Jan Malík - výtvarník a režisér
<p>CHRUDIM: Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi připravuje na letošní rok několik nových výstav. První z nich můžete navštívit již nyní. Je věnována zakladateli muzea Janu Malíkovi (1904 – 1980), významnému tvůrci i teoretikovi v oblasti loutkového divadla, který by letos oslavil 110 let od svého narození.</p> <p>Muzeum se rozhodlo ve výstavě představit osobu Jana Malíka jako výtvarníka a režiséra. Návštěvníci si mohou prohlédnout jeho loutky, maňáskové a marionetové hlavy či návrhy. Prostřednictvím loutek Vojtěcha Cinybulka, s nímž Malík dlouhodobě spolupracoval, se seznámí také s představeními, která Malík režíroval. Výstava je doplněna také o zajímavé fotografie z dalších Malíkových režijních počinů.</p> <p> Výstava nazvaná Jan Malík – výtvarník a režisér je pro veřejnost otevřena od 15. února 2014 a potrvá minimálně do konce září 2014.</p> <p> Jan Malík patřil k nejaktivnějším tvůrcům i teoretikům v oblasti loutkového divadla. Roku 1923 začal aktivně pracovat v Loutkovém divadle Sokola v Praze-Libni. Uplatnil se zde jako loutkoherec, režisér, scénograf i autor her. K jedné z jeho nejúspěšnějších her patří Míček Flíček, kterého inscenoval v Loutkovém divadle Umělecké výchovy v roce 1936. Za války Jan Malík založil progresivní loutkovou skupinu PULS. V letech 1940 ̶ 1941 a 1945 ̶ 1950 redigoval časopis Loutková scéna, věnovaný především amatérským loutkářům. K vývoji loutkového divadla přispěl také praktickými scénickými návrhy loutek, dekorací, ale také osvětlení či technického vybavení scén. Po válce se zasloužil o nový divadelní zákon, který loutkovému divadlu dopřál rovnocenného postavení s divadly činoherními.</p>
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Podle aktuálního průzkumu Kanceláře Kreativní Evropa dvě třetiny Čechů věří, že by kultura měla reagovat na aktuální dění ve společnosti. Zejména mladí Češi a Češky si uvědomují také význam členství v Evropské unii pro rozvoj kultury v ČR i to, že politické změny mohou ovlivnit podmínky v kultuře. Téměř polovina Čechů se napříč generacemi ztotožňuje s tím, že kultura by měla být pro všechny, nehledě na názory, a proto může spojovat rozdělenou společnost.
ČR: Vánoce se blíží a s nimi i příležitost dát dárek nejen svým blízkým, ale i přírodě. Anketa Alej roku, která se koná již od roku 2011, nabízí možnost podpořit svou oblíbenou alej a přispět k nejen k její popularizaci, ale i ochraně. Anketa, pořádaná organizací Arnika, má za cíl upozornit na krásu a význam alejí v naší krajině a podpořit jejich ochranu.
ČR: V prosinci vyšlo aktuální číslo Divadelní revue s názvem Živá síla scénografie: prostor, tělo, vjem. Zaměřuje se na téma scénografie, v co nejširším pojetí a v co největším historickém záběru. Částečně se vrací i k Pražskému Quadriennale a připomíná sympozium Scenography Working Group IFTR/FIRT. Je věnováno dlouholeté vedoucí Kabinetu pro studium českého divadla, iniciátorce vzniku Divadelní revue a někdejší organizátorce sympozia SWG IFTR/FIRT, Evě Šormové, která by se letos dožila osmdesáti let.
ČR: Fakt, že jsou do seznamů UNESCO zapisovány architektonické památky, je všeobecně známý. Již méně se ví, že sem patří také tradice, které skupina obyvatel pokládá za své kulturní dědictví a předává je dalším generacím. Podmínkou pro zápis do mezinárodního Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO je předchozí uvedení na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, který nyní čítá 33 položek. Téměř před deseti lety v r. 2015 přibyla do tzv. národního seznamu „Betlémská cesta v Třešti“. Co tomuto výjimečnému ocenění předcházelo, jak se připravuje taková nominace a co z ní pro nositele tradice následně vyplývá? Naší průvodkyní po Cestě na Seznam bude za nominační tým Mgr. Eva Kolajová, vedoucí Regionálního pracoviště tradiční lidové kultury, Muzeum Vysočiny Třebíč, společně s Ing. Pavlem Brychtou, předsedou Spolku přátel betlémů v Třešti.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818