středa
14. dubna 2021
svátek slaví Vincenc



Jaký osud čeká Slovanskou epopej?

Slovanská epopej v Moravském Krumlově, Slovanská epopej v M. Krumlově – foto Archiv města  V současné době je Slovanská epopej - cyklus dvaceti monumentálních obrazů -  k vidění na zámku v Moravském Krumlově. Jejich autor Alfons Mucha je však odkázal Praze s tím, že město zajistí výstavbu pavilonu, kde by bylo možné obrazy umístit a zpřístupnit je veřejnosti. V roce 2009 uplyne 70 let od jeho smrti a Praze hrozí, že by mohla vzhledem k autorským právům o unikátní soubor obrazů přijít.

Malíř spojený se secesí

Alfons Mucha se narodil 24. července 1860 v Ivančicích u Brna. Během svého života působil zejména v Paříži, krátce tvořil ve Spojených státech amerických a v roce 1908 se definitivně vrátil do Čech. Zemřel 24. července 1939, nedlouho po okupaci Československa fašistickým Německem, následkem těžkého výslechu na gestapu.

Tento přední představitel slohu zvaného secese, někdy nazývaného „Le style Mucha“, je znám široké veřejnosti zejména svými plakáty a také malířským cyklem historických obrazů Slovanská epopej. S jeho prací se můžeme setkat i v pražském Obecním domě, jehož interiéry z větší části vyzdobil, je tvůrcem okna v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Neopomíjel ani historická témata, užitou či knižní grafiku, účastnil se příprav světové výstavy v Paříži v roce 1900 a působil jako pedagog. Po vzniku Československa v roce 1918 se vrátil ke svému osobitému stylu z konce 19. století. Mimo jiné navrhl první bankovky, poštovní známky i vlajku nové republiky. Věnoval se i plakátové tvorbě, kterou úspěšně zahájil spoluprací se Sarah Bernhardtovou v Paříži. Dnes jsou jeho díla zastoupena v řadě našich i zahraničních muzeí a mezi přední soukromé sběratele patří např. i tenista Ivan Lendl.

Jak vznikala historická sága

Alfons Mucha maloval Slovanskou epopej v letech 1908 až 1928 a potřebné peněžní prostředky se snažil vydělat prací v USA. Právě tady získal i finanční podporu mecenáše a slavjanofila (milovníka Slovanů) Charlese R. Cranea, který ještě před 1. světovou válkou založil na chicagské univerzitě katedru slovanských nauk, na níž později přednášel i T. G. Masaryk. Mnoho let před zahájením vlastní práce však A. Mucha věnoval studiu podkladů a navštívil také řadu slovanských zemí. Původně předpokládal, že bude s prací hotov do pěti let. Skutečnost však byla jiná – z několikametrového lešení téměř dvacet let malíř prakticky denně až deset hodin pracoval na svém díle. Během let také vzniklo velké množství skic, které pomocí pauzovacího papíru a čtverečků zvětšoval a přenášel na velká plátna. Předpokládal i stěhování rozměrných obrazů, a proto používal takovou techniku malby (příměs vaječného bílku), která umožňovala svinutí a transport bez popraskání malby. Celá Epopej vznikala na zámku Zbiroh, v prostorném sále se skleněnou střechou. Polovina obrazů přibližuje dějiny českého národa, druhá se zaměřuje na mytologii a dějiny slovanských národů. Sedm největších pláten má rozměry 8,10 x 6,10. Další plátna jsou menší – 6,10, resp. 4,80 x 4,10 m. Důvod, proč vznikaly obrazy menších rozměrů, byl zcela prostý – vypukla 1. světová válka a bruselskou továrnu na lodní plachty, která dodávala plátno, obsadili vojáci. Proto si autor musel pomoci jinak. Slavnostní předání Slovanské epopeje městu Praze proběhlo v září 1928, kdy byl komplet pláten bez záměrně nedokončeného 20. obrazu "Přísaha omladiny" poprvé a naposled v Praze vystaven v Průmyslovém paláci na pražském Výstavišti v Holešovicích.

