Jeden za všechny, všichni za jednoho – Cena Evropské unie za literaturu mění pravidla hry
ČR-BRNO: Blíží se vyhlášení Ceny Evropské unie za literaturu, která má od roku 2022 nový formát. Místo toho, aby svého laureáta zvolila každá země, vybere sedmičlenná evropská porota jen jednoho celkového vítěze a zároveň udělí pět čestných uznání. Vybírat bude z knih nominovaných na národní úrovni. Nominace budou zveřejněny 7. března.
Ačkoli je cena určena celkem pro 41 evropských zemí, z organizačních důvodů se jí každý rok účastní pouze třetina. Letos budou o ocenění bojovat kromě českého zástupce také autoři z následujících států: Arménie, Chorvatsko, Kypr, Estonsko, Finsko, Francie, Kosovo, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Černá Hora, Polsko a Švédsko.
„Romány budou navrhovat národní subjekty obeznámené s literární scénou své země, které jsou zvyklé propagovat vlastní literaturu v zahraničí a které mají odborné znalosti v oblasti literární kvality, posuzování překladatelského a exportního potenciálu knihy,“ popisují změnu ve fungování soutěže její organizátoři na svých webových stránkách.
Národní kolo v ČR má na starosti České literární centrum (ČLC), sekce Moravské zemské knihovny, které nominovalo porotu složenou zejména z literárních kritiků a publicistů. Členy poroty jsou Jonáš Zbořil (Seznam Zprávy), Klára Fleyberková (Český rozhlas, Časopis Host), Kryštof Eder (Česká televize, Časopis Host, Reflex), Kateřina Čopjaková (Respekt atd.) a Sára Vybíralová (ČLC). Porota 7. března oznámí, která kniha bude reprezentovat ČR v mezinárodním kole. Úryvek knihy pak bude přeložen do angličtiny.
V pátek 28. dubna na Lipském knižním veletrhu oznámí evropská porota celkového vítěze letošní Ceny Evropské unie za literaturu, který obdrží finanční ocenění ve výši 5 000 eur. Všichni nominovaní autoři nicméně budou průběžně propagováni na evropské scéně s cílem oslovit širší a mezinárodní publikum a navázat kontakt se čtenáři za hranicemi své země a jazyka. Za Českou republiku, avšak ještě se staršími pravidly soutěže, se v minulosti laureáty stali Tomáš Zmeškal (2011), Jan Němec (2014), Bianca Bellová (2017) a Lucie Faulerová (2021).
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Institut umění – Divadelní ústav otevírá vzdělávací program Akademie IDU pro kulturní manažery/ky. Kurz je věnovaný osobnímu rozvoji a leadershipu pod vedením lektorky Ireny Swiecicki.
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ČR: Dovolujeme si vás upozornit na dva dotační programy, které vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR na rok 2025.
Havarijní program na rok 2025 a Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818