>Protože těch aktivit, které děláme, je hodně, a protože je v drtivé většině děláme dobrovolně, tak bychom chtěli získat prostředky na to, abychom mohli mít aspoň jednoho stálého zaměstnance. To by byl obrovský posun. Jinou konkrétní vizi nemám. V každém případě je sdružení velká možnost pro lidi, aby zrealizovali své myšlenky a nápady, o kterých jsou přesvědčeni, že jsou dobré. Kdybyste třeba vy měli nápad, sem s ním a klidně si to v rámci sdružení udělejte…</p> <p>Kdo a jak vám může pomoci?</p> <p>Každý, kdo bude chtít. Lidé nám mohou přijít pomoci s opravou památek, ale skvělé je, když člověk za námi přijde s vlastním nápadem nebo myšlenkou a my mu ji pomůžeme realizovat. Nemusí hned zakládat nové sdružení a může to udělat pod naším jménem. Lepší je, když lidé mají vlastní iniciativu, než kdyby jenom pomáhali. Ale samozřejmě i ta pomoc je důležitá.<br />
No a pak může kdokoliv přispět finančně. Myslím, že peníze budou využity efektivně.</p>