Cesta Epopeje do Moravského Krumlova

Alfons Mucha již v roce 1909 oslovil pražského primátora s tím, že maluje cyklus, který daruje městu, a žádá jej, aby Praha postavila příslušný výstavní pavilon. Podle jeho představy mělo jít o půlkruhovou síň s vrchním osvětlením, umístěnou někde na Petříně. Prvních 11 obrazů mohli zájemci vidět v roce 1919 v pražském Klementinu. Poté se s nimi seznámili návštěvníci na počátku 20. let minulého století v USA – v New Yorku a v Chicagu. Několik obrazů Slovanské epopeje bylo i na výstavě Muchova díla v Paříži v roce 1936. Období 2. světové války přečkaly svinuté obrazy díky Galerii hlavního města Prahy. Ta je uschovala v Anežském a Strahovském klášteře i v zemském archivu. V roce 1950 se nevědělo, co si s plátny počít. O tom se dozvěděli nadšenci z Moravského Krumlova a v čele s kulturním radou tehdejšího okresu nabídli prostory moravskokrumlovského zámku.  Slovanská epopej tedy byla zapůjčena do Moravského Krumlova, města deset kilometrů vzdáleného od Ivančic, rodiště Alfonse Muchy. Zdevastovaná – vlhká a plesnivá – plátna byla díky řadě příznivců a pochopení místních úřadů postupně restaurována. V roce 1963 mohli zájemci vidět prvních 8 vystavených a od roku 1968 jsou všechna trvale umístěna ve zdejším zámku – v Rytířském sále a v kapli. Vloni si monumentální plátna přišlo prohlédnout 26 tisíc návštěvníků. Zámek prošel po převratu 1989 privatizací a nový vlastník jej použil jako bankovní zástavu za velký úvěr. V roce 2004 zámek koupila v dražbě za 14 milionů Kč INCHEBA s.r.o. Praha, která je i nájemcem pražského Výstaviště v Holešovicích.

Postaví Praha potřebný pavilon?

Možností, kam v Praze umístit Slovanskou epopej, bylo zvažováno několik – Průmyslový palác na Výstavišti, Klementinum a nejnověji i Křižíkovy pavilony na Výstavišti (iniciativa INCHEBY). O výstavbě budovy, v níž by našly obrazy domov, se hovoří již řadu let. V roce  2004 pražští radní rozhodli, že objekt pro tento účel vznikne  na místě vyhořelého Bruselského pavilonu na Výstavišti v pražských Holešovicích. Návrh budovy autorů Jindřicha Smetany a Tomáše Kuklíka z ateliéru Anima, má mít tvar krabičky od zápalek postavené na delší hranu a obrazy by tu měly mít ideální mikroklima. Cena stavby s ocelovou konstrukcí se z původních 100 vyšplhala na 150 milionů Kč. Výstavba měla začít v roce 2005 a rok od roku se její zahájení odsouvá.  O délce stavebních prací rozhodne i skutečnost, zda bude nutné přeložit stávající inženýrské sítě. Na www.praha.eu se 6. února 2008 objevila informace Milana Richtra, radního pro kulturu pražského magistrátu, v níž se mimo jiné píše: „Doufám, že Pražané uvidí Epopej letos. Už se pracuje na projektové přípravě výstavby nového pavilonu, kde by měla být umístěna“. V textu se dále můžeme dočíst, že v roce 2006 se kvůli přípravě stavby zmíněné budovy změnila hranice chráněné přírodní oblasti Královská obora.

