PRAHA: Čeští unitáři si tento víkend připomněli sto let od založení své organizace. Při té příležitosti zahájili komorní výstavu v komunitním centru Unitaria v Anenské ulici v Praze 1. V jejím rámci je připomínána i jedna z prvních vegetariánských jídelen. Unitáři ji otevřeli ve svém sídle v Karlově ulici 15. dubna 1925. U příležitosti oslav stoletého výročí unitáři také v neděli vysadili sto květin na Slovanském ostrově před palácem Žofín, v němž ve svých počátcích téměř jedno desetiletí pravidelně konali své veřejné programy.
Unitáři jsou otevřené duchovní společenství lidí, kteří mají společné sociální a kulturní cíle a zájmy a jedním z principů, k němuž se od založení své organizace v roce 1922 hlásí, je i úcta k životu a šetrný přístup přírodě. „Nepřekvapí proto, že nadchnout členskou základnu už za první republiky pro podporu projektu takzvané vegetářské jídelny nebylo vůbec složité. Ve všech ohledech totiž odpovídal zásadám mravní zodpovědnosti vůči světu i pokroku ve výchově člověka, kultuře, vědách a umění, které naše organizace již tehdy zastávala,“ uvádí Kristýna Ledererová Kolajová, současná statutární zástupkyně NSČU.
Rovněž doplňuje některé zajímavosti z provozu jídelny a dobových menu: „Část jídelny byla nazývána Oasa a byla opravdu zařízena ve stylu oázy včetně například živých palem a výmalby v poněkud orientálním duchu, jak dokládají historické fotografie. A kdo by čekal pouze klasické české suroviny, dost by se mýlil. Dle dochovaných jídelních lístků v našem archivu, byly běžně servírovány třeba lilky nebo artyčoky a ze zajímavých úprav jídla můžeme uvést například zeleninové krokety. Mně osobně překvapilo, že se už tehdy podávaly snídaně, které jsou velmi oblíbené i dnes, jako rýžové kaše s medem a brusinkami nebo vločky s jogurtem a ovocem.“ K připomenutí jídelny vydali unitáři drobnou publikaci včetně fotografií, dobových jídelníčků i propagačních materiálů, která je k dostání na výstavě.
Součástí oslav byl i charitativní večer, jehož výtěžek je věnován organizaci Post Bellum na pomoc Ukrajině, a rovněž založení trvalkového záhonu se sto rostlinami přímo v srdci v Prahy, na Slovanském ostrově. Unitáři tím symbolicky obohatili svou letošní Květinovou slavnost, oslavu lidské vzájemnosti, která se z českých zemí rozšířila po celém světě. Zároveň se zavázali k péči o tyto květiny.
Výstava je otevřena 12. 4. až 1. 5. denně vyjma pondělí a velikonoční soboty od 10 do 17 hodin.
KDE: KC Unitaria, Anenská 5, Praha 1, vstup zdarma.
Kdo jsou čeští unitáři?
Náboženská společnost českých unitářů je svobodomyslné společenství, otevřené každému, které vzniklo v roce 1922. Organizace má však dlouholetou tradici na celém světě. Základními hodnotami jsou svoboda svědomí, rovnost a tolerance v mezilidských vztazích a respektování hodnoty a důstojnosti každého člověka. Zakladatelem byl náboženský myslitel Norbert F. Čapek. V České republice je aktivních celkem osm obcí – tři v Praze a po jedné organizaci v Plzni, Brně, Ostravě, Teplicích a Liberci. Známou unitářkou byla i manželka prvního českého prezidenta Charlotta G. Masaryková.
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.