Praha nebo Moravský Krumlov
INCHEBA má však v úmyslu postavit na Výstavišti novou multifunkční výstavní halu, největší ve střední Evropě. Podle sdělení starosty Moravského Krumlova Ing. Jaroslava Mokrého má město se správcem Epopeje – Galerií hlavního města Prahy – smlouvu o výpůjčce do konce roku 2008 a o odvozu s nimi nikdo nejednal. „Stanovisko INCHEBY je jasné: jednak nechce na Výstavišti speciální pavilon pro Epopej, jednak bude spíš bourat (divadlo Spirála a část Křižíkových pavilonů) v zájmu budoucí obrovské stavby, než umožňovat městu, aby si v pronajatém areálu hospodařilo s pavilony a obsazovalo je obrazy,“ sdělil starosta Moravského Krumlova. Podle něj není reálný předpokládaný počet návštěvníků – Praha uvažuje až o 3 milionech ročně. Pokud však Epopej bude otevřena po 300 dnů v roce, uvidí ji denně pouze 240 lidí. Výklad v cizím jazyce trvá 1,5 hodiny a obrazy si může prohlížet vždy jen jedna skupina. Z tohoto propočtu vychází, že počet potencionálních návštěvníků se může pohybovat kolem 72 tisíc osob. Otázkou ovšem zůstává, jakou pozici a na jak dlouho si získá v konkurenci mnoha dalších pražských památek. Je pravdou, že Muchovo muzeum, provozované soukromým subjektem, navštíví ročně kolem 100 tisíc osob – má však jedno velké plus: nachází se v samém centru Prahy, v Panské ulici. V článku z 9. 11. 2007 nazvaném Nejistá budoucnost (http://www.zrcadlo.info ) se píše: „…pan Rozin (Ing. A. Rozin, CSc., generální ředitel firmy INCHEBA a.s. Bratislava, holdingové „matky“ nájemce Výstaviště – pozn. redakce) stále trvá na svých plánech: Bude-li v Moravském Krumlově vystavována Slovanská epopej i nadále, stojí za to zámek opravit jako středoevropské centrum secesní kultury s potřebným konferenčním, stravovacím i ubytovacím zázemím“. Z toho se dá odvodit, že INCHEBA nemá zájem na přesunu Epopeje do Prahy.
Co se stane, pokud Praha do roku 2009 potřebný výstavní objekt nepostaví? V tom roce uplyne 70 let od umělcova úmrtí a se Slovanskou epopejí zřejmě budou disponovat dědici A. Muchy. Je otázkou, jak se zachovají. Podle mého názoru jde o dílo natolik svázané s českými dějinami, že by se těžko vystavovalo v cizině. A pokud by ho dědicové ponechali v Moravském Krumlově, bude lákadlem a zároveň důvodem jak pro občany ČR, tak pro cizince, proč navštívit i tuto část naší země.

Eva Veselá

Pozn. redakce:

V programovém prohlášení vedení pražské radnice je uvedeno, že  zřídí galerii Alfonse Muchy pro umístění unikátní Slovanské epopeje  s termínem: 31. 12. 2009. Radního Milana Richtera jsme se mimo jiné zeptali, zda má hlavní město stále zájem o přemístění těchto velkoformátových obrazů do Prahy. Případně, v jaké fázi se tento záměr nachází a s jakou finanční částkou se k tomuto účelu počítá. Hned, jak nám pan radní pošle odpovědi, předložíme je našim čtenářům. 

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: České amatérské divadlo je světový unikát s dlouhou tradicí a tuhým kořínkem. Momentálně jej ale bohužel stejně jako jiné aktivity zastavila pandemie. Amatérské divadelní soubory (s malou pauzou) více než rok nehrají, ani nezkoušejí nové inscenace. To kromě nehmotných kulturních škod, způsobilo i škody finanční. O své příjmy přišly nejen samotné soubory, ale i stát. Kulturní průmysl (i ten neprofesionální) má svůj podíl na HDP.

Celá ČR, Hl. m. Praha
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Divadlo a tanec, Ostatní
Co se děje
14.04.2021

ČR-ZAHRANIČÍ: Dagmar Straková a Marta McCabe. Dvě energií a nápady překypující ženy sice vedou v zahraničí české školy, ale poznaly se (zatím jen virtuálně) díky jinému společnému cíli. Tím je podpora korespondenční volby pro Čechy v zahraničí. Dagmar a Marta spolupracují úzce v rámci mezinárodní iniciativy Chceme volit distančně, která už dokázala spojit obrovské množství Čechů po celém světě. Všech těch, kteří mají zájem snadněji volit v českých volbách. O obou dámách se dá říct s trochou nadsázky, že se jim podařilo pohnout českým světem napříč světadíly, ale částečně už i českým parlamentem:

Celá ČR, zahraničí
Články a komentáře
14.04.2021
JIHLAVA: Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava udělí Cenu za nejlepší dokumentární knihu, napsanou v českém jazyce nebo českým autorem/kou. Vnímání knihy jako dokumentární určuje její vztah k realitě. Svět jejího textu se musí vztahovat k žité skutečnosti. Kniha smí být vytvořena písmem, fotografiemi a dalšími výtvarnými technikami. Fakta mohou být zachycena různými autorskými způsoby. Hranice mezi žánry jsou volné. Tematická pestrost i osobní a politické postoje autorů jsou svědectvím doby.
Kraj Vysočina
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Soutěže a festivaly
Co se děje
13.04.2021

NOVÝ BOR: V Městském divadle v Novém Boru uspořádala Kultura Nový Bor, s.r.o. vernisáž výstavy dokumentárního fotografa Jindřicha Štreita s názvem Vztahy.

Liberecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Výtvarné umění
Co se děje
12.04.2021